Lǔka 10 - Kawyaw New Testament

Yeshǔ plûcû̌ kòyò susô̌tôshi kû̌ sò̌ginǐ̤

¹ Htodě Běcǎ Yeshǔ rû̌htò̌ dû̌ pô̤̌ akhôphijǎ dǒ ashǔshawa̤ susô̌tôshi kû̌ sò̌ginǐ̤ Dě a nocû̌ asî tôkû kû̌ sò̌ginǐ̤. Dě a nocû̌ wǐbò asî dǒ do pṳ̂̌todo akû, wî̤̌pṳ̂̌tîwî̤̌ akû kû̌ gûlǎ̤ pṳ̂̌tûkû bǎ gûlǎ̤ dǒ Běcǎ glè̌ cû̌ nu tokhlǒ.

² A hî̌ pô̤̌ asî kû̌, “Lǎ̤kǎbǔ agûlǎ̤ ô̌dû̌wî̤, bǎbǎkǎlè pwa̤kǎbǔ ô̌tîkî̌꤮ phû̌nô̤̌. Dě kwicaba lô̌khô lè̤̌běcǎ kû̌ a gǔ nohè pwa̤kǎbǔ tokhlǒ dǒ bǒonu nî̌꤮.

³ Cû̌mò̌! he plûcû̌ sî pô̤̌ kòyò plûcû̌ sû̌phû̌ tokhlǒ dǒ shǐmi̤ tokhlǒ aklanu hǒ.

⁴ Rukhûkhi bǎbǎ, khûkhikoyo bǎbǎ, khò̌phě bǎbǎ, phî̌cû̌nǐ̤ tǎ̤ tocǒ꤮ ta̤mǎ̤ nî̌꤮. Bǎ sî cû̌ dǒ klè̌lô̤ akhanu, cû̌ ô̌kǔ hî̌mô̤hî̌wô̌ tǎ̤ kòyò tôpwǎ̤꤮ ta̤mǎ̤ nî̌꤮.

⁵ “Bǎ sî cû̌nṳ̌ dǒ hǐ tômèmè kû akhanu, hî̌wǐlǒ kû̌, ‘ta̤gûjû̌kabǎ ô̌ pû dǒ hǐ hǒtômè akû nî̌꤮!’ hî̌ lôkhô pô̤̌nu nî̌꤮.

⁶ Kòyò dǒ a mô̤ ta̤pè̤̌ta̤dû kè̌ ô̌ bǎnu tôpwa̤ kè̌hî̌dě, a gǔ nǐ̤bǎ tûû̌ na hî̌mô̤hî̌wô̌ a ta̤pè̤̌ta̤dû nu pě. Kòyò dǒ a mô̤ǐ ta̤pè̤̌ta̤dû kè̌ ô̌tô̤̌ hî̌nu, na hî̌mô̤hî̌wô̌ a ta̤pè̤̌ta̤dû nî̌ a gǔ getîkhî sô̌tû̌ dǒ na ô̌pě.

⁷ Ô̌ bǎ hǐnu tômè akû dě hǐběcǎ dǐǎdǐô sî titètè̌꤮ bǎbǎ, tûlû̌ ǎ lô̌khô, ma̤titè̌hî̌dě pwa̤ma̤ta̤phû̌ tôpwa̤ nî̌ a tôbǎ nǐ̤ akhû̌akǎ. Cû̌lèhǎmôô̌ tǎ̤ kòyòhǐ tômè hto tômè tǎ̤mǎ̤ nî̌꤮.

⁸ “Sî cû̌nṳ̌ dǒ wî̤̌ tôwî̤̌wî̤̌ akû bǎkhò̌tè̌꤮ bǎbǎ nu, kòyò kè̌ kaǎshǔ sî kè̌hî̌dě, kòyò dǐǎ sî titètè̌꤮ bǎbǎ nu, tûlû̌ ǎ lô̌khô.

⁹ Ma̤hǎmǎ bǎ kòyò dǒ ashǐasha bǎ wî̤̌nu tôwî̤̌ akû nu. Dě shôbǐǐ bǎ kòyò ô̌ bǎnu tokhlǒ kû̌, ‘Cǒmara glè̌ pǒshipǒgǎ alṳmṳ̌ni̤ lṳmṳ̌sa nî̌ a hètǒ̤phǔ kû̌ sî hǒ.’

