Nehemia 9 - ŊWÀʼ NYÙYWír veé Israyi tuúné ajay vév 1 Wáa dzə e kishiíy kee nshòv sikweè e mbaà, e ŋwee wo wú meen ji saàmbà və̀n, wír veé Israyi nèn kfə̀n bàʼtí ji á wàá lem á jíŋ, aá máʼ ne ndzə̀y sé mendzə̀n, e fə̀vrì vitú e kibvər ki. 2 Wír ve yì‑iì dzəə̀n naaŋkàntì rám Israyi bàr wún fo vitúm vi, e nèn tìím, a tuuné ajay vév wùn à vinyo ve atàr véví‑iì bùʼtìn ví. 3 Áwune ku nèn a tiy fo, vintsə̀m vé shùy vitaár, á wáa yòŋ vinyo fo Ŋwàʼ Nsər aáwune, Ŋwàʼ Nsər wo dzəə̀n wó Nyùy Tàr woo Nyùy wov. Áwune kfən lì sa vintsə̀m vé shùy vímóʼ ví vitaár, e tuùné ajay vév, a gvəʼtí e Nyùy Tǎr si, a ghvəm wun woo Nyùy wov. 4 Wír veé ram Levi ámóʼó‑oò tíy e kirə̀ʼ ke seʼtìn kí, tóŋ e Nyùy Tàr woo Nyùy wov kitávín. A vé‑eè dzə̀ jii, Jeshua wùn à Bani, à Kadmiel, à Shebania, à Bunni, à Sherebia, à wùmòʼ woo Bani, e lì Kenani. 5 Wír veé ram Levi vee ji Jeshua wùn à Kadmiel, à Bani, à Hashavneya, à Sherebia, à Hodia, à Shebania, e lì Petahia, á nèn yòŋ jii, «Vèn lo lèn, a burí Nyùy Tàr woo Nyùy won, wun wo wù‑uù siìn, a wù kù wíy a dzə ghán sidzə̀m. Á kú a burí yír rə́ ye yí kùʼùn, e shaà mo a dzə̀ wìr kwà, e kfə̀n shòŋrì.» 6 Á nèn a bùnrì jii: Kù dzə̀ wò wo à dzəə̀n Nyùy Tàr. Yì‑iì bòm wò yúv wùn à ntoò yùv, à kifá kidzə̀m ke kí dzəə̀n fó ki. Bòm wò kitú ke nsay wùn à kifá kidzə̀m ke kí dzəə̀n shó ki. Ku bòm wò rìbà ndzə̀v wùn à vifá ve ví dzəə̀n shó vi. Kù fó wò dzəʼə̀m e vifá vi vidzə̀m. Vifá veé yuv vidzə̀m vi gvə́ʼti e wò si, ghvə́m wò. 7 Dzə̀ wò Nyùy Tàr, wò woo Nyùy, wo wò‑oò shavin Abram, e fə̀ə́r fo Ur, a dzə̀ nsay wìr veé Kaldea, e kùvsín yír rə́, e yòŋ ji Abraham. 8 Wò‑oò yèn, a wù wáy shilív e wò wùn, à nèn gwàr *mensaŋ vèn wun ji à wíy fo a nsay e rám rəə́, a nsay rə̀n‑eè dzə̀ ye wìr veé Kanan wùn à ye wìr veé Hit, à ye veé Amor, à ye veé Peris, à ye veé Jebus, e lì ye wìr veé Girgash. À lèm ne ŋkàʼme wò, kù mo à yii yii vinyo vé tìítiy. 9 Wò‑oò yèn mo atǎr atàr vérí‑iì yén ŋgeʼ e Ejiv, e yù tóŋ yév ye vé‑eè tóŋ e wò e ghaa Rìbà Ndzə̀v wo Baar. 10 Wò‑oò yiì vinyo ve ví wáa dìn vitaáví vé wùn à viŋgaʼnìn ve vinyò vi, e lòvtí e Farao wùn à vé saʼ vəə́, e kfə̀n lòvtí e wír vee wun wòŋe adzə̀m, bìʼ fo wò‑oò yenen mo wír veé Ejivi nəʼsì atàr vér. À nèn yiì, yír yée wáa dzə e gháʼtín mo yí kù dzə̀ə́, e wìy shem lán və̀n. 11 Wò‑oò tìn rìbà ndzə̀v, aá yéné, e tùmér áwune é nsay ye yumér, e nèn màʼ wír ve vé‑eè jum áwune é ndzəv, á lày moo kilán ke á màʼàn é ndzəv ye wiyí. 12 Wò‑oò danèr áwune e shùy e mbàʼ ye yì dzəə̀n é njà kitom. Lóo dzə vitsə́ʼə́, à wàa dànèr e və́y wo wú dzəə̀n é njà kitome, wú wàa dìn fo á wáa dù. 13 À kfən siì sə̀ʼə́y fo yuv, e