Maak 12 - ŊWÀʼ NYÙYŊgàn yee kùm wír ve vé‑eè tirin súm aáwune ( Matio 21.33‑46 ; Luk 20.9‑19 ) 1 Jesus nèn lò, a yòv a dzə̀ ŋgàn e wír vee shooyí wùn, a fèr jii, «Wìr‑iì mvə̀ʼ súm vitiír vé *vayin, e bòm kay, e kaàrí sho, e tàr, e kfə̀n bùʼ bií é kilan wo á wáa kòy báŋ se vitiír vee shooy, a nyèŋ sho, é meluʼ mè wáa fəə. Wù kfən bòm kitaàtì ke ŋgaà shìy wáa dzə sho. Wù màysì súm woo shooy, e nàŋsín, e nèn tìr wír ámóʼó shó, e dù ghán e wòŋ wúmóʼó. 2 Ghán se á yii káv vifá si gheén, wù tsə́nsí ŋgaà və lìm wùmòʼ fo vé vintir vìyi ji wù sə́ á rə́ə yee mbìv vifa. 3 Áwune nèn dù, e dzə̀v ŋgaà lìm və̀y, e jùm wó wó. 4 Ŋgaà sùm və̀y kfən tsə̀nsí ŋgaà lìm wùmòʼ. Wù dù, á shoór, e dzə̀v, e lèmér kitú. 5 Wù kfən tsə̀nsí wùmòʼ, á yúyrí, e kfə̀n lòvtí sa aámóʼó bey, e dzə̀v ámóʼó dzə́vin, e yùyrí ámóʼó. 6 Wìr wo wù‑uù jòʼsìn e wùn kiwo cáʼcáʼ nèn a dzə wán və, a wù‑uù kòŋ é ŋàŋ. Fo bàm, wù gér wán və̀y, e tsə̀nsí, a wù‑uù kí ji á yíi a ghvəm a wán və. 7 Wír vee shooyi dù, e sùŋnín jii, ‹Və̀sə dzə̀ njìlaʼ ŋgaà sùm, vèsən yúyrí, e yòv súm.› 8 Á nèn bàm wán və̀y e sum, e yùyrí, e fəə̀, e màʼ dzə́n é bǎm kày.» 9 Jesus fèr bèy, e dzə̀r jii, «A kí kòóy bèy, ŋgaà sùm yèe le? Ke dzə̀ wù yiì kí kù dzə̀ ji wù yíi wìy, e yuyrí wír vee shooy, e tir súm e wír ve səné. 10 Bó vèn yòʼ‑oo yií ne yòŋ kinyo kee shooy fo Ŋwàʼ Nyùy à? Vé‑eè sàŋ jii: « ‹Tíy ye vé kimbome leeyin ntéŋé sì yíwun ye yí loòn ne, e tòm kór lav. 11 Kù yiì Nyùy Tàr kinyo kìn, vèsən wáa leéy, a ker gháʼ.› » 12 Wír vìyi yuúrí ŋgàn rə̀n, e kìíy ji Jesus yòv a dzə̀ á bìʼ áwune, e nèn a bam, e bóo fàn màŋgòŋ wo wù‑uù dzəə̀n fó, e màʼtì, e lò. Á wooy Jesus fo mbàm se maʼàn sí ( Matio 22.15‑22 ; Luk 20.20‑26 ) 13 Á wìy tùm wír veé mbìv *Farasi wùn à vé Fòn Heror ámóʼó ji á du, a woóy Jesus, a yùtì a shuu və́. 14 Áwune dù, e yòŋ jii, «Ŋgaà Yèʼey, vèr kì ji à kù yii suuy a dzə̀ kinyo ke ru kí, a bó à yòʼ yii leey sí wìr, kìn ŋgaàŋ dzə̀ la. À kù yéʼey kinyo ke Nyùy réŋréŋ mo kí dzəə̀n. Vèr nén a tàʼ, e kiíy jii, nsər yèsən sa biìmé ji á wáa màʼ mbàm, a shwi Fon woó *Rom sho, moo ŋgáŋ á? 15 Vèsən wáa màʼ, mo la á yòʼ a màʼ a?» Jesus kiíy kinyo ke vé‑eè woóne sho, e bìnèr jii, «Vèn wooy mo bìʼ ka? Vèn wiy e sí mbàm yee *danarìi, é m yén.» 16 Á wìy sho, e fò shó. Wù dzə́r jii, «Kitú ke kí dzəə̀n shó ki dzə̀ ké la? Yírí dzə̀ yé la?» Áwune bìnèr jii, «Dzə̀ kitú ke Fòn woó Rom, a yírí kù dzə̀ rə́.» 