Daniel 5 - ŊWÀʼ NYÙYŊkǎʼ Fòn Belshasar wùn à nsáŋtí woó wǔn lav 1 Yì‑iì dzə̀ é kishiíy kímóʼ kí, aá bún ne Belshasar ji fon, wù káʼ ŋkàʼ wúmóʼó, a wú dzə̀ e gháʼtín, e bì atǎr laʼ və́ kishóv é nsə̀kì ji á wiy, é wùn áwune tínnín á bàr shilùʼ. 2 Belshasar jiíyí abàr, shí kèʼ, e lòo kàr, wù tsə́nsí toóy ji á du, e lì a vikáŋ vee *kisha ke mbàm ke baar kí, à vee ke fəvír kí, ve tàr wov Nebukadnessar‑iì kuuyin fó lav cù yeé Jerusalem, é wùn aàtǎr laʼa, à vikǐy ntoʼo, à vikìy ve lemèné wáa no a fo fo. 3 Á bèy, á nèn wìy e vikáŋ vee kisha ke mbàm ke baar kí, ve vé‑eè kuuyin fó lav cù ye dzəə̀n lav Nyùy yeé Jerusalem, fòn wùn aàtǎr laʼa, à vikǐy ntoʼo, à vikìy ve lemèné wáa no fo fo. 4 Á ku nèn a no meluʼ, a ghvəm mebvə̀m me vé‑eè fèrìn e kisha ke mbàm ke baar kí, à mee ke fəvír kí, à mee kee *brons ki, à mee kisha kee kisha ki, e bóo lì me vé‑eè semen a dzə̀ e kicí kí, à mee tíyí mè. 5 Kù mo á dzə́, nó, ghvə́m anyùy vìy, kiwó ke wìr ki nèn sàsìn, e fəə̀sín, a saŋ kifá e kirəv ke vé‑eè yoʼon é ntoʼ, a kí dzə̀ é ŋkìʼnìn kifa ke vé‑eè fèrìn, a tiír lam si shó. Á bèy, a fòn kù yén mo kiwó kìy ki sáŋ kifá. 6 Fòn yén, e nèn rə̀ə́y, vifií ví bvəə́rí wun, shwín sí sheèsì, ŋkoŋ sə́ sí wáa shwaʼsín shwaʼsín. 7 Fòn nèn tòŋ kitávín ji á ku wìy a e vé fù ve á yii tóʼti njème wùn aàŋgàa ŋgàŋe, à vé səme adzə̀m, e lì wir dzə̀m wo wù yén virə́ʼ é Babilon. Á wìy, fòn nèn yòŋ e vé si vìyi jii, «A wìr lòo dzə̀, e yòŋ nsáŋtí wo wù dzəə̀n é wǔn ntoʼ, e tòʼtí nsàv, bo wun buʼ ŋgaàŋ e ndzə̀ynjav, e way ŋwey vifa ye á fèrìn e kisha ke mbàm ke baar kí e ŋgaàŋ kilòŋ, e lèm wun ji taà ntoʼ wo ghay vəə́‑əə̀ tóm wó taà ntoʼ woo kitú.» 8 Á bèy, vé si vìne dù wìy e fòn si, nsáŋtí və̀y gháʼ fo á yoŋ, e tòʼtí nsàv. 9 Vifií vé Fòn Belshasar vi nèn màysì, e bvəə̀rí, wù rəə́y, e mày, shúu yúm atǎr laʼ və́. 10 Yaà yeèfòn nèn yù mo fòn wùn aàtǎr laʼa súŋnin, a jì nanènè, wù líy, e shèm é ŋgày ye vé‑eè yí ŋkàʼ shó, e bùn fon jii, «Nyàr, fòn kù wíy a ban a moo shúy, e dù, e jòʼsì. Lá vifií vé tàr wor ví yòʼ à bvəə̀rí, é tàr wor wáa rəə́y. 11 Nyàr, wìr wùmòʼ dzə̀ á e wun wòŋ, a wù kér a kiyoy ke anyùy ve á dzəə̀n aránén. Yì‑iì dzə̀ á e ghan se Nebukadnessar woo tàr à woo ŋkfə‑əə̀ dzəə́ sáʼ vifon, wíri‑iì lo yèn rú á ji wìr və̀n fìír e ŋàŋ, kiiy jeéyjeéy fó vinyò, ker vifií a dzə̀ ve yii kér anyùy. Nebukadnessar woo tàr à tàá woó ntoʼ yén bey, e lèm wun a ji kitú ke vé sii adzə̀m vee wun kitum. 