Ịmaakị 8 - IWE ỌNỊNỊIjeesu ọ rẹ sị ịsọyịrị pá aza ọrụrụ-ọrụrụ ( Imt 15.32-39 ) 1 Ẹkụhị ọnya dị ọkọnị aza rẹ wara gụ nị. Ẹnịnị ẹ yị nyị ịsọyịrị. Dị Ijeesu hị́ ezirẹma anị, dị ọ kà a yị wa ka: 2 “Ayị ọkọnị aza ẹnẹnị aa vá mị, agụvị ka hụrẹ ajịnọgwẹẹta ẹ hụrẹ yà ịzẹnị nị, ẹ yị nyị ịsa anaa vọrọ ka ẹ̀ rị. 3 Màa kà a ka ẹnịrị ụngwẹ ẹ̀ẹ nọ eehi, vi èwù aa za wa óze nị, agụvị ka aza ẹnyị vị ana hụrẹ aha onoze vẹ.” 4 Dị ezirẹma anị ka, “Ịnị ụnọmị ịzẹnị, ịzị aza è yi hi aanị, ịzị e zụ re ịsa ana hụ aza ẹnẹnị rị?” 5 Dị Ijeesu họ̀ wa ka, “Ákara yà ụ nyị nịnị?” Dị ẹ ka, “Ịhịmba yọ nị.” 6 Dị ọ ka aza ẹnẹẹ ẹ̀ yaayịtẹ ini eteesu nị. Ộ sị Ịbụrẹẹdị ịhịmba ẹnẹẹ, dị ọ kụ́ Ohomorihi avọ, dị ọ dà a, dị ọ sị yị ezirẹma anị ka ẹ̀ gà ẹ yị aza ẹnẹẹ nị. Dị ezirẹma anị gà ẹ yị wa nị. 7 Ẹnịnị ẹ rẹ nyị ivovo chee aanị, dị Ijeesu rẹ mẹ̀ aduwa tụ́ ọọ nị, dị ọ ka à rẹ sị yị wa bẹẹ nị. 8 Ẹnịnị ệ rị ịsa, dị ịnẹ há wa nị. Ệ sị uji kụ́ ana vọ, dị ọ vị ohihi uji ịhịmba nị. 9 Aza ana rị ịsa vị ẹhụụ akahị-akahị oze ẹẹna (4,000). Dị Ijeesu ka ẹ̀ẹ nọ eehi nị. 10 Dị ọnịrị ezirẹma anị wụsẹ ngụ ẹpa, dị ẹyaa nọ ẹkụra ana aā hị́ Idarimanuta nị. Anihwarisi nịnị ê sì ụkọrọ ohyozirenu ( Imt 16.1-4 ; Irk 11.16 , 29 ) 11 Anihwarisi ẹnyị ệ ká Ijeesu vẹ, di eyee pee nyị ahankata nị. Eyee sì ka ẹnị ẹ̀ sị ịrẹyị zama a re. Dị ẹ ka Ijeesu ọ̀ sị ụkọrọ ohyozirenu hụụnị ihinẹba zụ̀ ẹnị nị. 12 Ijeesu ô hi ụhwẹ zẹtẹ, dị ọ ka, “Ho! Sị ẹ vẹ dị anụmẹ ọgọnị maanịị̄ sì ụkọrọ ohyozirenu aanị? Ịzẹyịza, m maa kà nị, mẹ yị vaa mẹ̀ ụkọrọ ohyozirenu ọnyọọnyị zụ̀ wa.” 13 Dị ọ hụụ ịdị ẹnịnị, dị ọ ngụ ẹpa, dị ọ raa nọ akẹnẹ irehu eyi ọsọọ nị. Ijeesu ộ tụ́ ezirẹma anị ohuvọ ( Imt 16.5-12 ; Irk 12.1 ) 14 Ayị ô hi ezirẹma Ijeesu, ẹ yị sị ịsọyịrị za. Akara ikonya kẹnẹ ẹ nyị tụ́ ịnị ẹpa nị. 15 Dị Ijeesu kà wa ọnọ ka, “Sị eyi pe ẹngụ awụ nịnị agụvị òwù Anihwarisi nịnị ọnịrị òwù Ịhẹrọdị, oo!” 16 Dị ezirẹma anị aa kà a yị ẹngụ ka, “Wáá yẹ ka agụvị ka yẹ yị sị ịsọyịrị za yọ nị?” 17 Dị Ijeesu sị yẹ nị, dị ọ ka, “Sị ẹ vẹ dị ụ waa kà a ka wẹ yị nyị ịsọyịrị nịnị? Aanịka wẹẹ̀ yị va yị yẹ nịnị? Aanịka wa mā wụ́ ịrẹyị nịnị? 18 Wâ nyị eyi nịnị, we yi si re ẹtẹ nịnịị? Wa rẹ nyị ụtọ nịnị, wa mā wụ́ ịrẹyịị? Aanịka wẹ yị tamayị, 19 m mẹ̀ gà Ịbụrẹẹdị ẹẹhị yị aza akahị-akahị oze ẹẹhị (5,000)? Óhihii uji yà ana vẹtẹ, ọnị ụ kụ́ nịnị?” Ẹnịnị ka, “Uji ẹwụrẹva.” 