Génesis 41 - Mixteco del suroeste de Tlaxiaco Oaxaca

Káchíꞌ José ná kúníꞌ kachiꞌ u̱vi̱ꞌ rá ña̱ní Faraón

¹ Njia̱ꞌa u̱vi̱ꞌ kui̱ya̱ꞌ jee ɨɨn ki̱vɨ̱ꞌ, jee Faraón nña̱ní re̱ꞌ ya̱ íñɨ́ re̱ꞌ yuꞌú nute káꞌnú naní Nilo,

² jee niniꞌ re̱ꞌ nkene u̱xa̱ꞌ vaca nu̱u̱nꞌ ntekáꞌnú máá viiꞌ maa tíkóó ví rátíꞌ, jee yájíꞌ rátíꞌ ku̱ꞌu̱ꞌ.

³ Jee niniꞌ re̱ꞌ yátá rátíꞌ u̱xa̱ꞌ tuku ka̱ꞌ rá vaca mááíyó káꞌví máá nnachi ví rátíꞌ nkene rátíꞌ nu̱u̱nꞌ nute káꞌnú vá jee ña̱kuiñɨ rátíꞌ yuꞌú nute káꞌnú vá yatin nu̱u̱nꞌ íñɨ́ rá vaca viiꞌ vá.

⁴ Jee kuíre rá vaca ya̱ mááíyó káꞌví máá nnachi vá nyajiꞌ rátíꞌ rá u̱xa̱ꞌ vaca ya̱ máá viiꞌ máá tíkóó vá, kúníꞌ Faraón. Jee nnoto Faraón.

⁵ Soo tukuni nna̱kusuꞌ Faraón jee tukuni nña̱ní re̱ꞌ ña̱ní uvíꞌ, ya̱ néꞌyá re̱ꞌ u̱xa̱ꞌ rá no̱o̱ꞌ yoko trigúꞌ jee ne̱ nñu̱chitú nijia trigúꞌ iniꞌ rá yoko vá jee viiꞌ nasɨ́kuitɨꞌ íyó ráa, jee jiáꞌnu ráa ɨɨn ni tu̱nooꞌ.

⁶ Jee yátá rá yoko trigúꞌ vá nkene tuku ka̱ꞌ u̱xa̱ꞌ rá yoko trigúꞌ ka̱ꞌ, nnachi, ti̱chiꞌmaꞌ jee ne̱ nka̱yu̱ꞌ ráa nsa̱ꞌá ta̱chi̱ꞌ yɨ́ꞌɨ́ ichi ne̱ nu̱u̱nꞌ kénta nka̱niiꞌ.

⁷ Jee rá yoko trigúꞌ nnachi vá nyajiꞌ ráa rá ni uxúꞌ rá yoko trigúꞌ máá viiꞌ máá titɨ vá, kúníꞌ Faraón. Jee nnoto re̱ꞌ, jee niniꞌ re̱ꞌ ya̱ ɨɨn ña̱ní kúvi‑i.

⁸ Soo ki̱vɨ̱ꞌ steñu̱ꞌún ya̱neꞌenꞌ ñúníní iniꞌ Faraón jee nta̱jí re̱ꞌ rá te̱e kana ráa kiji ntáká rá te̱e nijin iniꞌ jín ntáká rá níchí xíniꞌ íyó nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Egipto. Jee nna̱kani Faraón nu̱u̱nꞌ ráa rá ña̱ní nñání re̱ꞌ, soo ni ɨɨn ráa ni ntu̱ví nkuvi kachiꞌ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ ná kúníꞌ kachiꞌ rá ña̱ní nña̱ní re̱ꞌ.

⁹ Saájee te̱e ya̱ yósóꞌ nu̱u̱nꞌ rá máá yɨ́tíñú chúꞌun nute nu̱xi nixiꞌ uva iniꞌ copa vá nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ Faraón: ―Vitan nákúꞌun iniꞌ ni̱ꞌ ya̱ niváꞌa nsa̱ꞌá ni̱ꞌ

¹⁰ Sáá nki̱tɨ̱ꞌ iniꞌ nú jín ránuꞌuꞌ ya̱ sátíñú nu̱u̱nꞌ nú, jee nta̱jí nú nuꞌuꞌ jín te̱e ya̱ yósóꞌ nu̱u̱nꞌ rá máá yɨ́tíñú sáꞌá i̱xta̱tíláꞌ kua̱ꞌa̱nꞌ ránꞌ kɨꞌɨ ránꞌ iniꞌ veka̱a capitán tátúníꞌ yósóꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ jiátíñú Faraón ráa.

