Matio 21 - ŊWÀʼ NYÙYÁ səə́si Jesus e Jerusalem ( Maak 11.1‑11 ; Luk 19.28‑40 ; Joon 12.12‑19 ) 1 Áwune dù, e lòo meesín e Jerusalem, e mèé e gwan wo á yoŋ ji Gwan Vicì vé Oliv, aá sì é ghaa ntèʼ ye á yoŋ ji Befage, Jesus túm wón və́ lìm ámóʼó abaà, 2 e sùúy jii, «Vèn shaa, a dù e ntèʼ yee fó mbìy rə̀sə. Vèn lóo dù, aá yén kimbèʼbìy, a kí tsə́ŋ fo wùn wàn, é vèn shóʼ, e wìy sho, e fò e mò. 3 A wìr dù, a dzər kinyo ke vèn yii sho, vèn sùúy shó jii, Tàr won kér shií shó, a wù kù yíi siìr a lèn lèn.» 4 A kinyo kee shooy kí‑iì kòóy bey ji kinyo ke *ŋgaà ntum Nyùy wùmòʼ‑oò suuyin kí fiʼ ghèén. Wù‑uù sùúy jii: 5 «Vèn suúy e wír veé *Sione jii, ‹Vèn yén mo Fòn won wiyì. Wù lì kitú kfə́ shishàr, e kòʼ a dzə̀ kimbèʼbìy, kimbèʼbìy, a dzə̀ kee wán.› » 6 Wón lìm vee abaà víyi nèn dù, e yiì mo Jesus kì suuyin. 7 Á wìy e kimbèʼbìy kiy ki wùn wàn, e sàŋrì vikúm vév é vitu wo, Jesus nèn kòʼ kímóʼ kí, a dù. 8 Màŋgòŋ wo wù‑uù dzəə̀n fó wáa sàŋrì vév vee vikúm a dzə̀ é dzəə, ámóʼó wáa kivtí a dzə̀ tám se vici, a səəsí wun sho. 9 Màŋgòŋ wùmòʼ shém fó mbìy, wùmòʼ láŋ bám, aá ndzə́ʼ jii: «Fòn wor èy, Fòn wor èy. Á yén mo Wàn Fòn Davir wiyì. Nyùy Tàr ku səə̀vì wír wo wù wiy e wùn yir. Á wáa burí Nyùy woó ntoò yùv.» 10 Jesus dù, e nə̀ə́ e Jerusalem, kinyo kìy ki màysì, e tàv, mvə̀mlaʼ wáa bìŋrì bìŋrìn, wíri wáa dzətí jii, wìr wo á ndzə́ʼ və̀n sà dzə̀ la á? 11 Màŋgòŋ wáa bìnèr jii, dzə̀ á Jesus woo ŋgaà ntum Nyùy, a wù lò fo Naasarer, e Galeli. Jesus jum vé wayí fó *lav cù ( Maak 11.15‑19 ; Luk 19.45‑48 ; Joon 2.13‑22 ) 12 Jesus dù bèy, e tòsín, e dù e lav ye á cu Nyùy sho, a jùm vé wayí fó fo adzə̀m, kìn dzə̀ ve vé‑eè fiinè, kìn ve vé‑eè yún yunén, a bàʼtì visə́r ve wìr ve vé‑eè kúvsin mbàm, yí séʼ, e kfə̀n a bvəə́r antaʼ wìr ve vé‑eè fiinè vibìŋ. 13 A wù jum bèy, suuy jii, «Vé‑eè sàŋ é Ŋwàʼ Nyùy ji Nyùy suuy a jii, ‹Á wíy a yòŋ lav yem ji lav bùnrì.› A vèn bìnèr ne ji mbvə̀ʼ ashòŋ.» 14 Jesus dù e lav cù bèy, amfìr wùn aàntèŋe wìy, e yèn wun fo, wù fèr áwune. 15 Vitú ve atàá cù wùn à wír ve vé‑eè duŋrì nsər Nyùyi yén viŋgaʼnìn ve vinyò ve wù‑uù yii, e kfə̀n yù mo wónlèé ndzə́ʼ jii, «Fon wor èy, Wàn Davir èy», áwune nèn a yu bír, 16 a saʼ Jesus jii, «Bó à yòʼ yú kinyo ke wón víne sí suuyì à?» Wù bìnèr jii, «M yú feyì. Bó vèn yòʼ‑oò yiì ne yòŋ kinyo ke vé‑eè saŋen é Ŋwàʼ Nyùy jii, ‹Nyùy yiì ne, wón ve terií wáa burí wun, à ve á dzəə́ nyóŋ víne shó à?