20 Dị ọ rẹ ka, “M mẹ̀ gà Ịbụrẹẹdị ịhịmba yị aza akawụ-akawụ oze ẹẹva (4,000) yọ? Óhihii uji yà ana vẹtẹ, ọnị ụ kụ́ nịnị?” Ẹnịnị ka, “Ịhịmba yọ nị.” 21 Dị Ijeesu ka, “Aanịka wẹẹ̀ yị yị yẹ nịnị?” Ijeesu ộ há ogweyi ọnya anị eyi 22 Ẹnịnị ê tù ẹkụra ana aā hị́ Ịbẹtịseda. Aza ẹnyị aanị ệ sị ogweyi ọnya ká a vẹ. Dị ẹ dá ịpẹ yị Ijeesu ka ọ̀ sị ụvọ kanyị ọọ nị; 23 Dị Ijeesu sị ụvọ gẹ ogweyi ọnọọ, dị ọ sị ọọ nọ ịrẹma ẹkụra nị. Dị Ijeesu jị atẹ hi ọọ eyi, dị ọ sị ụvọ tụra a nị. Dị ọ kà a yọ ka, “Áá nyị ịsị u wee re?” 24 Dị ogweyi ọnọọ sị eyi tụ́ ẹba, dị ọ ka, “Hịịn, mee re aza anka ọchị anaa zị ụsẹ avọọ.” 25 Dị Ijeesu rẹ sị ụvọ tụra a eyi nị. Ịjọnọọ dị ọnọrụ ọnọọ ee re ẹtẹ chachacha nị, di eyi anị sị há, di ee re ẹtẹ peregedee nị. 26 Dị Ijeesu ka ọ̀ọ nọ eehi, asị ọọ̀ yị nọ ịnị ẹkụra ọnọọ booro aanị nị. Dị ọ ka asị ọ rẹ kà a yị aza ọnyọọnyị ịzọọ nị. Ẹnị Ijeesu vị? ( Imt 16.13-20 ; Irk 9.18-21 ; Ịjọ 6.67-71 ) 27 Ijeesu ọnịrị ezirẹma anị ệ hụụ ịzọọ, dị ẹ nọ ọgụrị ẹkụra Ịsẹsarịya-Ihwiripi nị. Ẹ màa na óze, dị ọ họ̀ ezirẹma anị ka, “Ẹnẹ aza sị ọọ hí ka mâ vị?” 28 Dị ẹnịnị ka, “Aza ẹnyị ka Ịjọọnụ ọhwọzenyi ụ vị nị. Dị aza ẹnyị rẹ ka Erija; dị aza ẹnyị ka ọnya ịnị ọnịsẹ nịnị ụ vị nị.” 29 Dị Ijeesu họ̀ wa ka, “Ẹwụ nịnịị yọ, ẹnẹ ẹwụ nịnị sị ọọ hị́ ka mâ vị?” Dị Ipita tụ́ ohi, dị ọ ka, “Ẹwa vị Ikirisiti nị”. 30 Dị Ijeesu hú wa ụvọ ka asị ẹ na kà a yị ọza ọnyọọnyị nị. Ijeesu ộ kà ịrẹyị isu anị. ( Imt 16.21-23 ; Irk 9.22 ) 31 Dị Ijeesu nyima aa zụ̀ wa ịsa nị, dị ọ ka, “Ẹmị Ozi ọza onigirima mị vaa rị ụya ẹtẹẹtẹrẹ. Ọdọvịdị nịnị ẹnịrị ohirẹsụ ọbanyị irehi Ohomorihi nịnị beri ọzwọzọda nịnị vee yi mii tịtẹ. A rẹ vaa wụ̀ mị, ama ịhyẹgwẹta anị mị vaa haa hụụnị isu.” 32 Dị ọ maanị kà a yị wa chapaa kẹnẹ nị. Dị Ipita hị́ ọọ nọ oboka ọnya, dị aa tụ́ ọọ ohuvọ nị. 33 Dị Ijeesu vara eyi, di o re ezirẹma anị, dị aa tụ́ Ipita ohuvọ nị. Dị ọ kà a yọ ka, “Ẹwụ echu, và ị́rẹma amị! Ariro ọza ụ nyị nị, ẹ yị vị ariro Ohomorihi.” Ẹ yị nyị ịsa ene huna ụhwẹ ọza ( Imt 16.24-28 ; Irk 9.23-27 ; Ịjọ 12.25 ) 34 Dị Ijeesu hị́ ọkọnị aza ọnịrị ezirẹma anị, dị ọ kà a yị wa ka, “Ọza tụra ọza ana àa ka ọnị aa dụ mịị zị, â nyị ka ò hí ayị ẹngụ anị, dị ọ̀ za apavahị anị, dị ọ̀ọ dụ mị ịrẹmaa zị. 35 Ọza tụra ọza ana àa kà a ka ọnị ee tenyi ụhwẹ anịị tẹ, vi ee vú ọọ nị. Ama ọza ene èe hí ayị ẹngụ anị agụvị amị ọnịrị agụvị enube ọyịza, ọnị ụ́hwẹ anị vaa há nị. 36 Ọza ọ̀ọ sị avaba ẹhẹ rị ọgụ, dị ụhwẹ anị vene si vú nị, ọgụ ịsị ọza ọnọọ kụkụ va rị? 37 Sị ọza vaa sịị hị́ ụhwẹ anịị varẹma? 38 Agụvị avọọ àa nyị ọza ịnị ẹhẹ odivi ọnọnị, ana aa nyị ụhị ọ̀yị dọ irenu ka ọnị vị áamị, dị ọ raa nyị ụhị ịrẹyị amị nị, ẹmị Ozi ọza onigirima rẹ vaa nyị ụhị ọ̀yị kà a ka áamị ọza ọnọọ vị nị, ịjị màa vavẹ ini igirima ada amị beri anggẹẹrị ọnịnị nịnị.” |
Ebira First Bible © Bible Society of Nigeria, 2014.
Bible Society of Nigeria