Lukə 12 - Bible

Nia-wôoi bîlaŋɔɔi kíri-mɛni mai

¹ Maa-tãi tí núu wála támaa dí díŋa tɛ gîe ma, díkɛ sia díkîe-ni kɔ́ɔ mɛi. Zîsɛ e pɛ̀lɛ fulɔi lonoɔ ma ŋɔpôlu-ƃelai pɔ, ǹyɛɛi, “Ka kámɛi káa a Faresii-ŋai díkpolo-tɛ-sɛŋ nyii nɔ gáa a kirii.

² Sɛŋ da fé naa mɛi pɛlɛɛi nyii ve pâi lɛ̂i, kpaa máŋ noɔɔ nyii ve pâi kɔ́lɔnîi.

³ Mɛni nyii ka mò gbínii sui, a pâi mɛnîi bonoi ŋá, da mɛni nyii ka mò a ninîŋ su-woo bɛ́rɛi mui, a pâi ƃôi a ɣelei-pere bɛ́rɛ-ŋai kɔŋ ma.

Ǹúui ká yao ma

⁴ “Ŋá m̀ó kâa, ŋáwɛli-kɛ-maa-ƃelai, káfe yào dîa diai da gbonoi pâa, nyíti naa pôlu ma mɛni da fé naa a gɛɛ da pɔ̂ri gɛ̂i.

⁵ Kɛ́lɛ, ŋa pâi kálîa-woo ƃôi ǹúui nyii fɛ̂ɛ ka yao mai. Ka yao ǹúui ma a kápàa, nàa pôlu ma wala-wala kɛ́ ƃo ǹyêei a gɛɛ e kápili Dɛ̂ƃele-taa; ooei, ŋá m̀ó kâa, ka yao mà!

⁶ “Dífa lîyeŋ lɔ́ɔlu kɔ̀lɛ a kâpa feerɛ? É máŋ kɛ́ ti, dɔnɔ kpîŋ fé nia ni Ɣâla ŋɛi.

⁷ Kɛ́lɛ, ŋuŋ-leɣai máŋ kpîŋ gáa káŋûai, gélee lónoɔ̂i. Káfe yào; kásɔ̃ɔ kɛ́tɛ̂i é tɛ́ɛ lîyeŋ ma.

Núu yée seɛɛ mu da bôlu tɔ́ɔ Zîsɛ ma

⁸ “Ŋá m̀ó kâa, ǹúui kélee pâi ḿaa-mɛni ƃôi ǹûai ŋɛi tuɛi, núu-kpune Ǹóŋ a pâi m̀aa-mɛni ƃôi Ɣâla ŋɔkéla-ŋai ŋɛi tuɛ;

⁹ kɛ́lɛ, ǹúui pâi ḿaa-sia toôi ŋ̀ɛi tuɛi, da pâi m̀aa-sia toôi Ɣâla ŋɔkéla-ŋai ŋɛi tuɛ.

¹⁰ “Ǹúui kélee pâi wóo nyɔ́mɔɔ ƃôi núu-kpune Ǹóŋ mai, zu-mɛni a pâi lɛɛ̂i; kɛ́lɛ, ǹúui a tɛ̂ M̀ɔlêŋ Maa Waai ŋɛi, zu-mɛni fé pâi wɔ́lɔ lɛɛ̂i.

¹¹ “Tãi da pà la a káa Ŋ̀âla-fɛli-kerei mɛi-ƃelai ŋɛi tuɛ, da gɔmɛnɛ-ƃelai, da núu kpaya-kpayai wala-wala káa díyêei, káfe kpaaŋ berei ka pâi mɛni su toôi la, kpaa máŋ ká kpáaŋ a lono-pere;

¹² kpɛ́ni fêi, M̀ɔlêŋ Maa Waai a pâi mɛnii lɛ̂i káa nyii ka pâi m̀ôi a maa-aƃai ti.”