12 Daniel wo fòn‑eè shuùn yír ji Belteshasar və̀n‑eè kér a vifií vee jeéy ví, a wù‑uù kì kfə́ á móo toʼtí njèm e ŋàŋ, tóʼti a, à ŋgàn si shó, kfə̀n sar a vinyo veé kilìtì. Bo dzə̀ á ji fòn ku tòóy a Daniel, wù wiyì, é wù naari á e ntoʼ mo nsàv nsáŋtí waà dzəə̀n.» Daniel naárí nsáŋtí woó wǔn lav 13 Á bèy, á nèn dù, e lì Daniel, e wìy sho e fòn si. Fòn toóy wun, e dzə̀r shó jii, «Dzə̀ wò Daniel woo wír fo wír veé Juda ve vé‑eè tònèn fó, e koòrí, fòn woo tàr wor lí, e wìy sho e fèn à? 14 M dzə̀ a m yú leŋ wó ji à kér a kiyoy ke anyùy ve á dzəə̀n aránén, aà fìír a e ŋàŋ, e kfə̀n a kiíy jeéyjeéy fó vinyò, a vifií vee jeéy ví kùʼ a e wò kitu. 15 M tòóy ne vé sii wùn aàŋgàa ŋgàŋe, e kòʼór e mǒ si ji á yoŋ nsáŋtí və̀n, e tòʼtí nsàv, é m yú, la áwune yòʼ yù fóo yòŋ. 16 M yù ne leŋ wó ji a dzə̀ à tòʼtí á njèm, e kfə̀n naàrì vinyo veé kilìtì. Ké lèn ki, aà lòo dzə, e yòŋ nsáŋtí wo á saŋen é wǔn ntoʼ və̀n, e tòʼtí nsàv e mò, bo á yíi màʼ ndzə̀ynjav e wò wùn, e way ŋwéy vifa ye á fèrìn e kishà ke mbàm ke baar kí e wò kilòŋ, e dzə̀ʼə̀r wò ji taà saʼ wo ghay vəə́ tóm wó taà ntoʼ woo kitú.» 17 Daniel nèn bùn fon, e yòŋ sho jii, «Á ku lèm a afómo ve á kì baʼtin ji vém, kìn vé‑éè buʼ a dzə̀ á wír wo sən shó. Yii bèy, a mo‑óò yoŋ á nsáŋtí wo wù dzəə̀n é wǔn ntoʼ və̀n, é fòn yú, e tòʼtí a nsàv, aá wàá yú. 18 «Nyàr, Nyùy woo Taà Vitu‑uù lo fò á tàr wov woo Fòn Nebukadnessar vitúm ji wù wáa saʼ, e fò á wun vikuʼùy wùn à viwìr vi, à ghvə́me. 19 Mo Nyùy‑iì bùʼùn wun e sáʼ ye ghaʼáné bey, wìr dzə̀m ku nèn a fàn wun fánen. Kìn wìr‑iì dzə̀ wir kitum kìka, kìn woó wòŋ vəneé, kìn wù súŋnin a dzə̀ lám kitum kiné kí, á kù‑uù fan wun fánen, yaʼà. A tàr wov‑iì yèn wír, a tàʼ ji wun yúyrí, bo wù kù‑úù yúyrí, e yèn wír, a kòŋ ji wun‑éè bávtí, bo wù kù‑úù bávtí. A wù‑uù yèn wír, a kòŋ ji wun‑éè buʼ, bo wù kù buʼù, e yèn wír, e kòŋ ji wun‑éè baʼ fó ntaʼ, bo wù kù baʼà. 20 Yii bèy, kiŋkoʼòrwùn kí nèn lò, e sùm wun, wù wáa tav kitú, a kùm a