› » 17 Jesus suúy bey, e màʼtì áwune, e tòsín, a dù e ntèʼ yee Betani fo wù‑uù yíi shiíy. Jesus shóv kicí, fiʼ mo dzə̀ á wàa bùnrì ( Maak 11.12‑14 , 20‑24 ) 18 Jesus bvəə́shí kijàvndzə, e lòo kfən e Jerusalem, jìŋ wáa yar wun. 19 Wù yén kicí ké *fig e ghaa dzəə, e dù fo ji wun sà‑áà yén báŋ yée kfər a, e yèn a dzə̀ vibábár cáʼcáʼ. Wù nèn shòv kicí kee shooy jii, «Kicí kin, bó à yòʼ dzəə́ wìy koóm feyì gheéy.» Wù suúy bey, kicí kiy ki ku nèn yùm kàŋ mòʼón. 20 Wón və́ lìme yén, a ker gháʼ, a ghay jii, kí sà ghàn é le, bo kicí kin ki ku nèn yùm cér bèn a? 21 Jesus bìnèr jii, «M suuy kinyo ke ru kí e vèn jii, a vèn wày shilív e Nyùy wùn, e làa yòʼ a meŋnín ji dzə̀ wù yiì kinyo ke vèn lóné, bo dzə̀ vèn yiì sá kinyo ke m yiìn kin, a yiì, a shaà bèy. Vèn lo, á sùúy e gwan və̀n jii, ‹Meènè fó fèn, e gbù e rìbà ndzə̀v fésə,› wù kù gbù fo. 22 A vèn bunrì, lón ka, wáy shilív a dzə̀ e Nyùy wùn, vèn wàa ker kíwun.» Vé wòŋe dzə́ti fo Jesus sə́ vitaáví ( Maak 11.27‑33 ; Luk 20.1‑8 ) 23 Jesus kfən kfə̀n é lav cù fèy, e lòo yeʼéy wíri, vitú ve atàá cù wùn aàtǎr wòŋe wìy, e yèn wun, e dzə̀r shó jii, «Vinyo ve wò‑oò mùmèn é lav fèn vìy, wò‑oò yii moo la? Fò la wò dzə́ə?» 24 Jesus bìnèr jii, «M taʼ, e dzər ven kinyo kimòʼón, a vèn bìnèr, é m suúy fo m kér vitaáví, e bó a yiì vinyo vee shooy.» 25 Wù nèn dzə̀r jii, «Kinyo ke Joon‑eè fiʼtì, wáy wíri é ndzəv kí‑iì lò fo Nyùy moo fo wìr a?» Áwune yú kee shooy, e nèn kèʼ, a kìŋnìn jii, «A vèsən bìnèr ji kí‑iì lò fo Nyùy, é wù nèn dzə̀r jii, sà‑aà yiì ka lèn fo vèsən biímé kinyo ke Joon á? 26 Vèsən fan jii, aá bìnèr ji kí‑iì lò a dzə̀ fo wìr, é wíri ŋáʼáy e vèsə́n wùn, bìʼ fo á biíme adzə̀m ji Joon‑eè dzə̀ rú *ŋgaà ntum Nyùy.» 27 Kí tárír bey, á nèn bìnèr jii, «Bó vèr yòʼ kì.» Jesus nèn sùúy jii, «Bo bó yòʼ dzə̀ sá m sùúy fo m sə́ vitaáví, e bó a yiì vinyo vee shooy. Ŋgàn yee kùm wón vee abaà 28 «Vèn yuúrí kinyo kímóʼ kí, e shù mo kí dzəə̀n. Wìr‑iì kér wón abaà, e dù, e yèn wo mbìy, e sùúy sho jii, ‹Wàn, ku dù, e lìm e mǒ súm vitiír vé *vayin lán.› 29 Wàn sháʼnín. Tàr wov lò, kitú kfə́ kí siíy, e sàʼ wun, wù dù e sum fóo fèy. 30 A tàr wov kì dù ne bèy, e yèn wùmòʼ woo wán, e sùúy sa sho. Woo shooy biímé jii, ‹Taàtá, m yíi dù.