NJƆÚ 7 - Kɛ́lɛ Niinaí

Jísuni ngaa ngi ndéɣeaitii

¹ Ná naá sí í gúlani su, Jísu i ɣɛi náá áá lɔ́ve tɔvé Galéli lataí h̃u ngáá kɛinɔɔ́ álaa lí Judíya lataí h̃u. Júsuai ti wutúwɔaitii ti ɣɛi Judíya lataí h̃u, ti ɣɛ́i taá kɔ́li ngáá tí paá.

² Júsuai ti gúi sí tɔ́ɔ́ kuya kpabáitii mbu aáva taa tolí ngáá Kpaba Gúi, i ɣɛi náá áá bɛ́ɛ́ mba.

³ Kɛ Jísu ndéɣeaitii tí ndénga ma, ti ɣɛ ma, “Hiɣe mbéi, yí lí Judíya lataí h̃u. Ná lɔ́ áá kɛ í vólu yélaitii taá káámaa haítii tɔ yíwaa ti ɣɛ.

⁴ Nuí fíli áá ɣɛ́ lói í ɣɛ ngáá tɔwɔ́ mba w̃ɔ́ɔ́ ɛi faa ɣɛ́ ndɔɔwu h̃u, faalɔ, ná yíwaa káámaa haí sítii kɛ, bɔwɔ́ gula nungái ngaah̃ú ngetéyangi h̃u!”

⁵ Jísu ndéɣeai kele tɔ taá ɣɛ́i laní la.

⁶ Faalɔ, Jísu i ndení ti w̃a, i ɣɛ ta, “Ní táingi gíte gítei áá nɛɛ folói má. Wú ndái laá solowongɔ́ɔ́ lé wú hááw̃a táingi fíli má.

⁷ Nungáitii tí ngélewu tɛí híli ngáá wu ye, kɛ́ nyá laa taá híli ngáá ngé bɔw̃álale nyá lɔɔ́ ndé ti w̃a ngáá sí taá kɛ, aa pele w̃a.

⁸ A lí wa ɣéle kuí ná w̃a. Nyá ngáá nɛ́ɛ́ liimá bɔw̃álale ní ndá táingi kái kái aa nɛɛ folóni ma.”

⁹ Ná Jísu í ngoí sí léni, i loí Galéli lataí h̃u.

Jísu i liiní Kpaba Gúi w̃a

¹⁰ Ná naá Jísu ndéɣeai ti ɣɛ́i náá liini Judíya maa kúi ná wúya fái w̃a, kɛ Jísu bɛ́lɛ i liingá na ndɔɔ́wu h̃u.

¹¹ Maa gúi ná w̃ááh̃u, Júsuai ti wutúwɔai ti ɣɛ́i náá taá yaah̃ú híya la, táá ɣɛ́ ta, “Míl̃inda lɔ́ Jísu í na?”

¹² Nuu bíh̃iw̃aa ti ɣɛ́i taá wú pɛ́lɛ vɛlɛ́ wa kpɔngí h̃u kɔwɔ́ato Jísu wa. Ti lɛ́ingaa ti ɣɛ́i taa ɣɛ́ ta, “Aá lɔ ngáá nuu vánda.” Ti lɛ́ingaa va táá ɣɛ́ ta, “Aa ngáá nuu vánda, aá lɔ́ɔ́ nungáitii ngapɛ́lɛ.”

¹³ Kɛ́ nuu fíli ɛ́i belé woo lɛ́ ngáá maa hái bɔw̃álale ti ɣɛ́i taa lúwa Júsuai ti wutúwɔaitii mba.

¹⁴ Ti ɣɛ́i náa foloní lííwaa h̃u ngáá maa gúi wuyandái kɛ Jísu i liingá Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u í pɛ́lɛ kalambo mbóma.

¹⁵ I Júsuai ti wútuwɔaitii kindáá vílini táá mɔɔningí wó táá ɣɛ ta, “Siỹɛndópoi sí i ɣelé kele ɣelé táálii sí w̃aahɔ́lɔngɔ, aáva aa liingɔ́ kɔlɔ vɛlɛ́ wu ɔ́ɔ́ maa gɔ́lɔ galá?”

¹⁶ Kɛ Jísu i ti woo yápotenga, i ɣɛ ta, “Kalambongí sí ngáá mbo, ngú maa gálambo taa le, kɛ́ i gulangɔ́ Ngalá ngéya lɛ́i í tɔ́vengɔ.

