Samuɛlə dɔlɔɔ 14 - Bible

Zonetaŋ è kɔ́ pɛ̀lɛ Felesia-ŋai dîa

¹ Ɣele tɔnɔ da Sɔ̂ɔ ǹóŋ Zonetaŋ é m̀ó ŋɔkɔ́ kɔ́-sãai siɣe-nuui ma ǹyɛɛi, “Kú lí Felesia-ŋai díƃûui su.” Kɛ́lɛ Zonetaŋ fé m̀ó ní ǹâŋ Sɔ̂ɔ ma.

² Sɔ̂ɔ ŋɔƃûui è kɛ̀ pɔmegurane wurii mu Migulɔŋ. Naa fé kɛ́ ní a gôyaa Giƃea ma. Sɔ̂ɔ da ŋɔnúu buu lɔ́ɔlu mɛi dai ƃé kɛ̀ naa.

³ Aiza ƃé kɛ̀ a zâla-laa soŋ-nuui-láa soŋ-nuui. Ŋɔtíi-ŋai dɔnɔ ƃé kɛ̀ gɛ́ Yâwɛɛ wóo su-kula Sɔ̂ɔ ma. Aiza è kɛ̀ a Ikaƃɔ ǹîa nyíi kɛ̀ a Aitɔ ǹóŋ. Aitɔ ǹâŋ láa ƃé kɛ̀ a Feniɣa. Feniɣa ǹyaŋ è kɛ̀ a Ilai ǹóŋ. Ilai ƃé kɛ̀ a Yâwɛɛ ŋɔsâla-laa soŋ-nuui Silo. Ǹûai dífe kɛ́ ní a gɔ́lɔŋɔɔ a gɛ́ɛ Zonetaŋ da ŋɔkɔ́ kɔ́-sãa siɣe-nuui da díloo da lí.

⁴ Mesima perei nyíi Zonetaŋ ní díkɛ ma díkɛ lì Felesia-ŋai díƃûui sui è kɛ̀ kɔni feerɛ loai. Da kâa gɔnii ŋí dɔnɔ tòli a Boze dí kɛ́ gbélii tòli a Senɛɛ.

⁵ Dɔnɔ è kɛ̀ yá-ŋua pere bere-ƃelai ma, ŋ̀ɛ́i kɛ́ ƃò Mesima pere. Gbélii è kɛ̀ yá-kwara pere bere-ƃelai ma, ŋ̀ɛ́i kɛ́ ƃò Giƃea pere.

⁶ Nya ƃe Zonetaŋ è mò ŋɔkɔ́ kɔ́-sãa siɣe-nuui ma ǹyɛɛi, “Pá kú lí Felesia-ŋai ŋí dífe kpɛtɛ níi díƃûui su. Ɣele da Yâwɛɛ a pâi kpɔŋ ḿâa tɛɛ̂i kúpɔ. À kɛ̀ à gɛ̀ tí, gɛ̀ ní sɛŋ da fa pɔri kúkperai díyee mɛi ɣále mɛni ma kûɛ, a nɛ̀ɛ ma kpîŋ kúfe kɛ̀ a kútamaa.”

⁷ Gɔ́ kɔ́-sãa siɣe-nuui ǹyɛɛ m̀ai, “M̀ɛnii nyíi kélee ya wɛ̂lii í gɛ́i gɛ́, ŋ́gáa ípôlu.”

⁸ Zonetaŋ ǹyɛɛ m̀ai, “Mɛnii kwa pâi gɛ̂i ǹyaa ká ŋí. Kwa pâi liî a gɛ́ɛ dí kúkaa.

⁹ À kɛ̀ da fàa ma a gɛ́ɛ dí pá kúpɔ-naa a gɛ́ɛ kú kɔ́ ǹyeei kwára ƃɛ́i kúkaa naai, gɛ̀ ní kwa pâi lɛɛ̂i tɔ̂ɔni kúkaa naa. Kúfe pâi ǹyeei tɛ̂i kú lí díƃûui su.

¹⁰ Kɛ́lɛ kwa pâi liî nɔ́ à kɛ̀ da kɛ̀ kûa ka ǹyeei tɛ́ ká pá a gɛ́ɛ kú kɔ́. Nyíŋi a pâi ǹɛ̂i kûa a gɛ́ɛ Yâwɛɛ a pâi kpɔnîi kûa kú díyee mɛi ɣále.”

