Maafîu 27 - Bible

Ǹúu-mɛi-ƃelai dí pà a Zîsɛ Pâle ŋɛ́i tuɛ

¹ Ɣele-wala kɛ́ɛi, zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai kélee da ǹûai dínuu-pɔlɔ-ŋai dí díŋuŋ pîlaŋ a gɛɛ dí Zîsɛ paa.

² Nya ƃe dí ŋìri dí li la dí dɛ̀ɛ gɔmɛnɛ-nuu kɛ́tɛi Pâle pɔ.

Zudasi è gbîŋ pàa

³ Tãi Zudasi, nyii kùla bôlui, è gàa la a gɛɛ dí tɔ̂ŋ pù Zîsɛ mai, è ǹíi pène, é pá pôlu a zɛŋ-kao kole kpua buu saaƃai é dɛɛ zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai pɔ da ǹúu-pɔlɔ-ŋai,

⁴ ǹyɛɛ diai, “Ŋa sɔnyɔ̂ŋ kɛ́. Ŋá kúla ǹúu lɛ́lɛɛi pôlu.” Kɛ́lɛ, dí mò m̀a dîyɛɛi, “Nyíti káa a lé kúmɛni ma? Ímɛni ká tí.”

⁵ Nya ƃe è zɛŋ-kao kole kpua-ŋai pìli Ŋ̀âla-pɛrɛ Kɛ́tɛi mu è lí é gbîŋ sɛ̂lɛŋ.

⁶ Zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai dí zɛŋ-kao kole kpua-ŋai ɣɛ̂ɛ, dîyɛɛi, “vé dɔ̂ŋ lá-woo ma a gɛ́ɛ kú zɛŋ-kaoi ŋí pú zɛŋ-kao laai-kɛ-kwaai ḿâ. Kpɛ́ni fêi, gáa a ŋãa-sɛŋ-kao.”

⁷ Nya ƃe dí díŋuŋ ḿâ pîlaŋ dí ǹeɣi-kpɛtɛ-nuui ŋɔlɔii-kpuai yâ la ŋɔ̃yâ-saa loo mɛni m̀a.

⁸ Mɛni ma é síɣe tãi tí ma é sèri tãi ŋí ḿâ da ǹɔii-kpuai tí tòli a Ŋãa-lɔii.

⁹ Ǹyaŋ m̀ɛnii Ɣâla ŋɔlóno-kɛ-nuui Zɛlemaya è mòi, ŋa-see è kɛ̀, ǹyɛɛi, “Dí zɛŋ-kao kole kpua buu saaƃai sìɣe, nyii kɛ̀ a ǹúui, Eezuɛ-ŋai dílônii da-ni dí m̀aa teei, zɔ̃ɔ.

¹⁰ Dí dɛ̀ɛ neɣi-kpɛtɛ-nuui ŋɔlɔii-kpuai mɛni ma, yɛ̂ɛ berei Kúnuu-namui è mò la ḿâi.”

Pâle è Zîsɛ marê kɛ̀

¹¹ Nya ƃe Zîsɛ è tɔ̀ɔ gɔmɛnɛ-nuu kɛ́tɛi ŋɛ́i tuɛ. Gɔmɛnɛ-nuu kɛ́tɛi è marê kɛ̀, ǹyɛɛ mai, “Yá ƃa Zûu-ŋai Díkâloŋ?” Zîsɛ ǹyɛɛ ma, “Yâa m̀ó.”

¹² Tãi zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai da ǹúu-pɔlɔ-ŋai dí mɛni-ŋai ƃò la a ǹáai, vé díwoo sú tòo ní a dɔnɔ kpîŋ.

¹³ Nya ƃe Pâle è mò m̀a, ǹyɛɛi, “Ífe mɛni-ŋai mɛnîi da maa-sêre-faa kɛ̂i a ílaâi?”

¹⁴ Kɛ́lɛ, Zîsɛ fé ŋ̀óo sú tòo ní máŋ a dɔnɔ kpîŋ. M̀ɛnii ŋí è gɔmɛnɛ-nuu kɛ́tɛi lá kpàla ma kpɔ́ a ŋánaa.