¹⁷ Ná nuu fíli áá sí ɣɛ Ngalá ndongɔ la, maa w̃ɔ́i aa ngatɔ́ mba ngáá ná wɔ́lii kalambongí sí lɔɔ gúla Ngalá ngeyá ɔɔ ngúmaawoo áá ɣɛ́ nɔɔ́ ngáá sítii ngáá ti le.

¹⁸ Nuí áá ɣɛ áá yɛ́pɛ bɔwɔ́ haaw̃a, aa ná ɣɛ́ ngáá í ngufema w̃ááhɔlɔ bɔwɔ́ yɛ, kɛ́ nuí sí áá ɣɛ́ áá faa ɣɛ́ ngáá nuí í tɔvengɔ́ í ngufema w̃ááhɔlɔ su, maa w̃ɔ́i lɔ ngáá tɔɔỹáá w̃ɔ́ɔ, faa fíli aa na ɔ́ɔ́ ɣɛ́ ngáá ndɛɛ́ kɔwɔ́ato mba.

¹⁹ Kɛmbɛ Muusé i Ngalá sávai héngɔ wú yáá? Kɛ́ ná fíli su, wú tá fíli wáá hómbongɔ wɔ́ɔ́ híya la. Ndeé lɔ́ í kɛ́nga wúwaa pele wɔlí mba ngáá wú páa?”

²⁰ Kɛ fáŋai i ngoo yápotenga, ti ɣɛ́ ma, “Ỹína nyɔí lɔ́ í í vólu. Elení tɔ́ tíwaa pele wɔlí mba ngáá ti í váa?”

²¹ Jísu í ti woo yápoteni, i ɣɛ ta, “Ngí káámaa haa yílaa kɛ́ngɔ aáva i wú kpɛ́lɛɛ kindáá vílini.

²² Muusé i ndengɔ́ wú w̃a ngáá wú ɣɛ́ waa wú léngai tɔve pɛ́lɛ volú. Faalɔ, wáá wú léngai tɔve pɛ́lɛ vólu ɔ́ɔ́ bɔ́ɔ́ ɣɛ ngáá mu Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Foloí w̃a. Kíya bɛ́lɛ Muusé gíte laa le ɔ́ɔ́ tɔve pɛ́lɛ vólui lɔkúla héi. A mu káwalani tɔ tí tɔkúla héini.

²³ Wáá tɔve pɛ́lɛ vólui wo ngáá ndengáitii a mu Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛ́li Foloí w̃a kɛinɔɔ́ wálaa tɔve pɛ́lɛ vólu hávai ỹááni Ngalá ngí féni Muusé yaa, kɛ ndeenií le hɔ́ɔ wáá liiyáw̃al̃a má ná ngáá nuu búsai waló a mu Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Fóloi w̃a?

²⁴ A waá faa wááleve kɔma, kɛ́ a waayaa mbaaléve ngáá tɔɔỹáa.”

Baa Jísu lɔ í ngáá Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i?

²⁵ Kɛ Jɛlúsɛl̃ɛ yélai ti lɛ́ingaa tí pɛ́lɛnga mɔɔningí woma, táá ɣɛ́ ta, “Siỹɛndópoi laa ngáá sí táá pele wɔlí mba ngáá tí paa?

²⁶ Aá belé tɛ áá yɛ́pɛ lííwaa wálai aáva taá faa fíli ndéma kɔwɔ́ato mba! Baa ɔ́ɔ́ ɣɛ yɛ́ɛ́ ngáá kɛ ngutuwɔ́aitii tí ngátɔa mba ngáá kɛ laá gíte lɔ í ngáá Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i?

²⁷ Mú kɔ́lɔ mbéi siỹɛndópoi sí í gúlangɔ na, kɛ́ ná Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i áá va, nuu fíli ɛi ɣɛ kɔlɔ́ mbéi í gúlangɔ na.”

²⁸ Jísu va i ɣɛi nɛ́nɛ kpɛ́ áá kalambongí wo Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u, kɛ i ndengá woo wála h̃u, i ɣɛ ta, “Eeí wú kɔ́lɔ aáva wú kɔlɔ́ mbéi ngí gúlangɔ na. Ngáá váángɔ mbéi ngáá wu maá aáva nuí sí í tɔ́vengɔ laá lɔ ngáá tɔwɔbáɣa w̃ɔɔ, kɛ́ wáá kɔlɔ́ ele wáá ngáá laa.

