TI GƐ́Ɛ́ HAÍTII 20 - Kɛ́lɛ Niinaí

Pɔ́ɔ i lɔve tɔvéni Mɛsedóniya ɛ́ɣɛ Gilísi

¹ Ná kpɔɔlɔ́i í vílani, Pɔ́ɔ i keelá lóni Jísu volú yélaitii mba. Aáva ná í vílani nduwúh̃ulɛma ngáá ti ye, kɛ i hɛlingá ti w̃a, í péle hóu, áá li Mɛsedóniya lataí h̃u.

² I lɔve tɔvéni maa látai nátii su, áá nduwuh̃ulɛ́ ngóó bih̃íw̃aa le nungáitii ma. Ngapúmai tɛ́ɛ́lɛ, i wu kúlani Gilísi lataí h̃u.

³ Naa lɔ í ngalu sáángɔ ɣɛ́i na. Ná naa Júsuaitii ti ɣɛ́i faa h̃uubatɛ́ mbóni ndɔɔwu h̃ú ngáá tí faa bá nda Pɔ́ɔ w̃a naa h̃u í ɣɛ́i náá áá vá víli má keléngi h̃u í lí Síliya lataí h̃u, i kpatɛní gi má ngáá í yangáima í lɔ́ve kpóloo ngáá Mɛsedóniya vele.

⁴ Sítii ti lííni ti Pɔ́ɔ wuya peléni, ti ɣɛ́i ngáá Pilɔ́ h̃íỹɛndou loí Sopátɔ. Sopátɔ va, ngi láá h̃u i ɣɛi ngáá Bɛlíya. Kuya pelé yélaa vekaítii ti ɣɛ́i ngáá Alesitáákɔ ɛ́ɣɛ Sɛkúndɔ tiyɛ́i ti láá h̃u í ɣɛ́i ngáá Tɛsalónika, ɛ́ɣɛ Gééyɔ lɛ́i ngi láá h̃u í ɣɛ́i ngáá Dɛ́bi, ɛ́ɣɛ Tékekɔ ɛ́ɣɛ Túlofimɔ tiyɛ́i ti ɣɛ́i ngáá Ésiya lataí h̃úu yélaa, ɛ́ɣɛ Tímoti.

⁵ Siỹɛngái sítii tí liiní vele la, aáva tí ni w̃áálɛlɛni taí sí h̃u taa naa lolí ngáá Túlowa.

⁶ Ni vílini keléngi h̃u Félepa taa h̃u ná kúi ná í gúlani su taá tolí ngáá Kuí Maa Bíle Ɛ́i Lɛ́ Nga. Aáva ná foló ndɔ́ɔ́lungɔ í gulaní su, ní ti w̃ááleni Túlowa taa h̃u. Naa lɔ ní foló ngɔ́felangɔ ɣɛní na.

Ngakɛ́ɛlɛ séi heingí Pɔ́ɔ í mbóni Túlowa

⁷ Ná í ɣɛ́i ngáá Sívili holoí, ní yatɛ́ni mba ỹanda yílaa ngáá ní laaỹɛ́ ỹanda yílaa. Pɔ́ɔ i Ngala ngóó lení nungáitii ma aáva i Ngala ngói h̃uu ɣɛí gooh̃á sífaa i ɣɛi kpatɛní gi má ngáá í lí folo vékai w̃a. Faalɔ, i loní suuɣɛmá, í ló su kuyái í foló.

⁸ Lámbo kpih̃íw̃aa i ɣɛi mbéi ni ɣɛ́i naa w̃ɛ́ɛ́ na kɔlɔ́ɔ vele lomuí ná tá h̃u ngeleya pɛ́lɛi h̃u.