¹⁰ Bǎbǎkǎlè bǎ sî cû̌nṳ̌ dǒ wî̤̌ tôwî̤̌wî̤̌kû akhanu, kòyò kè̌ kaǎmô̤shǔ sî tô̤̌ kè̌hî̌dě, cû̌ dǒ klè̌dû̌kûnu, dě cû̌ hî̌ kû̌,

¹¹ ‘Sî wî̤̌kû hǎgumṳ̌ dǒ awǐ pa khǎlǎlô̤ nu, pa tèdè̌lò̤tě̤ bǎ sî hǒ. Pa sǎyṳ nosî̌ya sî kû̌ pa bè̌kè sî hǒ. Bǎbǎkǎlè to̤mǎǐ lô̌khô kû̌ Cǒmara glè̌ pǒshipǒgǎ alṳmṳ̌ni̤ lṳmṳ̌sa nî̌ a hètǒ̤phǔ hǒ.’

¹² He hî̌ sî, bǎ Cǒmara cî̌htò̌ kòyòhǎkhû̌phû̌ pě akhanu, a gǔ gwèbǎǐ wî̤̌ hǒtôwî̤̌꤮ a gwèbǎǐ khlo kǎ Wî̤̌sadû nu pě.

Wî̤̌ dǒ a yṳ̌nǐ̤nǎ̤nǐ̤tô̤̌ tokhlǒ

¹³ “Wî̤̌khò̌rashephû̌ sî, ta̤cî̌htò̌ gǔ hèbǎ mè̤̌ca sî pě. Sî Wî̤̌bètôsè̌daphû̌ tokhlǒ bǎbǎ, ta̤cî̌htò̌ gǔ hèbǎ sî pě. Ta̤cô̌klǐcô̌sè dǒ he dǔlè̌lṳ̌ bǎ sî tokhlǒnu, he kè̌ dǔlè̌lṳ̌ bǎ mò̌ dǒ Wî̤̌tǔrǔ kû̌ Wî̤̌shǐdû numî̌, shiphû̌gǎphû̌ bǎnu tokhlǒ glè̌ hǎnòò̌ dǒ kûphǎkû dě asî glè̌ kûsô̌htò̌ jetôpṳ dǒ a dǔlè̌lṳ̌ kû̌ asî yò̤lǎ̤plǎdî̌ gesô̌ asǎphlǒ hǒ, asî gǔ ma̤ yî̤̌꤮ lô̌khô pô̤̌o hǒ.

¹⁴ Bǎ ta̤cî̌htò̌ lṳmṳ̌ni̤ hètǒ̤ pě dě, Wî̤̌tǔrǔphû̌ kû̌ Wî̤̌shǐdṳ̂phû̌ tokhlǒnu, Cǒmara gǔ gwèbǎǐ khlo sî pě.

¹⁵ Wî̤̌kaperanò̤phû̌ sî꤮, sî gènè̤ ǐ lô̌khô sînǎ̤ kû̌ Cǒmara bè̌htò̌yô̤̌ bǎsî tǒ̤dǒ mǒkhû̌ ya? A bè̌htò̌yô̤̌ bǎ sî tô̤̌. A gǔ wî̌tě̤kè sî dǒ larakû pě!”

¹⁶ Yeshǔ hî̌ akhôphijǎ shǐsò̌ginǐ̤ nutokhlǒ kû̌, “Kòyò dǒ a ganǎ̤de sîyô̤̌ numî̌ amè̤̌ kòyò dǒ a ganǎ̤de heyô̤̌ nuhǒ. Kòyò dǒ a htè̌shěshǔ sî tokhlǒ numî̤̌ a htè̌shǔkè he hǒ. Dě kòyò dǒ a htè̌shěshǔ he tokhlǒ numî̌ a htè̌shěshǔ kòyò dǒ a nohèlò̤ he nu tôpwa̤ hǒ.”

Kòyò susô̌tôshi kû̌ sò̌ginǐ̤ getǒ̤sô̌

¹⁷ Kòyò susô̌tôshi kû̌ sò̌ginǐ̤ getǒ̤sô̌ lô̌khô kû̌ ta̤sǎlě̤sǎlò̤. Dě asî hî̌ Běcǎ kû̌, “Běcǎ, bǎ pa pô̤ kû̌ nami̤ akhanu, khînǎkhîno dě a jûlě̤phî̌yô̤̌ jò̌ payô̤̌.”

