Dutɛrɔnome 32 - Bible

¹ “Óo ɣele da lɔii, ka káwoli tɔ́ɔ ŋa pá lônoi, mɛni-ŋai mɛ́ni ŋa pá m̀ôi.

² Tɔɔ ŋásɛŋ lɛ́ɛi é kɛ́ yɛ̂ɛ tuna ƃé pûi, ŋóo kɛ́ tòo yɛ̂ɛ lúu ƃé pûi. Ŋóo kɛ́ tòo yɛ̂ɛ tuna nyɛmɛ-nyɛmɛ ƃé pûi kala ŋûnu ma. Ŋ́oo kɛ́ pù yɛ̂ɛ tuna kɔlɔ saa ƃé pûi sí-sɛŋ tɔɔ ma.

³ Ŋa pâi Yâwɛɛ láa maa tɛ̂i, ŋa ŋɔwála-walai lɛ́.

⁴ “Gáa a kɔni, gɛ́ tîi maa waa, dûa-pere kélee sãa. Gáa a kili kɛ-zu Ɣala, va pɔara maa kɛ̀. Zɔŋ lɛ̂lɛɛi, gɛ́ ƃò a tɔ̃yâ Ɣala.

⁵ Nûa da wôya tua támaa kɛ́ la. Dítûa-pere nyɔ̂ŋ a gɛ́ dífe ŋɔ́nɔ a Yâwɛɛ ǹônii. Díkaa a wôya-ƃela. Díkaa a núu-sûu sɔŋ nyɔ́mɔɔ ŋá ŋánaa. Dítûa-pere fé sãa-ni.

⁶ Vela-fei ka pâi dɛɛ̂i Yâwɛɛ pɔ́i, ǹyaa ƃei ƃoo-ƃela? Vé a kánâŋ nyii kákpɛtɛi? Nya ƃe kákpɛ̀tɛ é ká seêi kɛ́ ma.

⁷ “Ka kákili ŋá sía é pîlaŋ góraŋ pɔlɔ-ŋai dîa da tɛɛ̂i. Ka kákili sía gɛ́ mɛni pɔlɔ-ŋai dîa. Ka kánâŋ-ni marê kɛ́ da pâi môi kâa. Ka ǹúu-pɔlɔ-ŋai marê kɛ́ da pâi zu kulâi kâa.

⁸ Tãi Ŋ̀wála-wâla kélee Ɣalai è ǹɔii-dílɔii-ŋai tɛ̀ɛ la dí pɔ́i, È ŋ̀áa kɔ̀lɛ ǹûai dîa ǹɔii su é goyaŋ-pere-ŋai láa díloai, é Ɣâla-taa kela-ŋa see dímɛi díkɛ dímɛi kâa.

⁹ Yâwɛɛ líi-ma-ƃelai ƃé kɛ̀ a Eezuɛ-ŋai, Zeeka kɛ́ ƃò a gɔ̃liŋ kpîŋ.

¹⁰ “È díkàa vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su, ƃɛ́i sí-sãa fa kpɛtɛ naa. È kɛ̀ naa gɛ́ dí mɛi kâa. È kɛ̀ dímɛi kâa yɛ̂ɛ berei ǹyaa kpîŋ a pɔ̂ri gɛi lai.

¹¹ Yâwɛɛ káa yɛ̂ɛ kuɛ ƃé koôŋ-pere lɛ̂i ǹônii dîa. Da kɛ̀ díkoôŋ su kɔ̂ɔŋ-nii, a kɛ̂ koônii dímɛi-pere a gɛɛ da kɛ̀ pâi toôi, é lɔ́ dímu é lí a dia pôlu daa ŋá.

¹² Nyaa kpîŋ ƃé kɛ̀ dímɛi kâai dífe kɛ́ ní ɣâla da kpɛ́ni ŋɔwála-walai yee mu.

¹³ “È ǹɛɛ naa díkɛ nûa mɛi a kâloŋ ńyee-ŋai mâ, è gɛ dí kɛ́ ǹɔii su mii-sãai miî. Dí kɔ̃iŋ wûrɔ kùla gɔni-woloi su, Dí ɔle-wuru-ŋai dílɛlɛ gɔni-lɔii mâ.

