Lɛɛ gbɔwɔ ɓa 12 - Bible

Dɛɛ-mɛi

¹ Yâwɛɛ è mò Mose ma da Eelɔŋ Ize lɔii su ǹyɛɛi,

² “Ŋáloŋ ŋí a pâi kɛ̂i a góraŋ kɔ́ɔ-pîlanii ɣaloŋ kámɛni ma. A pâi kɛ̂i a ŋáloŋ maa-ŋuŋ kámɛni ma góraŋ su.

³ Ka m̀ó Eezuɛ-ŋai kélee dîa a gɛɛ ŋáloŋ ŋí ŋɔfólo puu-ɣele núu-suu kélee é ƃála-loŋ siɣe tɛi-tɛi yɛ̂ɛ berei dínâŋ-ni dípɛrɛ-ŋai káa lai, ƃála-loŋ tɔnɔ pɛ́rɛ tɔnɔ.

⁴ À kɛ̀ bɛ́rɛi mu-ƃelai da wàla kɛ́ a dítamaa ƃála-loŋ tɔnɔ mɛni ma, gɛ̀ ní bɛ́rɛ tí nâmui da gɔlɛ-ma-nuui dí ƃála-loŋ tɔnɔ siɣe dípɛrɛ-ŋai mɛ̂i mà. M̀ála-loŋ ŋí é kɛ́ a nyii dípɛrɛ-ŋai mu-ƃelai da pɔ̂ri mìi. Dí dílono dí gáa à kɛ̀ dítâmaai m̀ála-loŋ mii mɛni ma.

⁵ Káƃala-loŋ é kɛ́ a nyii pɔ́ɔ fé mai. É kɛ́ a ƃála-sîrɛ nyii ŋɔkóraŋ káa tɔnɔi. A pɔ̂ri kɛ̂i a ƃála-loŋ kpaa máŋ ƃoli-loŋ.

⁶ É lɛ́ɛ káyêei é lɛ́ɛ la zu ŋáloŋ ŋɔfólo puu káo náaŋ ɣele é seri. Gɛ̀ ní Eezuɛ-ŋai kélee da pâi dípaâi a ŋ̀ele-wûlii.

⁷ Bɛ́rɛ-ŋai da pâi m̀ála-lonii miî dímui, fɛ̂ɛ dí m̀ála-ŋãai da sia dí kpôŋ soŋ-wûru-ŋai dîa.

⁸ Fɛ̂ɛ dí zuai ŋɔ́ŋ dí mii a gbínii tí. Dí mii a kpólo nyii tɛ́-sɛŋ fé zu da tuma-lâa ŋwánaa.

⁹ Káfe dɔnɔ kpîŋ mìi a ŋúnu kpaa máŋ ká ɣíli. Kɛ́lɛ ka gélee ŋɔŋ, ŋuŋ, gbɔ̂rɔ da goi-sãa.

¹⁰ Káfe dɔnɔ kpîŋ lɛ̀ɛ a gɛ́ɛ ɣele é ƃɔ́. Nyii kélee a lɛ̂ɛi, ka géreŋ.

¹¹ Ka mìi a bere sîi ŋí. Kà kɛ̀ miî, kábɛti-ŋai dí kɛ́ káleŋei. Kákpaŋ-kpali-ŋai dí ƃò kákɔɔ ŋá. Kásia-wûru-ŋai díkɛ ƃò káyêei. Fɛ̂ɛ ká mii a maa felaa. Gáa a Yâwɛɛ Ŋɔtɛɛ-mɛi kûui.

¹² “Ŋa pâi tɛɛ̂i Ize lɔii su gwaa kélee a gbínii tí, ŋá nàa ƃelai dílonii sinaai maa-ŋuŋ-ŋai kélee páa. Ŋa pâi Ize lɔii su taa-tulɛ-ŋai dílonii maa-ŋuŋ-ŋai nyii-ŋai díkaa a dísirɛi paâi máŋ. Ŋâla-ŋai kélee díkaa Ize lɔii sui, ŋa pâi dímɛnii ŋá têei. Ńyãa ƃa Yâwɛɛ.

¹³ Ŋãai a pâi kɛ̂i a ŋɛi-kɛ-maa kámɛni ma bɛ́rɛ-ŋai ma kákaa mui. Ǹyaŋ tãi ŋà ŋãai kâa lai, ŋa pâi tɛɛ̂i kámɛi, gɛ̀ ní saa kɔlɔ-fela fé pâi kásonîi é kásu kara a tãi ŋa pâi Ize lɔii su karâi lai.

