Lomaŋ 8 - Bible

Kúfulu-laai gáa M̀ɔlêŋ yêei

¹ Mɛni ma diai díkaa Zîsɛ Kôrai kponôi dífe pâi nâa tɔ̂ŋ pûi dîa.

² Kpɛ́ni fêi, vulu-laa-Mɔleŋ ŋɔtɔ̂ŋ, nyíi a fulu-laa tɛ̀ɛ Zîsɛ Kôrai sârai, a ŋ́uŋ ma ƃo sɔnyɔ̂ŋ ŋɔtɔ̂ŋ yêei da saa.

³ Kpɛ́ni fêi, Ɣâla a mɛnii kɛ́ nyíi Dɔ̂ŋ fa pɔ̂ri gɛ̂i nyíi kúkpîŋ tua-perei e zu saai. È ǹyaa kpîŋ-Loŋ tɛɛ a gɛ́ɛ gbono e kɛ́ ma yɛ̂ɛ kúkpono nyíi ǹáa fɛɛ̂i a sɔnyɔ̂ŋ a gɛ́ɛ e saa sɔnyɔ̂ŋ mɛni ma. Berei-sii ŋí su ƃe e sɔnyɔ̂ŋ su kara la núu-kpune kpîŋ-tua-pere su,

⁴ a gɛ́ɛ dɔ̃yâi dɔ̂ŋ a ŋ̀wɛ̂lii fɛ̂ɛ ku gɛ̂i é ŋ̀aa-see kɛ́ kúkponôi, kúai kúfa sia a kúkpîŋ-tua-perei, fɛ̂ɛ M̀ɔlêŋ ŋɔperei.

⁵ Kpɛ́ni fêi, diai da sîa a díkpîŋ-tua-perei da díkili pù díkpîŋ-tua-perei su-sãâi dîa, kɛ́lɛ, diai da sîa a M̀ɔlêŋ ŋɔperei da díkili pu M̀ɔlêŋ ŋɔsãâi dîa.

⁶ Ǹyaŋ núu kíli puɔɔ gbîŋ-tua-perei ma káa a saa, kɛ́lɛ, núu kíli puɔɔ M̀ɔlêŋ ma káa a fulu-laa da lii-sêe.

⁷ Kpɛ́ni fêi, gili-kɛ-maai gáa núu kpîŋ-tua-perei mɛni mai gáa a Ɣâla kpɔaraa; va lɔ̂ Ɣâla ŋɔtɔ̂ŋ mu, tɔ̃yâ ma va pɔ̂ri kɛ̂i;

⁸ ǹyaŋ diai díkaa díkpîŋ-tua-perei mai, dífa pɔ̂ri Ɣâla líi lâai.

⁹ Kɛ́lɛ, káfa sîa kákpîŋ tua-perei ma, kákaa M̀ɔlêŋ su, à kɛ̀ Ɣâla Ŋɔmɔ̂leŋ káa kákponôi a tɔ̃yâ. Ǹúui kélee Kôrai Ŋɔmɔ̂leŋ fe gbonôi, maa-nuui fe a Kôrai pɔ́ɔ.

¹⁰ Kɛ́lɛ, à kɛ̀ Kôrai káa kákponôi, berei máŋ kákponôi saâi la a sɔnyɔ̂ŋ, kámɔ̂leŋ káa a vulu tɔ̃yâ laa-la su.

¹¹ À kɛ̀ ǹúui Zîsɛ mu siɣe saa yêei Ŋɔmɔ̂leŋ káa kákponôi, gɛ̀ ní ǹúui Zîsɛ Kôrai mu siɣe saa yêei a pâi máŋ fulu-laa tɛɛ̂i kákpono-saa-ŋai pɔ Ŋɔmɔ̂leŋ sârai nyíi gáa kákponôi.

¹² Mɛni ma, ŋánûa, kpa káa kûa, kúkpîŋ tua-perei ŋɔkpa fêi, a gɛ́ɛ kú tûa a kúkpîŋ tua-perei

¹³ kpɛ́ni fêi, kà tùa a kákpîŋ tua-perei, ka pâi saâi. Kɛ́lɛ, kà gbonoi ŋɔtûa-perei kélee pàa a M̀ɔlêŋ, ka pâi kɛ̂i ɣele ma.