⁹ Ndakpa niiná ngílaa sí taa ɣɛ́ ma Yútikɔ i ɣɛi héini wúndai la nyii áa lɔ́ve lá naa h̃u Pɔ́ɔ í ɣɛ́i nɔ́ɔ áá ndi ngu ma ngáá njɛpɛí vúndaa kélei. Ná í ɣɛ́i náa nyii walá h̃u, i yeiní, í h̃úndɛ. I yeiní áá híɣe ngeleya pɛ́lɛi ngi héi heingá sáángɔ ŋál̃a, í h̃úndɛ ndɔwɔlɔ́i wa. Aáva tí ngeɣéni naá saangɔ́.

¹⁰ Pɔ́ɔ i yeiní na, í hítɛ wumbú ya, í lá siỹɛ́ngi sí vúw̃ai w̃a, í lokoítii mbelé mbéle ma, í nde nungái ma, i ɣɛ tá, “Wú h̃úú álaa bɛ́li, ndɛɛh̃ú lɔ su.”

¹¹ Kɛ Pɔ́ɔ i lɛɛngá kɔlɔ́ɔ veleí ngeleya pɛ́lɛi h̃u, tí ndaaỹɛ́ngi wo. Ná í lóni Ngala ngói h̃úúɣɛ má múl̃ɔ í ló su ngele í wo, i gulaní náa taí ná wa, í lí.

¹² Nungáitii tí liiní náa ngáá ndakpa niinángi ná, tí ndaaló ngi vɛ́lɛi la ndɛɛh̃ú i su. Aáva ti liilángɔ i ɣɛi lá múl̃ɔ tɔ́.

Pɔ́ɔ gulaní Túlowa, í li Míletɔ

¹³ Ná ná gúlai sú, ní tóni vele la, ní li kelé ngwálai ŋál̃a, ni víli su, ní li Asɔ́ taa h̃u. Naa lɔ ni ɣɛ́i naa vá Pɔ́ɔ yeɣéma na kelé ngwálai h̃u. I ɣɛi faa h̃uubatɛ́ngi sí woí, sífaa i ɣɛi áá híya gɔwɔ́ w̃a, í lí tái ná h̃u.

¹⁴ Ná í ni w̃ááleni Asɔ́, i viliní náa kelé ngwála h̃u aáva ní ndií naá ngu ma ní li Miteléni taa walái h̃u.

¹⁵ Folo vékai w̃a ni mɔ́ɔ viliní nɔɔ́ na kelé ngwálai h̃u, ní wu kúla ỹandái ná naa w̃ááyele mbélengɔ ngáá njɛí taa náá lolí ngáá Kíyɔ naa gaká vékai w̃a. Folo vékai w̃a múl̃ɔ, ni lɔ́veni ní li ỹandái ná njɛí mbelé mbélengɔ taa naa lolí ngáá Sámɔ. Ná vólu, folo vékai w̃a, ní wu kúlani náa tái ná h̃u taa naa lolí ngáá Míletɔ.

¹⁶ Pɔ́ɔ i ɣɛi náá kpatɛní gi má ngáá í ló kelé ngwálai h̃u, í lí í lɔ́ve Ɛ́fɛsɔ taa h̃u w̃a kɛinɔɔ́ ɔ́ɔ́ vá ló Ésiya lataí ná h̃u, sífaa i ɣɛi áá maahulá ngáá í fólo Jɛlúsɛl̃ɛ taa walái h̃u ná wɔ́li ɔ́ɔ́ bɛ́ma ngáá í fólo ná Pɛnɛkɔ́sii holoí w̃a.

Pɔ́ɔ hɛ́lima yɛpɛí í púni kele ɣelé mbélaitii ma ti gúlani Ɛ́fɛsɔ

¹⁷ Pɔ́ɔ i loí Míletɔ taí h̃u í keelá lɔ́ve Ngala fɛ́li mbélai ti géle ɣele mbelái ngelé Ɛ́fɛsɔ taa h̃u ngáá nátii ti vá.

