TI GƐ́Ɛ́ HAÍTII 10 - Kɛ́lɛ Niinaí

Pítɛni ngaa Kɔníliya

¹ Siỹɛndópo yiláá taa ɣɛ́ ma Kɔníliya, í ɣɛi taí sí h̃u taa náá lolí ngáá Sɛsɛ́liya. Kɔníliya sí i ɣɛi Lóómi hóya hɔ́ndɔ ngilá mááh̃u ngáá ti núú walai. Ngi gúúwui sí va i ɣɛi sóya bɔsɔwɔngí h̃u taa tolí ngáá Étɔli Bɔsɔwɔngí.

² Kɔníliyani ngaa ngi vɛ́lɛ lowa wu yélaitii kínɛi, ti bɔwɔ́ gulaní kɛlɛ́ma Ngalá mbɛ. Aáva Ngalángi lúwambai i ɣɛi ti h̃u. Kɔníliya va ɔ́ɔ́ nyaani yélaitii kɔ ngwala. Aáva ɔ́ɔ́ Ngala fɛ́li hɔ́wɔ fíli.

³ Kɔníliya i geluní foló yílaa kpɔkɔ hólo yakpámai té té, kɛ i Ngalángi w̃áleka lɔngá kpál̃au ná í vá ngelé, i ɣɛ ma, “Kɔníliya!”

⁴ Kɛ Kɔníliya i kpelénga tííŋ áá lúwa, í mɔ́ɔ́ni, i ɣɛ ma, “Ndéé le, káwalai?” Kɛ malékai i ngoo yápotenga, i ɣɛ ma, “Í Yála fɛ́li ngói taa í hémbɛ wɔlingáitii yáá fe nyaani yélaitii mbɛ, Ngalá ngí lókoheinga mbu ngáá í í wóó yápote náa.

⁵ Faalɔ, siỹɛngáá lɔve, ti lí Jɔ́pa taa h̃u, tí siỹɛndópo yiláá tóli sí taa ɣɛ́ ma Sáimɔ lɛ́i ndaahéi pékai í ngáá Pítɛ í vá.

⁶ Aá lɔ ngáá sotá siỹɛndópoi sí vɛ́lɛi wu taá tolí ngáá Sáimɔ í ngáá suwa gɔlɔ́ batɛ mɔ́i ngi vɛ́lɛi í lóóni yívoi béla.”

⁷ Ná Malékai sí í yɛ́pɛni Kɔníliya yelé í lííni, kɛ Kɔníliya i ngi yénge mbelaa félengɔ lolínga taá ngu maa hóya yiláá sí í ɣɛ́i bɔwɔ́ gulaní kɛlɛ́ma Ngalá mbɛ.

⁸ Sí kpɛ́lɛɛ í híyani lá, i ndení ti w̃a, aáva í ti lɔ́veni náa Jɔ́pa.

⁹ Ná í ɣɛ́i ngáá foló yákpangɔ té té foló vékai w̃a, ná h̃u nátii ti ɣɛ́i náa taa bɛ́ɛ Jɔ́pa wa, kɛ Pítɛ í lɛɛngá pɛlɛ́i wú mba mbéinda naa yandángɔ í ɣɛ́i la ngáá í Ngala fɛ́li na.

¹⁰ Aáva Pítɛ í loí ná ndɔlɛ í sóu, i ɣɛi naa loí í mɛɛní ỹɛ. Ná ti ɣɛ́i náa taá mɛɛníi bátɛ, kɛ Pítɛ i gélunga.

¹¹ I tɔní ngeleya ndááwongɔ, í ŋáni tá lɔ kɛ kíya kula walá í na njeingɔ́ yíkpɔ, í hítɛ ndɔwɔlɔ́i wa kulangɔ́ ngáá ŋani áá ɣɛ́ hóuni ngolí yá nááningɔi wa áá njéi.

¹² Suwa híí kínɛi ɛ́ɣɛ kaaliáitii taá w̃ɔniáitii kpɛ́lɛɛ ɛ́ɣɛ fulú wɔ́li pékaitii ti ɣɛ́i su.

