Iruuku 11 - IWE ỌNỊNỊỊrẹyị aduwa ọyịmẹ̀ ( Imt 6.9-13 ; 7.7-11 ) 1 Ẹkụhị ọnya, dị Ijeesu aa mẹ̀ aduwa aha ọnya aanị nị. Ịjị ọ sị hụụnị aduwa, dị ọnya ini ezirẹma anị kà a yọ ka, “Ananyị yị, sị zụ̀ yị, a mẹ̀ vọrọ ka yaa mẹ̀ aduwa, anka Ị́jọọnụ ọnị mẹ̀ rẹ sị zụ̀ ezirẹma anị!” 2 Dị Ijeesu ka, “Wàaa mẹ̀ aduwa nịnị, kà a ka: ‘Nda, â vọrọ ka à sị ụbanyị yị ịrẹha awụ. Navọ ụmẹ ịjọva awụ ọ̀ vẹ! 3 Navọ wa sị ịsọyịrị ẹkụhị-ẹkụhị ana a vọrọ ka yaa rịị yị! 4 Navọ wa vagu yi ịnị ịvị ayị; agụvị ka ẹ yị rẹẹ̄ vagu ọza ana àa rị ịvị ayị. Asị ụ zẹẹ ka à zama yị re!’ ” 5 Dị Ijeesu kà a yị wa ka, “À kà a ka ọza ịnya awụ nịnị ộ nọ ịdị ọta anị agẹvịrahụ, dị ụ kà a yọ ka: ‘Ọta amị, aarịhịnị, sị akara ẹẹta rere mi; 6 agụvị ka ọta amị ana aa hụrẹ eehi ộ vẹ ịdị amị, me yi re ịsa sị yọ.’ 7 Dị ọta awụ ọnọọ yà ịnịnẹ eehi, di o tụ́ ohi ka: ‘Navọ mị hẹẹ; a sị oze gù, ẹmịrị ezi emi ẹ sị sụ̀. Mẹ yị zụ kwẹẹtẹ na sị isu wee sì va yị wụ.’ 8 Dị ma kà a wụ ka ọ̀ọ daka ka ọnị ọ yị kwẹẹtẹ, dị ọnị ọ̀ na sị ọọ wụ, agụvị ka wâ vị ọta anị, ama agụvị ka ụhị ọ nyị wụ, wee yii họ̀ use, vi aa kwẹẹtẹ, dị ọ sị ọpa oni u wèe sì yị wụ nị. 9 Dị ma kà a wụ nịnị: Wee họ̀ use ịsa nịnị ka a vaa sị yị wụ nịnị! Wee sì ịsa nịnị ka u vee re e nịnị! Waa sị ụvọọ ká oze nịnị ka a vaa na oze yị wụ nịnị! 10 Agụvị ka avaba ọza ene èe họ̀ use ịsa, aā sịị yọ; ọza ene èe sì ịsa, oō re e; ọza ana àa rẹ sị ụvọ ká oze, a vaa na oze yọ. 11 Ẹwụ nịnị ana vị ada ozi, ozi ewu nịnị òo họ̀ use ivovo, wáá vaa sị ẹwụ odivii yọ nịnị? 12 Òo họ̀ use ajẹ, wáá zụ sị iku yọ? 13 Ẹwụ nịnị ana vị aza edivi, wàa yẹ ka â vọrọ ka wa sị ịsa ọyịza yị ezi ewu nịnị. Ụ mẹmẹ va yẹ ka Ada awụ nịnị ẹbẹẹba ọ yị vaa sị Ụhwẹ Ọnịnịị yị aza ana àa họ̀ ọ use anị.” Ẹnẹ sị ụkata yị Ijeesu? ( Imt 12.22-30 ; Ịmk 3.20-27 ) 14 Ijeesu aa dụ ụhwẹ echu ọnyaa jịnẹ hụụnị ẹngụ ogurenu ọnya. Ịjị ụhwẹ echu ọnọọ sị jịnẹ, dị ọnọrụ ọnọọ kụkụ aa kà ịrẹyị nị. Di o si hí aza ẹnẹ irenu nị. 15 Ama dị aza