Záŋ bîlaŋɔɔi dɔɔ-naloŋ ƃoɔɔ̂i mai

¹³ Gbɔŋ su-nuu tɔnɔ è mò ma, ǹyɛɛi, “Kaamɔ̂ɔ, yè m̀ó ńîa ma é kúnâŋ pɔɔ-sãai ŋ́ɔ̂i fé.”

¹⁴ Kɛ́lɛ, è mò ma, ǹyɛɛi, “Nalôŋ, gbɛ̂ɛ ƃe ŋ́gɛ̀ a mɛni-ŋa-tee-nuu, kpaa a sɛŋ-ŋa-kɔlɛ-nuu kámɛi?”

¹⁵ Nya ƃe e mò dîa, ǹyɛɛi, “Ka tãi siɣe, ká kámɛi káa a sii kélee maa-lii-teɛɛ; kpɛ́ni fêi, núu ŋɔtɔɔ-sɛŋ fa fulu-laa kɛ́ a bɔ́ɔ.”

¹⁶ Nya ƃe e sáŋ sɔ̀ɔ dîa, ǹyɛɛi, “Sí-sɛŋ támaa e lɛ̀lɛ tɔɔ-nuu tɔnɔ ŋɔlɔii ma.

¹⁷ Nya ƃe e gíli ŋá sia goi-pere, ǹyɛɛi, ‘Le ƃe ŋa pâi gɛ̂i? Kpɛ́ni fêi, kêre fé ńyêei ƃɛi ŋa pɔ̂ri ŋámii-sãai pûi naai.’

¹⁸ Nya ƃe e mò, ǹyɛɛi, ‘Nyiŋi ƃe ŋa pâi gɛ̂i; ŋa pâi ŋákere-ŋai wólôi, ŋa gbaya-kpaya tɔɔ; nàa ƃe ŋa pâi ŋámii-sãai kélee da ŋásãâi kélee pûi naa.’

¹⁹ Gɛ̀ ní, ŋa pâi môi ŋámɔ̂leŋ ma, ǹyɛɛ, ‘Mɔ̂leŋ, ya sãa támaa lâai kɛ́ góraŋ támaai pâi mɛni ma; ífii tɔɔ, í ílaa mii, í íkpele, í líi-nɛ̃ɛ kɛ́.’

²⁰ Kɛ́lɛ, Ɣâla e mò ma, ǹyɛɛi, ‘Ƃoo-nuu! Gbínii ŋi su ífulu-laai a pâi kulâi íyeêi; gɛ̀ ní, zãâi ŋi ya ŋá kpɔnîi, gbɛ̂ɛ ƃe a pâi lɛɛ̂i a bɔ́ɔ?’

²¹ Bere nɔ ƃe ǹúui káa la a ŋɔlaai-kɛ-sɛŋ lâai kɛ̀ gbîŋ mɛni ma, kɛ́lɛ, ve tɔɔ ni Ɣâla ŋɛi.”

Lii-kɔkɔ da lii-sɛ̂lɛŋ

²² Nya ƃe e mò ŋɔpôlu-ƃelai dîa, ǹyɛɛi, “Maa-mɛni ma ŋá m̀ó kâa, káfe kpâaŋ ŋɔ́nɔ káfulu-laai mɛni ma, da zɛŋ ka pâi miî, kpaa máŋ kákponôi mɛni ma nyii kákaa pâi dóôi kâai.

²³ Fulu-laa káa a sɛŋ kɛ́tɛ é tɛ́ɛ la mii-sɛŋ ma, gbonoi é tɛ́ɛ seɣe ma.

²⁴ Ka gɔ̃ɔ-ŋai káa. Dífe sí-sɛŋ sì, kpaa dí dee. Mɔlɔŋ-kere pɛlɛɛ kpaa gbaya-kpaya da fé díyêei, kɛ́lɛ, Ɣâla a díŋa kɔŋ. Kásɔ̃ɔ káa ma a dámaa é tɛ́ɛ ŋɔni-ŋai dîa!