17 Jesus nèn sùúy jii, «Kifá ke dzə̀ vèn kù a fo e Fòn woó Rom, vèn wáa fo sho, a fo ké Nyùy e Nyùy.» Áwune yú kee shooy, sí yéví sə́n. Á wooy Jesus, dzə́ti fəə́ yee fó kpu ( Matio 22.23‑33 ; Luk 20.27‑40 ) 18 Wír veé mbìv *Sadusi ámóʼó nèn dù wìy ji á dzə́r a kinyo e Jesus. A dzə̀ mbìv wìr ve á yii yéʼey ji wíri yòʼ wíy fəə fo kpu. Á yòŋ Jesus jii, 19 «Ŋgaà Yèʼey, Mooser‑iì sàŋ e vèsə́n nsər jii, ‹A wìr kpù, e màʼtì wiíy là wón, bo fər və kér fó lèm wiíy woo shooy, a dzəə́ wón shó, e fíʼ lèm kitsə́ʼ ké ŋkfə fər və.› 20 Kí nén a dzə jii, yì‑iì dzə̀ é ghan símóʼ sí, wíri wáa dzə saàmbà, kitàr kimòʼón, wo mbìy wáa ker wiíy, e kpù là wán. 21 Wo wù batin siíy, e lèm wiíy və̀y, e kpù sá là wán. Wo wù‑uù meen ji ataár, kí ku kòóy réŋréŋ bey. 22 Wìr woo saàmbà keérí wiíy və̀y e dzə̀m, e kpùkír là wán. Fo bàm, wiíy və̀y nèn kpù sá. 23 Mo wìr woo saàmbà‑aà keerin ne wiíy və̀y, bo wíri wíy fəə fo kpu, é wáa dzə wo la lèn?» 24 Jesus bìnèr jii, «Vèn jáy vinyo feyì, bìʼ fo vèn yòʼ kiìn kinyo ke kí dzəə̀n é Ŋwàʼ Nyùy, a bó vèn yòʼ kì sá mo vitaáví vé Nyùy vi dzəə̀n. 25 Ke kí dzəə̀n kí dzə̀ jii, wíy lòo dzə e ghan se wíri fəən ne fo kpu, aá wáa dzə moo nshèelav se Nyùy seé yuv. Lùmèn yòʼ wíy a ker wiíy, a bó wiíy yòʼ wíy a ker lúm. 26 Mo vèn kinèn ji bó wíri yòʼ wíy fəə fo kpu, bó vèn yòʼ‑oo yií ne yòŋ kinyo ke Mooser‑iì saŋen ji Nyùy‑iì sùúy e wun fo mvə̀m və̀y wo wú‑uù shwí e kici à? Wù‑uù sùúy jii, ‹M dzə̀ Nyùy Abraham, à wo Aysi, à wo Jakov.› 27 Wù wáa yòŋ aŋkfə vìn moo wíri, bìʼ fo Nyùy yòʼ yii dzə́ Nyùy aŋkfə, dzə̀ wo wìr ve tine. Vèn jày kinyo kée dzər feyì.» Nsər ye yì tíy vitú ( Matio 22.34‑40 ; Luk 10.25‑28 ) 28 Jesus wùn à wír vìyi wáa bìʼ kinyo kìy bèy, a wìr wùmòʼ kì dzə̀ fó wo wù yii duŋrì nsər Nyùy. Wù yú, a Jesus bínér kijuŋ, e nèn dzə̀r kfə́ jii, «Nsər ye yì shaàn nsər sidzə̀m dzə̀ rəné?» 29 Jesus bìnèr jii, «Nsər ye yì tíy mbìy dzə̀ ye yì dzəə̀n jii, ‹Isray, vèn yú, Nyùy Tàr woo Nyùy wòsən, kù dzə̀ wun Nyùy Tàr wùn mòʼón. 30 Wìr wáa kòŋ Nyùy Tàr woo Nyùy və shilív shidzə̀m, e fò kitú kfə́ shó kidzə̀m, e tìír vifií və́ a dzə̀ é wùn wó, a lìm fo fo vitaáví və́ vidzə̀m.› 31 Nsər ye yì batin rə̀n nén a dzə yee jii, ‹Wìr wáa kòŋ fə́r və mo wù koŋ kitú kfə́.› A bó yìmòʼ yee nsər ye yì shaàn see sibaà sin yòʼ kfə̀n dzə̀.» 