¹¹ Nya ƃe Zonetaŋ da ŋɔkɔ́ kɔ́-sãa siɣe-nuui dí díkpîŋ lɛ̀ Felesia-ŋai dîa. Felesia-ŋai dîyɛɛ dîai, “Ka ƃɛ́ tí káa. Ibulu-ŋai da-ni ká tí pâi. Da kulâi ǹóa-ŋai su dí kɛ̀ a díloɔ́ɔ naai.”

¹² Nya ƃe dí Zonetaŋ da ŋɔkɔ́ kɔ́-sãa siɣe-nuui tòli dîyɛɛi, “Ka pá ǹyéei ma ƃɛ́. Kwa pâi sɛŋ da lɛ̂i kâa.” Gɛ́ɛ tíi, Zonetaŋ è mò ŋɔkɔ́ kɔ́-sãa siɣe-nuui ma ǹyɛɛi, “Lɛɛ ḿbôlu, Yâwɛɛ aâ dítɛɛ Eezuɛ-ŋai pɔ́ a gɛ́ɛ dí díyee mɛi ɣále.”

¹³ Zonetaŋ è pìlaŋ ǹyée ŋá gɛ́ ǹyéei tɛ̀. Ŋɔkɔ́ kɔ́-sãa siɣe-nuui kɛ́ ƃò bôlu. Dí kɛ́ɛ da ǹyéei tɛ́i, Zonetaŋ è Felesia kɔ kɔ́-ƃelai nyíi-ŋai kùla duɛ perei pàa. Ŋɔkɔ́ kɔ́-sãa siɣe-nuui ǹyaŋ gɛ́ dîai kùla pôlu perei pàa.

¹⁴ Gɛ́ɛ da lí yɛ̂ɛ núu kɔ́ɔ ƃɔ́rɔnii ŋuŋ tɔnɔi, dí Felesia-ŋai buu feerɛ pàa.

¹⁵ Felesia kɔ kɔ́-ƃelai kɛ̀ ƃuui sui, díkelee kpɔ́ dí yào. Diai kɛ̀ m̀ûui mɛi kâai dí yào. Diai kɛ̀ galai ŋái dí yào, dîai lì too-maa kɛ̂i díkɛ wúlee. Nya ƃe Ɣâla è gɛ̀ ǹɔii é pɛ́lɛ kpɛ̃linii.

Eezuɛ è Felesia-ŋai yée mɛi ɣàle

¹⁶ Sɔ̂ɔ ŋɔnûai kɛ̀ dímɛi kâai Gibia dí Felesia kɔ-kuluƃa-ŋai kàa dí kɛ́ kîrɛ siɣe díkɛ lì ƃɛ́i kélee da pɔri liî naai yɛ̂ɛ wúlɔ seɣeŋ a gɛ́ táa-taa.

¹⁷ Nya ƃe Sɔ̂ɔ è mò ŋɔtíi kɛ́-ƃela kpaya-kpaya dîa ǹyɛɛi, “Ǹûai láa tóli í gáa ǹúui vé kúƃûui su ƃɛ́i.” Díkpɛɛ a ǹûai láa tôliɛɛi, dí gàa a gɛ́ɛ Zonetaŋ da ŋɔkɔ́ kɔ́-sãa siɣe-nuui dífe kɛ́ ní naa.

¹⁸ Aiza ƃe kɛ̀ a Zâla láa soŋ-nuui Eezuɛ kɔ kɔ́-ƃelai mɛni ma a ŋ̀ele-ŋai tí. Nya ƃe Sɔ̂ɔ è dòli ǹyɛɛ m̀ai, “Pá ƃɛ́ kú Ɣâla marê kɛ́ lé ƃé kwa pɔri gɛ̂i.”

¹⁹ Tãi Sɔ̂ɔ è kpɛ̀ɛ la a lónoɔɔi è gàa a gɛ́ɛ Felesia-ŋai dí kɛ̀ wúlee díƃûui su a zu kɛ́tɛ. Nya ƃe è mò Aiza ma ǹyɛɛi, “É lɛ́ɛ tí.”

²⁰ Gɛ́ɛ tíi, Sɔ̂ɔ è ŋɔkɔ́ kɔ́-ƃelai ŋáa tɛ̀ gîe ma a maa félaa é lí a dia Felesia-ŋai díƃûui su. Kɛ́lɛ tãi tí yée mu, Felesia-ŋai dí kɛ̀ kpɔ́ wúlee dí pɛ́lɛ dí kîe-ni paâi.

²¹ Gɛ́ɛ tíi, Ibulu-ŋai kɛ̀ kɔ̂i Felesia-ŋai dîɛi, dí tìnaŋ dí pɛ́lɛ kɔ̂i Eezuɛ-ŋai kɛ̀ Sɔ̂ɔ da Zonetaŋ yée mui dîɛ.