¹⁴ Dítaa-tûlɛ-ŋai ŋíni-ya è kɛ̀ a dámaa, díƃála-ŋai, díƃoli-ŋai da díniŋa-ŋai díkɛ̀ kpɔ́ a dílɛlɛɛ a ŋ̀ánaa, díwîi da díŋwãai díkɛ̀ kpɔ́ a dílɛlɛɛ a ŋ̀ánaa.

¹⁵ “Yâwɛɛ ŋɔnûai díkɛ̀ a tɔ̂ɔ, kɛ́lɛ, dítɔ̂ɔ mà. Díkɛ̀ a dí kpaya-kpaya dí koo seeɛ a mii-sɛŋ támaa miɛɛ. Dí dípôlu fè Ɣâla mì nyii dí kpɛ̀tɛi. Dí díyee kùla Gɔnii mù nyii díŋuŋ ma ƃoi.

¹⁶ Dí gɛ̀ Yâwɛɛ é ǹíi ŋwána dîa díɣâla da kpɛ́ni-ŋai fɛli mɛni ma.

¹⁷ Da sâla kùla ɣâla pɔkɔɔŋ-ŋa dîa nyii-ŋai dífe kɛ́ ní a tɔ̃ya ɣâla-ŋai, díkɛ̀ a ɣâla-ŋa nyii-ŋai dínâŋ-pɔlɔ-ŋai dífe kɛ́ a dí kɔlɔŋɔɔi, ŋ̀âla-ŋai nyii Eezuɛ-ŋai dífe tá dífɛli níi.

¹⁸ Da nia Ŋ̀âlai ma nyii díkpɛ̀tɛ é díŋuŋ ma ƃòi. Ka nia ŋ̀âlai ma nyii ká maa sɔlɔ ƃôi.

¹⁹ “M̀ɛnii ŋí ƃé Yâwɛɛ è gàa gɛ́ ǹíi ŋwana. Ǹônii-sinaai da ǹónii-nɛyãai dí gɛ̀ ǹíi é ŋwána dîa.

²⁰ È mò ǹyɛɛi, ‘Ŋa pâi ŋ́ɛi loôi dîa, ŋá m̀ɛnii káa pâi kɛ́i a diai. Díkaa a nûa sɔŋ nyɔ́mɔɔ-ŋa. Dífe a tiniŋ ƃô-ƃela.

²¹ Da ŋgɛ́, ŋgɛ́ tólo kùla. Díɣâla da kpɛ́ni-ŋa fɛli mɛnii a gɛ́ ŋa níi ŋwána dîa. Ŋa pâi díkɛi díkɛ tólo kula kpɛ́ni fêi ŋa pâi lûwa toôi ǹɔii ŋûŋ da kpɛ́ni-ŋa dîa. Ŋa pâi gɛ̂i lɔii-ŋuŋ nyii kɛ̂i fé mai é dílii ŋwána. Ŋa pâi dítolo kula ǹɔii-ŋûŋ-ŋai dîa dífa mɛni ŋá kaai.

²² Ŋá lii-ŋwânai a pâi kɛ̂i yɛ̂ɛ ŋɔŋ é zãai díkaa ɣele mai kélee kéreŋ. A pâi ǹɔii kérenîi é lɛ́ɛ la zu é seri m̀olôŋ kpóŋ ma saa táa. A pâi ǹyée-ŋai kérenîi é tóo ǹɔii tanaŋ ma.

²³ “‘Ŋa pâi mɛni-kpɔ̂lu lâai dîa ŋá tɔ̃a-ŋa ŋá sée dîa.

²⁴ Ŋa pâi gɛ̂i puru kɛ́tɛ é tóo dîa. Ŋa pâi gɛ̂i kɔlɔ-fela nyɔ́mɔɔ-ŋa dí dísoŋ. Ŋa pâi lɔɔ fɛnɛ-sãa nyɔ́mɔɔ-ŋa pilîi dîa. Ŋa pâi kali nyɔ́mɔɔ-ŋa pilîi dîa.