¹⁸ Yeshǔ hî̌shěshu asî kû̌, “O! he kè̌shǐ Cǒmara ma̤jè̌ sî dě hǎkhû̌tana lò̤jû̌ kè htodě a ô̌ dǒ mǒkhû̌ a lò̤tě̤ sô̌sô̌kû̌ shî̌lî̌bǒ nu hǒ.

¹⁹ Ganǎ̤de lô̌khô! pô̤̌khô sî gǔ khayî̤̌cû̌ dǒ wṳ̂̌tokhlǒ kû̌ dènè̤ akhû̌ pě, dě sî gǔ ma̤pè̤̌kè sî khuwè̤ hǎkhû̌tana nutôdo a ta̤pô̤ta̤phǎ tokhlǒ lǒ̤꤮ bò aya pěnu dě, he ǐhto sî ta̤pô̤ta̤phǎ hǒ. Dě ta̤ dǒ a gǔ ma̤bǎma̤sha sî nu aô̌pe tocǒ꤮ tô̤̌.

²⁰ Bǎbǎkǎlè, khînǎkhîno tokhlo jûǎ sîyô̤̌ akhû̌khîdě sǎlě̤ lô̌khô tǎ̤mǎ̤ nî̌. Sǎlě̤ lô̌khô kû̌ kòyò wě̤nǎ hto sîmi̤ dǒ mǒkhû̌ nu.”

Yeshǔ sǎlě̤sǎlò̤

²¹ Bǎnukha, dǒ Yôla Plò̌shǐ Běcǎ akhû̌akhîdě Yeshǔ lǒbe kû̌ ta̤sǎlě̤sǎlò̤ dě a hî̌ kû̌, “Ǒ꤮ mǒkhû̌ Běcǎ, hǎkhû̌ Běcǎ, hepha Cǒmara꤮, he hî̌bwǐhî̌sîrî na, ta̤ dǒ na ǐ bè̌hǔbè̌sè̌ bǎ pwa̤sî̌jò̌phû̌ tokhlǒ kû̌ pwa̤sî̌yata̤sî̌jò̌ tokhlǒnu, na dǔlè̌lṳ̌ bǎ kû̌ kòyò dǒ agènè̤pî̌tî̌ anǎ̤ sô̌sô̌kû̌ phijǎphû̌ nutokhlǒ akhû̌akhî, he hî̌bwǐhî̌sîrîhtò̌ na. Ǒ꤮ pha꤮, na sǎphlǒô̌ sǎphlǒtôbǎ mè̤̌nòhǒ kû̌ a glè̌ htûhtò̌ pô̤̌o akhû̌akhî, he hî̌bwǐhî̌sîrî mè̤̌ca na.

²² “Hepha ǐlò̤bò he ta̤pṳ̂̌꤮ tocǒ hǒ. Phû̌khû mî̌ mò̌pènu kòyò sî̌ya tôpwǎ̤꤮ tô̤̌. Sî̌ya pwǎtǒ̤ phatôpwa̤ nô̤̌ pwǎ. Dě pha mî̌ mò̌pènu kòyò sî̌ya tôpwǎ̤꤮ tô̤̌, sî̌ya pwǎtǒ̤ phû̌khû kû̌ kòyò dǒ phû̌khû rû̌htò̌ lû̌û dǒ a gǔ dǔlè̌lṳ̌ lû̌û nutokhlǒ pwǎ.”

²³ Htodě Yeshǔ htû̌tiwǐ gesô̌ dǒ khôphijǎ tokhlǒ a ô̌ dě a shôbǐǐhǔ asî kû̌, “Lǒ̤꤮ bò kòyò dǒ a kè̌shǐ ta̤dǒ sî kè̌shǐ tokhlǒnu, asî nǐ̤bǎ ta̤ǐshowî̤shôwô̌ hǒ.

²⁴ He hî̌ pô̤̌ sî, piwi̤pèshè kû̌ khwǐ dǒ a ô̌htûpwa̤ plṳ̂ dǒwǐkha tokhlǒnu, asî sǎyṳ kè̌shǐ gû̌ lô̌khô ta̤ dǒ sî kè̌shǐ nutokhlǒ bǎbǎkǎlè asî kè̌shǐ gû̌ nô̌ kòyò tô̤̌. Htokhôtô̤̌ asî sǎyṳ ganǎ̤de gû̌ lô̌khô ta̤ dǒ sî ganǎ̤de nutokhlǒ bǎbǎkǎlè asî ganǎ̤de gû̌ kòyò tô̤̌.”

