Keela woó vándai Lúu í pɔ́nɛni kɔwɔ́ato Jísu Kílisitii wa LÚU 4 - Kɛ́lɛ Niinaí

Ngutuwɔ́ Ỹína Nyɔí i Jísu h̃uugɔvɔ́ni

¹ Ná Jísu í híɣeni Jɔ́ɔ́dɛ Yɛí h̃u, Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi i vuní su. Aáva Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi i vaaní í peleí ɣɛ́ ngáá Jísu, í lí ngaalaí h̃u.

² Jísu i kɛní na ngáá foló vúú nááningɔ súngi h̃u. Ngutuwɔ́ Ỹína Nyɔí i ɣɛi áá suugɔvɔ́ foló vúú nááningɔi ná laa lówah̃u ngáá í faa ỹɔ́u ɣɛ. Sífaa aa ɣɛ́i áá mɛɛní fíli mɛ́, faalɔ, ndɔlɛí í ɣɛi ma ná í gúlani súngi h̃u.

³ Kɛ Ngutuwɔ́ Ỹína Nyɔí i ɣɛa Jísu w̃a, “Ná yá lɔ tí yáá ɣɛ́ ngáá Ngalángi H̃íỹɛndou Loí, kɛ nde ná kɔtuí sí w̃a í vóte ngáá mɛɛníi.”

⁴ Jísu i ngoo yápoteni, i ɣɛ ma, “Pɔnɛngɔ́ɔ́ lé Ngalá Kɔ́lɔi h̃u ngáá sí, ‘Aa ngáá kɛ nɔ́ɔ léi mɛɛní áá kɛ́ ngáá háwu nuu lɛ́ɛ́h̃u áá ló ná.’ ”

⁵ Kɛ Ngutuwɔ́ Ỹína Nyɔí i kɛngá ngáá háwu taá Jísu tí lɛ ỹandáá yakóóh̃angɔi í ndɔwɔlɔ́i kpɛ́lɛɛ súúɣɛ lá ngáma ngeleí sí wu.

⁶ Kɛ i mɔɔ ɣɛa Jísu w̃a, “Ngáá ngélei sí wuu yákpangi kpɛ́lɛɛ fe í yáá, ná vólu, ŋani vandá vándaitii tí su ngí ti he í yáá. Sífaa nyá lɔ ti tóko h̃u, aáva ngáá fé nuu fíli ngéya ngáá ɣɛ́ lói ngí fé ngeyá.

⁷ Faalɔ, ná yáá fɛ́li ngáá í yála sí kpɛ́lɛɛ aa ɣɛ́ ngáá í ndá.”

⁸ Jísu i ngoo yápoteni, i ɣɛ ma, “Pɔnɛngɔ́ɔ́ lé Ngalá Kɔ́lɔi h̃u ngáá sí, ‘Ndemɔí hɛ́li lɛ́i í ngáá í Yálangi aáva í ɣɛ́ nɔ́ɔ ngáá ngilaá kpé yáá fɛ́li.’ ”

⁹ Kɛ Ngutuwɔ́ Ỹína Nyɔí i mɔɔ kɛngá ngáá háwu taá Jísu tí lí Jɛlúsɛl̃ɛ. Í mɔ́ɔ kɛ ngáá háwu tí lɛ́ Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi wutevésui, i ɣɛ ma, “Ná yá lɔ tí yáá ɣɛ́ ngáá Ngalángi H̃íỹɛndou Loí, kɛ bé ná bɔwɔ́ wa, yí gúla ndɔwɔlɔ́i wa.

¹⁰ Sífaa pɔnɛngɔ́ɔ́ lé Ngalá Kɔ́lɔi h̃u ngáá sí, ‘Ngalá ngáá nde ngi w̃álekaitii ma ngáá ti í w̃ááh̃u béle ngáá pangɔ́.’

