Maak 1 - ŊWÀʼ NYÙYNtum Joon woo Ŋgaà Wáyndzəv ( Matio 3.1‑12 ; Luk 3.1‑18 ; Joon 1.19‑28 ) 1 Kin ki dzə̀ sáʼka wo juŋ woo kùm Jesus Kristu woo Wan Nyùy. 2 Wù‑uù kèʼ mo Aysaya woo ŋgaà ntum Nyùy‑iì saŋen ji Nyùy suuy a jii: «Yuúrí, e yù, m wíy tsənsí ŋgaà wom ntum fo wò mbìy, é wù wiy, e nàŋsín dzə́ə yè. 3 Jì wìr fúŋ fo kwaʼ jii, ‹Á náŋsín dzə́ə Tàr, e naàrì, é bo wù wáa wìy.› » 4 Wìr wùmòʼ nèn wìy fəə̀, aá yoŋ ji Joon, a shiíy e kwaʼ, a fìʼtì e wíri ji á wáa bìnèr melív mev, é wun wáa way áwune é ndzəv, é Nyùy laysin á vinyo vév ve bi ví. 5 Wír veé Jerusaleme nèn a fəəkír, a dù ji á yú á kinyo ke Joon. Á kfə́n a wìykìr fo ntèʼ seé wòŋ woo Juda foo fèy símóʼ sí sidzə̀m, a tuúne ajay vév, Joon wáa way áwune é ndzəv ye dzəə̀n Jordan. 6 Joon‑eè dzə́ e kwaʼ, kúr ndzə̀y se vé‑eè baan a dzə̀ e wuy nyàm ye á yoŋ ji *kamer, síŋ e kikuúví kí. Vifá və́ vé yi vi‑iì dzə̀ ŋguùmé, a wù kfə́r, kfə̀n lá dòŋ. 7 Wù‑uù fiʼtì jii, «Wìr wùmòʼ wiy fo mǒ bàm, a wù kùʼ feyì, e shaà mo. A bó m yoʼ fə̀m ghèén fó gvəʼə́m e si wo, e bvə̀tì alábáʼ və́. 8 M wáy wíri é ndzəv lèn, a kù dzə̀ cáʼ ji mendzə́v, a ŋgaàŋ wíy wìy kfə́, a way wíri a dzə̀ e Kiyoy ke Ranén kí kiwo.» Jesus sí keʼ lim rə́ ( Matio 3.13–4.11 ; Luk 3.21‑22 ; 4.1‑13 ) 9 Wáa dzə e ghan see shooy, Jesus nèn lò fo Naasarer e mbìv wòŋ yee Galeli, e wìy, e yèn Joon, wù wáy wun e ndzəv yee Jordan. 10 Jesus lòo fəə fo ndzəv, e kù nèn yèn, a shúu yuví mvə́ʼə́m, Kiyoy ke Nyùy ki sə́ʼə́y fó fo e njà kibìŋ, e tìím e wùn kitu. 11 Jì wìr súŋnín fó yuv jii, «À dzə̀ Wán wom, m koŋ wò feyì, m shéʼri wò e ŋàŋ.» 12 Mo Kiyoy ke Ranén kí wìyìn fo Jesus, e kù nèn bàyrí, e dù sho e kwaʼ. 13 Wù dù, e shìíy fo kishiíy mkweè, a dzə fo wùn à nyám se kwaʼ si, Satan wáa wìy, a mùm wun ji wù jáy kinyo, nshèelav se Nyùy si wáa leéy fo wun. Jesus lí wón lìm akweè ( Matio 4.12‑22 ; Luk 4.14‑15 ; 5.1‑11 ) 14 Ghán sí wìy lòo koʼtí, á koó Joon, e wày é sháŋ, a dzə̀ ghán se Jesus‑eè kèʼèn, a ghan e mbìv wòŋ yee Galeli, a fìʼtì sáʼka Nyùy wo juŋ fo. 15 Wù‑uù fiʼtì jii, ghán se Nyùy‑iì sìysìn sí ghèén ne, a wù sí lo, a saʼ vifon və́. Wíri biner á melív mev, e biìmé sáʼka Nyùy wo juŋ və̀n. 16 Wìy lòo dzə e kishiíy kímóʼ kí, Jesus wáa shaà e ghaa kibaŋ keé Galeli, e yèn wír ámóʼó fó abaà, Simon wùn fər və Andru, aá maʼ lálán, bìʼ fo kéŋ yéví‑iì dzəə̀n sə́. 17 Jesus suúy aáwune jii, «Vèn wiy, é vèsən wáa ghan, é m yii, é vèn wáa baʼtí lèn a dzə̀ wíri.» 18 Áwune ku nèn shwèy alálán vév, wùn à Jesus wáa ghan. 19 Wù kfən lòo koʼtí shishàr, e yèn sá wír ámóʼó abaà, a dzə̀ fə́r wùn fə̀r, aá yoŋ ji Jeem wùn Joon, a wùn à Sebedi woo tàr wov dzə́ e kikoŋ, náŋsin alálán vév. 20 Wù kfən jàŋ sa áwune. Á nèn màʼtì tàr wov wùn à vé lìme é kikoŋ, e dù, a ghan wùn à Jesus. Jesus júm *nyùy wo wù jívir wír ( Luk 4.31‑37 ) 21 Wùn à Jesus ku nèn a ghan, e wìy dù, e mèé e ntèʼ yee Kapeenahum. Kishiíy kév ké bam ki gheén, Jesus ku nèn dù e ŋgày bùnrì yee fó, a yeʼéy wíri. 22 Wíri yuúrí, a ker gháʼ, bìʼ fo wù‑uù yéʼey moo wír wo wù kiìn kinyo ke wù suuy a dzə̀ fo wùn vifii. Wù yòʼ‑oò yéʼey moo wír vév ve á yii duŋrì nsər se Nyùy. 23 Wìr wùmòʼ ku nèn tò é ŋgày bùnrì foo fèy, a dzə̀ wír wo nyùy wùmòʼ‑oò jívirì. 