²² Eezuɛ-ŋai kɛ̀ díloôi ǹyée lɔii su Ifiraŋ lɔii kpiniŋ su dí mɛ̀ni a gɛ́ɛ Felesia-ŋai dí kɛ̀ pûi. Nya ƃe dí kùla díloo pere-ŋai su dí pá dí kɛ́ pɛlɛ dí kpɛ́ɛ ma dia máŋ.

²³ Yâwɛɛ è kpɔ̀ŋ Eezuɛ ma é Felesia-ŋai yée mɛi ɣále a ŋ̀elei tí.

M̀ɛni-ŋai kɛ̀ gɔ́i kpɛ́ɛ pôlu mai

²⁴ Sɔ̂ɔ è sòmu é m̀ó ŋɔkɔ-kuluƃa-ŋai dîa ǹyɛɛi, “Ŋa ŋ̀wɛ̂lii ŋá kpɛ́ɛ Felesia-ŋai ŋí dîa vólo káoi é lɛ́ɛ pâi toôi. À kɛ̀ káta à ǹáa mìi m̀ɛnii ŋí é lɛ́ɛ pâi kɛ̂i, gɛ̀ ní nã́ɣaŋ a pâi kɛ̂i m̀aa nûui ma.” Nya ƃe è gɛ̀ dí dífoo a gɛ́ɛ dífe pâi mii-sɛŋ da miî. Gɛ́ɛ da lɛɛ kɔ̂i da tɛɛ Bɛŋ-Avɛŋ, puru è kɛ̀ Eezuɛ kɔ-kuluƃa-ŋai kɛ̂i dífíi kɛ́ kpɛɛ.

²⁵ Nya ƃe gɔ-kuluƃa-ŋai da ǹûai kɛ̀ naa kɔlɛ mai dí lì ǹɔɔi su. Dí kùla kwaa da ma kwɛ̃ŋ kɛ́ ƃò naa wúru da ma ǹɔii ma.

²⁶ Kɛ́lɛ núu díta fé da mii ní, kpɛ́ni fêi, dí kɛ̀ yaôi a gɛ́ɛ náɣaŋ fa lâa kɛ́ la dîa.

²⁷ Zonetaŋ fé kɛ́ ní a gɔ́lɔŋɔɔ a gɛ́ɛ Sɔ̂ɔ è ŋɔkɔ-kuluƃa-ŋai lîa-woo ƃò a gɛ́ɛ díta fé mii-sɛŋ da mìi. Nya ƃe è ŋɔsia wurii sũa pìlaŋ gwɛ̃ŋ wulɔi su é ǹyée gbua pîlaŋ zu é da mii gbonôi é kpànaŋ.

²⁸ Gɔ-kuluƃa-ŋai dɔnɔ è mò ma ǹyɛɛi, “Ínâŋ è vòo a gɛ́ɛ ǹúui pâi sâa mii-sɛŋ da miî, a pâi kɛ̂i a ǹáɣaŋɔɔ. Mɛni ma, kú fàa ma a gɛ́ɛ kúfe pâi sâa mii-sɛŋ da miî. Zɛŋ ká ŋí kúfii a kpɛɛ̂i la.”

²⁹ Zonetaŋ è mò ǹyɛɛ, “Ńâŋ aâ mɛni kpɔ̂lu ŋánaa láa kâa. Ká gáa! Gwɛ̃ŋ wulɔi ŋí guro-te nɔ́ ƃé ŋaâ mii. Aâ gɛ́ ŋ́gbonôi aâ kpanaŋ, ŋ́gbîŋ kpɛtɛɛ.

³⁰ Eêi kɛ̀ a mɛni lɛ́lɛɛ à kɛ̀ kâa m̀ii-sãai da mii nyíi-ŋai Felesia-ŋai dí nɛ̀ɛ naa dí líi. Kûii pɔ̀ri sâa dítamaa ɣele paâi.”

³¹ Ɣele wûlii kɛ́ɛi, Eezuɛ-ŋai fíi è kpɛ̀ɛ dífe kɛ́ ní pɔrîi Felesia-ŋai paâi é síɣe Mesima é seri Aizalɔŋ.

³² Dí pɛ̀lɛ mii-sɛŋ miî dí gùla Felesia-ŋai yêei. Dí máŋ ƃála-ŋa pàa, niŋa-ŋa da niŋa-lonii ǹɔii ma. Dífe daa-tuɛ-ŋai ŋí ŋãa kula ní gbonôi díkɛ mii.

