Matio 13 - ŊWÀʼ NYÙYŊgàn yee kùm ŋgaà ŋgoòy ( Maak 4.1‑9 ; Luk 8.4‑8 ) 1 Jesus yiì lò e kishiíy fóo fèy, e fəə̀ fó lav, e dù, e dzə̀ʼə̀m e ghaa kibaŋ. 2 Màŋgòŋ wìy, e bàʼtí nyanyày, a far wun, wù nəə́, e dzə̀ʼə̀m a dzə̀ é kikoŋ, wíri wáa tiy kév é ghaa ndzəv. 3 Wù wáa yeʼéy áwune vinyo vinín, a yòv a dzə̀ é ŋgàn. A kímóʼ kí dzə̀ jii, «Wìr‑iì dù, a màʼ ŋgoòy vifa e sum. 4 Wù lòo màʼ, símóʼ sí túmkír é dzəə, menə́n mè wìy, e tàyrí see shooy. 5 Símóʼ sí túmkír é woʼ, a nsay dzə̀ fó shishàr. Á lòo kom, sí nèn gòʼ e yuv, e tàv fəə̀. 6 Yii bèy, shùy lòo ban, vifá vee shooy vi nèn yòvrí, e yùm bìʼ fo gháŋé yòʼ‑oò dzəə̀n e nín. 7 Símóʼ see ŋgoòy si túmkír é mvə̀m vikwìíy. Vikwiíy ví kúy, e shaàsìn, vifá vee shooy vi saásí, e làa yòʼ dzə́ə wayrí. 8 Yii bèy, símóʼ see ŋgoòy si túmkír a dzə̀ é nsay ye juŋ. See shooy si kúy, e wàyrí, e fò ŋgoòy. Á dù fomóʼó, e kàv vifá kàŋ wií, e shaà mo vé‑eè wayin, e kàv fómóʼó kàŋ mntuùfú, e dù fomóʼó, e kàv kàŋ mtaár.» 9 Jesus fèr bèy, e nèn màysì jii, «Vituʼùr ví dzə̀ vibaà, kímóʼ kí tén fó yu, kímóʼ kí wàa yù.» Kinyè ké kinyò ke Jesus súŋnin a dzə̀ é ŋgàn ( Maak 4.10‑12 ; Luk 8.9‑10 ) 10 Jesus súŋnín, e màysì, aŋgaà və́ ŋgoo kóʼtí, e dzə̀r shó jii, «À súŋnin e wír vìne, yov a dzə̀ é ŋgàn bìʼ ka?» 11 Wù bìnèr jii, «Dzə̀ ven vin ve Nyùy yiìn ne, vèn kiíy vinyo ve saʼ rə́ ye yí‑iì dzəə̀n é kilìtì, a bó vísə vee wíri yòʼ kì. 12 A kí dzə̀ jii, wìr wo wù kér kifá, á yíi dzə̀sì, é kí kuʼ, e shaà mo kí dzəə̀n. Wìr wo wù buŋen, á yíi màysì shishàr she wù kérí, e ger gerín. 13 Kinyo ke kí yiìn, é bo m wáa suŋnín e wír vìne a dzə̀ é ŋgàn ki dzə̀ jii, áwune leey vinyo ve Nyùy, a bó á yòʼ yén ke kí dzəə̀n. Áwune kfə́n a yuurí, a bó á yòʼ yú nsàv, e bó a kiíy. 14 Á lóo yiì bèy, kí nen ghèén rú mo Aysaya woo ŋgaà ntum Nyùy‑iì saŋen ji Nyùy suuy a jii: « ‹Vèn kù wíy a yuurí yuurín, e làa yòʼ a yu. Vèn kù wíy a leéy leeyín, e làa yòʼ a yen. 15 A yiì melív me wìr vìn me mè lùrìn ne. Áwune kfən sə̀mrì vituʼùr vév, e kfə̀vtí sí yév. Aá yii bèy, fo sí yéví wáa yen, é vituʼùr vév ví wáa yu, é melív mev mè wáa səə̀m kinyo, aá binkir, é m fer áwune.