¹⁸ Ná ngutuwɔ́ai nátii ti lɛ́ni taí h̃u, kɛ Pɔ́ɔ i ndengá ti w̃a, í ɣɛ ta, “Wú kɔlɔ́ kɛ kíya ngí ní lɛ́ɛ́h̃ui h̃uuhíyangɔ táingi ná kínɛi sú ngí ɣɛ́ngɔ wú lóów̃a í séi hésendaa holói w̃á ngí ɣɛ́i Ésiya lataí ná h̃u.

¹⁹ Ngí yéngengɔ Ndemɔí Ngalá mbɛ́ ngáá lii ɣɛ́ni wɔɔlɔ ɛ́ɣɛ ndiiỹaaníi ɔ́ɔ́ ɣɛ́ nɔ́ɔ má. Ngí ɣɛ́i ngáá mbo kɛ kíya bɛ́lɛ suugɔvɔ́ bá kpangáitii tɔ́ɔ́ vá mááh̃u ngáá faa ỹɔ́i Júsuaitii tɔ́ɔ́ suubátɛ fááw̃a ndɔɔwu h̃ú.

²⁰ Wú kɔlɔ́ ngáa ngáá nɛ́ɛ́ baní wɔ́lɔ su ngáá Ngalá ndaa wóó fíli súúɣɛndaa áá kpɔmba hé wú yɛ. Kɛ́ ngí wú gálambonga lííwaa ɛ́ɣɛ wú vɛ́lɛitii nda bɛ́kpɛ.

²¹ Ngí ndengá Júsuaitii ma taa sítii taa ngáá Júsua ngáá kɛ tí vóte Ngalá mba, tí vólu yáfe ti háá ỹɔítii mba, ti lá ngáá mu Lemɔ́i Jísu.

²² Ná vólu múl̃ɔ, Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi i kpándanga nga ngáá ngí lí Jɛlúsɛl̃ɛ aáva ngáá kɔ́lɔ sí áá vá ɣɛmá ngáá ngé na.

²³ Ngí kɔ́lɔ nɔ́ɔ léi ngáá kɛ taa fíli su ngáá lí na, Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi aa kísitɛ na ngáá kɛ pelésinalai, ɛ́ɣɛ faa bámaitii tiyá lɔɔ máále.

²⁴ Kɛ́ ngáá lɛɛh̃úi yeɣéngɔ ngáá ŋani fíli bɔwɔ́ yaa. Sí nɔ́ɔ léi kpéɣengɔ ma, aá waa ngáá ngí ngengengí sí wu kúla Ndemɔí Jísu í fengá ngéya. Maa yéngengi waa keela woó vándai léndai kɔwɔ́ato Ngalángi háá bɔwɔí wa.”

²⁵ Kɛ Pɔ́ɔ i mɔɔ ɣɛa ta, “Nyá lɔɔ sí lé búte wú w̃a ngáá ngí ɣɛ́a kɔlɔ náa ngáá kɛ wɛ́i kínɛi ngí lɔ́ve tɔvénga wú w̃ááh̃u ngáá Ngala ngóó lendái wú w̃á kɔwɔ́ato Ngalángi w̃ásandai wa, wɔ́i mɔ́ɔ tɔ́ kúnafɔ.

²⁶ Faalɔ, bɛlɛ́ búte ngí nde wú w̃á hááwɔ ngáá kɛ nuí fíli ngu ngáá ló su ta w̃áá yɛ fíli ɛi hiya má

²⁷ sífaa ngáá nɛ́ɛ́ baní wɔlɔ́ su ngáá ngí yɛ́pɛ wú yéle kɔwɔ́ato sí kpɛ́lɛɛ mbá Ngalá ngi súúbatɛngɔ.

²⁸ A bɔwɔ́ w̃aah̃ú belé, ná vólu, wú sítii kínɛi mááh̃u béle Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi í wú ɣɛ́nga ngáá ti wutúwɔɔ yélaa. A ɣɛ́ ngáá wú mbála Yalá fɛ́li mbélai ti w̃ááh̃u béle mbélaa wɛ́i wáá tiyéi Ngalángi í wú h̃ɔ́w̃ɔ hengá ngáá kpɔwɔ́ bɔ́wɔ H̃íỹɛndou Loí ná wáá ngáá, saáɣa haí sí í mbóngɔ.

