Matio 24 - ŊWÀʼ NYÙYJesus tóʼ mo á wíy kèr Jerusalem ( Maak 13.1‑13 ; Luk 21.5‑19 ) 1 Jesus fəə́ fó lav cù fèy, e lòo dù, wón və́ lìme kóʼtí é si wo, a burí mo á bomen lav cù yee shooy, yì wáa dzə e gháʼán. 2 Jesus nèn sùúy aáwune jii, «Vèn yén mo kimbom kee shoon ki dzəə̀n ben a? Vèn wáa kiíy rú jii, á wíy kèr kidzə̀m, é la tíy yímóʼó yòʼ a neŋ e yímóʼó kitu.» 3 Jesus dù, e dzə̀ʼə̀m e gwan wo á yoŋ ji Gwan Vicì vé Oliv, a sì wùn à wón və́ lìme, áwune áwune, á kóʼtí, e dzə̀r shó jii, «Kinyo ke à kì suuy kìy ki wíy koóy a dzə̀ é ghàn ka? Kisəəm ke kí wíy dìn ji à sí kfə́n, é ndzə may kí dzə̀ ka?» 4 Jesus bìnèr jii, «Vèn wáa yen fo wìr wìy bòʼtí ven, é vèn jáy dzə́ə. 5 Wíri wíy wìy anín, e lì mo, e teʼ e si, a suúy jii, áwune dzə̀ *Mfə̀ə́r woo shó, e boʼtí wír anín, aá jáy dzə́ə. 6 Vèn wíy yú léŋ rər, a sí maʼ fèn, maʼ fèsə, lá vèn yòʼ a yaŋyáŋ. Kù dzə̀ vinyo ve ví kér fó wìy koóy, a bó yòʼ dzə̀ ji sì ghán se ndzə sí mayì. 7 A kí dzə̀ jii, kitúm kímóʼ kí wíy lò, a màʼ rə́r wùn à kímóʼ kí, é woŋ wúmóʼó wáa lò, a màʼ wúmóʼó. Jìŋ wíy a koo e virə̌ʼ virə̀ʼ, é nsay wáa sə̀ʼ, é virə́ʼ ví wáa kèrkìr. 8 A vinyo ve ví wíy a koóy vìn vi kù dzə̀ə́ shúu fù réŋréŋ mo wàn yii sov wiíy. 9 «Wíy lòo dzə̀ e ghan fóo fèy, aá wáa koorí ven, a nyàvrì sho, a yuyrí ámóʼó. Wìr msòŋ e dzə̀m wíy a bàn ven, bìʼ fo vèn dzəə̀n wír vém. 10 Kí kooy bèy, é wíri bin ndzə̀m e mò anín, e bìnkìr, a bàn afə́r vév, a kar menàŋ aáwuné bàm. 11 Wír ámóʼó wíy fəə anín, a boʼtí wíri ji áwune dzə̀ *aŋgàa ntum Nyùy, e yiì, é wíri jáy dzə́ə anín. 12 Vinyo ve bi ví wíy tavkír kitú ke nsay kidzə̀m, e yiì, é melív me wíri mè seem fo á wáa kòŋ Nyùy. 13 A wír ve á wíy lùŋe dzə̀ ve á wáy shilív e Nyùy wùn, du, joʼsì. 14 Aá kér fó wìy a fìʼtì sáʼka wo juŋ woo kùm sáʼ Nyùy və̀n kitú ke nsay kidzə̀m, é vitúm vidzə̀m vi wáa yu, é bo ndzə wìy mày.» Ghán sé ŋgeʼ ye kuʼùn ( Maak 13.14‑23 ; Luk 21.20‑24 ) 15 Jesus kfə́n a naàrì jii, «Wíy lòo dzə e ghan see shooy, aá tiír kifá ke *ŋgaà ntum Nyùy woo Daniel‑iì yòŋèn é kirə̀ʼ ké Nyùy, a kifá kee shooy ki kóʼoy, bívir fó.» Wìr wo wù yoŋ kinyo kìn fo ŋwàʼ fèn səəm. 16 Jesus suúy jii, «Wíri wíy yén, a kifá kee shooy ki fəə́sín ne, wír ve á dzəə̀n é mbìv wòŋ yee Judàa wàa sam, a koʼ aàgwan. 