FÉLEPA 2 - Kɛ́lɛ Niinaí

Jísu h̃uu áá wɔ́ɔlɔ aáva ngakpángɔ

¹ Faalɔ, ná nduwú h̃u fíli áá ɣɛ́ lɛ́a ngáá wú ye wú báha gilíi w̃a Kílisitii wa, ɔɔ ná wɔ́lii wáá ɣɛ́ ndiiyapɔpɔ́ fíli mááhɔlɔnga áá gúla ngi lóngi h̃u, ɔɔ ná wɔ́lii mbala lopo laa fíli áá ɣɛ́ wú lówah̃u wáá Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi, ɔɔ ná kɛ́ɛ́hɔ pánda fíli taá ngaah̃u w̃aaw̃aanú áá ɣɛ́ wú yáá ỹɔ́w̃ɔ ỹɔw̃ɔ́ hááw̃a,

² kɛ a ní góóh̃unɛi wú kúla ngáá sí wú ɣɛ́ kíli áá ɣɛ́ yíla wú gísiyai h̃u. Ná wáá ngáá, wú ló ngáá ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ. Wú gísiyai í ɣɛ́ yíla háwu yiláá fááw̃a.

³ Ndii álaa ɣɛ́ nɔ́ɔ wú góó ya faa ɣɛ́ fááw̃a bɔwɔ́ yɛ́, kɛlaa wɔ́ɔ́ ɣɛ́ wáá faa ɣɛ́ yonga téve fááw̃a bɔwɔ́ w̃á fúŋ. Kɛ́ a bɔwɔ́ wu nga njéi ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ yɛ. Nuu fíli álaa bɔwɔ́ yéɣe ngáá ngangímba w̃ɔ́ɔ́ ɔ́ɔ́ lɔ́ve ngi mbálangai mba.

⁴ Wú tá fíli wálaa béɣe nɔ́ɔ léi ngáá bɔwɔ́, kɛ́ wú béɣe ngáá wú mbálangaitii ti hái bɛ́lɛ.

⁵ Kule lɔ wú w̃á wú gísiyaitii ti ɣɛ́ kíya Jísu Kílisitii ndái í ɣɛ́i na.

⁶ Kíya bɛ́lɛ Ngalángi ndá bátɛ gilií í ɣɛ́i su, kɛ́ Jísu aa bɔwɔ́ h̃uw̃aí Ngalá ma ná hááw̃a.

⁷ Kɛ́ aá ɣéle, aa bɔwɔ́ h̃uu ɣɛi wɔ́ɔ́lɔ, í bɔwɔ́ ɣɛ́ ngáá nduwɔ lopó ɣɛ kíli, í ɣɛ kíya nuu búsa í na.

⁸ I bɔwɔ́ wú nga njéini, í gólo saalái ɣéle tɔ faaw̃a, í li bɛ́lɛ í tó kulɔ́sii w̃a háálai gíte wa í mbóni.

⁹ Háwui sí hááw̃a, Ngalá ngi kɛ́a ngáá háwu ngufema wála í hé mbɛ tɔvengɔ́ ngufema kpɛ́lɛɛ mbá. Í mɔɔ toow̃aá wála he ngeyá tɔvengɔ́ toow̃aá kpɛ́lɛɛ mbá.

¹⁰ Sítii kpɛ́lɛɛ tí ngelegóóh̃u ɛ́ɣɛ ngélewu ɛ́ɣɛ ndɔwɔlɔ́i wu tiyá lɔɔ vá wú máá hítɛma Jísu yɛ ngufema h̃u, tí fɛ́li.

¹¹ Nuu kpɛ́lɛɛ pá taá nde lííwaa wála ngáá Jísu Kílisitii lɔ í ngáá Ndemɔí kɛinɔɔ́ Kɛɛɣɛí Ngalá í ngúfema w̃ááhɔlɔ su.

Wú gɛɛ haítii ti ɣɛ́ ngáá temúleɣa ɣɛ́ kíli ndɔwɔlɔ́i h̃u

¹² Faalɔ, mu mbála vandáitii, kɛ kíya nɔ́ɔ hɔ́wɔ fíli wú gólongɔ í ɣɛ́ngɔ lá mbɛ́ ná ngí ɣɛ́ngɔ wú lóów̃a, aá lɔ ngáá faa wúú ỹííngɔ ngáá wú gólo mbɛ́ sí h̃u ná ngáá mɔ́ɔ wú lóów̃a. A yakpá wú wú wúmaawongi wúkula ngáá wú yákpangi kpɛ́lɛɛ Ngalá mbɛ.

¹³ Sífaa Ngalá tɔ áa yénge ngáá wú ye, áá kɛ ngáá háwu áá ɣɛ́ ngáá wú líívo fáá ngáá wáa sítii kɛ áá nɛ́ɛ́ mbɛ.

¹⁴ A sí kpɛ́lɛɛ kɛ́ wálaa kpaalɛ gulá wo kɛlaa ndaahasá,

¹⁵ kɛinɔɔ́ wú ɣɛ́ ngáá faa ỹɔ́u ɣɛ tála yelaa. Ná vólu, wú ɣɛ́ ngáá Ngala ndéngaa, wú w̃ááw̃uỹangɔ í ɣɛ́ la fó ngáá nuu fíli álaa faa ỹɔ́u lɔ wú h̃u ná wú faa ỹɔ́u yélaitii ndiiwáá faa ỹɔ́u yéteyangi sí h̃u. Kɛ́ wú holó ti liiwáá kɛ kíya temúleɣaitii tí na ngeleí ya

¹⁶ ngáá Ngalángi gééla woo vandaí lendáá nungáitii ma, keela woí sí áá kɛ́ ngáá háwu nuu áá ndɛɛh̃u gítei w̃ááhɔlɔ. A ndi ngu ma ngáá ná ɣɛ́ndaa kɛinɔɔ́ ngí maayónga tevé folói ná w̃á Kílisitii íwaa vá vaamá ma ngáá kɛ mɔ́l̃ɛi sí ngí mbóngɔ aa ngáá mɔ́l̃ɛ gbááma.