¹¹ Jee ɨɨn ni yakuááꞌ maáníꞌ jín maáréꞌ nña̱ní ránꞌ sɨ́ɨ́n sɨ́ɨ́n ña̱ní ya̱ ta nu̱u̱nꞌ rá ña̱ní ránꞌ vá íyó ta nu̱u̱nꞌ ná kúvi ya̱ kúníꞌ kachiꞌ rá ña̱ní vá.

¹² Jee suni yukuán yɨ́ꞌɨ́ ɨɨn te̱e súchí ya̱ kúvi te̱e hebreo jín ránꞌ, ya̱ kuvi re̱ꞌ musúꞌ ya̱ jiátíñú saɨn capitán tátúníꞌ ya̱ yósóꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ jiátíñú Faraón ráa. Jee nna̱kani ránꞌ ña̱ní ránꞌ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ jee nkachiꞌ re̱ꞌ nákúniꞌ kachiꞌ rá ña̱ní ránꞌ.

¹³ Jee nɨꞌɨ nkuvi kuéntáꞌ sánikua̱ꞌ nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ránꞌ. Jee nuꞌuꞌ jee nni̱kó tukuni nu̱u̱nꞌ tiñu saꞌá ni̱ꞌ, jee inka ka̱ꞌ chi nte̱kaa ráa maa ―nkachiꞌ te̱e tátúníꞌ ya̱ yósóꞌ nu̱u̱nꞌ rá yɨ́tíñú chúꞌun nute nu̱xi nixiꞌ copa nu̱u̱nꞌ Faraón.

¹⁴ Saájee ntaji Faraón kɨ̱kana ráa José, jee ntañúꞌún kuitɨꞌ ntavaꞌ ráa re̱ꞌ iniꞌ veka̱a, jee nse̱té José ixi re̱ꞌ, jee nsama re̱ꞌ saꞌma re̱ꞌ jee nkanta re̱ꞌ ichinúúnꞌ Faraón.

¹⁵ Jee nkachiꞌ Faraón nu̱u̱nꞌ José: ―Nña̱ní ni̱ꞌ ɨɨn ña̱ní nu̱u̱nꞌ ñuma̱ꞌná ni̱ꞌ jee ni ntu̱né íyó ni ɨɨn ñɨvɨ ya̱ kuvi kachiꞌ nákúniꞌ káchíꞌ ña̱ní ni̱ꞌ, soo nteso̱ꞌo ni̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ noꞌó ya̱ sáá teso̱ꞌo nú ɨɨn ña̱ní jee kúvi káchíꞌ nú nákúniꞌ kachiꞌ ña̱ní ―nkachiꞌ Faraón nu̱u̱nꞌ José.

¹⁶ Jee nna̱xiníkó José nu̱u̱nꞌ Faraón: ―Nsú nuꞌuꞌ ví ya̱ kuvi kachiꞌ. Chisaꞌ Ndiosíꞌ ví ya̱ naxiníkó nu̱u̱nꞌ nú tu̱ꞌun ya̱ kuvi ya̱ váꞌa jín noꞌó ―nkachiꞌ José.

¹⁷ Jee Faraón nkachiꞌ nu̱u̱nꞌ José: ―Nu̱u̱nꞌ ñuma̱ꞌná ni̱ꞌ nña̱ní ni̱ꞌ, ya̱ íñɨ́ ni̱ꞌ yunútekáꞌnú naní Nilo,

¹⁸ Jee niniꞌ ni̱ꞌ ya̱ nu̱u̱nꞌ nute káꞌnú vá nkene u̱xa̱ꞌ vaca máá tíkóó máá viiꞌ, jee yájíꞌ rátíꞌ ku̱ꞌu̱ꞌ.