¹⁴ Fɛ̂ɛ ŋ̀elei ŋí é kɛ́ káyêei a kili-too-ŋa ɣele, ká ziɣe a kúu kɛ́-ɣele Yâwɛɛ mɛni ma. Fɛ̂ɛ ká suu kélee é ŋ̀elei ŋí mɛi káa ká ziɣe a ɣele kɛ́tɛ wɔ́lɔ-wɔlɔ da wɔ́lɔ-wɔlɔ.”

Dɛ́-sɛŋ féu Kpoloi maa kûui

¹⁵ Yâwɛɛ è mò ǹyɛɛi, “Ka tɛ́-sɛŋ féu kpolo mii a ɣele-kûu lɔ́ɔlu mɛi feerɛ. Ka dɛ́-sãai kélee kúla kápɛrɛ-ŋai mu a ŋ̀ele kúui maa-ŋuŋ. Kpɛ́ni fêi, à kɛ̀ núu da kélee à kpólo mìi nyii tɛ́-sɛŋ káa zui, é síɣe ŋ̀ele kûui maa-ŋuŋ ma é seri mɛi feerɛi ma, gɛ̀ ní maa nuui tí fé pâi ŋɔ́nɔ kɛ̂i a Eezuɛ-ŋai da.

¹⁶ Ka ɣâla-fɛli kɔyɛ̂ŋ maa waa tóo a ŋ̀ele kûui maa-ŋuŋ da mɛi feerɛi. Káfe tíi kélee da kɛ̀ a ŋ̀ele kúu-ŋai tí, fɛ̂ɛ nɔ́ ká mii-sɛŋ kpɛ̀tɛ kámɛni ma.

¹⁷ Ka dɛ́-sɛŋ féu kpoloi maa kûui mɛi káa, kpɛ́ni fêi, maa ɣelei tí ƃé ŋa pâi kákelee kákulâi la Ize lɔii su. Mɛni ma fɛ̂ɛ kásuui kélee é ŋ̀ele kûui ŋí mɛi káa ká, zìɣe a ɣele kɛ́tɛ wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.

¹⁸ Ka kpólo nyii tɛ́-sɛŋ féu mii é síɣe ŋáloŋ màa-ŋuŋ ŋɔɣele kúu puu káo náaŋ ɣele-wulii mâ é seri ŋɔɣele kûui buu feerɛ káo tɔnɔɔ ɣele-wulii mâ.

¹⁹ Tɛ́-sãa da kélee fé lɛ̀ɛ kápɛrɛ-ŋai mu a fólo lɔ́ɔlu mɛi feerɛ. Kpɛ́ni fêi, à kɛ̀ núu da kélee à kpólo mìi nyii tɛ́-sɛŋ káa zui, gɛ̀ ní maa nuui tí fé pâi ŋɔ́nɔ kɛ̂i a Eezuɛ-ŋai da, a nɛ̃ɛ ma kpîŋ é kɛ́ a ŋɔ̃ya kpaa máŋ é kɛ́ a ǹɔii-lôŋ da.

²⁰ Káfe kpólo mìi nyii tɛ́-sɛŋ káa zui. Gboloi nɔ́ tɛ́-sɛŋ féui ƃe ka mìi ƃɛ́i ka sêe naai.”

Dɛɛ mɛi kûui maa-ŋuŋ

²¹ Nya ƃe Mose è Eezuɛ nuu-pɔlɔ-ŋai kélee tòli ǹyɛɛ diai, “Ka ƃála-lônii tɛi-tɛ́i síɣe kásuu-ŋai mɛni ma, ká dípaa a Dɛɛ-mɛi kûui kɛ́-sua.

²² Ka kpalo siɣe ká ǹɔ́ mala ŋãai su nyii gáa zɛŋ-foloi sui, ka zia kákpôŋ falaŋ-ŋai da gbôŋ soŋ-wûru-ŋai dîa. Núu tɔnɔ kpîŋ fé kùla kápɛrɛ-ŋai mu é lɛ́ɛ la zu ɣele é ƃɔ́.

²³ Kpɛ́ni fêi, Yâwɛɛ a pâi tɛɛ̂i Ize lɔii su é Ize-ŋai páa. Ǹyaŋ tãi a pâi ŋãai kâai la gboŋ falaŋ-ŋai da gbôŋ soŋ-wûru-ŋai diai, a pâi tɛɛ̂i kápɛrɛ-ŋai dîa. Vé pâi ǹɛɛ̂i naa zaa kɔlɔ-felai é lɔ́ kápɛrɛ-ŋai mu é núu da pàa naa.