¹⁴ Kpɛ́ni fêi, diai kélee Ɣâla Ŋɔmɔ̂leŋ a tɔ̂ɔ dítuɛi díkaa a Ɣâla-lonii.

¹⁵ Kpɛ́ni fêi, káfe luɛ-laa maa-pere sɔlɔ ƃo ni, a gɛ́ɛ ka too ŋɔ́nɔ pôlu yao su. Kɛ́lɛ, ka loŋ-laa maa-pere sɔlɔ ƃó, nyíi a gɛ̀ ku m̀ó, kûɛ, “Aƃa! Kúnâŋ!”

¹⁶ M̀ɔlêŋ kpîŋ da kúmɔ̂leŋ da sere-faa kɛ̀ a gɛ́ɛ kúkaa a Ɣâla-lonii.

¹⁷ À kɛ̀ ǹyaŋ kúkaa a ǹônii, kúkaa a pɔɔ-sɛŋ-namela, nya ƃa kwa Kôrai-ni kúkaa a Ɣâla ŋɔpɔɔ-sɛŋ-namela, à kɛ̀ kwà dîa-ni kwà mɛni-soli kàa, a gɛ́ɛ kwà dîa-ni kúfolo-laai maa é tɛ́.

¹⁸ Ǹáâi la a gɛ́ɛ lonii-ma mɛni-solii fe máŋ a sɛŋ ku gɔ́ɔ̂ŋ volo-laai ma nyíi pâi lɛ̂i kûai.

¹⁹ Ŋ̀éniɛi a maa-kpɛŋ kɛ̂i a ǹíi a zu kôya Ŋ̀âla-lonii-ŋai kula-mɛni ma;

²⁰ kpɛ́ni fêi Ɣâla e ŋ̀éniɛi lɛɛ naa e tɔɔ kara-pere su, ǹyaŋ ŋ̀éniɛi nîa-mɛni fe kɛ́ ni la, kɛ́lɛ, ǹúui ǹîa-mɛni nyíi e ŋ̀wɛli a gɛ́ɛ e gɛ ti ŋɔkili-ŋa-zui su.

²¹ Kpɛ́ni fêi, ŋ̀éniɛi ŋuŋ ma a pâi ƃôi zu-karai yêei e nâa li Ŋ̀âla-lonii díŋuŋ-ma-ƃo folo-laai su.

²² Ku gɔ́lɔŋ a gɛ́ɛ ŋ̀éniɛi kélee káa wɔ́lɔ nyíɣɛ da mɛni-kpɔ̂lu su e seri sâa ma;

²³ ǹyaŋ ŋ̀éniɛi tɔnɔ nɔ́ fei, kɛ́lɛ, kuai kpîŋ máŋ kwa wɔ́lɔ M̀ɔlêŋ ŋɔƃai maa-ŋuŋ sɔlɔ ƃoi. Kwa nyíɣɛ kúkoi-pere, ku kɛ́ maa-kpɛŋ kɛ̀ a gɛ́ɛ ku kɛ́ a lonii, kúkponôi e ŋuŋ-ma-ƃo sɔlɔ ƃo.

²⁴ Kpɛ́ni fêi, gili-kɛ-zui ŋí ƃé kúƃàlo. Kili-kɛ-zu fe a sɛŋ núu a pɔ̂ri gâai. Ǹyaŋ gbɛ̂ɛ ƃe kili-kɛ-zu káa ǹyêei sɛŋ da mɛni ma nyíi a gàai?

²⁵ Kɛ́lɛ, à kɛ̀ kili-kɛ-zu à kɛ̀ kúyêei zɛŋ mɛni ma kúfa gàai, gɛ̀ ní kwa m̀aa kpɛ̂ŋ a lii-kpele.

²⁶ Bere nɔ́ ƃe M̀ɔlêŋ a kpɔŋ la kûa kúfii-kpɛɛi su; kpɛ́ni fêi, kúfe Ɣâla fɛli-pere kɔlɔŋ yɛ̂ɛ berei fɛ̂ɛ ku vɛli lai. Kɛ́lɛ, M̀ɔlêŋ ǹyaa kpîŋ a tɔ̂ɔ kúmɛni ma. A Ɣâla fɛ̀li kúmɛni ma kúwɔlɔ-Ɣala-mai sârai nyíi kúfa pɔ̂ri lônoi la a lono-wooi.