sùŋnín aáwune fó mvə̀m mbàʼ e Gwan Sinay, e fò áwune vinyo vee tìítiy wùn à ntir see réŋ sí, à sáʼ ye juŋe wùn à nsər sé si. 14 Wò‑oò yèʼéy áwune, á kiíy kishiíy ké, e kù a bam ji kishiíy ké kee jeéy kí. À kfən tùm Mooser woo ŋgaà lìm wò, e nsər si wùn à sáʼ yée, à ntir sé si. 15 Jìŋ‑eè lóo yar áwune, à tsə́nsí viyíkìr ve ví‑iì loòn a dzə̀ fó yuv. Kilòŋ kí wáa yum áwune, à fəə́r mendzə́v fó kilan, á nó. À kfən yòŋ aáwune ji á du, e yòv a nsay ye wò‑oò lìʼìn ji à wíy fo aáwune. 16 Yii bèy, atǎr atàr vérí nèn lì kiŋkoʼòrwùn wùn à kitú ke tavín kí, e nèn tèn fó a yunín nsər sé. 17 Áwune‑eè tèn fó a yunín wò, e kfə̀n làysìn viŋgaʼnìn ve vinyò ve wò‑oò yiìn aáwuné mvəm. Vé‑eè tàv kitú, e shòʼ kilìmbìy ji kí li áwune, e kfə̀n shó e Ejiv fo vé‑eè reŋ vikwàn. Yii bèy, aà dzə̀ Nyùy wo wù yii laysìn ajay, shám wíri, rə́r mendzən mev. À yòʼ yii shwiiy kilòŋ cér. À yii din ké a dzə̀ koŋ yé ye wiyí. Bìʼ bey, à kù‑uù kfə̀mén, e làa yoʼ bìn ndzə̀m aáwune. 18 Fə̀m mo áwune‑eè kuùn wò kibiíbí, e shibvə̀m she vé‑eè bomen é njà wàn nàʼ shi, a yòŋ ji dzə̀ á nyùy wo wù‑uù fəərin áwune fó Ejiv, 19 à yòʼ‑oò lo màʼày áwune é kirə̀ʼ ké woʼ kí. À kù‑uù kfə̀mén bìʼ shammèndzə̀n wò wo ghaʼán. Bó mbàʼ yeé njà kitom ye yì‑iì danèr áwune e shùy yòʼ‑oò lo lày, a bó və́y woó njà kitome yòʼ‑oò lo lày sa. Wú kù‑uù danèr áwune vitsə́ʼə́, din fo á wáa dù. 20 Wò‑oò fò Kiyoy ké ke juŋ ki aáwune, kí wáa tir áwune, a bó à yòʼ‑oò lo yàr fó yiír áwune e manna, aà yòʼ‑oò lo yàr fóo fo mendzə́v ji á nó. 21 Wò‑oò keèrí áwune é woʼ kiyá mkweè, a bó á yòʼ tan kifá. Ndzə̀y sév sí yòʼ‑oò lo sàʼkìr, a bó wuú yéví yòʼ‑oò lo kòʼkír. 22 Wò‑oò wày vitúm wùn à woŋ si aáwuné wo, e kfə̀n jàvtì fó aáwune. Áwune nèn yòv woŋ Heshbon wo Sihon‑eè sáʼá, e kfə̀n yòv woŋ Bashan wo Og‑iì sáʼá. 23 Wò‑oò yiì, wón véví wáa dzə nyanyày moo mejiy meé yuv, e lì áwune, e wìy sho e nsay ye wò‑oò yòŋèn ne aàtàr véví ji á wíy nəə́ fo, e yòv. 24 Wón véví nèn wìy nə̀ə́, e yòv fó. Wò‑oò rèŋèr vitaáví vé wìr veé Kanan ve vé‑eè dzə́ fo, aáwune yéné, e nèn wày wír veé Kanan wùn aàfon véví, à wír ve vé‑eè dzə́ foo aáwuné wo, á wáa lovtí sho mo á kòŋèn. 25 Áwune nèn faàsì ŋkà se laʼ se á bomen kay e kaàrí sho, e faàsì nsay, a kù‑uù dzə̀ ye juŋ, e nèn yòv lav se vifá ve juŋ vidzə̀m vi‑iì runen shó, e nèn yòv sa bií sé ndzəv se buʼùn sí, à súm sé vitiír vé *vayin si, à vicí vé *oliv vi, e bóo lì kfəə́ se vici sigháʼán, a ví koom jeéy jeéy. Áwune bòn vifá vìn e wùn, a dzə bèn arúnkín. Áwune‑eè lo yù vijuŋ e vifa ve wò‑oò foon aáwune. 