› 16 «Yii bey, vèn dzə̀ kén, a vishí vén ví bòŋ feyì, bìʼ fo vèn sí kér sí ye yí yén virə́ʼ, kér vituʼùr ve ví yú vinyo. 17 Vèn wáa kiíy rúrú jii, *aŋgàa ntum Nyùy wùn à wír Nyùy ámóʼó aníne‑eè sí diy feyì ji á yén vinyo ve vèn yén lèn vìn, e kfə̀n yù ve vèn yú, e làa yòʼ a ker dzə́ə. Nsàv ŋgàn yee kùm ŋgaà ŋgoòy ( Maak 4.13‑20 ; Luk 8.11‑15 ) 18 «Vèn yuúrí ri nsàv ŋgàn yee kùm ŋgaà ŋgoòy yìy. 19 Ŋgoòy ye yì tumkin é dzəə dzə̀ wír wo wù yú kinyo kee kùm sáʼ Nyùy, e làa yòʼ a kiíy. Satan nèn wìy, e fə̀ə́r kinyo kee shooy fo ŋgaàŋ shiliv. 20 Ŋgoòy ye yì tumkin é woʼ dzə̀ wír wo wù yú kinyo ke Nyùy, wù kù nèn biìmé e kishéʼrì ki, e làa yòʼ way shilív shó. 21 Wù nén a dzə moo kifá kee là gháŋ, e làa yòʼ a tiytíy. Ŋgeʼ wùn à vibàn ví keʼ bìʼ kinyo ke Nyùy kee shooy, wù nèn bìn ndzə̀m. 22 Ŋgoòy ye yì tumkin é mvə̀m kikwìíy dzə̀ wír wo wù yú kinyo ke Nyùy, wù wàa kwàʼtì a dzə̀ dzəʼə̀m yeé ndzə fèn, a tàʼ vikuʼùy. Kí nen yiì, kinyo ke Nyùy ki búŋ kirə́ʼ e wùn shiliv, e lày kisáŋ. 23 Ŋgoòy ye yì tumkin é nsay ye juŋ nén a dzə wír wo wù yú kfə́ kinyo ke Nyùy, wù kìíy sár, a yiì mo kí dzəə̀n. Wír vee béyi lo, á nèn a yiì mensəʼ wií, ámóʼó mensəʼ mntuùfú, ámóʼó mensəʼ mtaár.» Ŋgàn yee kùm ŋgoòy wùn à kikwiíy kí 24 Jesus kfən yòv ŋgàn yìmòʼ jii, «Sáʼ Nyùyi dzə̀ moo kinyo ke wìr wo wù màʼàn ŋgoòy vifa ve yi e wùn sum. 25 Wìy lòo dzə vitsə́ʼ vímóʼ ví, a wíri buúné ne adzə̀m, ŋgaà və vibàn nyáʼtí, e màʼ ŋgoòy kikwìíy é mvəm wó, e lèʼ. 26 Vifá vi fəə́, e kùy, e kèʼ wáyrí, kikwiíy kiy ki nèn tàʼám sho. 27 Aŋgàa lìm wìr woo shooyi wìy, e dzə̀r shó jii, ‹Tàr, à yòʼ‑oò màʼ a dzə̀ ŋgoòy vifa ve yi e sum a? Kí ghán é le, bo súmé wáa dzə lèn kikwiíy kikwiíy?› 28 Wù bìnèr jii, ‹Kù yiì ŋgaà wom vibàn kinyo kee bey.› Vé lìm vìyi nèn dzə̀r shó jii, ‹Vèr du, e dzəə̀nè fo fo à?› 29 Wù sháʼnín jii, ‹Vèn maʼti fó. A tàm á lo, a dzəə̀nè, á dzə̀n vifá ve yi. 30 Vèn maʼti, é ví wáa kuy fo vidzə̀m, e meé e ghan se á wíy a kav. Á wíy lóo kav, é m suúy e vé kavi jii, á tómbìy tàr kikwiíy, e kùr é mbeʼ si, e lèm, aá wìy tòn. Á tar bèy, aá nèn kàv vifá ve yi, e bàʼtí a dzə̀ e mǒ kitàv.