Matááyo 25 - Fayam Midhab Yiesu Kiristoká He Hol Af Iđiny Kaanaká

Hib hada ˈdaalle léká ubaa hada đéeská

¹ Aalé Yíésu geđi lalille hatal geey, kieye, Bár kinaal Guch Uratiká hát yaalmit hada tomon nyátáálle shuunne-, máá egeetká bííyle mé nieká he hol ki egínta.

² Hadáálla chenno hí gaa đées, chenno hí ˈdaalelle.

³ Aalé hada đéeská nyátáálle shuunneká hé salab nyátáá ˈgar ma éen.

⁴ Hada giri ˈdaallelleká íín nyátáálle salab đudmisam taat ˈgar shuunne.

⁵ Aalé ˈdaa giri máá egeetká he biiy chuoyká, hada đo in hí dhie, rafe.

⁶ Aalé chúúre hurtákaká máádhat kúóˈd ˈdoy, kieye, Hee-éi! Hee-éi! Máá egeetká hé ká yimie! Kée, mú agim nadhíe, muí yie.

⁷ Aalé hada giri tomonká lulle les gaa kie. Gaal nyátáálle tagano kokodhdhe-,

⁸ nyátáá bolmosieká, hada giri đéeská hada ˈdaallelleká geey, kieye, Nyátáákínyo hé dhoodhoyye, nyí salab hé nigini nyátáá el kí ˈdannáa, yie.

⁹ Aalé hada giri ˈdaallelleká gáál geey, kieye, Salab hé muun gáál hol ki nyuoˈdô? Kalat kée, sedhíe, salab ˈdú madáa! gáál yie.

¹⁰ Aalé hada giri đéeská kie, salab ˈdú made. Gaal hátle biiy ki laʼ, máá egeetká đo ali kí ˈdie, hada giri ˈdaallellé-, tagano ˈgieká đo mú hol eedhdhe, ˈbíl gaalí shien gaa kokuoká hol ˈgar hile, ˈbíl đo gaalí af gaa koy.

¹¹ Guch guđo mán hada giri salab ˈdú madeká đo ali kí ˈdie, máá egeetká vie, kieye, Máá guđo, máá guđo, nyí ˈbíl af kí fur! yie.

¹² Aalé máá egeetká gáál geey, kieye, Yú hí hé ˈdúwaká geeye, yáá hí muog, gáál yie, Yíésu hí gáál yie.

¹³ Aalé Yíésu hibéél beeteká, gáál geey, kieye, Itín úba tág ˈdée, Máá kíchia Guđoká kúlíchlé gáá yiimetká ubaa aadh ˈgáslé gáá ˈjeenká it muog, gáál yie.

Hib gede seđe-, máállé guđoká hí bíre eiy eiy gil fieká

¹⁴ Yíésu geđi gáál hibéél geey, kieye, Bár kinaallá Guch Uratiká yaalmit úba ki égká he hát máá sieny lés fágká hí ka hileká gedelle hol ˈdú vie-, kamurle gáál gil fieká he ká taalla.

¹⁵ Gálallá hátlé hol nigíˈd ˈdú ooʼógká muí bíre eiy gil fie. Mú tikiˈd muí bíre shíí chen shie, mú tikiˈd muí bíre shíí naam shie, mú tikiˈd muí bíre shíí tikiˈd shie. Mu đo kie, sedhe.

¹⁶ Máá giri muí bíre shíí chen shieká đo bíre nigíˈd ki nie, bíre éíy taaka shíí chen bíre ˈdug ˈdú arge.

¹⁷ Hát tikiˈdééllá máá giri muí bíre shíí naam shieká úba bírelle nigíˈd ki nie, bíre éíy taaka shíí naam bíre ˈdug ˈdú arge.

¹⁸ Máá giri muí bíre shíí tikiˈd shieká, íín sedhe, bíre máállé guđoká hí shieká les ki ˈgodhe.

¹⁹ Aalé biiy hol ki sieteká, gede kinaal máállé guđoká hol ká nadhe, gedelle hát taataká vie, giri gáál bíre ˈdeenyle hol gáá beđisatká.