²⁹ Ngí kɔ́lɔ ngáá kɛ ná ngáá ɣɛ́ ɣɛi volú yáfeni, nungáitii ti ɣɛ kíli í ngáá hɔlɔ wɔlí hulángɔitii taá va wú lííwaa wɛ́i wú gulángɔ ngáá mbaala bɔ́ kɛ kíli aáva tɛi wú w̃ááhaalo.

³⁰ Wá ɣéle tɔ bɛ́lɛ wú ngáá Ngala fɛ́li mbélaitii, nungáá tiyá lɔ vá gulamá wú h̃ú, tí tɔɔỹái vóte ngáá ndɛí kɛinɔɔ́ tí nungáá w̃ááhɔlɔ nátii ti ɣɛ́ ngáá ti volu yelaa.

³¹ Faalɔ, a w̃aah̃ú béle! A giséi ma ngáá kɛ fowó sáángɔ laa lówah̃u, ngáá béni wú lááhindaa wa kpindí bɔ́ngɔ foló wa ngáá ndiiỹaaní.”

³² Ná Pɔ́ɔ í vílani sí léma ti w̃a, kɛ i ɣɛa ta, “Ngí wú gáihanga náa Ndemɔí Ngalá ma ɛ́ɣɛ ngi gééla wói kɔwɔ́ato ngi háá bɔwɔ longí wa. Laá lɔ́ áá suuba fé wú yáá ɛ́ɣɛ í nɛ́ɛ́ma yéi wú w̃á sí Ngalángi ngandɔ́ɔ́lɔngɔ nungáitii kpɛ́lɛɛ fááw̃a í ti ɣɛ kíli batɛngá bɔwɔ́ hááw̃a.

³³ Ngáá nɛ́ɛ́ nuu fíli ngi wɔ́li faa viliní lii vólu, ɔ́ɔ́ bɔ́ɔ́ ɣɛ ngáá kaní kóle ɔɔ góóli kɛlaa kula.

³⁴ Wá bútei wú faa wɔ́lɔ mba ngáá kɛ kpɔ́wɔ bɔ́wɔ lokoí sítii tɔ ti kpɛ́ndɛ ma wɔ́lingaitii kulangɔ́ kɛlɛ́ma mbɛ́ ɛ́ɣɛ ní híya polu yeláitii ti ndá bɛ́ndɛ ma wɔ́lingaitii.

³⁵ Faalɔ, sí kínɛi ngí kɛ́ngɔ, ngí ngakɛ́nga ngáá wú ye ngáá ngenge kpákpa talií sí wóndai h̃uu lɔ áá kɛ mú bɔ sítii mba hómbo ngáá ti yɛ́. Mu gi ngí ló ngoí sí h̃u Ndemɔí Jísu í ndéni, í ɣɛ́i ta, ‘Kooh̃unɛɛ wála lɔ faa bɔ́wɔ ɣɛndáá h̃u í lɔ́ve faa bɔ́wɔ w̃aahɔ́lɔndaa wa.’ ”

³⁶ Ná Pɔ́ɔ í vílani sí lemá, i wumbú hítɛni naá taá tiyéni kpɛ́lɛɛ, tí Ngala fɛ́li.

³⁷ Ti kpɛ́lɛɛ tí wɔ́lɔni ná ti ɣɛ́i taá guulú gúúlu, táá hɛ́li ma ndo su.

³⁸ Sí gíte í ti yangɔ́lɔni ngwála, i ɣɛi ngáá ngoí sí Pɔ́ɔ í ndéni ti w̃a ngáá tɛí mɔ́ɔ yaah̃ú lá ma múl̃ɔ. Tí kuya peléni náa kelé ngwálai ŋál̃a.