24 Wù nəə́, a rəəmé jii, «Jesus woó Naasarer, à taʼ ji à yée le e vèr? À wìy ne ji à laar ver a? M kìíy ne wò. À lò fo Nyùy, à dzə̀ Wán Nyùy.» 25 Jesus kàntì nyùy və̀y jii, «Sə́sín, e fəə̀ fo wìr və̀n wùn.» 26 Nyùy və̀y nèn màʼ wír və̀y e njà kimgbù, e rəə̀mé, e màʼtì wun. 27 Wíri yén, a ker gháʼ, a ghaynín jii, kee ben ki sà dzə̀ ka á? Sà dzə̀ kfə́ə dùŋrì ye fíy yímóʼó á? Wìr və̀n kér vitaáví, kantì anyùy, aá yú a wun. 28 Á ku nèn sàmèr kinyo kìy, léŋ Jesuse ghánén é ntèʼ seé Galeli foo fèy sidzə̀m. Jesus fér aŋgàa yàsí ( Matio 8.14‑17 ; Luk 4.38‑41 ) 29 Jesus yiì fəə̀ fó ŋgày bùnrì fèy, e dù e Simon wùn Andru lav, a Jeem wùn Joon kì du sa wùn áwune. 30 Á wáa nəə́, a yìy à wiiy Simon néŋ, joy kinjàʼ, á ku nèn bì Jesus sho. 31 Wù dù fo, e ghàr é kiwo, e nàn e yuv. Kinjàʼ kfə́ kí bónén, wù lò e yuv, a ker áwune, a yiír. 32 Yiì lòo dzə e ŋkuùr, a ndzə jí ne, wíri lì vé yàsíi, e wìy, e yèn Jesus sho. Á kfən wìy sa e wír ve anyùyi‑iì jívir áwuneé. 33 Wír veé ntèʼ fóo fèy adzə̀me bánén é shùu lav fo wù‑uù dzəə̀n. 34 Wù wáa fèr wír anín, aá joy kfəə́ se yàsí sinín, e kfə̀n a kàntì anyùy ve vé‑eè jívir wíri, á wáa màʼtì áwune. Wù lóo kàntì, la wù yòʼ a biimé ji anyùy vìne wáa suŋnín, bìʼ fo vé‑eè kiìn wír wo dzəə̀n wun. Jesus fiʼtì kinyo ke Nyùy e wòŋ Galeli ( Luk 4.42‑44 ) 35 Ndzə bvəə́shí, e jàv vitsə́ʼ vitsə́ʼ, Jesus lò e yuv, e fəə̀, e dù e kirə̀ʼ kímóʼ kí wùn mòʼón, a bùnrì fo. 36 Simon wùn à wír ve vé‑eè dzəə̀n wùn áwuneé nèn sìíy sa, e fəə̀, a tàʼ wun. 37 Á dù, e yèn, e sùúy sho jii, «Wíri sìíy, e wìy anín, a tàʼ wò.» 38 Jesus bìnèr kfə́ jii, «Vèsən shaa sháan, a dù e ntèʼ see fó mbìy, é m fiʼti sá kinyo ke Nyùy fo. Mò‑oò wìy é ndzə fèn, a dzə̀ bìʼ kee shoon.» 39 Wù nèn a ghan woŋ Galeli woo shooy e dzə̀m, a fìʼtì kinyo ke Nyùy e ŋgày se bùnrì, e kfə̀n a kàntì anyùy ve vé‑eè jívir wíri, á wáa màʼtì áwune. Jesus fér ŋgaà shìvnsay ( Matio 8.1‑4 ; Luk 5.12‑16 ) 40 Ŋgaà shìvnsay wùmòʼ nèn wìy, e yèn Jesus, e tsə̀m é si wo, a lon, a suúy jii, «M kì jii, aà kòŋ, à fèr mo.» 41 Mendzən mè rə́r Jesus, wù ràmsì kiwó, e kùm wír və̀y sho, e sùúy jii, «M kòŋ ne, bónén ri.» 42 Shìvnsay ku nèn mày fo wìr və̀y wùn, wù bónén. 43 Jesus ku nèn siìr wun e bàm, e kàntì feyì jii, 44 «Á yen fó dù, e suúy e wìr. Ku dù duùn tìítiy, e dìn wún wóo e taà cù, e kfə̀n fò kifá ke cù ke Mooser‑iì suuyin ji wìr bónen fo shìvnsay fèn, wù fò. Ku yiì bèy, é wìr dzə̀m fiʼ kìíy ji à bònén ne.» 45 Wìr və̀y nèn dù kfə́, a fèr kinyo kee shooy e wáynjáŋ, kí sàmèr virə́ʼ vidzə̀m. Wíri nèn a wìy, a far Jesus ŋkóŋkóŋ, la wù yòʼ dzə́ə a nəə́ e ntèʼ yìmòʼ é nsaànsaá gheéy. Wù nèn a dzə a dzə̀ é ghaŋ se kwaʼ, wíri wáa wìy virə́ʼ vidzə̀m, a yen wun fo. |
© 2022 CABTAL