Pâle è Zîsɛ ŋɔmɛnii-ŋá tèe a gɛɛ dí bàa

¹⁵ M̀aa tãi tí ḿâ, gɔmɛnɛ-nuu kɛ́tɛi a kâa tèe pelesinɛ tɔnɔ ma a gúui ŋ̀ele kélee é dɛ̀ɛ gbɔŋ-su-ƃelai pɔ́ nyii da ŋ̀wɛlii.

¹⁶ M̀aa-tãi tí ḿâ, pelesinɛ sɔŋ nyɔ́mɔɔ tɔnɔ è kɛ̀ díyêei, ǹáa ƃe kɛ̀ a Barâƃa.

¹⁷ Tãi ǹûai dí díŋa tɛ̀ la gîe mai, Pâle è dímarê kɛ̀, ǹyɛɛ diai, “Gbɛ̂ɛ ƃe ka ŋ̀wɛ̂lii ŋá tée mai, Barâƃa kpaa Zîsɛ, nyii da dòli a Kôrai?”

¹⁸ Kpɛ́ni fêi, è kɛ̀ a gɔ́lɔŋɔɔ a gɛɛ Zûu-ŋai láa-tuɛ ƃelai dí pá a Zîsɛ bɔ̀, kpɛni-fêi díkɛ̀ tólo kulâi m̀a.

¹⁹ Gɛ́ɛ see ni ŋɔmɛni-saa-ƃo see-sɛŋ ŋái, ŋɔnɛnîi è worɛ̂ɛ tɛ̀ɛ bɔ-naa, ǹyɛɛi, “Ífe mɛni da kɛ̀ a dɔ̃yâ-nuui tí, kpɛ́ni fêi, ŋá sâa mɛni-soli támaa kàa nyiî pere m̀ɛni ma.”

²⁰ Kɛ́lɛ, zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai da ǹúu-pɔlɔ-ŋai dí lɔ̀ gbɔŋ ŋuŋ su a gɛɛ dí Barâƃa fɛli m̀a dí Zîsɛ pàa.

²¹ Nya ƃe gɔmɛnɛ-nuu kɛ́tɛi è dímarê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Núu feerɛi ŋí nênɛ ƃe ka ŋ̀wɛ̂lii ŋa tée mai?” Dí mò m̀a, dîyɛɛi, “Tée Barâƃa m̀a.”

²² Nya ƃe Pâle è dímarê kɛ̀, ǹyɛɛ diai, “Lé ŋaŋ ƃe ŋa pâi gɛ̂i a Zîsɛ nyii da dòli a Kôraii?”

²³ Díkelee dí mò, dîyɛɛi, “Tɔɔ dí gbamo saa-wuru ma.” È dímarê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Lé mɛni ma? Lé mɛni nyɔ́mɔɔ ƃe è gɛ̀i?” Kɛ́lɛ, dí làɣi a zu kɛ́tɛ, dîyɛɛi, “Tɔɔ dí gbamo saa-wuru ma.”

²⁴ Mɛni ma, tãi Pâle è gàa la a gɛ́ɛ va pɔ̂ri mɛni da kélee kɛ̂i, kɛ́lɛ, nyó-yoi su è kɛ̀ nɔ́ kɛ́tɛ̂i, è yá sìɣe é ǹyée ŋá wáa gbɔŋ-su-ƃelai ŋɛ́i-tuɛ, ǹyɛɛi, “Ńyee fé ǹúui ŋí paa mɛni su. Kámaa-mɛni ká tí.”

²⁵ Nya ƃe ǹûai kélee dí ŋ̀óo su tòo, dîyɛɛi, “Tɔɔ bàa-mɛni é lɛ́ɛ kûa kwa kúlônii!”

²⁶ Nya ƃe Pâle è Barâƃa tɛ̀ɛ dípɔ é gɛ́ dí Zîsɛ lôkwa é dɛ̀ɛ a gɛ́ɛ dí gbamo zaa-wurui ḿâ.