²⁵ Gbɛ̂ɛ ƃa pɔ̂ri ŋɔfúlu-laai da pûi ma a lii-sɛlɛŋ?

²⁶ À kɛ̀ pɔ̂ri fé káa a gɛɛ ka mɛni-loŋ kɛɛi ti kɛ́, le ƃe kɛ̀ kálii a sɛ́lɛnîi gbeli-ŋai mɛni mai?

²⁷ Ka ŋuru-pôa lɛ́lɛɛ-ŋai káa berei da ƃɔ̂lɔ lai; dífa tíi kɛ̀, dífa yee pɔ̃lɔ; kɛ́lɛ, ŋá m̀ó kâa, berei máŋ Saloma e kɛ̀ la ŋɔfólo-laai sui, seɣe fé kɛ́ ni ǹyêei yɛ̂ɛ nyii-ŋai dɔnɔ kpîŋ.

²⁸ Kɛ́lɛ, à kɛ̀ Ɣâla à seɣe kɛ́ɛ ŋi tɛ̀ɛ ŋuru-kpulu-ŋai pɔ, nyii a lɛ̂lɛ sâa vieŋ ŋá, kɛ́lɛ, tínaa dí bili ŋɔŋ sui, káfe gɔlɔŋ a pâi kámaa-ɣiri e tɛɛ nyiŋi ma? Ee nûa-ŋa, kálaa-lai kuro-têi.

²⁹ Káfe mii-sɛŋ kɔ̀rii ka pâi miî, da zɛŋ ka pâi gbelêi. Kálii fé sɛlɛŋ.

³⁰ Kpɛ́ni fêi, núu-sii kélee ŋ̀éniɛi sui da zãâi ŋi kɔ̀ri. Kɛ́lɛ, Kánàŋ-nuui e gɔlɔŋ ka díwɛli kɛ̂i.

³¹ Kɛ́lɛ, fɛ̂ɛ ka ŋɔkâloŋ-laai kɔri. Gɛ̀ ní, nyiŋi kélee a pâi tɛɛ̂i kápɔ máŋ.

Ɣâla-taa tɔ̂ɔ-laa

³² “Káfe yào, núu-kpulu loŋ. Kpɛ́ni fêi, Kánâŋ líi nɛ̃ɛ̂i a gɛɛ é gâloŋ-laai tɛ́ɛ kápɔ.

³³ Ka kákɔ̂liŋ-ŋai kɔ́lɛ, ka sama-sã̂a tɛɛ gôlo-ƃelai pɔ́. Ka bɛ̂bɛ-ŋa kpɛtɛ kákpîŋ mɛni ma nyii ve pâi wɔ́lɔ pɔlɔ̂i, gáa a laai-kɛ-sɛŋ Ɣâla-taa nyii ve pâi fɛɣɛ̂i, ƃɛi ŋuma-nuu fé pâi pâi nàa kɔlɛ mai, kpaa fili fa zu karai.

³⁴ Kpɛ́ni fêi, ƃɛi nɔ kálaai-kɛ-sãai káa naai, nàa nɔ́ ƃe kálii a pâi kɛ̂i naa.

Fɔlɔ-fɔ̂lɔ da tenîŋ-mo yee-mu-ƃela

³⁵ “Ka káseɣe kôya-ŋai kpíniŋ káleŋei, kálaŋpo-ŋai dílɛɛ lênii,

³⁶ ka kɛ́ yɛ̂ɛ sinâa ƃe dínâmu maa kpɛnii a gɛɛ e kula nɛnî-kula-kuu su e pa pôlu, a gɛɛ tãi à pà la pôlui, e gbôŋ tua, da pɔ̂ri ǹá ƃôi mì a maa felaa.