kiŋkùm, yii kinyo ji wìr woo moo wun sà dzə̀ la á. Bìʼ bey, Nyùy sén wun fo kàvàʼ, e sə̀ vikuʼùy ve wù‑uù sí kérí. 21 Vé‑eè jùm wun fo wìr msǒŋ mvəm, shilív shí bìnkìr fo fo, a dzə a ji shé nyàm kwaʼ, wù wáa dzə a dzə̀ á wùn à vimbèʼbìy veé kwaʼ vi. Wù‑uù dzə́ a fo bèy, kfə́r a dzə̀ á viŋgà moo mbòŋ, a ŋwéʼe gbu a e wùn wó. Kí ku nèn a koóy bèy, e meé mo wù‑uù binsin á ji kù sáʼ a Taà Vitu kitúm ke wìr msòŋ kidzə̀m, a kù dzə̀ á wun wo dzə̀ wù fò á e wìr wo wù shoʼon ji wù wáa saʼ. 22 «Yii bèy, wun woo Fòn Belshasar woo vitó və́, fə̀m mo vé‑eè kiìn kinyo kìn kidzə̀m kidzə̀m, bó á yóʼ ne lì kitú kfə́ á fo tèr gheéy. 23 Nyàr, Fòn kòʼór ne kitú kfə́ á feyì, a yen ji á shàa Nyùy Tàr woó yuv. Fòn yiì ne, á lí á vikáŋ ve dzəə̀n vee Nyùy Tǎr lav, e wìy, e yèn á wun sho, wùn aàtǎr laʼ vəə́, à vikǐy ntoʼ vəə́, à ve lemèné tátí, a no a meluʼ fo fo. Cèrèy, wùn áwune ló fó fo, a burí mebvə̀m, vifá, aá fér a dzə̀ e kisha ke mbàm ke baar kí, kìn e ke fəvír kí, kìn e kisha ke brons ki, kìn e kisha kee kiy ki. Vifá, aá lo, á sèm a dzə̀ e kicí kí, kìn e tíyí. Vifá vìn, a bó yòʼ dzə̀ ví wàa yen virə́ʼ, a yu vinyo, kìn ji ví kiíy kinyo. Yii bèy, a Nyùy wo wù kér kiyoy ke wìr e wun kiwo, kfə̀n leey dzəʼə̀m wìr dzə̀m, dzə̀ shó, a bó fòn yòʼ ghvə́m wun. 24 Á kifá ke kí‑iì yiìn á bo Nyùy tsə́nsí kiwó, é kí sáŋ nsáŋtí. 25 Kifá ke vé‑eè saŋen kí dzə̀ á jii, MENE, MENE, TEKEL PARSIN, a dzə̀ á jii, ‹Mfìʼ taŋ, mfìʼ taŋ, vidzəəsì, kijav›. 26 Nsàv ji sìn dzə̀ á jii, ‹Mfìʼ taŋ› dín a ji Nyùy tàŋ ne, e lèm a kishiíy ke sáʼ fòne mayì. 27 Nsàv ‹Vidzəə̀sì› din a ji Nyùy fìʼ ne wun, e yèn, aá wàá caár. 28 Nsàv ‹Kijàv› dzə̀ á jii, á jàv a ne woŋ və́, e fò á mbìv yìmòʼ e wír veé Mediàa, e fò á yìmòʼ e wír veé Persiàa.» 29 Á bèy, Belshasar nèn kù fò sáʼ e ghan see shó, á máʼ ndzə̀ynjav e Daniel wùn, e way ŋwéy vifa ye á fèrìn e kisha ke mbàm ke baar kí e wùn kilòŋ, e fò sáʼ kùm wun ji wù kù sì á taà ntoʼ wo ghay vəə́ tóm wó taà ntoʼ woo kitú. 30 Kú a dzə vitsə́ʼ veé kishiíy kee mo á kì yí ŋkàʼ, á nèn lò, e yùyrí Belshasar woo fon woó Babilon. 31 Darius woo wír woó Media nèn faàsì vifon, a saʼ, a wù‑uù dzə̀ kiyá nshòv sibaà e mntuùfú e ghan see shooy. |
© 2022 CABTAL