Ɉeremi 4 - Bible

Ɣâla è Eezuɛ tòli a gɛɛ é ǹíi pene

¹ Yâwɛɛ è mò ǹyɛɛi, “Eezuɛ-ƃela, à kɛ̀ ka pâi ŋ̀wɛ̂lii ká tínaŋ, gɛ̀ ní ka tínaŋ pôlu ḿbɔ naa pere. À kɛ̀ kà kɛ̀ a káteniŋ ƃôɔɔ, ká káɣâla pɔɔkɔŋ-ŋai pí lî nyíi-ŋai díƃɛlɛ fé ŋ́goi,

² gɛ̀ ní à kɛ̀ ka káfòo a tɔ̃yâ da teniŋ ƃô pere a ǹáa, gɛ̀ ní ŋ̀éniɛi gwaa kélee a pâi ḿarê kɛ̂i a gɛɛ ŋá lûwa too dîa. À kɛ̀ tí, da pâi ńaa maa tɛ̂i.”

³ Yâwɛɛ è mò Zuda da Zerusâlɛŋ-ƃelai dîa ǹyɛɛi, “Ka kátíi-ŋai sí nyíi-ŋai káfe niî zí ní a tãi su kôyaai. Káfe kási-sãai sî ŋalêŋ kpɔlɔ su.

⁴ Ka kákili tɔ́ɔ ńyãai ŋ́gáa a Yâwɛɛ ḿâ. Káfe kálii su kpànaŋ ḿberêi. Káai a Zuda da Zerusâlɛŋ-ƃelai, ka kákpîŋ tɛɛ ḿbɔ. À wàla kɛ́ tí, a gɛɛ ŋá líi ŋwânai a pâi kákereniî yɛ̂ɛ ŋɔŋ nyíi núu da fa pɔ̂ri ǹiiniî, zɔnyɔ̂ŋ ká kɛ̀ gɛ̂i, mɛ̂ni ma”

Zuda ŋɔkpɔara-ƃelai da pâi kulâi yá-ŋua pere dí kɔ́ pɛ̀lɛ pɛlɛ m̀a

⁵ Lolo too-ƃela, ka lolo tóo Zuda da Zerusâlɛŋ gwaa kélee ma. Láɣi kpɔ́ a íwoo su ponoɔɔ. Mó Zuda da Zerusâlɛŋ-ƃelai dîa dí pú dí lî daa-lêe-ŋai su nyíi-ŋai dí maa tínaŋɔ̂ɔi a siɣãŋ.

⁶ Ka ŋɛi-kɛ-maa sɛŋ tɔɔ a gɛɛ é Zãiyɔŋ perei lɛ́ kâa. Ka kîrɛ siɣe a gbanaŋɔɔ. Káfe tɔ̀ɔ berei su. Yâwɛɛ káa kulâi a mɛni kpɔ̂lu yá-ŋua pere a gɛɛ é ǹaa kàra. Gáa pâi a mɛni kpɔ̂lu su kɛ́tɛ.

⁷ Berei yala-sulu a kûla la ǹoo pêrei é pɛ́lɛ gɔ́nɔŋ mai, bere ƃé ǹɔii-ŋuŋ-ŋai su kara nuui a pâi kulâi la bɔ́ naa é pá é pɛ́lɛ kâa. Gáa kulâi ƃɛ́i gáa naai a gɛɛ é Zuda su kara. Da pâi Zuda taa-lee-ŋai su karâi, ǹaa é lɛ́ɛ a pîleŋ ŋá. Núu da fé ŋɔ́nɔ pâi seêi díta su.

⁸ Ka maloŋ tôo maa seɣe too kákɔŋ mâ, ká wɔ́lɔ a ɣelêi pere, kpɛ́ni fêi, Yâwɛɛ lii ŋwânai niî Zuda ma a ŋánaa.

⁹ Yâwɛɛ è mò ǹyɛɛi, “Tãi tí a sèri, gâloŋ-ŋai da ŋɔtíi kɛ́-ƃelai da pâi kɛ̂i yaôi. Zâla láa-soŋ-ƃelai líi a pâi ƃêlai dîa. Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-ƃelai lá é kpála dîa.”