¹⁹ Jee niniꞌ ni̱ꞌ yátá rátíꞌ nkene tuku inka u̱xa̱ꞌ ka̱ꞌ rá vaca máá nxii mááíyó káꞌví máá nnachi víꞌí ví rátíꞌ, ya̱ ni ntiáꞌan kuniꞌ ni̱ꞌ vaca ya̱ íyó káꞌví sukuán nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ ñuunꞌ Egipto.

²⁰ Jee rá vaca máá nnachi víꞌí mááíyó káꞌví, nyajiꞌ rátíꞌ rá xíꞌna u̱xa̱ꞌ vaca máá tíkóó vá.

²¹ Soo súnika̱ꞌ ya̱ nyajiꞌ rátíꞌ rá táꞌán rátíꞌ, soo ntu túvi kuéntá ya̱ nyajiꞌ rátíꞌ rává, chi sáá ni vá máá káꞌví íyó rátíꞌ kuéntáꞌ íyó rátíꞌ nékúvi. Jee nnoto ni̱ꞌ.

²² ’Soo tukuni nna̱kusuꞌ ni̱ꞌ, jee tukuni nña̱ní ni̱ꞌ inka ña̱ní ya̱ néꞌyá ni̱ꞌ u̱xa̱ꞌ rá no̱o̱ꞌ yoko trigúꞌ jee ne̱ nñu̱chitú nijia trigúꞌ iniꞌ rá yoko vá jee viiꞌ nasɨ́kuitɨꞌ íyó ráa, jee jiáꞌnu ráa ɨɨn ni tu̱nooꞌ.

²³ Jee néꞌyá ni̱ꞌ yátá rá yoko trigúꞌ vá nkene tuku ka̱ꞌ u̱xa̱ꞌ rá yoko trigúꞌ ka̱ꞌ, nnachi, ti̱chiꞌmaꞌ jee ne̱ nka̱yu̱ꞌ ráa nsa̱ꞌá ta̱chi̱ꞌ íchí íꞌní váji ne̱ nu̱u̱nꞌ kénta nka̱niiꞌ.

²⁴ Jee rá yoko trigúꞌ ti̱chiꞌmaꞌ vá nyajiꞌ ráa ni u̱xa̱ꞌ rá yoko trigúꞌ íyó máá viiꞌ vá. Jee nna̱kani ni̱ꞌ rá yaꞌá nu̱u̱nꞌ rá te̱e nijin iniꞌ, soo ni ɨɨn ráa ni ntu̱ví nkúvi kachiꞌ ná kúníꞌ kachiꞌ ña̱ní ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ ―nkachiꞌ Faraón nu̱u̱nꞌ José.

²⁵ Saájee nna̱xiníkó José nu̱u̱nꞌ Faraón: ―Faraón, ni núvíꞌ rá ña̱ní ya̱ níyo nu̱u̱nꞌ nú kúvi ráa ɨɨn ni ña̱ní ni. Nkachiꞌ ya̱chi̱ꞌ Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ nú ná kúvi ya̱ saꞌá re̱ꞌ.

²⁶ Jee rá u̱xa̱ꞌ vaca maa viiꞌ vá kuvi ráa u̱xa̱ꞌ kui̱ya̱ꞌ, jee sunisaá rá u̱xa̱ꞌ rá yoko trigúꞌ maa viiꞌ vá kuvi ráa u̱xa̱ꞌ kui̱ya̱ꞌ. Jee ɨɨn ni ña̱ní kúvi ráa.

²⁷ Jee rá u̱xa̱ꞌ rá vaca nnachi ya̱ íyó káꞌví ya̱ nkene ichi yátá rá inka ka̱ꞌ rá vaca vá suni u̱xa̱ꞌ kui̱ya̱ꞌ. Jee sunisaá rá u̱xa̱ꞌ rá yoko trigúꞌ chiꞌmaꞌ jee ne̱ nka̱yu̱ꞌ nsa̱ꞌá ta̱chi̱ꞌ íchí íꞌní váji ne̱ nu̱u̱nꞌ kénta nka̱niiꞌ, yaꞌá kúvi u̱xa̱ꞌ kui̱ya̱ꞌ ya̱ kutámá ya̱ yájíꞌ.

²⁸ ’Faraón, kuéntáꞌ sánikua̱ꞌ tu̱ꞌun ya̱ nkachiꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nú jee suꞌva nstúvi Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ nú ná kúvi ya̱ saꞌá re̱ꞌ.