²⁷ Ǹúui a núu-kpune líi su kɔ̀ri, e M̀ɔlêŋ ŋɔkili-ŋa-siai kɔlɔŋ, kpɛ́ni fêi, M̀ɔlêŋ a tɔ̂ɔ Ŋ̀âla-ƃelai mɛni ma yɛ̂ɛ berei Ɣâla nîa-mɛni káa lai.

²⁸ Ku gɔ́lɔŋ a gɛ́ɛ diai dí Ɣâla wɛli ni mɛni kélee a kɛ̂ gîe ma a ǹɛ́lɛɛ dímɛni ma, nyíi-ŋai e dítoli yɛ̂ɛ berei ŋɔsapoi káa lai.

²⁹ Kpɛ́ni fêi, diai è díkɔ̀lɔŋ a maa-ŋuŋ è dísèe díŋuŋ ŋá máŋ a maa-ŋuŋ a gɛ́ɛ dí ƃóloŋ Ǹóŋ ma a gɛ́ɛ Ǹóŋ é kɛ́ a ǹóŋ maa-ŋuŋ ǹeɣe-ni sama.

³⁰ Diai e dísèe díŋuŋ ŋá a maa-ŋuŋ e dítoli máŋ; diai e dítòlii, e díkɛ̀ a tɔ̃yâ-ƃela; diai e díkɛ̀ a tɔ̃yâ-ƃelai, e folo-laa tɛ̀ɛ dípɔ máŋ.

Ɣâla ŋɔwɛli kɛ́ maai Zîsɛ Kôrai sârai

³¹ Lé ŋaŋ ƃe kwa pâi m̀ôi e pîlaŋ nyíŋi ma? À kɛ̀ Ɣâla káa kúmɛni ma, gɛ̀ ní gbɛ̂ɛ ƃe dɔɔ̂i kûa?

³² Ǹúui nyíi ve gbîŋ-Loŋ malôŋ káa ni, kɛ́lɛ, e dɛɛ kúkelee kúmɛni mai, ve pâi máŋ sɛŋ kélee tɛɛ̂i kúpɔ e pɛlɛ mà?

³³ Gbɛ̂ɛ ƃe pâi mɛni ƃôi a diai láa Ɣâla e dílɛ̀i? Ɣâla ƃa núu kɛ̀ a tɔ̃yâ-nuu;

³⁴ gbɛ̂ɛ ƃa mɛni lɛ̂ɛ núu mai? Zîsɛ Kôrai ƃe nyíi sàa e ŋɔ́nɔ mu siɣe máŋ saa yêei, nyíi gáa seêni Ɣâla laa-mii-yee mɛi, nyíi a tɔ̂ɔ kúmɛni ma Ɣâla ŋɛi tuɛi?

³⁵ Gbɛ̂ɛ ƃa pɔ̂ri kúkulâi Kôrai ŋɔwɛli kɛ́-maai ma? A pâi kɛ̂i a mɛni-kpɔ̂lu, kpaaŋ, kpɔara, kpaa máŋ puru, seɣe-saa-maa, kpaa máŋ núu kɛ́ɛ saa-wolo lá, kpaa máŋ ƃóa-sɔkpɔ?

³⁶ Yɛ̂ɛ berei bɔ̃yɛɛ̂i lai, “Díkaa kúpaâi ímaa mɛni ma é síɣe ɣele-wala ma e too ɣele-wulii ma; da kúkàa yɛ̂ɛ ƃála-ŋa nyíi-ŋai díkaa nɔ́ naa dípaa mɛni ma.”

³⁷ Kpao, nyíi-ŋai kélee su kútɛɛ̂i yee-tɛɛ maa-ƃela dîa kúwɛli-kɛ-maa-nuui sârai.

³⁸ Kpɛ́ni fêi, ńaâi la a gɛ́ɛ saa, kpaa máŋ fulu-laa, kpaa Ɣâla-taa-kela, kpaa nuu-mɛi-ƃela, kpaa máŋ zãâi kwa díkaâi da nyíi-ŋai pâi pâi, kpaa máŋ wála-wala-laa-ŋa,

³⁹ mɛi-pere, kpaa máŋ mu-pere, kpaa máŋ ŋ̀éniɛi-su-sɛŋ kélee, fe pâi pɔ̂rii kúkulâi Ɣâla ŋɔwɛli kɛ́-maai ma Kúnuu-namui Zîsɛ Kôrai sârai.