¹¹ Í mɔ́ɔ ɣɛ ma, ‘Taa í w̃ááh̃u béle í gɔ́wɔi ɣéle tɔ ɛi híɣa kɔtu wá.’ ”

¹² Jísu i Ngutuwɔ́ Ỹína Nyɔí woo yápoteni, i ɣɛ ma, “Pɔnɛngɔ́ɔ́ lé Ngalá Kɔ́lɔi h̃u ngáá sí, ‘Nuu fíli álaa ngi Yálangi, Ndemɔí, h̃úúgɔvɔ.’ ”

¹³ Ná Ngutuwɔ́ Ỹína Nyɔí í vílani ngi h̃úúgɔvɔngi sí kpɛ́lɛɛ mbóma ngáá Jísu, i Jísu loní náa ná, í lí nɛ́nɛ.

Jísu i ngi yéngengi lɔkulá héini Galéli lataí h̃u

¹⁴ Kɛ Jísu i yangáimanga tátai sí h̃u taá náá lolí ngáá Galéli Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi yákpangi h̃u. Aáva maa woo í híya híyani hááli tataí ná h̃u.

¹⁵ I ɣɛi áá nungáitii kalámbo Ngala fɛ́li máákpɔ wotaítii mbu. Aáva nuu kpɛ́lɛɛ ti ɣɛ́i taá tɛ.

Násɔlɛ yeláitii ti bééleni Jísu wa

¹⁶ Kɛ Jísu i liingá Násɔlɛ taí h̃u mbéi tí makɛ́ni na. Aáva ná i ɣɛ́i ngáá Ndɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Fóloi, Jísu i liiní Ngala fɛ́li máákpɔ wotaí wu, bɔw̃álale ngi ndá lúva veleí i ɣɛi ngáá ná. Kɛ i yooɣénga í ló ngáá í Ngalá Kɔ́lɔi gála.

¹⁷ Kɛ nungáitii tí Ngalá ndaa háá lé mɔ́i Aisáya gɔlɔ vɔnɛngɔ́i yeɣénga, tí fé ngeyá. Kɛ Jísu i kɔlɔí ná w̃ááhulonga í ỹándai tá lɔ su mbéi pɔnɛngɔ́i na ngáá sí,

¹⁸ “Ndemɔí Ngalángi Ỹínangi lɔ́ pólu, bɔw̃álale, i lokolongá mbá ngáá ngí kééla woó vándai lé nyaani yélaitii ma. I tɔ́venga ngáá ngí sítii ti wumááwondai w̃ááheehe wó ti ngáá pelésina, ná vólu, ngí mɔ́ɔ sítii mbaló ti ngáá mbole yeláa. Ngí mɔ́ɔ sítii ngumááwo ti ngáá nungáá taa ɣɛ́ faa báma h̃u.

¹⁹ Ná vólu, ngí fowói sí w̃ááheehe wó Ndemɔí Ngalá ngáá vá ngi vóngaitii ngumááwoma.”

²⁰ Kɛ Jísu i mɔɔ kɔlɔí ná w̃ááɣalanga, í fé volú Ngala fɛ́li máákpɔ wotaí wuu bɔ́mba w̃ɔí yáa í héi. Nungái sítii kínɛi tí ɣɛ́i Ngala fɛ́li máákpɔ wotaí ná wu, ti yaah̃ú i ɣɛi nɔ́ɔ Jísu wa tíiŋ.

²¹ Kɛ Jísu i ɣɛa ti w̃a, “Ngalá ndaa wói wú mɛ́ningɔ ngáá kalá i hitɛngá hááwɔ.”

²² Nungáitii kpɛ́lɛɛ tí ngoo vánda léni kɔwɔ́ato Jísu wa aáva ti gindáá vílingɔ i ɣɛi lá ngáá ngoítii í ndéni ngáá pangɔ́. Kɛ tí pɛ́lɛnga mɔɔningí wóma, tíwaa ɣɛ́ ta, “Kɛ́mbɛ Joosɛ́ lói lɔ ngáá sí?”

²³ Kɛ Jísu i ɣɛa ti w̃a, “Ngí kɔlɔ́ gíte kpál̃au ngáá kɛ wá lɔɔ vá faanɛ́ɛ́ngi sí héima mbɛ́, wú ɣɛ́ ta, ‘Mbaló mbó mɔ́ɔ walaí, bɔwɔ́ waló ná.’ Ná vólu, wáá mɔ́ɔ ɣɛ ta, ‘Sí ní mɛ́ningɔ ngáá yí kɛ́ngɔ Kapɛ́ɛ́niya taa h̃u, ta ɣɛ ná í bɔ́wɔ bɔ́wɔ lái h̃u.’ ”

²⁴ Í mɔ́ɔ ɣɛ ti w̃a, “Kɛ́ ngí tɔɔỹái le wú w̃á, Ngalá ndaa háá lé mɔ́ɔ fíli, tɛí lokohéi mbu kpɔwɔ́ bɔ́wɔ lái h̃u.