³⁷ Lûwa káa ǹyée-mu-ƃelai ti dîa diai dínâmu à pà pôlu, a pâi díkaâi a díŋɛi. Tɔ̃yâ ma, ŋá m̀ó kâa, a pâi ŋɔseɣe kôyai kpíninîi ǹeŋêi, e gɛ dísee teƃele ma, e pa e mii-sɛŋ tɛɛ dípɔ.

³⁸ À kɛ̀ à pà a kpini sama, kpaa máŋ a ɣele-ƃɔi-kpini, é kúla dîa díkɛ ƃo a díŋɛi, lûwa káa ǹyée-mu-ƃelai ti dîa!

³⁹ Ka nyiŋi kɔlɔŋ, eêi kɛ̀ bɛ́rɛ-namui eêi ŋuma-nuui pá-tãi kɔlɔŋ, eêi pɔ̂ri lɛɛ̂i a ŋɛi, vei pɔ̂ri nɛɛ̂i naa dí ŋɔpɛ́rɛi wolo.

⁴⁰ Káa máŋ, fɛ̂ɛ ka kákpɛtɛ; kpɛ́ni fêi, ǹúu-kpune Ǹóŋ a pâi pôlu a aƃai ti káŋɛi fé pâi kɛ̂i berêi.”

Ǹyée mu-nuu tenîŋ-ƃôɔi kpaa nyii vé tenîŋ ƃô-nii

⁴¹ Pitɛ e mò ma, ǹyɛɛi, “Kúnuu-namui, ya záŋ ŋí sɔɔ̂i nɔ kúmɛni ma, kpaa núu kélee mɛni ma?”

⁴² Nya ƃe Kúnuu-namui e mò ma, ǹyɛɛi, “Gbɛ̂ɛ ƃe ŋaŋ gáa a tenîŋ-mo-nuu kɛ́tɛ táreɛ nyii ǹâmu a pâi zeêi ŋɔpɛ́rɛ-mu-ƃelai mɛi a gɛɛ e dímii-sɛŋ tɛɛ dípɔ a tãi lɛ́lɛɛi?

⁴³ Lûwa káa ǹyée-mu-nuui ti ma nyii ǹâmu à pà pôlu, a pâi gáâi nyiŋi kɛ̂i.

⁴⁴ Tɔ̃yâ ma, ŋá m̀ó kâa, a pâi zeêi ŋɔsãâi kélee mɛi.

⁴⁵ Kɛ́lɛ, ǹyée-mu-nuui ti à mò ǹíi su, ǹyɛɛi, ‘Ńâmu a tûa naa a zu-kôyaa,’ gɛ ǹyée-mu-sinaâi lôkwa, bɛlɛɛ ǹyée-mu-nɛyaai dîa, gɛ ǹáa miî, gɛ gbele, ǹɔɔ̂i kɛ́ gɛ̀,

⁴⁶ ǹyée-mu-nuui ti ǹâmu a pâi pâi pôlu a ŋelei ŋɛi fé pâi kɛ̂i la-berei, da aƃai ti ve pâi kɛ̂i a gɔlɔŋɔɔi, ǹyaŋ gáa pâi tɔ̂ŋ kpɛ̂i mà, e ŋɔi tɛɛ bɔ da ǹyée-mu-ƃelai tenîŋ-mo fé díyêei.

⁴⁷ “Kɛ́lɛ, ǹyée-mu-nuui ti nyii ǹâmu nîa-mɛni kɔ̀lɔŋ, kɛ́lɛ, ve gbîŋ kpɛtɛ ni, kpaa e mɛnii kɛ́ a ǹâmu nîa-perei, da pâi ǹókwâi a dámaa.

⁴⁸ Kɛ́lɛ, ǹúui ve gɔlɔŋ, kɛ́lɛ, e mɛni nyɔ́mɔɔ kɛ̀ nyii da pɔ̂ri ǹókwâi mɛni mai, da pâi ǹókwâi a guro-te. Ǹúui da dámaa tɛɛ bɔi, fɛ̂ɛ e dámaa tɛɛ pôlu; ǹúui a sãâ támaa mɛi kâai, ŋûa-kpiri ƃa é dámaa mɛi káa.