²⁹ Kiji u̱xa̱ꞌ kui̱ya̱ꞌ ya̱ koo nasɨ́kuitɨꞌ tátáꞌ saꞌá ya̱ yájíꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ ñuꞌun ñuunꞌ Egipto.

³⁰ Jee kuíre kiji u̱xa̱ꞌ kui̱ya̱ꞌ ya̱ koo ta̱ma̱ꞌ nasɨ́kuitɨꞌ ya̱ yájíꞌ. Jee ni ɨɨn ntu̱náꞌ vá kuꞌun iniꞌ ka̱ꞌ ya̱ níyo nasɨ́kuitɨꞌ tátáꞌ saꞌá ya̱ yájíꞌ nu̱u̱nꞌ ñuꞌun ñuunꞌ Egipto kuéntáꞌ nnaanꞌ iniꞌ ráa maa, chi ta̱ma̱ꞌ vá xináánꞌ‑a nu̱u̱nꞌ ñuꞌun.

³¹ Jee nsáꞌ kuniꞌ rá ñɨvɨ ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ kue̱ꞌe̱ꞌ tataꞌ sáꞌá kua̱ꞌ níyo ne̱ chíji nékúvi chi koo ta̱ma̱ꞌ xéénꞌ kiji ichinúúnꞌ.

³² Faraón, nña̱ní nú ɨɨn ni ña̱ní u̱vi̱ꞌ ichi, jee stúvi‑i ya̱ nkuna̱a̱ꞌ iniꞌ Ndiosíꞌ saꞌá re̱ꞌ yaꞌá, jee ya̱chi̱ꞌ ni saꞌá re̱ꞌ maa.

³³ ’Saáva, Faraón, nukú nú ɨɨn te̱e ñúꞌún kájí iniꞌ ya̱ níchí xíniꞌ, jee kani maa kosoꞌ‑o tatúníꞌ‑i nu̱u̱nꞌ ñuꞌun ñuunꞌ Egipto.

³⁴ Faraón, saꞌá nú ya̱ saꞌá re̱ꞌ suꞌva. Kani re̱ꞌ rá te̱e ya̱ kunisotíñú ráa kuneen kuéntáꞌ ráa nu̱u̱nꞌ ñuꞌun ñuunꞌ, jee nakeꞌen re̱ꞌ jín ráa ɨɨn nu̱u̱nꞌ naꞌá nu̱u̱nꞌ ta u̱ꞌu̱nꞌ nu̱u̱nꞌ naꞌá tátáꞌ saꞌá ya̱ yájíꞌ.

³⁵ Jee nɨꞌɨ nu̱u̱nꞌ naꞌá yaꞌá ya̱ yájíꞌ nakeꞌen ráa maa rá kui̱ya̱ꞌ váꞌa yaꞌá ya̱ kiji ichinúúnꞌ, sáva chuꞌun va̱ꞌa ráa maa rá ñuunꞌ sáni tatúníꞌ nú jee kumí ráa maa.

³⁶ Jee suꞌva kino̱o rá yaꞌá kuꞌun va̱ꞌa‑a sáva kajiꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ maa, sáva nku̱víꞌ rá ñɨvɨ jie̱ꞌe̱ꞌ so̱ko ni uxáꞌ kui̱ya̱ꞌ kiji kutámá ya̱ koo nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Egipto.

José ví te̱e nísotíñú nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Egipto

³⁷ Tu̱ꞌun nkachiꞌ José jee ntaꞌanꞌ iniꞌ Faraón jín rá te̱e nísotíñú yósóꞌ nu̱u̱nꞌ rá tiñu máá Faraón

³⁸ Saájee nkachiꞌ Faraón nu̱u̱nꞌ ráa: ―¿Á kuvi naniꞌinꞌ‑ó inka ka̱ꞌ te̱e kuéntáꞌ te̱e yaꞌá, ya̱ yɨ́ꞌɨ́ Ta̱chi̱ꞌ Ííꞌ Ndiosíꞌ iniꞌ‑i rúja? ―nkachiꞌ Faraón nu̱u̱nꞌ ráa.