32 Wìr wo wù yii duŋrì nsər Nyùy və̀y nèn yòŋ jii, «Ŋgaà Yèʼey, à suuy rú féyì. Nyùy Tàr dzə̀ rú e mòʼón, a bó wùmòʼ yòʼ kfə̀n dzə̀. 33 Aà kfə̀n suuy sa rú ji wìr wáa kòŋ Nyùy Tàr shilív shidzə̀m, a tiír vifií a dzə̀ é wùn wó, a lìm fo fo vitaáví və́ vidzə̀m, e kfə̀n a kòŋ fə́r və mo wù koŋ kitú kfə́. A wìr lò a yiì bèy, bo wù yii kijuŋ feyì, e shaà wír wo wù rə́si seéri nyám si, ton símóʼ sí tónen ji wun cu Nyùy.» 34 Jesus yú mo wìr woo shooy naàrìn kijuŋ, e sùúy sho jii, «À sí kóʼti e ghaa saʼ ye dzəə̀n yé Nyùy.» Jesus bìnèr vinyo ve wìr vìn adzə̀m, kí nèn tìím, á wáa fàn fó kfə̀n dzər kinyo sho. Jesus tóʼti ajay wìr ve kuʼkìné ( Matio 22.41–23.36 ; Luk 20.41‑47 ) 35 Jesus kfən lòo yeʼéy wíri é lav cù, a suúy jii, «Wír ve á duŋrì nsər Nyùyi yii suuy ji *Mfə̀ə́r wo Nyùy‑iì kàʼàn wíy a dzə wán woo Fòn Davir ram. A dzə̀ kee shooy ki wàa dzə e le? 36 Vèn kì sá kinyo ke Kiyoy ke Ranén kí‑iì yiìn, Fòn Davir suúy kùm Mfə̀ə́r və̀n. Wù‑uù sùúy jii: « ‹Nyùy Tàr‑iì sùúy e Tàr wor jii, «Dzə̀ʼə̀m e mǒ koy yìyí, e meé e ghan se m wíy neèr aŋgaà vé vibàn e wò si, áà tiír wúu yé sho.»› 37 Mo Fòn Davir yoŋ Mfə̀ə́r ji Tàr wov, a dzə̀ Mfə̀ə́r kfə̀n a dzə wán və é le?» Màŋgòŋ yú kinyo ke Jesus kìn, a kòŋ. 38 Jesus kú a yeʼéy wíri bey, a suúy jii, «Vèn wáa baàmè wír ve á duŋrì nsər Nyùy. Áwune lo, á wàa kòŋ ji á wáa màʼ vikúm vé aŋgàa yeʼéy, a kar sho e virə̀ʼ vé way ji wíri fíʼ a shàʼtì áwune, a bèsìn. 39 Aáwune kfə̀n koŋ sa virə́ʼ vee fó kùy e ŋgày se bùnrì. Á du fo kiŋkàʼ, á kù a tàʼ a dzə̀ shúu kiy. 40 A kù kfə̀n dzə̀ áwune vin ve á lo, á wàa kùvrì vikǐy ŋkfə, a faàsì lav sév, a ghan, a rèr bunrì ji á fíʼ a laàrì sí wírí shó. Aá yii bèy, káv a dzə̀ lòn, e wìy nəə́ e ŋgeʼ ye biibí.» Fómo wiíy ŋkfə ( Luk 21.1‑4 ) 41 Jesus wáa suŋnín e lav cù bèy, e yìi lò, e kòʼtí, e dzə̀ʼə̀m e ghaa ŋkùv wo vé‑eè wáy mbàm se Nyùy sho, a leéy mo wíri wáyí. Aŋgàa mbàme wáa wìy anín, a way mbàm sikuʼùn. 42 Wiíy ŋkfə wùmòʼ nèn wìy kfə́, a dzə̀ ŋgaà kitàn, e wày mbàm se ŋeerín sí shó sibaà. 43 Jesus yén bey, e yòŋ wón və́ lìm. Á wìy, wù suúy jii, «Vèn wáa kiíy rú ji wiíy ŋkfə woo ŋgaà kitàn və̀n wày mbàm, sí kúʼ, e shaà se wìr dzə̀m kì wáyí. 44 Wìr dzə̀m kì bay mbàm báyin, a sí bér aáwuné vibàm sikuʼùn. Yii bèy, wiíy və̀n, mo wù fə̀m ghíy ghiyín ben, wù gér kifá ke wù kì kér kidzə̀m, à kùr rə shó.» |
© 2022 CABTAL