Ta̤dô̌nè khěkhô̌ Shamarǐphû̌ dǒ awô̌ tôpwa̤ awe̤akè

²⁵ Tôplǎnu, pwa̤sû̌ǐ ta̤sû̌ta̤tòwò asara tôpwa̤ ihtǒ dě a sǎyṳ hè gwè̌takǎ Yeshǔ a ta̤sî̌jò̌ tokhlǒ kû̌, “Sara, pô̤̌khô he gǔ nǐ̤bǎ yôla htûpwa̤ tûjû̌pwa̤ ayanu, he tôbǎ ma̤kwè̌꤮ mî̌titè?”

²⁶ Yeshǔ hî̌shěshu a kû̌, “Dǒ lî̤plò̌shǐ a ta̤sû̌ta̤tòwò wě̤nǎ kwè̌ titè? Na dô̌bǎ yǎ dě na sî̌ya ma̤hî̌tè?”

²⁷ Dě a hî̌shěshu kû̌, “‘Dǒ lî̤plò̌shǐkû hî̌kû̌, sî bǎ mô̤ lǒ̤sû̌lǒ̤sò̌ sî Běcǎ Cǒmara kû̌ sî sǎphlǒ lǒ̤꤮ bò, sîbǎ mô̤ lǒ̤sû̌lǒ̤sò̌ a kû̌ ta̤ô̌htûpwa̤ lǒ̤꤮ bò, sî bǎ mô̤ lǒ̤sû̌lǒ̤sò̌ a kû̌ sîta̤khû̌ta̤ǎ lǒ̤꤮ bò, mô̤ lǒ̤sû̌lǒ̤sò̌ a kû̌ sî ta̤gènè̤ lǒ̤꤮ bò. Sî bǎ mô̤ǐlò̤ sî hǐphòwò̤shî̌ tokhlǒ pô̤̌ sî mô̤ǐlò̤ tûû̌ sînǎ̤nu.’”

²⁸ Yeshǔ hî̌shěshu a kû̌, “Na ta̤hî̌shěshu he numî̌ atôhǒ. Ô̌htûpwa̤ sô̌sô̌kû̌ na hî̌nu, dě na gǔ nǐ̤bǎ tûû̌ yôla htûpwa̤ tûjû̌pwa̤ pě.”

²⁹ Bǎbǎkǎlè a sǎyṳ̌ dǔlè̌lṳ̌ anǎ̤ pô̤̌ kòyòcǒkòyòtè̤ tôpwa̤nu akhû̌akhî, a gwè̌ pô̤̌ Yeshǔ kû̌, “Kòyò ô̌ dǒ hehǐphòkòshî̌ tokhlǒ mî̌ mò̌pèya?”

³⁰ Yeshǔ hî̌shěshu lû̌û kû̌, “Bǎtaplǎ, kòyò ô̌ tôpwa̤, a ô̌ dǒ Wî̤̌yarǔshôle dě a cû̌ dǒ Wî̤̌yarikhò̌. Dě bǎ a cû̌ akhanu, a cû̌ glǎshǔ kû̌ pwa̤pṳ̂̌sigwǐ yǒsaphǎ kòyò tokhlǒ, dě asî plû̌htò̌ bò lû̌û je, a po̤plè bò lû̌û dě a phǔsi tè̤tè̤̌ kè dě a bè̌kè pwǎ lû̌û pô̤̌nu pwǎ.

³¹ Bǎnukha, pwa̤shû̌gǎ tôpwa̤ cû̌klè̌bǎ nutôbô dě a kè̌shǐ pwa̤pò̤̌pwa̤sha nutôpwa̤ bǎbǎkǎlè a we̤cû̌kè pwǎ lû̌û lǎ̤.

³² Yî̤khôtô̤̌ dě Le̤wǐphû̌ tôpwa̤ hètǒ̤ bǎnu dě a kè̌shǐ lû̌û bǎbǎ a we̤cû̌kè lû̌û lǎ̤ pô̤̌ awǐnu tôpwa̤ pwǎ.

³³ Bǎbǎkǎlè Shamarǐphû̌ tôpwa̤ hǎhtò̌cû̌klè̌ dě bǎ a hètǒ̤ bǎ kòyò pwa̤pò̤̌pwa̤sha nutôpwa̤ a ô̌ akhanu, a kè̌shǐ lû̌û dě a gwèbǎǐ lû̌û.