26 Mo kí fə̀m‑eè dzəə̀n bey, áwune ku tàv kitú, e tèn fóo yunín wò, e bìn ndzə̀m e wò nsər, e nèn yùyrí aŋgàa ntum vé, ve vé‑eè kantì áwune ji lá á yòʼ bìn a ndzə̀m e wò. Áwune yiì bèy, e kù a yiì vinyo a dzə̀ ve ví wáa shoór wò shoórín. 27 À nèn wày áwune áàŋgaà vév vibàné wo, á wáa nə̀ʼsì. Áwune yú ntéŋ, a toŋ, a kàn wò, à yú tóŋ yév é yuv bìʼ shammèndzə̀n wò wo ghaʼán, e tsə̀nsí vé səə, á sə́ áwune fo aŋgaà vév vibàné wo. 28 Mo áwune kooyin rəsìn, e nèn kfə̀n yiì liì kisaŋ e wò si, à kfən wày áwune áàŋgaà vév vibàné wo, á wáa saʼ, a tay áwune. Áwune kúvsín liì wov, e kfə̀n tòŋ, e kàn wò, à yú tóŋ yév é yuv. À kù‑uù boyìr áwune akàŋ akàŋ bìʼ shammèndzə̀n wò. 29 Wò‑oò kàntì ji áwune wàá binkir, a jùmrì a dzə̀ á nsər yè. Áwune tén, a koʼór a dzə̀ wún, e nèn a shoʼór nsər sé, a ŋway vinyo ve wò‑oò tinen, a vinyo vìn vi dzə̀ ve wò‑oò foon ji a wìr yúninè, wù wìy a ker dzəʼə̀m ye juŋe. Á lò fo fo, e bìn ndzə̀m e wò, e kfə̀n ji antavkìtu wùn aàsə̀mtuʼùrí. 30 Wò‑oò kfə̀mén vèn áwune viyá viyá, e kù a yiì, Kiyoy ké ki wáa banrí aŋgàa ntum vé, á wáa kàntì áwune. Yii bèy, la áwune yòʼ fə̀m yuùrí. À nèn wày áwune e vitúm vee fó ghaŋ ví wo. 31 Yii bèy, bìʼ shammèndzə̀n wò wo ghaʼán, à yòʼ‑oò lo laàr áwune, aà yòʼ‑oò lo bìn ndzə̀m aáwune. À dzə̀ Nyùy wo wù yii rə́r mendzən me wíri, kfə̀n shám áwune. 32 Éè Nyùy wor, à kùʼ e ŋàŋ, a dzə e wíy, aà dzə̀ e gháʼtín. À yii tíy e wò mensàŋ, din koŋ yé ye wiyí. Lá à yòʼ a kay ŋgeʼ ye yì dzəə̀n e věr kitu rə̀n. Kèʼ fo ghan sé afòn veé Assiriya, vèr aàfon vérí, à vilìmbìy vi, aàtàá cùu, aàŋgàa ntum Nyùyi, aàtàr vérí, à wír vé adzə̀me dzə̀ a dzə̀ é ŋgeʼ, e wìy shem lán. 33 Kinyo kidzə̀m ke kí‑iì kooyin ver kí dzə̀, a wò‑oò yiì réŋ. À kù‑uù yii kijuŋ e vèr, fə̀m mo vèr‑iì yii kibí e wò. 34 Afon vér wùn à vilìmbìy vi, aàtàá cùu, aàtàr vérí yòʼ‑oò ló a lèm ntir sé, a bó á yòʼ‑oò ló a yu nsər sé, kìn shivtì ye wò‑oò shivtì áwune. 35 Áwune yòʼ‑oò lo màʼtì yii yév ye bií. Vé‑eè tèn fó a lìm fo wò, sáʼ a dzə̀ vifon e mvə̀m vijùŋ ve ghaʼán ví ve wò‑oò bùʼùn áwune shó, aá kfə̀n kér nsay ye juŋ ye wò‑oò foon aáwune, a yì dzə̀ e gháʼtín. 36 Leéy, e yèn, vèr sì lèn ji akwàn é nsay fèn. Dzə̀ nsay ye wò‑oò foon ne aàtàr vérí ji á wáa yi kéŋ yee fó wùn à vifá vee fó ve juŋ vi, a vèr kù dzə̀ kér ji akwàn. 37 Nyanyày ŋkav wo wù fəə́ fo nsay fèn sí du a dzə̀ áàfon ve à lèmèn ji á wáa saʼ ver bìʼ liì wor wo bií. Aáwune sí yii e vèr à nyám sér sí a dzə̀ mo á kòŋèn, a vèr dzə̀ lèn e ŋgeʼ ye tavín. Wíri yií kilìʼ 38 Á nèn a yòŋ jii, «Bìʼ vinyo ve ví kooyin vin vidzə̀m, vèr nén a gwàr *mensaŋ me mè yií a tiy fo. Vèr lo, e saŋ aàŋwàʼ, é vilìmbìy vér wùn à wír vér veé ram Levìi, aàtàá cù vérí wáyrí vifin vév shó.» |
© 2022 CABTAL