²⁵ Nyá lɔɔ mɔ́ɔ́ tɔɔỹái le wú w̃a ngáá ponyah̃á bih̃íw̃aa ti ɣɛ́i Ísulɔ yeláitii ndiiwáá siỹɛndópoi sí tɔ́ɔ ɣɛ́ ma Iláija ngi ndá yéteyangi h̃u. Ngoowaí í léveni fowó sáángɔ sikpɛ́ fááw̃a, ndɔlɛ walá í gúla Ísulɔ yeláitii kpɛ́lɛɛ má.

²⁶ Kɛ́ ná fíli sú, Ngalá ngáá Iláija lɔvení ti tá fíli ngéle, kɛ́ í tɔvení ponyah̃á yiláá ngéle í ɣɛ́i taí sí h̃u taá náá lolí ngáá Sálɛfa í ɣɛ́i tataí sí h̃u taá náá tolí ngáá Sáidɔ.

²⁷ Ná vólu, nuu bíh̃iw̃aa ti ɣɛ́i Ísulɔ nduwu w̃aa heebɛí í ɣɛ́i ti w̃a Ngalá ndaa háá lé mɔ́i Iláisa ndá yéteyangi h̃u. Kɛ́ ti tá fíli taá mbaló máahɔlɔni kɛ léi siỹɛndópoi sí tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma Nááma í gúlani ndɔwɔlɔ́i sí h̃u tɔ́ɔ́ náá lolí ngáá Síliya.”

²⁸ Nungái sítii kpɛ́lɛɛ ti ɣɛ́i Ngala fɛ́li máákpɔ wotaí ná wú, ná tí ngói sí ỹɛ́nini Jísu í ndéni, ti liiyáw̃al̃angɔ i ɣɛi lá ngwála.

²⁹ Kɛ ti yóóɣenga ngáá ti Jísu hou tí kulá taí wa. Ngihéi sí ti lái longɔ́ í ɣɛ́i lá mbá, tí liiní ngáá Jísu ngihéi ná yasɛ́lɛ sɛlɛmái ngáá tí túkpe.

³⁰ Kɛ́ Jísu i hiyaní faŋaí liiwáá, í gúla naa wa, í lí ngáá lii velé.

Siỹɛndópoi ỹína nyɔí í ɣɛ́i polú

³¹ Kɛ Jísu i yeingá Kapɛ́ɛ́niya taa h̃u í ɣɛ́i Galéli lataí h̃u, í pɛ́lɛ nungáitii kalambóma Júsuaitii ti Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Fóloi w̃a.

³² Nungáitii kpɛ́lɛɛ kpɛ́lɛɛ ti gindáa vílingɔ i ɣɛi lá ngáá ngi gálambongi, bɔw̃álale kalambongí í mboní, ngakpá ngí ɣɛi su.

³³ Folói ná w̃aa vá, siỹɛndópo yiláá i ɣɛi Ngala fɛ́li máákpɔ wotaí wú, ỹína nyɔí i ɣɛi polú. Ỹína nyɔí i kɛní ngáá háwu siỹɛndópoi ná í bái woo wála h̃u, i ɣɛ ta,

³⁴ “Kpóu! Ndeé lɔ í lóngɔ yí kɛ ngáá ni ye yɛ́i yí ngáá Jísu, Násɔlɛ w̃ɔ́i? Yí vaá ngáá yí ni ɣɛ kíli ỹaaní? Ngí kɔ́lɔ ele wáá ngáá í ye. Yá lɔ yí ngáá Ngalángi Hɛ́ɛ́ma W̃ɔ́i í í lɔ́vengɔ ngeleí sí wu.”