³³ Núu da è mò Sɔ̂ɔ ma dîyɛɛi, “Kwaa káa, gɔ-kuluƃa-ŋai da Yâwɛɛ wóo píli, kpɛni fêi, da sua miî nyíi ŋãa káa niî zui.” Sɔ̂ɔ ǹyɛɛ m̀ai, “Tɔ̃yâ ká tí. Da dípôlu tɔɔ̂i Yâwɛɛ ma. Gɔni kɛ́tɛi tí tuâŋ ƃɛ́ a m̀aa félaa.

³⁴ Gɛ̀ ní m̀ó ǹûai kélee dîa dí pá a dítaa tulɛ-ŋai da díƃala-lonii dîa ḿbɔ naa. Da pɔri dí fɛnɛ-sãai paâi gɔnii ŋí ma dí mii. Bere sîi tí su, dífe pâi Yâwɛɛ wóo pilîi a sua miiɛɛ nyíi ŋãa káa niî zui.” M̀aa kpinii tí su, gɔ-kuluƃa-ŋai dí pà a dítaa tulɛ-ŋai gɔni kɛ́tɛi ma dí dípaa naa.

³⁵ Tãi m̀aa ŋuŋ ká ŋí Sɔ̂ɔ è Ɣâla teƃele kpɛ̀tɛ la sâla kúla mɛni ma Yâwɛɛ mɛni mai.

³⁶ Sɔ̂ɔ è mò ǹûai dîa ǹyɛɛi, “Gbínii a pɛ̀lɛ, kwaa lí kwaa pɛ́lɛ Felesia-ŋai dîa. Kwa pɔri kɔ̂i dípɔ gbínii su kú díkelee páa kú díkɔ̃liŋ kélee síɣe kûɛ.” Ǹûai dîyɛɛ m̀ai, “M̀ɛnii kélee ǹɛ̂lɛɛi a ínîai, kwa pâi gɛ̂i.” Zâla láa soŋ-nuui Aiza è mò dîa ǹyɛɛi, “Ka tɔɔ kú Ɣâla marê kɛ́ é m̀ɛnii kûa kwa pɔri gɛ̂i.”

³⁷ Sɔ̂ɔ è Ɣâla marê kɛ̀ ǹyɛɛ m̀ai, “Kwa pɛ̀lɛ Felesia-ŋai dîa ya pâi kpɔnîi kûa kú díyee mɛi ɣále?” Kɛ́lɛ Ɣâla fé ŋ̀óo su too ní ŋ̀á ma.

³⁸ Sɔ̂ɔ è mò ŋɔnûai láa-tuɛ-ƃelai dîa ǹyɛɛi, “Kwaa kú gáa lé sɔnyɔŋ ƃé kwaâ sâa gɛ́ nyíi aâ gɛ́ Ɣâla fé kúwoo su toôi.

³⁹ Ŋá ḿvoo a gɛ̀-ɣele-ma Ɣalai Yâwɛɛ a gɛ́ɛ ǹúui nyíi kélee a sɔnyɔ̂ŋ kɛ̀i a pâi saâi, a nɛ̃ɛ ma kpîŋ é kɛ́ a ńoŋ Zonetaŋ.” Kɛ́lɛ núu da fé ŋ̀óo su too ní a dɔnɔ kpîŋ.

⁴⁰ È mò ŋɔkɔ-kuluƃa-ŋai dîa ǹyɛɛi, “Ka tɔɔ zâla-laa soŋ-nuui láa-soŋ-nuui tí ŋɔƃélai ma pere. Kwa Zonetaŋ kwa pâi tɔɔ̂i m̀elai nyíŋi ma pere.”

⁴¹ Gɛ́ɛ tíi, Sɔ̂ɔ è Ɣâla fɛ̀li ǹyɛɛi, “Kúɣâlai Yâwɛɛ nyíi gáa a Eezuɛ Ŋɔɣâlai, lé mɛni ƃé ífe sâa ŋ́oo su toôi lai? Kpera yɛ̂ɛ ǹúui lɛ́ kûa nyíi sâa sɔnyɔ̂ŋ kɛ̂i. Kwa ńoŋ Zonetaŋ ƃe, kpaa ínûai Eezuɛ-ŋai da ƃe?” Yâwɛɛ ǹyɛɛ m̀ai, “Ka íloŋ Zonetaŋ ƃe gɔ-kuluƃa-ŋai da fêi.”