¹⁰ Nya ƃe ńyɛ̂ɛi, “Ŋ̀wála-wâla kélee Yâwɛɛ, í ínûai da Zerusâlɛŋ-ƃelai pɛ́lɛ. Í mò a gɛɛ lii-sêe a pâi kɛ̂i ǹɔii su kɛ́lɛ ǹyaa ká ŋí da nâa kɛ́ pâi kú paâi.”

¹¹ Tãi tí à sèri, da pâi môi Zerusâlɛŋ-ƃelai dîa a gɛɛ fãa kɛ́tɛ su kpanaŋɔɔ fãa káa kulâi vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su pere gɛ̀ pà dí pɔ naa pere. Vãai ŋí fé pâi kɛ̂i a fãa loŋ. Vé pâi kɛ̂i nɔ́ yɛ̂ɛ mɔlɔŋ kâla fɛ́ɛ fãa.

¹² Vãai nyíi kùla Yâwɛɛ yêei, a pâi kɛ̂i a ŋ̀wála-walaa é tɛ́ɛ nyíti ma. A pâi kɛ̂i a Yâwɛɛ ŋɔmɛni ŋá téɛɛ ŋɔnûai mɛni ma.

Zuda ŋɔkpɔara-ƃelai da tínaŋ m̀a

¹³ Ka gáa, kákpɔara-ƃelai díkaa pâi yɛ̂ɛ ɣele-kɔlɔŋ kole. Díkɔ́kɔ-keleŋ káa yɛ̂ɛ tínaŋ fãa. Dísoo-ŋai maa fêlaai kpɔ́ yɛ̂ɛ kuɛ-ŋa. Kpalo ƃêlai kûa kpɛ́ni fêi, kú su a kara.

¹⁴ Zerusâlɛŋ, ye ŋ̀wana lɔ̂ɔ tuai kúla í liî su a gɛɛ í ƃalo-laa sɔlɔ ƃó. Í ŋwana lɔ̂ɔ kili-ŋa-siâi a pâi gɛ̂i í liî su a tãi ɣɛɛlu?

¹⁵ Kéla-ŋa díkùla Daŋ da Ifiraŋ ǹyée lɔii su dí kɛ̀ mò a gɛɛ mɛni kpɔ̂lu a pâi. Dí pà dí kɛ̀ m̀ɛnii ŋí duŋ tàa-taa.

¹⁶ Ǹɔii-ŋuŋ-ŋai lia-woo ƃó, í mó Zerusâlɛŋ ma a gɛɛ díkpɔara-ƃelai díkaa pâi. Díkpɔara-ƃelai díkaa kulâi lɔii-ŋuŋ su kôya su. Ǹɔii ŋuŋ-ŋai ŋí da pâi kɛ̂i lâɣii kpɔ́ a zu kɛ́tɛ Zuda taa-lêe-ŋai dîa.

¹⁷ Da pâi Zerusâlɛŋ maa tínaniî dí kɛ̀ m̀ɛi káa, kpɛ́ni fêi, è tɔ̀ɔ ḿâ. Yâwɛɛ ƃé m̀ɛnii ŋí ƃò.

¹⁸ Ítûa-perei da ísɔŋ ƃé pà a m̀ɛnii ŋí yâ. Ǹyaŋ ísɔnyɔ̂ŋ ƃé pà a m̀ɛnii ŋí. Nya ƃe a í sɔ́ɔ í liî ma yɛ̂ɛ ƃóa-sɔpkɔ.

Zɛlemaya è ŋɔnûai malôŋ kàa

¹⁹ Óo ńii a too pôlu. Sɛŋ a sóli ḿâ, ḿva pɔ̂ri ńyee seêi ŋá sɛŋ sôli maai mu. Óo ńii. Ńii a toôi a ŋánaa. Ḿva pɔ̂ri ḿɛi saâi. Ŋà dúru-wooi mɛnîi, ŋ́gɛ ǹûai wóo mɛ̀ni gɔ́kɔ ɣenei ŋá.

²⁰ Mɛni kpɔ̂lu káa nɔ́ mɛni kpɔ̂lu pôlu. Ǹɔii a lɛɛ a bûŋ. Ŋáƃûui a wólo a maa félaa. Dí seɣe-ŋai kɛ̀ a zɛ̂lɛŋɔɔ berei sui, a fála a gbûa-kpûa

²¹ Ŋa pâi ŋí kɔ̂i kâai a tãi ɣɛɛlu, ŋá dúrui wóo mɛ́ni a tãi ɣɛɛlu?