› » Ŋgàn yee kùm ŋgoòy shishùr wùn à ye nyaà ( Maak 4.30‑34 ; Luk 13.18‑21 ) 31 Jesus kfən yòv yìmòʼ yee ŋgàn, a yì dzə̀ jii, «Sáʼ Nyùyi dzə̀ moo ŋgoòy shishùr shímóʼ shí she wìr liìn, e màʼ e sum. 32 Ŋgoòy yee shooy ŋeèrí feyì, e shaà ŋgoòy se vifa vímóʼ ví é nsay fèn. Yii bèy, yì fəə́, kúyí, yì dàr, e shaà tíŋ se vifa vidzə̀m, a dzə lèn ji kicí, e rə̀ŋsìn, menə́n mè wàa bàʼrì sho.» 33 Wù kfən yòv yìmòʼ yee ŋgàn sa jii, «Sáʼ Nyùyi kfə̀n dzə̀ moo *nyaà wo wiíy fìʼìn meŋkfəŋ vighín vitaár, e wày nyaà woo shooy sho, e tòv, e tìír. Wù nen sìíy, e ghànén e mvə̀m meŋkfə̀ŋ fèy medzə̀m.» 34 Jesus kù‑uù fer vinyo vìn vidzə̀m e màŋgòŋ, yov a dzə̀ é ŋgàn. A bó yòʼ‑oò dzə̀ wù fèr kinyo aáwune, a bó wù yóv a dzə̀ é ŋgàn gheéy. 35 Wù wáa yiì bèy ji kí fíʼ shemsín wùn à kinyo ke *ŋgaà ntum Nyùy wùmòʼ‑oò suuyin jii: «M lo, a fèr vinyo, a yòv a dzə̀ é ŋgàn. M lo, a toʼtí vinyo ve ví‑iì dzəə̀n é kilìr, e kèʼ fo ghan se Nyùy‑iì bomen ndzə.» Nsàv ŋgàn yee kùm ŋgoòy wùn à kikwiíy kí 36 Jesus yiì lò, e màʼtì màŋgòŋ və̀y, e nə̀ə́ e lav, wón və́ lìme wìy, a dzər sho jii, «Ku naàrì ŋgàn yee kùm kikwiíy ke kí kúy e súm vifa ve yi, é vèr yú.» 37 Wù nèn a naàrì jii, «Wìr wo wù maʼ ŋgoòy ye juŋ dzə̀ ŋgaà wo yírí dzəə̀n *Wanwìr. 38 Súmé dzə̀ ndzə rə̀n, a ŋgoòy ye juŋ rə̀y dzə̀ wír ve á yú sáʼ Nyùy. Ŋgoòy kikwìíy wáa dzə wír ve á yú kév a dzə̀ fo Satan woo ŋgaà vinyò ve bi ví, 39 a maʼ wun ŋgoòy yee shooy, bìʼ fo wù ban ŋgaà sùm. Ghán sé kav si dzə̀ ghán se ndzə rə̀n wíy mày, a vé kavi dzə̀ nshèelav se Nyùy. 40 Kikwiíy ke vé‑eè baʼtin, e tòn ki din kinyo ke kí wíy koóy e ghan se ndzə wíy mày. 41 A kí dzə̀ jii, ŋgaà wo yírí dzəə̀n Wanwìr wíy tum nshèelav sə́, é sí tar wír ve á yii vinyo ve bi ví, kfə̀n báyir wír ámóʼó, aá yii sa bèy. Á tarì, aá nèn fə̀ə́r fo wùn mvə̀m saʼ, 42 e màʼ e və̀y wo wú bo ghán sidzə̀m, aá wáa toŋnín fo, a ŋeytí sóŋ, 43 é wír Nyùyi nèn a dzə kév e Tàr wóv wòŋ woó yuv, a ban moo shúy. Vituʼùr ví dzə̀ vibaà, kímóʼ kí tén fó yu, kímóʼ kí yù. Ŋgàn yee kùm fùʼ wùn saàkìnshìy 44 «Sáʼ Nyùyi dzə̀ moo fùʼ wo vé‑eè lìtìn é kwaʼ, wìr dù, e tò shó, e nàŋsín, e sə̀tí, a kfən fo laʼ, kishéʼrì ki wáa yuyrí wun yúyrín. Wù dù, e fiìnè kéŋ rə́ e dzə̀m, e bàʼtí mbàm, e yùn kirə́ʼ ké fùʼ kìy sho. 45 «A sáʼ Nyùyi kfə̀n dzə̀ moo kinyo ke wìr wo wù‑uù ghán, bin kfə́ə saàkìnshìy wùmòʼ. 