Gɔkuluƃa-ŋai dí ɣɛ́lɛ-maa kûla Zîsɛ kponôi

²⁷ Gɔmɛnɛ-nuu kɛ́tɛi ŋɔkɔ-kuluƃa-ŋai dí lì a Zîsɛ bɛ́rɛ kɛ́tɛi mu, da kɛ̂ ma pelatôliai, gɔkuluƃa-kpului su-ƃelai kélee dí díŋa tɛ̀ m̀a ŋ̀ɛi tuɛ.

²⁸ Nya ƃe dí ŋɔseɣei kûla m̀a dí yokpo kpɔ̂lu mu tɛɣiɛɛ tóo m̀a.

²⁹ Dí ɣalêŋ-ƃɔrɔ pàla dí zèe ŋ̀ûa, dí kpalo lɔ́ ǹáa-mii yêe ŋá, dí pɛ́lɛ gɔ́ɔ mu, díkɛ ɣɛlɛ-maa kula gbonôi, dîyɛɛ mai, “Óo, Zûu-ŋai Díkâloŋ!”

³⁰ Nya ƃe dí díla-ya pù m̀a, dí gbaloi kúla ǹyêei, dí ǹokwa la ŋ̀uŋ ḿâ.

³¹ Tãi dí kpɛ̀ɛ la a ɣɛ́lɛ-maa kúlaa gbonôi, dí ǹyokpôi kûla m̀a, dí gbɔɔ̂i seɣei tóo m̀a, dí lí la a gɛɛ dí gbamo zaa-wurii mâ.

Dí Zîsɛ kpàmo zaa-wurii ma

³² Díkɛɛ liî, dí Sailini naloŋ tɔnɔ kàa, nyii ǹáa è kɛ̀ a Samaŋ. Dí gɛ̀ a gɛɛ é Zîsɛ ŋɔsaa-wurii siɣe.

³³ Tãi dí sèri la kwaa da ma da kɛ̂ ńaa mâ Gâagɛta (nyii zu-kulâi ƃa ŋuŋ-konoŋ-kwaai mai),

³⁴ dí ŋwã̂ai tɛ̀ɛ bɔ, nyii kɛ̀ a zumoɔɔ a sɛŋ-ŋwanai, a gɛ́ɛ é gbèle. Kɛ́lɛ, tãi è gɔ̀ɔŋ lai, vé gbèle ni.

³⁵ Tãi dí gbàmo la zaa-wurii mai, dí ŋɔseɣei maa-kpɛɛŋ tòo, dí ŋá kɔ́lɛ díkîe-ni loai.

³⁶ Nya ƃe dí sèe naa díkɛ m̀ɛi kâa.

³⁷ M̀ɛnii dí mò a ǹáai, dí bɔ̃̀yɛ kɔlɔ-kpua m̀a dí gbamo ŋuŋ mɛi, dîɛi, “Zûu-ŋai Díkâloŋ Zîsɛ ká ŋí.”

³⁸ Dí díkpàmo saa-wuru-ŋa ma da ŋúma-ƃela feerɛ a tãi tɔnɔ. Dɔnɔ è kɛ̀ ǹáa-mii-yêe mɛi, gbélii kɛ́ ƃo gɔɔ-yêe mɛi.

³⁹ Diai tɛ̀ɛ naai, dí ǹaraŋ dí díŋuŋ kpɛ́mɛŋ,

⁴⁰ dîyɛɛ mai, “Yâi yà Ŋ̀âla-pɛrɛ Kɛ́tɛi wòlo í dɔ̀ɔ ɣele-kuu saaƃa yée mui, íkpîŋ ƃálo! À kɛ̀ íkaa a Ɣâla Ǹóŋ, kúla zaa-wurii ḿâa í pîlaŋ.”