²⁹ Kɛ́ nyá laa ngí kɔlɔ́ ele wáá ngáá laa bɔw̃álale ngí híɣengɔ ngelé, laá vá tɔ í tɔ́vengɔ.”

³⁰ Náá hááw̃a, Júsuaitii ti wútuwɔaitii ti ɣɛ́i taá pele wɔlí mba ngáá tí sóu, kɛ́ nuu fíli aa loko liyái lá bɔw̃álale ná w̃a l̃áingi aa nɛɛ ɣɛi foloní ma.

³¹ Kɛ́ ná fíli su, nuu bíh̃iw̃aa ti ɣɛ́i faŋaí ná h̃u ti laní ngáá Jísu. Aáva ti ɣɛ́i taa ɣɛ́ ta, “Ná Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i aá va, aa mɔɔ káámaa haaní kɛ í lɔ́ve siỹɛndópoi sí wa?”

Ti ỹandáa w̃aah̃ú belé mbélai tɔvení ngáá ti Jísu hou

³² Kɛ Júsuai sítii taa ɣɛ́ ti w̃a Falósiai tí ngátɔnga mba ngáá nungáitii ti faŋaí h̃u tiyá lɔɔ wu pɛ́lɛ vɛlɛ́ wa ngáá faí sí léndaa kɔwɔ́ato Jísu wa. Faalɔ, Falósiai taa Ngalá sááɣa gula mbélai ti wutúwɔai ti Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi w̃aah̃ú bele mbélai tɔvení ngáá ti Jísu hou.

³³ Kɛ Jísu i ndengá, i ɣɛ ta, “Nyá lɔ nɔ́ɔ́ léi wú lóów̃a kuu h̃uu lukpúngɔ haaw̃a, ngáá lí náá nuí sí yelé í tɔ́vengɔ.

³⁴ Wáá ɣɛ́ wáá kɔ́li, kɛ́ wɔ́i tɔ, mbéi va ngáá va liimá na, wɔ́i lí na.”

³⁵ Kɛ Júsuai ti wutúwɔaitii ti ɣɛ́a ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ w̃a, “Míl̃inda lɔ́ siỹɛndópoi sí íwaa ɣɛ́ i lí na ngáá a mɔí tɔ? Baa ɔ́ɔ́ ɣɛ́ yɛ́ɛ́ áá lí mbéinda a mu vóngai ti vahá fáhangɔ na Gilísi yélaitii ndiiwáá, ngáá í ɣɛ́ áá Gilísi yélai galambó?

³⁶ Ndeé gíte lɔ siỹɛndópoi sí íwaa yɛ́pɛ kɔwɔ́ato mba ngáá sí í ndéngɔ i ɣɛ ta, ‘Wáá ɣɛ́ wáá kɔ́li, kɛ́ wɔ́i tɔ, mbéi va ngáá vá liimá na, wɔ́i lí na’?”

Jísu i yɛpɛí kɔwɔ́ato ndɛɛh̃úu w̃aahɔ́lɔ njɛ́i wa

³⁷ Ngakɛ́ɛlɛ fóloi í ɣɛ́i ngáá foló wálai kuu wúyandai ná h̃u, maa hóloi w̃a Jísu i wuyoɣéni, í ló, í nde woo wála h̃u, i ɣɛ ta, “Nuí fíli njɛ w̃ɔníi áá ɣɛ́ ma, bɛlɛ́ í vá ngéle, í njɛ bɔ́le.

³⁸ Pɔnɛngɔɔ́ lé Ngalá Kɔ́lɔi h̃u, sí vá pɔ́nɛngɔ aá waa ngáá sí, ‘Nuí fíli áá ɣɛ́ laní ngáá ngé, ndɛɛh̃ú w̃aahɔ́lɔ njɛ́i aa ɣɛ áá gula maa w̃ɔ́i h̃u.’ ”

³⁹ Jísu i sí lei kɔwɔ́ato Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi wa sítii ti langɔ́ ngáá Jísu í ɣɛ́i áá vá ɣɛ́ma ti volú. Kɛ́ aáva í ló su bɛ́lɛ í foló táingi ná h̃u w̃a Jísu í ɣɛ́i áá njɛpɛí ná vu, Ngalá ngáá nɛɛ ɣɛi Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi lɔ́veni sífaa Jísu aa nɛɛ ɣɛi wuyoɣéi saí h̃u ɔ́ɔ́ lɛ́ ngí w̃ásandaa w̃aanɛɛnɛɛngí h̃u.