²⁵ Kɔ́ a pâi dípâai banaŋ ma. Mɛni mili-miliɛ a pâi kɛ̂i a dîa dípɛrɛ-ŋai mu. Ǹyaŋ-kpa-ŋai da ǹɛnî-kpela-ŋai da pâi sâai. Gwatâra-ŋai da ǹúu-pɔlɔ-ŋai da pâi saâi máŋ.

²⁶ Ŋa pâi dítaa-tâai, ŋá gɛ́ dímaa mɛni kíli é kpɛ́ɛ núu-kpune kíli ŋá.

²⁷ Kɛ́lɛ, mvé ŋ̀wɛ̂lii a gɛɛ díkpɔara-ƃelai dí yoŋka téei diɛ dia ƃe ŋánûai yée mɛi ɣàle, a mɛ nɛ̃ɛ kɛ̀ ńyãa kpîŋ ƃé ŋánûai yée mɛi ɣàle.’

²⁸ “Eezuɛ-ŋai dífe a táre lɔii-ŋuŋ. Dífa mɛni ŋá kaa.

²⁹ Dîi kɛ̀ a dítareɛɛ, dîi m̀ɛnii ŋí ŋá kàa, dîi pâi gɔlɔnîi m̀ɛnii pâi kɛ̂i a diai.

³⁰ Núu tɔnɔ a pɔ̂ri núu wála tɔnɔ (1,000) yée mɛi ɣâlei, kpaa máŋ núu feerɛ é núu wála puu (10,000) yée mɛi ɣále? À kɛ̀ tí, gɛ̀ ní m̀aa-ƃelai kpîŋ Díɣâlai Yâwɛɛ a ǹyée kúla dímu a dítɛɛ díkpɔara-ƃelai pɔ́.

³¹ Díɣâlai fé wála-wala ní yɛ̂ɛ Kúɣâlai. Kúkpɔara-ƃelai kpîŋ dí nyíŋi gɔ́lɔŋ.

³² Dítûa-pere káa yɛ̂ɛ Sodɔŋ da Gomora-ƃelai. Díkpɔmɔ-ƃai láa fɛɛ̂i a ŋàle-maa, díƃa kpona-kpônaa,

³³ ŋwãai da gùla zui ǹáa fɛ́ɛ a kali-ŋwâna nyɔ́mɔɔ.

³⁴ “Yâwɛɛ è gɔ́lɔŋ m̀ɛnii díkpɔara-ƃelai da gɛ́ a diai. A pâi díkula maa kɛ̂i tãi a sèri.

³⁵ Nyaa ƃé a pɔ̂ri mɛni kula maa kɛ̂i. Nàa fé pâi tûai da pâi tálanîi dí tóo. Díkula maa kɛ́ tãi a pâi. Dísu-kara tãi a lɛɣɛ.

³⁶ Yâwɛɛ a pâi ŋɔnûai dímɛnii ŋá têei é dímalôŋ káa a gàa a gɛɛ pɔ̂ri mâa fé ŋɔ́nɔ díyêei. A pâi dímalôŋ kâai. Dí tɔnɔ kpîŋ da fé pâi lɛɛ̂i a nɛ̃ɛ ma dí kɛ́ a luɛ-ŋa kpaa máŋ díŋuŋ ma ƃoɔɔ.

³⁷ Yâwɛɛ a pâi ŋɔnûai marê kɛ̂i ǹyɛɛ diai, ‘Káɣâla-ŋai kɔɔ? Káɣâla-ŋai kɔ̀ɔ ká kákili tɔ̀ɔ diai?

³⁸ Ŋ̀âla-ŋai ká kásâla mii-sãai da ŋwãai ǹɛ́lɛɛ-ŋai tɛ̀ɛ dípɔi dia kɔ̀ɔ? Dí pá wɛ̀ dí kpɔ́ŋ kâa, dí ká mɛi káa.