²² Yâwɛɛ è mò ǹyɛɛi, “ŋánûai dífe mɛni ŋá kâai. Dífe ŋ́gɔ́loŋ. Díkaa a ǹîa-pɛlɛɛi nyíi-ŋai táre fé díyêei. Dífa mɛni ŋá kàa. Dítareɛɛi nɔ́ mɛni nyɔ́mɔ kɛ́ mɛni su. Kɛ́lɛ dífe mɛni lɛ́lɛɛ kɛ́ pere kɔ́lɔŋ.”

Zɛlemaya è zĩ̂a kàa é pîlaŋ m̀ɛni kpɔ̂lui kɛ́ pâi mɛ̂ni ma

²³ Ŋa ǹɔii ma kàa, sɛŋ da kélee fé kɛ́ ní m̀a. Ŋá ŋ̀ele-kɔlɔŋ su kàa, ḿve kwaa ponoɔɔ káa ní naa.

²⁴ Ŋá ǹyée kpaya-kpayai ma kàa, dí kɛ̀ tùmo-tumo. Ǹyée pɛlɛ-pɛlɛɛi dia dí kɛ̀ túmo-tumoi, dí kɛ̀ lì dí kɛ̀ pà.

²⁵ Ŋá ǹaa kàa kɛ́lɛ ḿve núu da káa ní naa. Ŋá gàa a gɛɛ ŋɔni-ŋai kélee da koôŋ da lí.

²⁶ Ŋá gàa a gɛɛ ǹɔii lɛ́lɛɛ-ŋai kélee da kɛ́ a fɛ̃ɛ-kpâlaŋ. Dítaa lêe-ŋai kélee dí kɛ̀ a bûŋ, kpɛ́ni fêi, Yâwɛɛ è kɛ̀ a ǹíi ŋwánaa kpɔ́ a ŋánaa.

²⁷ Yâwɛɛ è mò a gɛɛ ǹɔii a pâi lɛɛ̂i a bûŋ kɛ́lɛ, ŋ̀éniɛi fé pâi kpɛɛ̂i.

²⁸ Ǹɔii a pâi wɔ̂lɔi. Ŋ̀ele-kɔlɔŋ ma a pâi kpînii. Yâwɛɛ ƃé mò tí. Ǹyaŋ vé pâi ŋ̀óo siɣêi pôlu. Yâwɛɛ a gbɛtɛ gí lî-ŋa, ǹyaŋ vé pâi ŋ̀óo siɣêi pôlu.

²⁹ Tãi zòo mɛi-ƃelai da gbála pili-ƃelai díwoo a pâi tɛ̂i lai, núu kélee a pâi pûi. Díta-ni da pâi pûi dí lí ǹɔɔi su. Díta-ni dítɛ gɔni-ŋai sáma. Daa-ŋai kélee da pâi lɛɛ̂i a dípûŋ, ǹyaŋ núu da fa ŋɔ́nɔ sèe naa.

³⁰ Zerusâlɛŋ, ya lɛɛ a ífolo! Ya ímaa ɣirîi a seɣe kpɔ̂lu lé mɛni m̀a? Ya kɔyɛ̂ŋ sɔ̃ɔ-kpanaŋɔɔ nyíi dí gbɛ̀tɛ a gôoi, tôoi íkɔŋ ma, íkɛ íŋɛ́i-gɔ́loŋ pôlu tɛi lé mɛni ma? Ya ímaa ɣirîi nɔ́ kpɛ́ni-kpɛni. Í wɛli kɛ́ maa-ƃelai da díyee kúla ímu. Ǹyaŋ da ŋ̀wɛ̂lii dí ípaa.

³¹ Ŋá wɔ́lɔ-woo mɛ̀ni yɛ̂ɛ nɛnî ƃé gáa koi-tee lɔɔi. Yɛ̂ɛ nɛnî ƃé gáa koi-tee su a m̀aa-ŋuŋ. È kɛ̀ a Zerusâlɛŋ nyíi kɛ̀ wɔ̂lɔi, gɛ̀ ǹɛ̂wo gbɛɛ-ŋai tòo, gɛ́ ǹyée sã̀a, gɛ́ mò ǹyɛɛi, “Ŋ́gáa mɛni kpɔ̂lu su! Da pá ḿbaâi.”