³⁹ Jee nkachiꞌ Faraón nu̱u̱nꞌ José: ―Ndiosíꞌ nsa̱ꞌá ya̱ kuniꞌ nú nɨꞌɨ yaꞌá, saáva ntu̱ví íyó ni ɨɨn ka̱ꞌ te̱e ñúꞌún kájí iniꞌ jee níchí xíniꞌ kuéntáꞌ noꞌó.

⁴⁰ Kosoꞌ nú tatúníꞌ nú vetíñú ni̱ꞌ, jee nɨꞌɨ ñɨvɨ rá ñuunꞌ ni̱ꞌ kaníjiá ráa ya̱ tátúníꞌ nú. Jee kua̱chi nuꞌuꞌ vá kúñáꞌnú ni̱ꞌ ka̱ꞌ nsú káꞌ noꞌó chi kúvi ni̱ꞌ te̱e tátúníꞌ ni̱ꞌ ñuunꞌ Egipto.

⁴¹ Jee nkachiꞌ Faraón nu̱u̱nꞌ José: ―Kune̱ꞌyá, kani ni̱ꞌ noꞌó ya̱ kosoꞌ nú kunisotíñú nú nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ ñuꞌun ñuunꞌ Egipto.

⁴² Jee ntavaꞌ Faraón xeꞌi ñuꞌun naꞌá re̱ꞌ ya̱ níso seyúꞌ re̱ꞌ jee nchuꞌun re̱ꞌ maa naꞌá José. Kuíre nta̱túníꞌ Faraón ya̱ nachuꞌun ráa saꞌma yu̱ꞌve̱ꞌ vi̱tá máá va̱ꞌa José jee chuꞌun ráa ɨɨn si̱kɨ̱ꞌ oro súkún José ya̱ stúvi ya̱ nísotíñú re̱ꞌ.

⁴³ Jee kuíre nsa̱ꞌá Faraón ya̱ kaa José iniꞌ karretáꞌ uvíꞌ re̱ꞌ, jee nta̱jí re̱ꞌ rá te̱e kuáꞌánꞌ ichinúúnꞌ José jee kanajíín ráa nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ: “¡Nakui̱ñɨ̱ꞌ ítɨ́ rán!”, kachiꞌ ráa. Jee ñani re̱ꞌ José kosoꞌ‑o kunisotíñú‑u nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ ñuꞌun ñuunꞌ Egipto.

⁴⁴ Jee kuíre nkachiꞌ Faraón nu̱u̱nꞌ José: ―Súnika̱ꞌ maáníꞌ kúvi Faraón, jee ni ɨɨn ñɨvɨ íyó nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ ñuꞌun Egipto ni ɨɨn xi̱ntíín jín ni ɨɨn jie̱ꞌe̱ꞌ jee ni nsáꞌ sikántáꞌ ráa retú nsú maánú tatúníꞌ nu̱u̱nꞌ ráa.

⁴⁵ Jee nsi̱kúnání Faraón súví José Zafnat‑panea, jee nxtánáꞌá Faraón José jín ñaꞌan naní Asenat, ya̱ kúvi se̱ꞌya sɨ́ꞌɨ́ Potifera, ya̱ kúvi su̱tu̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ On. Jee suꞌva nísotíñú José nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Egipto.

⁴⁶ José íñɨ́ o̱ko̱ꞌ u̱ji̱ꞌ (30) kui̱ya̱ꞌ sáá ña̱na̱ka ráa re̱ꞌ ichinúúnꞌ Faraón, ya̱ tátúníꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñuunꞌ tɨ́ɨn Egipto. Jee sáá nkene José ichinúúnꞌ Faraón kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ jíkanuun re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñuunꞌ Egipto.

⁴⁷ Jee nu̱u̱nꞌ ñuꞌun ni̱yo nasɨ́kuitɨꞌ tataꞌ sáꞌá ni uxáꞌ kui̱ya̱ꞌ.

⁴⁸ Jee nna̱keꞌen José ɨɨn numi nu̱u̱nꞌ rá u̱ꞌu̱nꞌ numi ntáká tataꞌ sáꞌá ni̱yo nu̱u̱nꞌ rá ñuunꞌ Egipto ni u̱xa̱ꞌ rá kui̱ya̱ꞌ vá, jee nchuꞌun va̱ꞌa re̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ rá ñuunꞌ káꞌnú, jee nchuꞌun va̱ꞌa re̱ꞌ iniꞌ ta ñuunꞌ tataꞌ sáꞌá ya̱ nkene nu̱u̱nꞌ ñuꞌun káá ni̱kótíyu nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ vá.