Zîsɛ ƃe gɛ̀ ǹûai dí díŋa kɔ̀lɛ

⁴⁹ “Ŋá pà a gɛɛ ŋa ŋɔŋ píli ǹɔii ma; eêi kɛ̀ ŋɔŋ a nâa léŋ!

⁵⁰ Batâi-kɛ-pere káa ńyêei nyii fɛ̂ɛ da ŋábatâi kɛ́ lai; ee, berei káa ŋa mɔ̃lɛ̂i la e lɛɛ zu e kpɛɛ!

⁵¹ Gáa kákili ŋá a gɛɛ ŋá pà ŋa lii-sêe tɛɛ ǹɔii pɔ? Kpao, ŋá m̀ó kâa, fɛ̂ɛ ŋá-kɔlɛ;

⁵² kpɛ́ni fêi, é kúla tãi ŋí su, núu lɔ́ɔlu da pâi kɛ̂i pɛ́rɛ tɔnɔ mu dí ŋá kɔlɛɛ, zaaƃa tɔɔ veerɛ ma, veerɛ tɔɔ zaaƃa ma;

⁵³ da pâi kɛ̂i a díŋa kɔlɛɛ, ǹâŋ tɔɔ ǹóŋ ma, ǹóŋ tɔɔ ǹâŋ ma, lee tɔɔ ǹóŋ-nɛni ma, ǹóŋ-nɛni tɔɔ ǹee ma, ǹyuâra tɔɔ ǹóŋ-nɛni ma, ǹóŋ nɛnii tɔɔ ǹyuâra ma.”

Dí tãi-ŋai maa-mɛni su kùla (Maafîu 16:2, 3)

⁵⁴ É máŋ mò gbɔŋ ma, ǹyɛɛi, “Tãi ka ŋ̀ele-kɔlɔŋ kâa tɛ̂i la vóloi liî-perei, a nàa maa felaa ka m̀ó kâa, ‘Tuna a pâi.’ Ǹyaŋ a kɛ̂ ti.

⁵⁵ Tãi ka vãai kíli kɔlɔŋ la tɛɛ̂i é kúla séɣai-perei, ka m̀ó kâai, ‘Wuleŋ-wuleŋ a pâi nyɔ̃ɔ tɛ̂i’; ǹyaŋ a kɛ̂ ti.

⁵⁶ Kákiri-ƃelai! Ka ŋ̀éniɛi da ŋele-kɔlɔŋ maa-mɛni su-kula-pere kɔ́lɔŋ; kɛ́lɛ, le ƃe kɛ̀ káfa pɔ̂ri tãi ŋi su ŋɛi-kɛ-maa-ŋai su kulâi? Mɛni kpɛtɛɛ káloai da ímaa-mɛni kɔri-ƃela

Ka íkpɔara-nuui ka káloai kpɛtɛ

⁵⁷ “Kɛ́lɛ, lé ƃe kɛ̀ káfa mɛni ŋá tèe kákpîŋ ma nyii zã̂ai?

⁵⁸ Tãi ka ímɛni-lɛɛ maa-nuu ka kɛ̀ liî la gâloŋ kɛ́tɛi ŋɛ́i, íyee láa mà berei su é kɛ́ a íƃarâŋ. À wàla kɛ́ tí, a pâi íɣala-ɣalâi m̀ɛni-ŋá-tee-nuui ŋɛ́i túɛ. Gɛ̀ ní, m̀ɛni-ŋá-tee-nuui a pâi ítɛɛ̂i gɔkuluƃai pɔ́. Kɔkuluƃai ǹyaŋ a pâi ílɔ̂i kpini-pɛrɛ mu.

⁵⁹ Ŋá m̀ó yâ, ífe pâi kulâi é lɛ́ɛ zu í kápâi gbɛɛ-ŋai kɔlɛ!”