¹⁷ Wú lángi sí wú su ngáá Ngalá wú waá maah̃ú haa ɣɛ́ mbɛ í ngeyá ngáá saáɣa ɣɛ kíli, bele pá bɛ́lɛ ní ỹááw̃ɔi áá vú maah̃u ngáá saáɣa wɔli, ná aa kóóh̃unɛɛ. Aáva ní góóh̃unɛi ná vá, a mu kpɛ́lɛɛ maá mbo.

¹⁸ Ngimɔ́ɔ́ nɔ́ɔ wá bɛ́lɛ nɔ kɛ wú góóh̃unɛɛngɔ aa ɣɛ lá, a mu kpɛ́lɛɛ mú mbó.

Tímoti ɛ́ɣɛ Ɛpafulɔdáitɔ

¹⁹ Ná wɔ́lii áá ɣɛ́ ngáá Ndemɔí Jísu luw̃áma h̃ú háa, kí tɔ́ na ngáá ngí Tímoti lɔve wú yéle h̃umbuwa kɛinɔɔ́ í yángaima ngéle í fái sítii suu ɣɛ ngáá ngé táa híya ngáá wú ye ngáá sí áá nduwúh̃ulɛ ngáá ngé.

²⁰ Nuu véka fíli aa ngéya ɔ́ɔ́ ɣɛ́ ngáá Tímoti ɣɛ kíli lɛ́i naá láa ni gísiyai ɣɛ́ kílii í yíla. Laáva tɔɔỹaá hááw̃a kpéɣengɔɔ lé ngáá wú ye.

²¹ Nuu vékaitii kpɛ́lɛɛ ti beɣéngɔɔ lé nɔ́ɔ léi ngáá ti hɛmbɛ́ma háitii. Kɛ́ sí fíli kɔwɔ́ i tóngɔ Jísu Kílisitii wa, taá béɣeni fááw̃a.

²² Tímoti i kɛngá wú ngátɔ mba ngáá kpeɣéngɔ gíte le ngáá Ngalángi yéngengi, bɔw̃álale naá laa ni yéngenga su yíla kíya ndoúni ngaa kɛɛɣɛ́ taa yénge ngáá kɛinɔɔ́ Ngalángi gééla woí í lɔ́ve naa wutúwɔ.

²³ Faalɔ, kí tɔ na gíte ngáá ngí tɔve wú yéle ná nɔ́ɔ léi ngáá ɣɛ́ kɔlɔ́ sí áá vá hiyamá ngáá ngé.

²⁴ Ná Ndemɔí Jísu áá lúw̃a ma, ndángɔɔ lé lá ngáá nyá bútei nyá lɔɔ vá wú yéle h̃umbuwa.

²⁵ Ngí gísiyaa lá ngáá kɛ aá lɔ pele w̃a ngáá ngí wú gééla hiya mbo mɔ́i Ɛpafulɔdáitɔ yangáima wú yéle, lɛ́i laá bɛ́lɛ í ngáá a mu mbála Yalá fɛ́li mɔ́i ta. Laá lɔ múl̃ɔ ngáá maa yénge mbo mɔ́ɔ́ ta. Naá laa lɔ ni ngáá Ngalá ndaa wói w̃ááɣawo mbélaa lɛ́i wú ɣɛ́ngɔ tɔvení ngáá í vá ngáá kpéɣema wɔ́lingaitii.

²⁶ Nyá lɔ́ɔ tɔve sífaa wú w̃ɔ́l̃i lɔ́ɔ́ sou búte, ná vólu, kɛngɔ́ɔ́ lé wú nga wúúlee ngwala ngáá sí wú mɛ́ningɔ ngáá seebɛngɔ́ i ɣɛngɔ lá.

²⁷ Tɔɔỹaá le, seebɛngɔ́ i ɣɛngɔ lá gíte saangɔ́ votó, kɛ́ Ngalá ngi ngááh̃u w̃ááw̃aanu hóungɔ. Aáva ngilangɔ́ aa ɣɛngɔ nɔ́ɔ lá léi, nyá bɛ́lɛ i ngááh̃u w̃ááw̃aanu hóungɔ ngáá í mááhaalongɔ ní w̃ááw̃aanuma wála vekaí sí yaa í ɣɛ́ngɔ áá vá mááh̃u.

²⁸ Faalɔ, tɔvendái lɔ náa ndíí wa ngwala kɛinɔɔ́ ná wáá tɔ múl̃ɔ wú góóh̃u í nɛ́ɛ, nyá bɛ́lɛ pá maaw̃aanumai í híɣe ma.

²⁹ A lokohéi mbu ngáá ndiilɛi wála ngáá wú mbála Yalá fɛ́li mɔ́ɔ Ndemɔí Jísu w̃aa véle w̃a. Ná vólu, wú wúfe nuu kpɛ́lɛɛ má ti ɣɛ kíli í ngáá siỹɛndópoi sí ɣɛ kíli,

³⁰ bɔw̃álale saangɔ́ votó ngi ɣɛngɔ náa lá Kílisitii yengengí háá nɔɔ́ má. Ná vólu, i loko híɣengɔ lɛɛh̃úi w̃ááh̃u ngáá í kpɔmba hé mbɛ́ sí wɔ́i belé hómbo wɔ́ɔ́ fé mbɛ́.