ẹnyị ịnị ẹnịnị ka, “Ụkata ọga ụhwẹ echu nịnị ana aā hị́ Ịbẹẹrịzẹbụ, Íjeesu aa sịị dụ ụhwẹ echuu jịnẹ nị.” 16 Dị aza ẹnyị eni ee sì ka ẹnị ẹ̀ zama a re nị. Dị ẹ ka Ijeesu ọ̀ sị apọtẹrẹwa hụụnị ihinẹba zụ̀ ẹnị nị. 17 Ama Ijeesu ộ yẹ ịsị eyee ro. Dị ọ kà a yị wa ka, “Ẹkụra ohinọyị ọ̀ọ sị gà hi ẹẹva, dị ẹ và eyi kà ẹngụ nị, vi o si vu ẹtẹ avọọ nị. Àa rẹ nyị irehi ana gà hi, dị ẹ và eyi kà ẹngụ nị, vị irehi ọnọọ aa hyẹdụ nị. 18 Echu ọ̀ọ rẹ kwẹẹtẹ tù ẹngụ anị, ị́jọva anị mẹmẹ zụ kwẹẹtẹ? M maanị aa kà, agụvị ka waa kà a nịnị ka ụkata Ịbẹẹrịzẹbụ m maa sịị dụ ụhwẹ echuu jịnẹ hụụnị ẹngụ aza nị. 19 Àa vị ụkata Ịbẹẹrịzẹbụ m maa sịị dụ ụhwẹ echuu jịnẹ nị, ẹnẹ sị ụkata yị ezi ewu nịnị ẹnẹ ẹnị raa sịị dụ ụhwẹ echuu jịnẹ? Ezi ewu nịnị ụvọta ẹ vaa kà a nị. 20 Ama àa vị ụkata Ohomorihi m maa sịị dụ ụhwẹ echuu jịnẹ nị, ọnọọ ộ sị zụ̀ ka ịjọva Ohomorihi ọ sị gụrị ẹwụ nịnị. 21 Ọza ana nyị ụkata ọ̀ọ kụ́ ẹnya ịrẹkụ anị, di ee sere irehi anị nị, ẹ yị nyị ịsị aa kanyị ẹnya anị. 22 Ama ọza ana nyị ụkata hu ọọ, ọ̀ọ vẹ, dị ọ sị ẹbẹẹba anị nyị nị, dị ọ dọ ọ ẹnya ịrẹkụ anị ọnị ọ sị ayị tụra, dị ọ kụ́ ọọ ẹnya, dị ẹ na gà a. 23 Ọza ẹnẹ ẹ̀ yị yà beri emi, vị aa bàrà mị nị. Ọza ene è yi pe mi kụ́ ịsa gụ, vị aa gara a haa mị nị.” Ọza ana và ị́rẹma Ohomorihi ( Imt 12.43-45 ) 24 Dị Ijeesu ka, “Ụhwẹ echu ọ̀ọ jịnẹ hụụnị ẹngụ ọza, dị aa ngụ ịnị ẹtẹ ọyịwụụ zị, di ee sì ịzị a vọrọ ka ọ̀ yà tụ́ ụhwọ́. Ò yi re aha, dị ọ ka: ‘Maa varẹma nọ ini eehi amị ọnị mị hụrẹ vẹ.’ 25 Ịjị ọ vẹ, di o ve tù ka a si oo hì, a sị avaba anị tenyi nị. 26 Dị ọ varẹma, dị ọ na kụ́ ụhwẹ echu ịhịmba ọsa ana hyakụ divi hu ọnị nyẹmba; dị ẹ vẹ, dị ẹ va ra ịzọọ. Dị ọdịrẹma ọza ọnọọ kuku si divi huna, ọ mẹẹ̄ vịdịị yà.” Inohine obooro 27 Íjeesu mẹ̀ maanị sị ịrẹyị ẹnẹnị kà, dị ọnẹẹ ọnya ana yà ịnị ọkọnị aza ẹnẹẹ, nowu tụ́ ẹba dị ọ ka, “Ọnẹẹ ana ma wụ, dị ọ kà wụ ịrẹva, ộ da jẹ.” 28 Dị Ijeesu ka, “Eyiye de, aza ana aa wụ́ ịrẹyị Ohomorihi, dị ẹ rẹ sị