²⁴ Ká ŋóo-ŋai ŋí mɛi káa ká ziɣe a tɔ̂ŋ kámɛni ma ka kánîa-pɛlɛɛi wɔlɔ-wɔlɔ da sɔ́lɔ-wɔlɔ.

²⁵ Tãi ka pa la ǹɔii su nyii Yâwɛɛ a pâi dɛɛ̂i kápɔ yɛ̂ɛ berei è góno tèe lai, fɛ̂ɛ nɔ́ ká dɔ̂ŋ ŋí mɛi káa.

²⁶ Ǹyaŋ à kɛ̀ kánîa-pɛlɛɛi da kámarê kɛ̀ dîyɛɛ, ‘Dɔ̂ŋ ŋí su-kulai ƃa lé?’

²⁷ Ka m̀ó dîa kâa, ‘Gáa a Kúnuu-namui Ŋɔtɛɛ-mɛi sala. Kpɛ́ni fêi, è tɛ̀ɛ Eezuɛ ŋai dípɛrɛ-ŋai mɛi Ize lɔii su a tãi è Ize-ŋai pàa lai. È kúpɛrɛ-ŋai maa láai.’ ” Nya ƃe ǹûai dí pɛ̀lɛ díŋume ŋá dí Ɣâla fɛ̀li.

²⁸ Eezuɛ-ŋai dí gɛ̀ yɛ̂ɛ berei Yâwɛɛ è mò la Mose da Eelɔŋ diai.

Ǹóŋ sinaai maa-ŋuŋ-ŋai saa-mɛni

²⁹ Yâwɛɛ è Ize lɔii su-lonii sinaai maa-ŋuŋ-ŋai kélee pàa a kpíni sáma, é síɣe Gâloŋ ǹóŋ-surɔ̂ŋ màa-ŋuŋ mâ nyii kɛ̀ pâi bɔ́ɔ ŋá siɣêi, é seri pêlesinɛi nyii gáa gbini-pɛrɛ mui ǹóŋ-surɔ̂ŋ màa-ŋuŋ ma é pɛ́lɛ daa-tulɛ-ŋai kélee dílônii maa ŋuŋ-ŋai nyii-ŋai kɛ́ a dísirɛi dîa.

³⁰ Nya ƃe Gâloŋ è mu siɣe a gbínii da ŋɔtíi-kɛ-ƃelai é pɛ́lɛ Ize-ŋai kélee dîa. Wɔ́lɔ su kɛ́tɛ è kɛ̀ Ize lɔii su. Kpɛ́ni fêi, pɛ́rɛ da fé lɛ́ɛ ní naa nyii núu fé saa ní mui.

³¹ Gbíni tɔnɔi tí su, Gâloŋ è Mose da Eelɔŋ dítòli ǹyɛɛ diai, “Ká Eezuɛ-ŋai ká lí ká kúla ŋánûai sáma. Ka lí ká Yâwɛɛ fɛli yɛ̂ɛ berei ká mò lai.

³² Ka kátaa-tulɛ-ŋai síɣe ka lí yɛ̂ɛ berei ká mò lai. Ka Ɣâla fɛli ḿaa mɛni ma máŋ.”

³³ Nya ƃe Ize-ŋai dí ǹûai kɛ́ a gɛɛ dí kúla dí ǹɔii su a màa felaa. Ize-ŋai dí mò diɛi, “Ka lɛ̀ɛ ƃɛ́ gɛ̀ ní kúkelee kwa pâi saâi.”

³⁴ Nya ƃe ǹûai dí díkpolo-kîiŋɔɔ-ŋai sìɣe nyii-ŋai tɛ́-sɛŋ fé kɛ́ ní dísui, dí dí pú díkpolo-kpɛtɛ sɛŋ-folo-ŋai su dí díkpiniŋ a díseɣe-ŋai, dí dílaa díkâraŋ ŋá díkɛ lì a dîa.

³⁵ Eezuɛ-ŋai dí m̀ɛnii kɛ̀ Mose è mò diai. Dí Ize-ŋai marê kɛ̀ gôo, káne, da maa-ɣiri-sãa sɔ̃ɔ kpanaŋɔɔ-ŋa mɛ̂ni mà da seɣe-ŋa.

³⁶ Nya ƃe Yâwɛɛ è gɛ̀ Ize-ŋai dí ƃaa-kɛ-maa tɛ́ɛ Eezuɛ-ŋai pɔ. Ize-ŋai dí zãai tɛ̀ɛ Eezuɛ-ŋai pɔ́ dí dímarê kɛ̀ mɛni mai. Bere sîi ŋí ƃé Eezuɛ-ŋai dí Ize-ŋai dítɔɔ sãai kùla la díyêei.