²⁰ Gédéch giri muí bíre shíí chen shieká bíre éíy taaka shíí chen bíre ˈdug gaa argeká ká sidhe, kieye, Máá guđo, kuun bíre shíí chenno ye ká shiiche. Bá dháash, yáá bíre éíy taaka shíí chen bíre ˈdug gaa arge, yie.

²¹ Mú máállé guđoká mú geey, kieye, Kó tág hé ˈdúwaká ekeyche! Kuun he gédéch ˈdúwa-, hújíchle tág ki yaalká. Kuun ˈdaa giri hé ninni-, yú ko shieká hujich hát ˈdabaanká ki niiyyeká, hújích chia guđoká máállé hí mé ki yaalká ha yú ko hođia. Káde, kí hol ˈgar geyyuo, mú yie.

²² Aalé gédéch giri muí bíre shíí naam shieká bíre éíy taaka shíí naama-, he bíre ˈdug gaa argeká ká sidhe, kieye, Máá guđo, kuun bíre shíí naama ye ká shiiche. Bá dháash, yáá bíre éíy taaka shíí naam bíre ˈdug gaa arge, yie.

²³ Mú máállé guđoká mú geey, kieye, Kó tág hé ˈdúwaká ekeyche! Kuun he gédéch ˈdúwa-, hújíchle tág ki yaalká. Kuun ˈdaa giri hé ninni-, yú ko shieká hujich hát ˈdabaanká ki niiyyeká, hújích chia guđoká máállé hí mé ki yaalká ha yú ko hođia. Káde, kí hol ˈgar geyyuo, mú yie.

²⁴ El ˈdáˈdle, gédéch giri muí bíre shíí tikiˈd shieká bírelle ká eedhdhe, kieye, Máá guđo, yáá tág ko óg, kuun he máá ádum mán-, ˈguom ma fíinyká mumurat-, héétí ˈguom gaalí mureká đođorsotká.

²⁵ ˈDaa kinaallá in yú ko ki kiadhe. Kuun kiiyyeká, bíre shíí tikiˈde-, ye ka shiicheká đo yú les ki ˈgodhe. Aaléka, bírekú lulle hállia, éew, yie.

²⁶ Mú máállé guđoká mú ˈdéé hol ˈdú nie, kieye, Kó gedech ˈdeew-, he ma urinyal! Kuun yú hát máá ˈguom ma fíinyká mumurat-, héétí ˈguom gaalí mureká đođorsotká in og háluke,

²⁷ tá háteka bírechú ál birm ˈdaˈdalsichoká ma sîn-, yáálle hol ká nadheka, hí bíre eiy ˈdug ma gaa árginyal? yie.

²⁸ Aalé máá guđoká gál ál kinaal ˈgieká geey, kieye, Máállá bíre he ˈgúóllá gíl gaa eedhdhíe, bíre máá bíre shíí tomon ˈgúótíá shía.

²⁹ Máá hé gaalí gíl geer gaa kaayká tág chiratká, hé éíy taaka burnayká úba ha gaalí shigia. Tá máá hé gaalí gíl geer gaa kaayká tág ma ki yaalinyká héllé gil ká ˈguo kinaal ha gaalí gaa egedhdhe.

³⁰ Aaléka, máá gedech ˈdúúw mánnallá eedhdhíe, mú baaˈd gaa ongʼoˈde-, álle gálaat hí gaa bebeen-, hí kach hol af met gaa ˈginianatíá ki láa, gáál yie, Yíésu hí gáál yie.

Wála ubaa éde

³¹ Yíésu geđi kieye, Af giri Iny Máádhat guchle kí yiimet-, gál ˈgasso-, urruká lulle hol ká egeetká, mu karallé kansimoká hai ˈdú yíéđima.

³² Kidh met lulle mú metle hollo hol ˈdu gáá yiimedhe. Mu hát máá áíy ˈdeˈdeen-, wála ubaa éde hol eiy gaa nannuokáka, gáál eiyyo hol gaa nannaa.

³³ Mu wála gíl ˈdaa naaniet hai iđimita, éde gíl ˈdaa ˈjíbach hai iđimia.