46 Kishiíy kímóʼ kí fəə́, wù tó e wùmòʼ, a dzə̀ wo bùʼ. Wù nèn dù, e fiìnè kéŋ rə́ e dzə̀m, e yùn saàkìnshìy woo shooy sho. Ŋgàn yee kùm lálán sə 47 «Sáʼ Nyùyi kfə́n a dzə̀ moo kinyo ke wìr ve á màʼàn lálán e ndzəv, vifá vi wáa baʼtí sho vidzə̀m. 48 Á lòo yu, a lálán rún ne, e nèn sə̀ŋ, e fə̀ə́r fo kwaʼ, e dzə̀ʼə̀m, a tàr vifá ve ví‑iì baʼtin shó, a way ve juŋ vi é ŋkaà, a màʼày ve bi ví. 49 Ku dzə̀ mo kí wíy koóy e ghan se ndzə rə̀n wíy a mày. Nshèelav se Nyùy si wíy wìy, e tàr wír ve bií fo wír Nyùyí mvəm, 50 e màʼ e və̀y wo wú bo ghán sidzə̀m, aá wáa toŋ fo, a ŋeytí sóŋ.» Mbùʼmé wo mvə wùn à wo fíy 51 Jesus nèn dzə̀r e wón və́ lìme jii, «Vèn kù yòʼ yú vinyo ve m kì kèʼèn, a suúy vìn vidzə̀m a?» Á biímé. 52 Wù suúy jii, «Dzə̀ rú, wìr wo wù sí yéʼey kinyo ke saʼ Nyùy ye yí wiy lèn, ŋgaàŋ dzə̀ moo taà laʼ wo wù kér ambùʼmé vee fó ŋgùʼ wùn à vee lène e wùn kitàv. Wù lo, wù fə̀ə́r wo wù gheenen wun e ghan se wù kòŋèn.» Á káy Jesus e Naasarer ( Maak 6.1‑6 ; Luk 4.16‑30 ) 53 Jesus yéʼéy wíri vinyo vìn e ŋgàn bèy, ví mày, wù nèn lò fo fo, 54 a dù aáwuné ntèʼ yee Naasarer. Wù dù, e mèé fo, e nə̀ə́ e ŋgày bùnrì, a yeʼéy wíri. Á yuúrí, e jàáy, a ghaynín jii, wìr və̀n sà lì vifií vee ben fo gha á? Wù sà ghàn é le, e bó a yiì viŋgaʼnìn ve vinyò ve wù ghán, yii vìn a? 55 Bó sà yòʼ dzə̀ wan Joosev woo ŋkom vicì, a yè wov dzə̀ Maria a? Afə́r vəə́ sà yòʼ dzə̀ Jeem wùn à Joosev, à Simon, à Judar a? 56 Jemèr sə́ sí sà yòʼ dzə̀ sá wùn áwune fen sidzə̀m a? Wù sà yèʼéy vinyo vìn vidzə̀m fo feé á? 57 Áwune dzə́tí bey, e nèn kèʼ, a meŋ wun. Jesus nèn lò, e sùúy aáwune jii, «Wíri yii ghvə́m *ŋgaà ntum Nyùy virə́ʼ vidzə̀m, a kù jòʼsì wír vee áwuné ntèʼ wùn à vee wùn kfəə.» 58 Mo áwune tenen fó way shilív e Jesus wùn, la wù yòʼ dzəə yiì viŋgaʼnìn ve vinyò fo vinín. |
© 2022 CABTAL