› Tàr wov lò, wù siíy, e tèn. 31 Fo wón vee abaà víne, vèn yén kén ji wo wù‑uù loòn ntum tàr wov dzə̀ vəné?» Á bìnèr jii, «Dzə̀ wo wù‑uù tenen, e kfə̀n sìíy, e dù.» Jesus nèn sùúy jii, «M suuy e vèn rú jii, wír ve wíri yii nyáŋsi ji á sov mbàm se *bàràʼ wùn aàsàkìi kòóy ne dzə́ə, a nəə́ e vijùŋ ve dzəə̀n vé saʼ Nyùy, a shaà ven vin. 32 Joon woo Ŋgaà Wáyndzəv‑iì wìy, a dìn ven mo dzə̀ á ghàn, e bóo gheén fo Nyùy, vèn ku tèn kinyo kfə́ ténén. Yii bèy, nèn lò wír ve á yii sov mbàm se bàràʼ wùn aàsàkìi, e biìmé kinyo kee shooy. Vèn yén bey, e làa yòʼ fə̀m bìnèr melív men, e biimé kinyo ke Joon gheéy. Jesus fiʼsìn mo vé wòŋe wíy kay wun, e yuyrí ( Maak 12.1‑12 ; Luk 20.9‑19 ) 33 «Vèn yuúrí yìmòʼ yee ŋgàn. Wìr‑iì mvə̀ʼ súm vitiír vé *vayin, e bòm kay, e kaàrí sho, e tàr, e kfə̀n bùʼ bií é kilan wo á wáa kòy báŋ se vitiír vee shooy, a nyèŋ sho, é meluʼ mè wáa fəə. Wù kfən bòm kitaàtì ke ŋgaà shìy wáa dzə sho. Mo wù naŋsin súm woo shooy, e nèn tìr wír ámóʼó shó, e dù ghán e wòŋ wúmóʼó. 34 Ghán se á yii káv vifá fo sum sí gheén, wù túm aŋgàa lìm və́ fo vé vintir vìyi jii, á du, e sə̀ á rə́ə yee mbìv vifa. 35 Á dù, wír vee shooyi nèn koò áwune, e dzə̀v wùmòʼ, e yùyrí wùmòʼ, e tsə̀mrí wùmòʼ e tíyí, wù kpú. 36 Wù kfən tsə̀nsí aŋgaà və́ lìm ámóʼó anín, e shaà vé mbìyi. Wír vìyi ku lòvtí sho bèy. 37 Fo bàm, wù gér wán və, e tsə̀nsí, a kwàʼtì jii, á yíi a ghvəm wán və. 38 Wír vìyi yén, a sí wiy wan ŋgaà sùm lèn, e nèn sùŋnín jii, ‹Və̀sə dzə̀ njìlaʼ ŋgaà sùm, vèsən yúyrí, e yòv súm.› 39 Wù nəə́ é sum, á bám, e jàʼ, e fəə̀ shó fo kày, e yùyrí.» 40 Jesus fèr bèy, e dzə̀r jii, «Ŋgaà sùm wíy kfən, é wù yée e wír vìyi?» 41 Á nèn bìnèr jii, «Bo wù yíi nyàvrì e vifá ve kwaʼ vìy ví, e yuyrí, e fo súm e wír ve səné ve dzə̀ á wàa fo rə́ə yee mbìv vifa.» 42 Jesus dzə́r jii, «Vèn yòʼ‑oo yií ne yòŋ kinyo kee shooy fo Ŋwàʼ Nyùy à? Kí suuy fo jii: « ‹Tíy ye vé kimbome leeyin ntéŋé sì yíwun ye yí loòn ne, e tòm kór lav. Kù yiì Nyùy Tàr kinyo kìn, vèsən wáa leéy, a ker gháʼ.› 43 «M nen sùúy e vèn jii, á wíy faàsì kilíŋ ke Nyùy‑iì foon ven e wùn mvə̀m saʼ, e fo a dzə̀ e kitúm ke dzə̀ kí wàa yiì mo sáʼ rəə́ taʼà.» [ 44 A tíy ye á suuy rə̀ne dzə̀ jii, wìr bayrìn sho, wù gbù, e kìvkír kivkín. Yí gbu e wìr kitu, ŋgaàŋ foòsì fóosin.] 45 Vitú ve atàá cù wùn à wír veé mbìv *Farasi vìyi yú kimfèr kìn, e kìíy ji Jesus fèr a dzə̀ á aáwuné kitu, 46 á nèn a tàʼ ji á koó wun, e bóo màʼtì. A vé‑eè fan a dzə̀ màŋgòŋ wo wù‑uù dzəə̀n fó, bìʼ fo vé‑eè biíme ji Jesus dzə̀ á *ŋgaà ntum Nyùy. |
© 2022 CABTAL