tụ́ ịnị ayị, ẹ vị ana jẹ nị.” Aza ẹnyị ê sì apọtẹrẹwa ( Imt 12.38-42 ) 29 Ịjị aza ta gụ kara Ijeesu, di o nyima dị ọ ka, “Aa! Anụmẹ ọnọnị ệ da divi kẹnẹ. Eyee sì apọtẹrẹwa, mẹ yị vaa sịị zụ̀ wa, ẹ̀ yị vị apọtẹrẹwa Ijona ana vị ọnịsẹ kẹnẹ. 30 Íjona mẹ̀ vị apọtẹrẹwa yị Anininivẹ, avọọ ẹ́mị Ozi ọza onigirima mẹ̀ rẹ vaa vị apọtẹrẹwa yị anụmẹ ọnọnị nị. 31 Ịnị ẹkụhị ọkarẹyị, ohinọyị ọnẹẹ ana ra éyi ụvẹtẹ vaa kwẹẹtẹ di aa tụ́ anụmẹ ọnọnị ohuvọ. Ọnẹẹ ọnọọ ộ hụrẹ aha ene noze huu vẹ, ka ọnị ọ̀ va wụ́ ịrẹyị ịrẹyọyẹ Isoromọnị. Di u we re ka ọza ene ve huna Isoromọnị, ọ yà ịzẹnị aanị nị. 32 Ịnị ẹkụhị ọkarẹyị, Anininivẹ nịnị vaa kwẹẹtẹ, dị ẹ jị ịvị yị anụmẹ ọnọnị. Íjona mẹ̀ kà ịrẹyị Ohomorihi yị aza ẹnẹẹ, ê ro ịnẹ varẹma hụụnị ebira odivi ẹnịnị. Di u we re ka ọza ene ve huna Ijona, ọ yà ịzẹnị aanị nị.” Ọza ọ mā sị ịsa kú ẹtohweyi ( Imt 5.15 ; 6.22-23 ) 33 Dị Ijeesu ka, “Ọza o mē hú ozotupa, dị ọ sị ọọ tẹ, à vị ka dị ọ sị ụnọkọ kú ọọ tịtẹ. Vị aa sị ọọ gẹ ịzị ẹ nẹba, dị aza ana aa ngụ eehi vẹ ee sii re ẹtẹ nị. 34 Eyi ọ vị ẹtohweyi ẹngụ ọza nị. Eyi ọza òo zoza, ẹtohweyi vaa ngụ ịnị avaba ẹngụ anị. Ama eyi ọza òo si divi, avaba ẹngụ anị vị ana vaa vị ịrahụ-ịrahụ. 35 Sị eyi pe ẹngụ awụ, dị asị ẹtohweyi ọnị ụ nyị tị ịnị ẹngụ awụ na vara ịrahụ! 36 Agụvị avọọ avaba ẹngụ ọza òo hweyi, dị ẹ̀ yị nyị ịrahụ ịnị anị nị, vị ọ vaa sị mẹẹ ozotupa anaa zẹtẹ òo rere và ọpa tụra ọza avọọ nị.” Ijeesu ộ jị ịvị yị Anihwarisi ọnịrị ọzwọzọda nịnị ( Imt 23.1-36 ; Ịmk 12.38-40 ) 37 Íjeesu màa yịị kà ịrẹyị, dị Anihwarisi ọnya hị́ ọọ ka ọ̀ va na rị ịsa ị́dị anị nị. Dị Ijeesu na, dị ọ yaayịtẹ ka ọnị ọ̀ rị ịsa nị. 38 Ánihwarisi ọnọọ mè re ka Ijeesu ọ yị nyịna ụvọ dị ọ̀ va rị ịsa, o si hí oo irenu. 39 Dị Ananyị yị kà a yọ ka, “Ẹwụ nịnị Anihwarisi vị anaā nyịna ịrẹma ako ọnịrị ịchacha, ama ayị awụ nịnị vị ohihi yị ọhọha ọnịrị ayịchama. 40 Ẹwụ nịnị ọnụra, aanịka ẹ yị vị ọza ana mẹ ẹhẹẹhẹ, ọ rẹ mẹ ịnịnẹẹ? 