³⁹ “ ‘Ka gáa, ńyãa tɔnɔ nɔ́ ƃa Ɣâla. Ɣâla da kpɛ́ni fé naa é kúla ḿbôlu. Ńyãa ƃa fúlu-laa tɛ̀ɛ núu pɔ́ ŋ́gɛ zìɣe pôlu. Ŋa núu ŋwàna, ŋá m̀álo. Núu da fa pɔ̂ri kulâi ńyêei a gbîŋ wàla-wala.

⁴⁰ Ŋa ḿvoo a gɛɛ tãi nɔ́ ńyãa ƃa gɛ̀ ɣele mâ Ɣalai, ŋá ńyee tɛ̀ ɣele ŋá ŋ́oo míi,

⁴¹ ŋa pâi ŋá ƃoa-sɔ̂kpɔi ŋá liî ŋá pá a tɔ̃yâ mɛni ŋánûai sáma. Ŋa pâi díkpâi kulâi díkpɔara-ƃelai dîa, ŋá ŋ́gbɔarai féla fé.

⁴² Ŋásɔalai a pâi kɛ̂i a díŋãa tée-tee. Diai kélee dítɔɔ̂i mâi, ŋa pâi dípaâi a ŋáƃoa-sɔ̂kpɔi. Diai kélee dítɔ̂ɔi ḿâi, da fé pâi lɛɛ̂i, é máŋ kpîŋ kɛ́ a diai dí díŋwanai, kpaa diai díkaa a kɔ-sôŋ-ŋai.’

⁴³ “Káai ǹɔii-ŋûŋ-ŋai sui ka lii-nɛ̃̂ɛ kula Yâwɛɛ ŋɔnûai maa mɛni mà. Diai da ŋɔnûai pâai, a dí pâa. A ŋɔkpɔara-ƃelai kula maa kɛ̂, é ŋɔnûai dísɔnyɔ̂ŋ su mɛni lɛ̀ɛ.”

⁴⁴ Mose da Nuŋ ǹóŋ Zasua dí ŋ̀ulei ŋí tòo a gɛɛ Eezuɛ-ŋai dí mɛni.

Mose ŋɔlia-wôoi gbɛɛ-ŋai

⁴⁵ Tãi Mose è kpɛ̀ɛ là m̀ɛni-ŋai ŋí ƃôi,

⁴⁶ È mò dîa ǹyɛɛi, “Ŋ̀óoi ŋa m̀ôi kâai ka zìɣe a gbanaŋɔɔ. Ka ǹɛ́ kálônii dîa dí gɔ́lɔŋ dí m̀ɛi káa a ǹɛ́lɛɛ.

⁴⁷ Ŋ̀óo-ŋai dífe nɔ́ a wóo kpɛ́ni. Díkaa a wóo kpanaŋ káfulu-laai mɛni ma. Kà làa-la mɛnii kélee a pâi kɛ̂i a ǹɛ́lɛɛ kámɛni ma ǹɔii ma ka liî naa Zɔdiŋ Ya-leei pôlui.”

⁴⁸ Yâwɛɛ è mò Mose ma a maa ɣelei tí ǹyɛɛi,

⁴⁹ “Lí Môa lɔii Zɛleko téniŋ ma tɛ́ Nebo yeei ma. Íŋɛi sía Keena lɔii mɛi. Ǹɔii tí ƃé ŋa pâi dɛɛ̂i Eezuɛ-ŋai pɔ́ a dípɔɔ.

⁵⁰ Ǹyéei ŋí ma ƃé ya pâi saâi naa yɛ̂ɛ berei ílîa Eelɔŋ è sàa la Ɔ̂ɔ yeei mai.

⁵¹ A pâi kɛ̂i tí a yá kpɛ́ni fêi, ka Eelɔŋ ká ƃâa kùla ḿâ Eezuɛ-ŋai ŋéi-tuɛ Ziŋ Fɛ̃ɛ-kpalaŋ su Mɛriba Kedɛ Yai lá. Káfe ŋámaa wâa-laai lɛ́ ní dîa naa.

⁵² Mɛni ma, ya pâi ǹɔii kâai nɔ́ kwaa kôyaa ma. Kɛ́lɛ ífe pâi serîi naa.”