¹³ Kɛ i ngoo tá ỹɛ́ninga. Ngoí í mɛ́nini i ɣɛi ngáá sí, “Pítɛ, yooɣé, yí suwaí sítii paa, yí ti ỹɛ!”

¹⁴ Kɛ Pítɛ í ngapótenga, i ɣɛi ta, “Tɔɔỹaá hááw̃a, Kɛɛɣɛ́ Ngalá, ngáá kɛmá! Nápa ngáá nɛ́ɛ ŋani ỹɔ́u ỹɛ́ni ɔɔ kpaló mba wɔ́li.”

¹⁵ Kɛ ngoí sí í mɔɔ lengá, “Yálaa ŋani fíli tóli ngáá kpaló mba wɔ́li sí Ngalá ngɛ́i tolí ngáá kpaló mba wɔ́li.”

¹⁶ Faí sí i hiyandáá ɣɛní sáwa. Aáva ngaah̃ú w̃á nɔ́ɔ kɛ ngɛíngi ná kulangɔ́ í ɣɛ́i lá ngáá kula, í yangáimanga ngeleya.

¹⁷ Ná Pítɛ í ɣɛ́i áá gisíya ngáá faí sí wúi, naa yaah̃ú w̃a nɔ́ɔ kɛ siỹɛngái sítii Kɔníliya í ti lɔ́veni, tí Sáimɔ vɛ́lɛi wɔlínga, tí tɔ. Tiyá vá tí lííni naá, tí lo maa vɛ́lɛi w̃aa bákii la í ɣɛ́i maayelé mbélengɔ.

¹⁸ Tí tolíngi woní, tí mɔɔni mbó ngáá ná wɔ́li Sáimɔ Pítɛ i ɣɛi pɛlɛ́i ná wu.

¹⁹ Ná h̃u nɛ́nɛ kpɛ́, Pítɛ í ɣɛ́i áá gisíya ngáá faí sí wuí, kɛ Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi i ɣɛa ma, “Wɔlɛ lɛ́ɛ, siỹɛngáá sáángɔ tiyá lɔ í wɔ́li.

²⁰ Faalɔ, yooɣé, yí yéi pɛlɛí gɔwɔ́ wú. Yaá ngalí pu gɔwɔ́ h̃u wú líi haáw̃a wáá tiyéi, sífaa nyá bútei lɔ ngí ti lɔ́vengɔ í yéle.”

²¹ Kɛ Pítɛ í yéinga, i ɣɛ siỹɛ sáángɔi nátii ma, “Nuí sí wúwaa kɔlí aá wáá ngáá ngé. Ndeé lɔ wú váángɔ ma?”

²² Kɛ nátii ti ɣɛ́a ma, “Kɔníliya sí í ngáá nuu wálai Lóómi hoyaitii ti w̃aah̃u w̃ɔ́i ta laa lɔ í ni lɔ́vengɔ í yéle. Aá lɔ ngáá telembo mɔ́ɔ Ngalá ngaah̃ú. Ná vólu, Ngalángi lúwamba lɔ́ sú, aáva Júsuai kpɛ́lɛɛ taá wufé ma. Ngalángi w̃áleka i ndengɔ́ ma ngáá í nde í w̃a yí vá ngi vɛ́lɛ la kɛinɔɔ́ sí í í la yáá va ndemá ma í mɛ́ni.”

²³ Kɛ Pítɛ i lɛɛngá ngáá ti ye pɛlɛ́i wu, í ti laa w̃áá vɛ́lɛ. Ná ngele vekái í wói, taá tiyéi tí li. Aáva ti mbála Yalá fɛ́li mbélaa ti ɣɛ́i Jɔ́pa, ti lɛ́ingaa tí tóni ti wa, tí lí.

²⁴ Folo vékai w̃a Pítɛni i foloní Sɛsɛ́liya taa h̃u. Kɔníliya yaah̃ú i ɣɛi ti lúwɔ aáva i ɣɛi náa ngi wólondaitii ɛ́ɣɛ ngi mbálangaitii tolíni ỹanda yílaa.

²⁵ Ná nɔ́ɔ léi Pítɛ í ɣɛ́i áá lɛ́ pɛlɛ́i wu, Kɔníliya i ndaaw̃ɛ́ɛ́ni, í lá mbɛ ngufema h̃u.