⁴¹ Zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai, gɔlɔ-pɔ̃yɛ-ƃelai da ǹúu-pɔlɔ-ŋai dia máŋ dí ɣɛ́lɛ-maa kûla gbonôi berei-sii tɔnɔi tí su, dîyɛɛ m̀a,

⁴² “È núu da kpɛni-ŋa ƃàlo, kɛ́lɛ, va pɔ̂ri gbîŋ ƃálôi. Gáa a Eezuɛ-ŋai Díkâloŋ, tɔ́ɔ é kúla zaa-wurii ḿâ lónii mâ é pîlaŋ. Gɛ̀ ní, kwa pâi lâai la.

⁴³ Ǹáâi a Ɣâla, tɔ̀ɔ nâa é m̀álo, à kɛ̀ à ŋ̀wɛli. Kpɛ́ni fêi, è mò ǹyɛɛ, ‘Ŋ́gaa a Ɣâla Ǹóŋ.’ ”

⁴⁴ Ŋúma-ƃelai, dí díkpàmo zaa-wuru-ŋai ḿâ da dîa-nii, dia máŋ dí lòno ma a bere-sii tɔnɔi tí.

Zîsɛ è sàa

⁴⁵ É síɣe aƃai ǹɔɔlu mɛi dai ḿâ ǹɔii gwaa kélee ma è kpìni é lɛ́ɛ la zu aƃai ǹɔɔlu mɛi náaŋ é séri.

⁴⁶ Aƃai ǹɔɔlu mɛi náaŋ kɛ́ɛ a sèrii, Zîsɛ è làɣi a ŋ́oo su kɛ́tɛ, ǹyɛɛi, “Ílai, Ílai, lama saƃɛ́tâni?” Ŋ̀óo ŋí su-kulâi ƃa, “Ŋáɣâlai, Ŋáɣâlai, ya íyee kulâi ḿû, lé mɛ́ni ma?”

⁴⁷ Tãi diai kɛ̀ tɔɔ̂i ni naai díta-ni dí nyíŋi mɛ̀ni lai, dí mò, dîyɛɛi, “Nalôŋ ŋí káa Ilaza tólîi.”

⁴⁸ Nya ƃe ǹúui dɔnɔ è kîrɛ síɣe kpɔ́ a maa félaa é fɛ̀ɛ-waa síɣe é ǹáa fɛ́ɛ a ŋwã̂ai-kpona é ǹɔ́ kpalo ŋá é dɛ̀ɛ Zîsɛ pɔ́ a gɛ́ɛ é gbèle.

⁴⁹ Ǹúui kpéli-ŋai dîyɛɛi, “Tɔɔ kú gáa à kɛ̀ Ilaza a pâi a gɛɛ é m̀alo.” (Nya ƃe núu da kpɛ́ni è kpála síɣe é zɔ̀ɔ lâ bɛ̂rɛ ma, yá da ŋ̀ãa dí kúla naa.)

⁵⁰ Zîsɛ è ŋɔ́nɔ làɣi a ŋ̀óo sú kɛ́tɛ é nâa sàa.

⁵¹ Nya ƃe Ŋ̀âla-pɛrɛ Kɛ́tɛi mu-seɣei sú è ƃèla a méla feerɛ é síɣe ŋ̀uŋ-tuɛ é yéŋ gwara. Ǹɔii è kpɛ̀liŋ. Gɔni-ŋai dí ƃela.

⁵² M̀olôŋ-ŋai lá é ƃò. Ŋ̀âla-ƃelai da wɔ́lɔ saai dámaa dí dímu sìɣe dí kɛ́ a dífulu pôlu.

⁵³ Dí kúla m̀olôŋ su. Zîsɛ kɛ́ɛ a m̀u-siɣe saa-yeei pôlu ma, dí tɛ̀ daa kɛ́tɛ maa waai su, ƃɛ́i núu támaa dí díkaa naai.

⁵⁴ Tãi gɔkuluƃa-ŋai mɛi-nuu kɛ́tɛi da diai kɛ̀ gɔlɛ dí kɛ́ Zîsɛ mɛi kâai, dí ǹɔii kâa la gɛ kpɛ̃liŋ da mɛni-ŋai kélee kɛ̀i, dí yao kpɔ́ a zu kɛ́tɛ, dîyɛɛi, “Tɔ̃yâ ma, nalôŋ ŋí è kɛ̀ a Ɣâla Ǹóŋ!”