³⁵ Kɛ́ Jísu i kpaní ỹína nyɔí w̃a ngáá kule, i ɣɛ ma, “W̃aa ɣɛ ló, yí léve siỹɛndópoi sí volú!” Kɛ ỹína nyɔí ná i kɛngá ngáá háwu siỹɛndópoi ná í h̃úndɛ ndɔwɔlɔ́i wa ti kpɛ́lɛɛ kpɛ́lɛɛ ngááh̃u w̃a, í léve polú, aáva aa ỹanda héini siỹɛndópoi wa.

³⁶ Nungáitiini kpɛ́lɛɛ ti gindáá vílingɔ i ɣɛi lá. Kɛ tí pɛ́lɛnga ndemá ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ w̃a, tíwaa ɣɛ́ ta, “Ndee gálambo taali lɔ ngáá sí? Ngakpangí lɔ ngeyá ngáá aa nde ỹína nyɔítii má ngáá ti léve nuí volú, aáva taá léve polú.”

³⁷ Faalɔ, Jísu w̃aa woo í híya hiyáni hááli hááli tataí ná h̃u.

Jísu i nuu bíh̃iw̃aa walóni

³⁸ Kɛ Jísu i gulangá Ngala fɛ́li máákpɔ wotaí wuu wá, í lí siỹɛndópoi sí vɛ́lɛi la tɔ́ɔ ɣɛ́ ma Sáimɔ. Sáimɔ njéé w̃ɔi va seebɛngɔ́ i ɣɛi lá ngáá kɔɔlɛ́hulai í ɣɛ́i ma. Faalɔ, tí ndení Jísu w̃a ngáá í bɔ́ mba, í mbaló.

³⁹ Kɛ Jísu i liingá ngéle, í ndé kɔɔlɛ́hulai w̃a ngáá kɛ aa bé nyah̃ápoi ná wa. Aáva i bení mba. Kɛ maa nyah̃ápoi i yooɣénga nɔ́ɔ ngáma, í mɛɛni hé ti yɛ.

⁴⁰ Ná fóloi í ɣɛ́i áá víla, nungáitii tí vaaní ngáá seebɛ yeláitii kpɛ́lɛɛ kpɛ́lɛɛ Jísu yelé. Seebɛ híi laali taali kpɛ́lɛɛ i ɣɛi ti wa. Jísu va i loko vɛ́lɛni tí w̃a ngáá ngilá ngíla, ti kpɛ́lɛɛ pá tí wálo.

⁴¹ Ná volú mɔ́ɔ, Jísu i ỹína nyɔítii tevéni nuu bíh̃iw̃aa volú. Aáva ná tɔ́ɔ ɣɛ́ taa léve nungáitii polú tɔ́ɔ ɣɛ́ taá woo gúla gbél̃eiŋ, tíwaa ɣɛ́ ta, “Yá kái kái tɔ́ yí ngáá Ngalángi H̃íỹɛndou Loí!” Kɛ́ Jísu i kpaní tí w̃a ngáá kule ngáá tí w̃áá ɣɛ ló. Aa kɛní tɔɔ yɛ́pɛ bɔw̃álale ti ɣɛ́i kɔlɔ́ ngáá láa lɔ í ngáá Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i.

Jísu í Ngala ngói lení Ngala fɛ́li máákpɔ wotaí wú

⁴² Ná ngele í wóni, Jísu i gulaní taí wa, í li tevé mba h̃u mbéi nuu fíli áá ɣɛ́i na. Kɛ nungáitii tí pɛlɛngá kɔlíma. Ná tí tɔní, ti ɣɛ́i taá yákpa ngáá í ló náá na, álaa mɔ́ɔ lí.

⁴³ Kɛ́ Jísu i ɣɛi ti w̃a, “Kɛ ngí li ngí keela woó vándai lé taa vekáitii bɛ́lɛ sú kɔwɔ́ato Ngalángi w̃ásandai wa, bɔw̃álale ná lɔ Ngalá ngí tɔ́vengɔ ma.”

⁴⁴ Faalɔ, i ɣɛi áá keela woó vándai lé Ngala fɛ́li máákpɔ wotaítii kpɛ́lɛɛ mbu ti ɣɛ́i Judíya lataí ná h̃u.