²⁶ Kɛ́ Pítɛ í lókolani Kɔníliya yaá, i ɣɛ ma, “Yooɣé, yí ló. Nyá búte, nyá lɔ nɔ́ɔ ngáá nuu búsa.”

²⁷ I ɣɛi áá yɛ́pɛ Kɔníliya yelé, í lɛ pɛlɛ́i wu, í faŋa walá w̃áále ti w̃áákpɔngɔ mba ỹanda yílaa.

²⁸ Kɛ i ɣɛa ti w̃a, “Wá bútei wú suuwɔlɔ́ ngáá kɛ aa pele w̃a ni hávai h̃u ngáá Júsu w̃ɔɔ ɔ́ɔ́ báha kpahá sítii mba taa ngáá Júsua kɛlaa ɔ́ɔ́ ti héi heí. Kɛ́ Ngalá ngí ngakɛ́a ngáá ngé ngáá ngálaa nuu fíli tóli ngáá kpaló mba w̃ɔ́ɔ́.

²⁹ Faalɔ, ná wú keelá lɔ́vengɔ ngéle ngáá ngí vá, ngáá ngalí pungɔ́ gɔwɔ́ h̃ú vaa haáw̃a. Náá hááw̃a, nyá ngaa wú w̃ɔ́ɔ́ni, ndeé lɔ wú tólingɔ ma?”

³⁰ Kɛ Kɔníliya i ngoo yápotenga, i ɣɛ ma, “Folo sáángɔ gulangɔ́ w̃a náa su, ngi ɣɛ́ngɔ ní vɛ́lɛi wu ngáá Ngala fɛ́li táingi sí w̃a í ngáá kpɔkɔ hólo yakpámai té té kínɛi. Ngamá nɔ́ɔ́, kɛ ngí siỹɛndópo yiláa tɔ́nga lóóni kákala maa yílingɔ ngáá kula áá hólo.

³¹ Kɛ i ɣɛa má, ‘Kɔníliya, í Yála fɛli ngói taá í hémbɛ wɔlingáitii yáá fe nyaani yélaitii mbɛ, Ngalá ngí lókoheinga ti wu.

³² Faalɔ, keelá lɔ́ve Jɔ́pa taa h̃u Sáimɔ vomá lɛ́i ndaahéi pékai í ngáá Pítɛ. Aá lɔ ngáá sotá siỹɛndópoi sí vɛ́lɛi wu taá ɣɛ́ma Sáimɔ í ngáá suwa gɔlɔ́ bátɛ mɔ́i ngi vɛ́lɛi í lóóni yívoi béla.’

³³ Ná lɔ i kɛngɔ́ ngí keelá lɔ́vengɔ í vóma ngamá. Laáva i ɣɛa ngáá faa vánda ngáá yí váánga. Ni kpɛ́lɛɛ niỹá lɔ náá mbéinda Ngalá kákala ngáá ní wólilo sí kínɛi ma Ndemɔí Ngála ngí ndéngɔ í w̃á ngáá yí nde ni w̃a.”

Pítɛ yɛ́pɛi í púni

³⁴ Kɛ Pítɛ i pɛlɛngá yɛpɛmá, áá ɣɛ ta, “Ngí kɔ́lɔ náa ngáá tɔɔỹaá le ngáá kɛ Ngalá ngɛi suuwɔlɛ́ mbo.

³⁵ Kɛ́ aa lokohéi nuu kpɛ́lɛɛ mbú taa gúla ndɔwɔlɔ́ fíli su tiyɛ́i ngi lúwambai áá ɣɛ́ ti h̃u aáva táa sítii kɛ áá ɣɛ́ pele w̃a.

³⁶ Keela wói sí lɔ Ngalá ngí tɔvení nungái sítii ngelé ti ngáá Ísulɔ yeláitii. Ná wáá ngáá, keela woó vánda lendái kɔwɔ́ato ndiihéi wa Jísu Kílisitii w̃aa véle w̃a lɛ́i í ngáá Ndemɔí nuu kpɛ́lɛɛ fááw̃a.