Nungái ti yakɔ́lɛ wɔlɛ́ngɔ i ɣɛi lá ma

⁴⁰ Ná nungái tí ngoí sítii mɛniní Jísu í ɣɛ́i áá nde, kɛ ti lɛ́ingaa ti ɣɛ́a ta, “Tɔɔỹaá kái kái te, siỹɛndópoi sí lɔ́ í ngáá nuí síí w̃ɔ́i taa ɣɛ ma Ngalá Ndaa Háá Lé Mɔ́i.”

⁴¹ Nungáá lɛ́ingaa tí ɣɛ́ ta, “Laá lɔ́ í ngáá Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i.” Kɛ́ ná fíli su, ti lɛ́ingaa tí ɣɛ́i ta, “Galéli lataí h̃u w̃ɔ́ɔ́ aa ɣelé ɣɛ́ náá ngáá Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i?

⁴² Pɔnɛngɔ́ɔ́ lé Ngala Kɔ́lɔi h̃u ngáá Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i aa ɣɛ ngáá Masangí Deevé láála loí ta, Bɛ́tileh̃ɛ taí h̃u w̃ɔ́ɔ mbéinda Masangí Deevé gíte í ɣɛ́i na.”

⁴³ Faalɔ, nungái ti yakɔ́lɛ wɔlɛ́ngɔ i ɣɛi lá ma kɔwɔ́ato Jísu haí sí wa.

⁴⁴ Nungáá lɛ́ingaa ti ɣɛ́i loí tí Jísu hou kɛ́ nuu fíli aa loko liyaí la.

Júsuai ti wútuwɔaitii taa ɣɛi lai ngáá Jísu

⁴⁵ Ngapúmai náá, Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi w̃aah̃ú belé mbélai tí yangaímani Júsuai sítii ngelé taa ɣɛ́ ti w̃a Falósiai ɛ́ɣɛ Ngala sááɣa gula mbélai ti wútuwɔaitii ngelé. Nátii tí tí w̃ɔ́ɔ́nini, tí ɣɛ́ ti w̃a, “Ndeénii le wáá Jísu houngɔ́, wɔ́ɔ́ váá la?”

⁴⁶ Nátii tí tí woo yápote, ti ɣɛ́ ti w̃a, “Faí sítii siỹɛndópoi sí áá ti le, nápa nuu áá nɛ́ɛ́ kɛɣɛ́laa háá lení.”

⁴⁷ Kɛ maa Falósiaitii tí mɔ́ɔ́ ti w̃ɔ́ɔ́ninga, ti ɣɛ́ ti w̃a, “Wá bɛ́lɛ nɔ i wú yákpolowanga?

⁴⁸ Nápa wú náá lɔngá a mu wútuwɔaitii ɔɔ Falósiaitii ti tá fíli tí lá lá? Wáá nɛ́ɛ́ ná lɔní ɔ́ɔ́ ɣɛ,

⁴⁹ kɛ́ nuu h̃áŋai sí táá tuva velé ỹɔ́i sí wo, taa Ngala sávai wɔlɔ́ í féni Muusé yáá. Ngalángi vélengi lɔ́ ti wa.”

⁵⁰ Tí tá yiláá tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma Nekodímɔ, lɛi í ɣɛ́i náá lííni Jísu yelé, i ɣɛ́i na. Kɛ i ɣɛa ta,

⁵¹ “A mu hávai Ngalá ngí féni Muusé yáá aá lɔ́ su ngáá nuu ɛi ngi mbala waaléve ngáá i faa ỹɔ́u ɣɛ́nga ná ɛ́i ɣɛ́ hése maa w̃ɔ́i gɔsɔ́ni í ɣɛ́ kɔlɔ́ sí í kɛ́ngɔ.”

⁵² Kɛ tí ngoo yápotenga, ti ɣɛ́ ma, “Kɛ yá bɛ́lɛ yí gulangɔ Galéli lataí h̃u? Wɔlɛ lɛ́ɛ́ Ngala Kɔ́lɔi h̃u ngáá pangɔ́, yáá ɣɛ́ kɔlɔ́ ngáá kɛ kule áá ma Ngalá ndaa háá lé mɔ́ɔ́ ɔ́ɔ́ gula Galéli.” [

Nyah̃ápoi tí souní kɔlɔsiyá mbóndai h̃u

⁵³ Kɛ nungái kpɛ́lɛɛ tí líínga tí vɛ́lɛitii nda.