17 Wìr yú, a wù dzə̀ é kitu ke lav, sə́ʼəy ji wun sí nyéŋé, lá wù yòʼ kfə̀n a nəə́ e lav ji wun li kifá. 18 Wìr yú, a wù dzə̀ é sum, lá wù yòʼ dzə́ə a kfən fo laʼ ji wun li kikúm. 19 «Éè mò, ké vikìy ve á juur bvəm wùn à ve á nyoor wón kí wíy a dzə e le é vishiíy fóo fèy? 20 Vèn wáa lon fo Nyùy jii, lá kí yòʼ wìy kòóy ji á wáa sam e ghan sé kintòn, kìn é *kishiíy ké bam, a bó á yòʼ yii gháné. 21 Wíri wíy yen ŋgeʼ ye tavín é ghan fóo fèy, a bó á yòʼ‑oò yiì ne yèn kfə́ə yìwun, e kèʼ mo Nyùy‑iì bomen nsay, e wìy, e meé lèn. A bó á yòʼ dzəə́ wìy yen yìmòʼ moo yee shooy. 22 A là fo Nyùy far vishiíy vé ŋgeʼ yee shooy, bo bó wìr yòʼ kì wíy lùŋ. A wù fàr bèy bìʼ wír ve wù‑uù shoʼtin ji və́.» 23 Jesus nèn kfə̀n a suúy jii, «A wìr wìy a suúy e vèn é ghan fóo fèy jii, ‹Vèn yén, Mfə̀ə́r və̀ne›, kìn ji ‹Və̀sə›, lá vèn yòʼ biìmé. 24 Vèn wáa kiíy jii, wíri wíy fəə anín, a boʼtí ji áwune dzə̀ Mfə̀ə́r, kìn ji *ŋgaà ntum Nyùy wùmòʼ, a yiì vinyo ji ví fíʼ a dìn vitaáví vé Nyùy, e kfə̀n a yiì viŋgaʼnìn ve vinyò vímóʼ ví ji á bóʼtí wíri, bo taaka ve Nyùy‑iì shoʼtin ne ji və́, aá jáy dzə́ə. 25 Mo m suuyin ne kinyo lèn, é bo kí wìy a koóy, vèn səəm kijuŋ. 26 «Kí nén a dzə jii, wìr wíy suuy jii, ‹Mfə̀ə́r wìy ne, a wù sì é kwaʼ›, lá vèn yòʼ a fəə ji á du fo. Kìn wìr sùúy jii, ‹Və̀ne mo wù lir e mvə̀m lav›, lá vèn yòʼ biìmé. 27 Vèn wáa kiíy jii, ŋgaà wo yírí dzəə̀n Wanwìr wíy lòo kfən, aá kú a yen réŋréŋ moo kishèv ke kí yii ŋwaŋ fo buu ndzə wúmóʼó, kí tòʼnín yúv, e dù e buu wúmóʼó. 28 A dzə̀ mo kimkpú ke kifa ki lóo neŋ e kirə̀ʼ, bo dzə̀ fo vilùŋ vi yíi a baʼtí. Ghán se Jesus woo *Wanwìr wíy a wìy ( Maak 13.24‑37 ; Luk 12.41‑48 ; 17.26‑30 , 34‑36 ; 21.20‑33 ) 29 «Ghán sé ŋgeʼ ye kuʼùn sin si wíy lóo shaà, é shùy ku nèn ndzə̀mén, é la ŋwee yòʼ dzə́ə a ban, é mejiy mè wáa gbùkìr fo yuv, é vifá ve ví sə́ŋnin e yuv ví wáa nyeŋnín vidzə̀m. 30 Aá nèn yèn mo kisəəm ké ŋgaà wo yírí dzəə̀n Wanwìr ki yénsin e yuv. Vitúm vidzə̀m vi wíy a leéy, a dìy, lóo yen, é ŋgaà wo yírí dzəə̀n Wanwìr və̀n nèn bvə̀ysín e mvə̀m mbàʼ, a wù sí kér vitaáví wùn à vikuʼùy ve ghaʼán ví. 31 Wù wíy lòo wìy, é wù tsə́nsí nshèelav sə́ é buu se ndzə see sikweè, aá wáa toŋ sóŋ, a baʼtí wír ve Nyùy‑iì shoʼtin ji və́, aá wáa wìy vitóŋtóŋ vidzə̀m. 32 «Vèn li mfìʼ fo kicí ké *fig ki. Kí yii sooyì, keʼ lóo tokír, á nèn kìíy ji wuú sí yiì a gbù. 33 Dzə̀ sá réŋréŋ mo vèn wíy yén vinyo vìn, a ví kéʼ ne, a koóy, vèn nèn a kiíy jii, Wanwìr sí wiyì, a wù sì é shweesí. 