⁴² Sɔ̂ɔ è mò Aiza ma ǹyɛɛi, “Ye Yâwɛɛ marê kɛ́ kwa ńoŋ Zonetaŋ gbɛ̂ɛ ƃé zɔnyɔ̂ŋ kɛ̂i.” Zu-too wooi bé kɛ̀ a gɛ́ɛ Zonetaŋ ƃé zɔnyɔ̂ŋ kɛ̀.

⁴³ Gɛ́ɛ tí, Sɔ̂ɔ è Zonetaŋ marê kɛ̀ ǹyɛɛi, “Zonetaŋ, lé ƃé í gɛ́i?” Zɛnetaŋ ǹyɛɛ m̀ai, “Ŋá ŋásia-wurii sũa pìlaŋ kwɛ̃ŋ wulɔi su ŋá guro mii, ǹyaŋ yɛ̂ fɛ̂ɛ nɔ́ ŋá sáa m̀ɛnii ŋí su.”

⁴⁴ Ǹyɛɛ m̀ai, “Zonetaŋ, Ɣâla fé ḿɛi kâa, fɛ̂ɛ nɔ́ ya saa!”

⁴⁵ Nya ƃe gɔ-kuluƃa-ŋai dí làɣi dîyɛɛi, “Kpao, Ɣâla è kpɔ́ŋ Zonetaŋ ma é ǹûai yée mɛi ɣále gɔ́i su kúmɛni ma. Kú fé pâi fâai ma í bàa. Yâwɛɛ fé kúmɛi kâa, kúfe pâi lɛɛ̂i ƃɛ́ í bàa, kpaa máŋ í íyee pɛ́lɛ ma.” Gɔ-kuluƃa-ŋai dífe fáa ní ma a gɛ́ɛ Sɔ̂ɔ é Zonetaŋ paa.

⁴⁶ Sɔ̂ɔ è sìɣe Felesia-ŋai pôlu dí lí dí pɔ́-taai.

Sɔ̂ɔ è kɔ̀ ŋɔkpɔara-ƃelai pɔ́

⁴⁷ Sɔ̂ɔ kɛ́ɛ a kâloŋ Eezuɛ lɔii mɛi, è kɔ́ pɛ̀lɛ Eezuɛ ŋɔkpɔara-ƃelai dîa kwaa kélee ma. È kɛ̀ Môa-ŋai pɔ́, Amɔŋ-ŋai, Idɔŋ-ŋai, Zoba kaloŋ, Felesia kaloŋ da Amɛlɛka-ŋai. Ǹûai ŋí dí tùa ŋúma kɛ̂i Eezuɛ-ŋai dîa. Sɔ̂ɔ è kɔ̀ kpɔ́ dípɔ gɛ́ dí kpéra ŋúma kɛ̂i Eezuɛ-ŋai dîa. È wɔ́lɔ kɛ̀ a kɔ-kuluƃa-ŋa mɛi nuu kɛ́tɛ líi kpeleɛɛ.

⁴⁸ A kâa ŋɔkpɔara-ƃelai yée mɛi ɣale kɔ́ kélee su.

Sɔ̂ɔ ŋɔnûai

^49-51 Sɔ̂ɔ ŋɔnɛnîi láa ƃé kɛ̀ a Ainɔaŋ. Ainɔaŋ ǹâŋ láa ƃé kɛ̀ a Aimazi. Da ǹyaa dí lônii-sinaa saaƃa maa sɔlɔ ƃô. Dílaa ƃé kɛ̀ a Zonetaŋ, Isiva da Maakesua. Dílônii-nɛyãai díkɛ̀ feerɛ. Duɛ-tuɛi láa ƃé kɛ̀ a Mɛra, guro-tei láa kɛ́ ƃò a Makaa. Abinɛ nyíi kɛ̀ a gɔ-kuluƃa-ŋai mɛi-nuui è kɛ̀ a Sɔ̂ɔ ǹâŋ loŋ lóŋ. Sɔ̂ɔ ǹâŋ Keesi da Abinɛ ǹâŋ Nɛi dínâŋ è kɛ̀ tɔnɔ. Ǹáa láa ƃé kɛ̀ a Abiɛɛ.

Felesia kɔi

⁵² Sɔ̂ɔ kɛ́ɛ ɣele mai, da Felesia-ŋai da kâa kɛ̀ kpɔ́ nɔ́ kɔ́ kɔ̂i. M̀ɛni ma, a kâa núu wála-wala kpaa máŋ núu líi kpeleɛɛ kàa nɔ́ é ziɣe é doo ŋɔkɔ-kuluƃa-ŋai dîa.