⁵⁵ Ǹyaŋ nɛyâa támaa dí kɛ̀ naa, nyii-ŋai kùla Galalii, dí lɛ́ɛ Zîsɛ pôlu díkɛ tíi kɛ̀ mìi. Dí kɛ̀ kwaa kôya ma, dí mɛni-ŋai naa kàa.

⁵⁶ Nɛyâai ŋí da-ni ƃe kɛ̀ a Mere Madalini, Zĩi da Zosɛ dílee Mere, é pɛ́lɛ Zɛƃɛdi ǹônii dílee ma.

Dí Zîsɛ lòo

⁵⁷ Tãi ɣele-wulii è kɛ̀ lai, tɔɔ-nuu tɔnɔ nyii kùla Alimatîai, è pà. Da kɛ̂ ma Zosɛ. Nalôŋ ŋí è kɛ̀ a Zîsɛ ŋɔpôlu-ƃelai dɔnɔi.

⁵⁸ Nalôŋ ŋí è lì Pâle pɔ naa é Zîsɛ poma fɛ́li m̀a. Nya ƃe Pâle è mò a gɛɛ dí dɛ̀ɛ bɔ.

⁵⁹ Nya ƃe Zosɛ è bomai sîɣe é maa kpíniŋ a seɣe-kole,

⁶⁰ é ǹaa ǹyaa-kpîŋ-ƃolôŋ ninai sú nyii è dèe kɔni sui. Nya ƃe è kɔni-ƃela kɛ́tɛ kìliŋ é dɔ̀ɔ m̀olôŋ lá é lí.

⁶¹ Mere Madalini è kɛ̀ naa da Mere da kpɛni, dí ƃo see ni m̀olôŋ tuɛ-pere.

Dí kɔ-kuluƃa-ŋa tɛ̀ɛ a gɛɛ dí m̀olôŋ mɛi káa

⁶² Bôlu-ma-ɣelei ƃe kɛ̀ a Zãa-kpɛtɛ-ɣelei pôlu-ma-ɣelei. Nya ƃe Zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai da Faresii-ŋai dí díŋa tɛ̀ díkîe ma Pâle pɔ naa.

⁶³ Dí m̀o m̀a dîyɛɛi, “Kúnuu-namui, é lɛ̀ɛ kúkili ŋá a gɛɛ núu-pɛlɛ-nuui tí kɛ́ɛ niî ɣele mai, è mò ǹyɛɛ, ‘Ŋ̀ele-kûui zaaƃa-ɣelei ŋa pâi mu siɣêi saa-yeei.’

⁶⁴ Mɛni ma, m̀ó a gɛɛ dí m̀olôŋ mɛi káa a ǹɛ́lɛɛ é lɛ́ɛ la zu ŋ̀ele-kuui zaaƃa-ɣelei é séri. A wàla kɛ́ tí, ŋɔpôlu-ƃelai da pâi ŋumâi dí m̀o ǹûai dîa a gɛɛ a mu sîɣe saa yêei. Gɛ̀ ní, ǹúu-pɛlɛ-mɛnii gbɛɛ ŋái a pâi kɛ̂i a nyɔ́mɔɔ é tɛ́ɛ maa-ŋuŋ ma.”

⁶⁵ Nya ƃe Pâle è mò dîa, ǹyɛɛi, “Kɔ-kuluƃa-ŋa díkaa káyêei. Ka lí ká m̀ɛi káa kpɔ́ yɛ̂ɛ berei ka pɔ̂ri mɛi kâai lai.”

⁶⁶ Nya ƃe dí lì, dí gɔni-ƃoloŋ lá tɛ́ a díyee-pɔɔ, dí kɔkuluƃa-ŋa lɛ̀ɛ naa a gɛɛ dí kɛ́ ƃò ǹaa a díŋɛi-gao dí kɛ́ ǹaa mɛi káa.