Eezuɛ-ŋai dí kùla Ize lɔii su

³⁷ Nya ƃe Eezuɛ-ŋai dí kùla Laŋse dí lí Sukɔ. Núu kɛ́ɛ yɛ̂ɛ núu wála ŋuŋ lɔ́ɔlu mɛi da (600,000) ƃé kɛ̀ siâi díkɔɔ ŋá é kúla nɛyâai da nîa-pɛlɛɛi pôlu.

³⁸ Da nûa da kpɛ́ni-ŋa díkɛ̀ máŋ dísama díkɛ lì é pɛ́lɛ taa-tulɛ támaa dîa.

³⁹ Nya ƃe dí díkpolo-ŋai kpɛ̀tɛ nyii-ŋai dí kula la Ize lɔii sui. Dífe gbóloi ŋí kpɛtɛ ní Ize lɔii su, kpɛ́ni fêi, dí kùla naa a kîrɛ. Pere fé kɛ́ ní díyêei a gɛɛ dí mii-sɛŋ kpɛtɛ dímɛni ma.

⁴⁰ Tãi Eezuɛ-ŋai dí gɛ̀ Ize lɔii sui è kɛ̀ a kóraŋ ŋuŋ náaŋ pôlu buu saaƃa (430).

⁴¹ Yâwɛɛ è Eezuɛ-ŋai kélee kùla Ize lɔii su a góraŋ ŋuŋ náaŋ pôlu buu saaƃai (430) kpɛɛ ŋá ɣele títi.

⁴² Gbínii tí ƃé Yâwɛɛ è kɛ̀ maa kpɛ̂nii a gɛɛ é Eezuɛ-ŋai kúla la Ize lɔii su. Ǹyaŋ Eezuɛ-ŋai suu kélee è maa kpinii tí sìɣe a ɣele kɛ́tɛ Yâwɛɛ mɛni ma.

Dɛɛ-mɛi kûui maa tɔ̂ŋ-ŋai

⁴³ Nya ƃe Yâwɛɛ è mò Mose da Eelɔŋ dîa ǹyɛɛi, “Dɛɛ-mɛi kûu maa tɔ̂ŋ-ŋai ká ŋí. Ŋɔ̃ya fé zu-mii-sɛŋ da mìi.

⁴⁴ Kɛ́lɛ, luɛi nyii kélee dí nyà a sɛŋ-kaoi, a pɔ̂ri zu-mii-sɛŋ da miî à kɛ̀ zèɛɛi kpono mɛi.

⁴⁵ Tɛɛ-a-pere nuu da ǹúui nyii gáa nɔ́ naa tíi kɛ mɛni mai dífe zu-mii-sɛŋ da mii.

⁴⁶ Ka dɛɛ-mɛi kûui su-mii-sɛŋ mii pɛ́rɛ tɔnɔ mu. Káfe kùla a zuai gbua tɔnɔ kpîŋ bɛ́rɛi mu. Káfe zua-kaoi dɔnɔ kpîŋ wòlo.

⁴⁷ Fɛ̂ɛ Eezuɛ-ŋai kélee dí dɛɛ-mɛi kûui ŋí kúla.

⁴⁸ À kɛ̀ ŋɔ̃ya káa íyêei nyii ŋ̀wɛ̂lii a gɛɛ ka dia-ni ká dɛɛ-mɛi kûui kúlai, fɛ̂ɛ dí ŋɔpɛ́rɛ mu kpakolo-ŋai kélee sée kpono-mɛi. Gɛ̀ ní a pɔ̂ri pâi kápɔ ka dia-ni ká gûui kúla. Ǹyaŋ fɛ̂ɛ ká tûa la yɛ̂ɛ lɔii-loŋ. Kɛ́lɛ kpakolo nyii kélee vé see-ni kpono-mɛi, vé gúu mii-sɛŋ ŋí da mìi.

⁴⁹ Dɔ̂ŋ tɔnɔi tí káa ǹɔii ƃelai mɛni ma da ŋɔ̃ya-ŋai díkaa kásamai.”

⁵⁰ Eezuɛ-ŋai dí m̀ɛni-ŋai kélee kɛ̀ Yâwɛɛ è mò Mose da Eelɔŋ diai.

⁵¹ Ǹyaŋ Yâwɛɛ è Eezuɛ-ŋai kélee kùla Ize lɔii su díkpulu mâ a maa ɣelei tí.