³⁴ A cû̌ dǒ lû̌ûô̌ dě a plṳ̌ bǎ lû̌û nǎ̤htò kû̌ ta̤khû̌shi, dě a bôbî̌ bǎ lû̌û. A ma̤hto pô̤̌nudě a dò̌htò̌nṳ̌ lû̌û dǒ a tîsî̌lô̤, dě a cû̌ sû lû̌û dǒ shǐtèmè̤lǎ̤ô̌ hǐtômè akû dě a kè̌pǒ̤ǐ lû̌û bǎnu.

³⁵ Dǒnô̌kò tôni̤nu, a phî̌htò̌ ruyî̌ ginǐ̤bǎ dě a ǐkû̌ pwa̤ô̌pǒ̤hǐ nutôpwa̤ dě a hî̌ lû̌û kû̌, ‘kè̌pǒ̤ǐwô̌ a nî̌꤮ dě htû̌꤮ he getǒ̤ sô̌ pě dě, ahǎbò pwǐ꤮ tènu he gǔ ǐpô̤̌ sô̌ na pě.’”

³⁶ Dě Yeshǔ ma̤gutṳ̌kè ata̤dô̌gènè dě a gwè̌ pwa̤sû̌ǐ ta̤sû̌ta̤tòwò asara nutôpwa̤ kû̌, “Na gènè̤ kè̌kè̌ kòyò hǒo sò̌su akla numî̌, bǎtètôpwa̤ htû pwa̤pṳ̂̌sigwǐ yǒsaphǎ kòyò tokhlǒ po̤ yǎ nutôpwa̤ ahǐphòkòshǐ ya?”

³⁷ Dě a hî̌shěshu Yeshǔ kû̌, “Kòyò dǒ a gwèbǎǐ lû̌û nutôpwa̤ pwǎ.” Dě Yeshǔ hî̌shěshu lû̌û kû̌, “Cû̌ ma̤ pô̤̌nu nî̌.”

Yeshǔ cû̌ô̌lè kû̌ Mǒ̤matǎ kû̌ Mǒ̤marǐ.

³⁸ Bǎ Yeshǔ kû̌ akhôphijǎ tokhlǒ cû̌ pô̤̌ klè̌ dǒ lô̤mô̤̌ akhanu, asî cû̌nṳ̌ dǒ dotôdo dě pwa̤mǒ̤ dǒ ami̤ kû̌ Mǒ̤matǎ nutôpwa̤ nî̌ a kaǎmô̤shǔ lû̌û dǒ a hǐdǒkû.

³⁹ Apṳ̌pwa̤mǒ̤ dǒ ami̤ kû̌ Mǒ̤ma̤rǐ ô̌ tôpwa̤. Dě a hǎnòò̌ô̌ bǎ Běcǎ a khò̌lôpô̤̌kòshî̌ dě a ganǎ̤de lû̌û ta̤sû̌ǐtòwòǐ tokhlǒ.

⁴⁰ Mǒ̤matǎ gènè̤shû̌shǎ kû̌ a ta̤phǐta̤ma̤ tokhlǒ akhû̌akhî, a cû̌tǒ̤ dǒ Yeshǔ a ô̌ dě ahî̌ kû̌, “Běcǎ꤮ he pṳ̌ pwa̤mǒ̤ ma̤jè̌ he tocǒ꤮ tô̤̌, he bǎma̤ bò tûû̌ tôpwa̤nô̤̌꤮ pwǎ, dě na hî̌ gû̌ he tocǒ꤮ tô̤̌ya? Hî̌ mò̌ bǎ he dě nocû̌ ma̤ kû̌ he ta̤ma̤!”

⁴¹ Dě Yeshǔ hî̌shěshu lû̌û kû̌, “Mǒ̤matǎ, Mǒ̤matǎ! na ta̤ma̤ ô̌wô̤̌ dě na gû̌gè̌ dě na sǎphlǒ shû̌shǎ tûû̌ pwǎ.

⁴² Bǎbǎkǎlè ta̤ dǒ alṳ̂bǎnu a ô̌ pwǎ tocǒnô̤̌ pwǎ. Mǒ̤ma̤rǐ rû̌htò̌ ta̤ dǒ awô̌khlo nutôcǒ hǒ. Kòyò phî̌sigwǐ jò pe a tôpwǎ̤꤮ tô̤̌.”