⁴⁹ Jee José ntaanꞌ tútú re̱ꞌ kue̱ꞌe̱ꞌ nasɨ́kuitɨꞌ nikɨn tataꞌ kuéntáꞌ retáꞌ kúvi ráa kuéntáꞌ ñuítɨ́ ñuꞌun nu̱u̱nꞌ yúnteñúꞌún. Chi kue̱ꞌe̱ꞌ nasɨ́kuitɨꞌ nikɨn tataꞌ ví‑i, jee saáva nxi̱nóo re̱ꞌ ya̱ chuku̱ꞌva re̱ꞌ maa, chi ntu̱ví kúvi ka̱ꞌ chuku̱ꞌva maa.

⁵⁰ Ne̱ ntiáꞌan ka̱ꞌ kajiéꞌé kui̱ya̱ꞌ koo ta̱ma̱ꞌ, jee ni̱yo u̱vi̱ꞌ se̱ꞌya José jín ñasɨ́ꞌɨ́ re̱ꞌ Asenat, se̱ꞌya sɨ́ꞌɨ́ Potifera, su̱tu̱ꞌ ñuunꞌ On.

⁵¹ Jee se̱ꞌya yɨ́ɨ́ xíꞌnañúꞌún re̱ꞌ nsi̱kúnání re̱ꞌ maa Manasés, chi nkachiꞌ re̱ꞌ: “Nsa̱ꞌá Ndiosíꞌ ya̱ nnaanꞌ iniꞌ ni̱ꞌ nɨꞌɨ tu̱nóꞌó nnoꞌo ni̱ꞌ jín nɨꞌɨ rá táꞌán veꞌi tátáꞌ ni̱ꞌ”, nkachiꞌ re̱ꞌ.

⁵² Jee nsi̱kúnání re̱ꞌ súví se̱ꞌya yɨ́ɨ́ uvíꞌ re̱ꞌ Efraín, chi nkachiꞌ re̱ꞌ: “Nsa̱ꞌá Ndiosíꞌ ya̱ nakuneꞌ víꞌí ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ nu̱u̱nꞌ nnoꞌo ni̱ꞌ”, nkachiꞌ re̱ꞌ.

⁵³ Jee ni̱nu ni u̱xa̱ꞌ rá kui̱ya̱ꞌ ya̱ ni̱yo víꞌí rá tátáꞌ saꞌá rá ñuunꞌ Egipto.

⁵⁴ Jee nka̱jiéꞌé rá u̱xa̱ꞌ kui̱ya̱ꞌ koo ta̱ma̱ꞌ, sánikua̱ꞌ nkachiꞌ José. Ni̱yo ta̱ma̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñuunꞌ soo nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ ñuꞌun ñuunꞌ Egipto íyó ya̱ kajiꞌ.

⁵⁵ Jee sáá nka̱jiéꞌé jíso̱ko rá ñɨvɨ ñuunꞌ Egipto, jee ña̱ꞌa̱nꞌ ráa ña̱ka̱ka̱nꞌ ráa ya̱ kajiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ Faraón. Saájee Faraón nkachiꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñɨvɨ Egipto: “Kuáꞌánꞌ rán nu̱u̱nꞌ José jee saꞌá rán ya̱ kachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán”, nkachiꞌ Faraón nu̱u̱nꞌ ráa.

⁵⁶ Sáá ni̱yo ta̱ma̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñuunꞌ, jee nsine José nɨꞌɨ rá yakaꞌ nu̱u̱nꞌ ñuꞌun va̱ꞌa ya̱ kajiꞌ, sáva xi̱kó re̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ Egipto, chi íyó ta̱ma̱ꞌ xéénꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñuunꞌ tɨ́ɨn Egipto

⁵⁷ Jee va̱ji ntáká nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ inka ñuunꞌ nu̱u̱nꞌ Egipto, sáva keꞌen ráa ya̱ kajiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ José, chi íyó ta̱ma̱ꞌ xéénꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ rá ñuunꞌ íyó ñɨ̱vɨ́.