41 Sị ịsa ana yà ịnị ako ọnịrị ịsa ana yà ịnị ịchacha awụ nịnị mẹ onosiye nịnị ẹyịza, ịjọnọọ avaba ịsa vaa nịị yị wụ nịnị. 42 “Wa sị dà nịnị, ẹwụ nịnị Anihwarisi. Ụ hyakụ aa tụ́ agẹẹwụ avị ịsẹpẹ eweyi-eweyi irenyi-irenyi nịnị, ama wa raà sị eyi jịnẹ ịzẹyịza, we yi sì ịrẹyị Ohomorihi nịnị. Â vọrọ ka waa mẹ ẹsẹnị beri ọnị ụ vịdị aa mẹ nịnị. 43 Ẹwụ nịnị Anihwarisi ẹ sị dà. Uū sì ka wa yaayịtẹ aha ene hu keekere ini irehi Ohomorihi; u reē sì ka aza ẹ̀ẹ kụ́ wụ nịnị ini orere. 44 Wa sị dà nịnị. Vị ụ sị mẹẹ anka ikuta ọnị ọza ọ̀ yị mẹ apọtẹrẹwa tụ́ avọọ nị, dị ọza aa zị ụsẹ ị́rẹsụ anị dị ẹyị yẹ ka ẹnị ẹ yị kụkụ nị.” 45 Dị ọzwọzọda ọnya tụ́ ohi, dị ọ ka, “nda, wàa maanị aa kà, ụ waa kụ̀ yị ụhụ bẹẹ avọọ nọ!” 46 Dị Ijeesu ka, “Ẹwụ nịnị ọzwọzọda bẹẹ, ẹ sị dà. Wee kune ẹnyaa tụra ọza nịnị, ama ẹwụ nịnị ụvọta ọ yị sị igege kanyị ẹnya ọnọọ. 47 Wa sị dà nịnị, ẹwụ nịnị ene ee sisi ikuta ọnịsẹ nịnị ana ada awụ nịnị wụ, 48 ọnị ọ vị ka wâ dọ ka wê sì ịsa ana ada awụ nịnị mẹ; agụvị ka ẹnị ẹ wụ̀ wa, dị ẹwụ nịnị ee sisi ikuta ẹnịnị nị. 49 Agụvị avọọ, ịnị ịrẹyọyẹ Ohomorihi, ộ kà a ka: ‘Mị vaa sị ọnịsẹ ọnịrị odeyi nịnị ị naa yị wa. Ẹ vaa wụ̀ aza ẹnyị ẹnịnị, dị ẹ sị ụya rị ana vọ!’ 50 Anụmẹ ọnọnị vaa rị ụya avaba ọnịsẹ ana a wụ̀ hụrị ẹhẹ mẹ̀ hụrẹ nyima. 51 O vee nyima hụụnị Ebẹrị ana a wụ̀ na ngụ Ịzakaraya ana a wụ ịnị akakana ụta ọnịrị irehi Ohomorihi. Ịzẹyịza, m maa kà a wụ nị, anụmẹ ọnọnị Óhomorihi vaa sị ụya ịrẹyị aza ẹnẹnịị rị nị. 52 Ẹwụ nịnị ọzwọzọda, wa sị dà nịnị. We reè gu oze ịrẹyọyẹ hi aza, we si oo chire, dị ụ sị ụkọkọrọ anị rị ụvọ nịnị nị. Ẹwụ nịnị ụvọta ọ yị ngụ eehi; aza ana vaa vụrị ka ẹnị ẹ̀ ngụ eehi, wa sị wa dọ oro nịnị.” 53 Íjeesu mẹ̀ sị hụụ ịzọọ, dị ọzwọzọda nịnị ọnịrị Anihwarisi nịnị aa kụ́ ayịị hi ọọ ẹtẹẹtẹrẹ, dị ẹyaa họ̀ ọ use ịrẹyị irenyi-irenyi nị. 54 Di eyee be e, di eyee sì ka ọ̀ kà ịrẹyị ẹnẹ ẹnị vaa sị za a nị. |
Ebira First Bible © Bible Society of Nigeria, 2014.
Bible Society of Nigeria