34 A m suuy kinyo ke ru kí e vèn jii, bó yòʼ dzə̀ ŋgwàʼ yee lèn rə̀n wìy shaà e dzə̀m, a bó vinyo ve m suuy vìn vi koóy vidzə̀m. 35 Yúv wùn à nsay wíy mày, a jí sém sí ku wíy a tiy fo. 36 «Bó yòʼ dzə̀ wìr kìíy kishiíy ke kinyo kìn ki wíy koóy, a bó yòʼ dzə̀ sá wìr kìíy ghán seé kishiíy. A fə̀m dzə̀ nshèelav se Nyùy, kìn Wán və, bo bó yòʼ dzə̀ wìr kìíy. Kù kì Nyùy Tàr wùn mòʼón. 37 Ke kí dzəə̀n kí dzə̀ jii, wíy lòo dzə e ghan se ŋgaà wo yírí dzəə̀n Wanwìr wíy a kfən, é wíri wáa dzə mo vé‑eè dzə́ e Noa ghan, 38 é bo ndzə́ví wiy, e kùúy kitú ke nsay. Á kù‑uù yíkirì, nó vifá, juur wón, a vilum wáy e lav, e dù, e meé e kishiíy ke Noa‑aà nəən é kikoŋ. 39 Á yòʼ‑oò ló a səə̀m vinyo gheéy, e dù, e meé e ghan se ndzə́ví‑iì fəən, e lì áwune adzə̀m. A kù dzə̀ kinyo ke kí wíy koóy e ghan se ŋgaà wo yírí dzəə̀n Wanwìr wíy a kfən. 40 Wíri wíy lòo lìm lim e sum abaà, aá li wo mòʼón, e màʼtì wùmòʼ. 41 Vikìy lóo jò kibán e tiy abaà, lóo sənín, aá li wo mòʼón, e lèm wùmòʼ. 42 Kí nén a dzə jii, vèn wáa dzə, a shìy, bìʼ fo vèn yòʼ kiìn ghán se Tàr won wíy bvəy. 43 Vèn kì sá jii, a ŋgaà lav lò, a lò, e kìíy ghán se shòŋ yíi siíy, e wìy e kiv lav, wù kù a dzə, a shìy, e làa yòʼ màʼtì lav rə ji shòŋ kív. 44 Kí nén a dzə jii, mo ŋgaà wo yírí dzəə̀n ji Wanwìr wíy sàsìn, e bvəy, a bó vèn yòʼ kì, vèn wáa dzə rì, a shìy ghán sidzə̀m.» 45 Jesus nèn lò, e dzə̀r jii, «Wánlè wìr woo jwáʼ, wo wù kér vifií, wo dzə̀ tàr wov lèm láʼ sho ji ghán sí gheenè, wù jàv vifá ve yi e vé lìme dzə̀ woó le? 46 A dzə̀ wù kù a sheʼrí a dzə̀ wánlè wo wù wíy lòo kfən, e yen, a wù lim réŋréŋ mo wù‑uù suuyin. 47 Vèn wáa kiíy rú jii, a dzə̀ wánlè woo ben, bo tàr wov wíy lèm kéŋ rə́ shó e dzə̀m. 48 Yii bèy, a wánlè lò, a dzə wo wù kér liì kisaŋ, a yen ji tàr wov ndzə̀y ne, a bó wù yòʼ dzəə́ wìy tav wìy, 49 wù keʼ, a ndzən aŋgàa lìm ámóʼó ndzə́nén, a ghan, a sèv, a yi, a nonín wùn aàmfoòkìnoó, 50 bo tàr wov wíy sàsìn, e bvəy e ghan se wù yòʼ kì kwaʼtì. 51 Wù wiy e kishiíy fó, é wù jum wánlè və wo bi və̀y, é wù du fo dzə̀ abìnbìnteʼnsə́mé wàa dzə, a dzə̀ fo wíri wíy a yen ŋgeʼ, a ŋeytí sóŋ.» |
© 2022 CABTAL