³⁷ Wú faa wɔ́lɔ faí sí wa í híyani Judíya lataí kpɛ́lɛɛ sú í tɔkúla hei Galéli lataí h̃u naa h̃u Ngala ngoo lendái sí Njɔú yɛ́ í ɣɛ́i naá gulaní su kɔwɔ́ato nguya wondái sí wa.

³⁸ Ná wáá ngáá, kíya Ngalá ngí ngi Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi ɛ́ɣɛ ngi yákpangi yéini Jísu w̃a lɛ́i í ngáá Násɔlɛ taí h̃uu w̃ɔ́i. Ná vólu, kíya Jísu í ɣɛ́i áá lɔ́ve tɔvé áa faa vándaitii kɛ aáva áá nungái sítii kpɛ́lɛɛ mbálo ti ɣɛ́i Ngutuwɔ́ Ỹína Nyɔí yákpangi wu, bɔw̃álale Ngalá ngi ɣɛí Jísu laá polú.

³⁹ Niỹá lɔ ngáá héélea faí sí kpɛ́lɛɛ fááw̃a í kɛ́ni Júsua ti lɔwɔlɔí h̃u ɛ́ɣɛ Jɛlúsɛl̃ɛ. Ti pááni ngáá kpakpángi tí mbóni la kulɔ́sii w̃a, í ló na, í há.

⁴⁰ Kɛ́ Ngalá ngí mbuyoɣéni sái h̃u folói hawa kélei w̃a, í kɛ ngáá háwu nungáitii tí tɔ.

⁴¹ Nuí kpɛ́lɛɛ táá le yɛɛ́ tɔɔ́ ɣɛ́ ɣɛ́i tɔní, kɛ́ kɛ nɔ́ɔ léi niỹá ni ɣɛ́i ngáá hééleaitii Ngalá ngí lókoloni ni wa. Ní laaỹɛ́ni ỹanda yílaa ní ŋani bɔ́le ỹanda yílaa na h̃u í wúyoɣeni sái h̃u.

⁴² Jísu i ndengɔ́ ni w̃a ngáá ní kééla woó vándai lé nungáitii ma, ná vólu, ní ndé ngáá kɛ Ngalá ngí lókolongɔ mba ngáá sítii ti ndɛɛh̃u h̃u ɛ́ɣɛ saa yeláitii mbaaléve mɔ́i.

⁴³ Ngalá ndaa háá lé mbélai kpɛ́lɛɛ ti yɛ́pɛni kɔwɔ́ato Jísu wa ngáá nuí fíli áá lá la, ngi háá ỹɔítii suuhaa áá lo ndaahéingi h̃u.”

Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi vaalái sítii ngelé taa ɣɛ́i ngáá Júsua

⁴⁴ Pítɛ í loí nɔ́ɔ ngoí sítii nde ma, kɛ Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi i vungá sítii su ti wolílongɔ í ɣɛ́i lá keela woí sí w̃a.

⁴⁵ Júsuai sítii ti langɔ í ɣɛ́i la ngáá Jísu tiyɛ́i ti toní Pítɛ wa ti gúlani Jɔ́pa, ti gindáá vílingɔ i ɣɛi lá ngáá Ngalángi hé mbɛ wɔlingí, ná waa ngáá Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi i vúni sítii su taa ngáá Júsua tiyá bɛ́lɛ.

⁴⁶ Sífaa ti mɛniní ti laa wóitii maa í lóvi, ná vólu, táa faa wála walaítii nde Ngalá ngí ɣɛ́i kɛ́ni. Kɛ Pítɛ í ɣɛ́a ta,

⁴⁷ “Ele lɔ náa áá lokola sítii tuwɔ ngáá tálaa nguyaí w̃ááhɔlɔ ngáá njɛ? Tí Ngalángi hémbɛ wɔ́lingi w̃ááhɔlɔnga ná wáá ngáá Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi kíya nɔ́ɔ mú mááhɔlɔni.”

⁴⁸ Faalɔ, Pítɛ í ndéni ngáá ti nguyaí wó ngáá ti ye Ndemɔí Jísu Kílisitii laahéingi h̃u. Kɛ tí ndénga Pítɛ w̃á ngáá í lo ti loow̃á kuu félengɔ hááw̃a.