³⁴ Aalé mu ííni Kansich kinaallá wala hí gíl ˈdaa naaniet ijoká hai geđia, kieye, It ˈJaachú hí ˈdú ˈguunumééllá ka yimedhíe, guch af giri ˈJaachú les ka kuoneká muí itín tág kí koyallá ka hiláa.

³⁵ Itín af giri yú kuoˈd ˈgieká, it ye hé geere shiiche. Báre ye chieská, it ye bie shiiche. Yú máá dheeˈgo onnoy-, les moonnoyká it ye mé guđáan chie.

³⁶ Yú gele mannayká, it ye gele hite. Yú furs ˈgieká, it ye ˈdú ˈjeˈjeenne. Héétí yú hiigin gaa ijeká, it ye af kí ˈdeˈdeenne, ha muí gáál yeedhe.

³⁷ Aalé gál ˈdúwáállá Kansich ˈdéé hollo hol ˈdú nannaa, kieye, Máá Guđo! Kuun af máre kuoˈd ˈgayye, nyí ko argiyye, nyí ko hé geere shiiche? Af máre báre ˈgayye, nyí ko bie shiiche?

³⁸ Af máre máá dheeˈgo onnoyye, les moonnoyye, nyí ko argiyye, nyí ko mé guđáan chie? Af máre gele mannayye, nyí ko gele hite?

³⁹ Af máre kúún furs ˈgayye, muuninyka, hiigin gaa iđe, nyí ko argiyye, nyí ko af kí ˈdiiyye? hai mú yeedhe.

⁴⁰ Aalé Máá Kansichká íín gáál ˈdéé hollo hol ˈdú nannaa, kieye, Yú hí hé ˈdúwaká geeye, gál nyaaram chiallá af giri hí ˈdú ˈjeˈjeenneká, yaa hí ye ˈdú ˈjeˈjeenne, har úba káána gáál máállé biiy el ˈdaˈdká hí ˈdú ˈjeˈjeenneka, ha muí gáál yeedhe.

⁴¹ Aalé mu ede hí gíl ˈdaallé ˈjíbach ijoká hai geđia, kieye, It Waag hí điitéel! Ye láá gaa kée, sedhíe, ˈjiet biiyo-, Waag hí Sátan ubaa gállé ˈgassoká met tág koyyeká hiláa.

⁴² Itín af giri yú kuoˈd ˈgieká, it ye hé geere ma shíiny. Báre ye chieská, it ye bie ma shíiny. Yú máá dheeˈgo onnoy-, les moonnoyká, it ye mé guđáan ma chéen.

⁴³ Yú gele mannayká, it ye gele ma hîn. Yú furs ˈgieká, it ye ma ˈdú ˈjíiny. Héétí yú hiigin gaa ijeká, it úba ye af ma kí ˈdíiny, gáál hai yeedhe.

⁴⁴ Aalé gaal mú ˈdéé hollo hol ˈdú nannaa, kieye, Máá Guđo, kúún af máre kuoˈd ˈgayye, báre ko chies, máá dheeˈgo onnoyye, les moonnoyye, nyí ko argiyye, nyí ko ma ˈdú ˈjíiny? Kuun amáre gele manayye, ubaa furs ˈgayye, héétí hiigin gaa iđe, nyí ko argiyye, nyí ko ma ˈdú ˈjíiny? ha gaalí mú yeedhe.

⁴⁵ Aalé Máá Kansichká íín gáál ˈdéé hollo hol ˈdú nannaa, kieye, Yú hí hé ˈdúwaká geeye, gál nyaaram chia-, biiy el ˈdaˈdallá af giri hí ma ˈdú ˈjeˈjéminyká, yaa hí ye ma ˈdú ˈjeˈjéminy, gáál hai yeedhe.

⁴⁶ Aaléka, gál gálaat ma ˈdú ˈjeˈjéminyallá, manyjasiny biiyoká álle hai higila. Gál ˈduuˈdúwa-, gálaat ˈdú ˈjeˈjemeká íín luolmit biiyoká hai higila, Yíésu hí gáál yie.