Lukə 19 - Yálá laawoo hɛɓɛJesus ə lɔ Zase yəi bɛlɛ́n 1 Jesus ə tɛ Ɉeriko daai, ə kɛi pa tɛɛi laa. 2 Hulɔnu ta ə kɛ laa diɛ kɛ naa ɓa Zase, nįįhɔ̨nwɔ̨ kulɔ nuą nwun nąmu li kɛ, yɛ ɓo a hɛn gɔw nąmu kɛnɛ̨. 3 Ə kɛ bɔ ə Jesus kaa, ə gɔlɔn. Kɛlaa hva pɛli mą kɛ gaai, nu kpulu mąą mɛ̨nį ɓa, ɛlɛɛ, gbua. 4 Ə gilɛ həɠə ə li tɔwɔ pələ, ə tɛ wulu ta hu, əgɛ, ə Jesus kaa, hvo gaa nąą ɓə ə kɛi pa tɛɛi laa. 5 Həlii Jesus nąą, ə ɲɛ̨i tɛ ɲələi ə mo mą, yɛ mą: «Zase, yɛ́mun, hvilɛn a mąąhulaa; ə́ yəi bɛlɛ́n ɓə kələi gáá yíi laa.» 6 Zase ə hvilɛn ə hvilɛn a gilɛ, ə Jesus nwɛ̨ąlaa kɛ a gwəinɛ̨ɛ̨ ɲəi bɛlɛ́n. 7 Nąą kaai kɛa nuą di mo, di dɛi kɛi Jesus ɓo, diɛ kɛ mą: «Gaa li yɛ yii nɛ̨ŋɛ̨n ɉəɠə mun ɲəi bɛlɛ́n.» 8 Zase ə́ muhəɠə yɛ Ną́mu Jesus ɓa: «Ną́mu! Gáá ɲə́i hɛn gɔw bələ tɔ̨nɔ̨ tɛɛi yeehvowolo nuą pɔ, ɛlɛɛ, akɛ ŋą nu ta hulu, ŋą hɛn gulɔ ɲəi, ŋą bɔɔi tɛɛ mąą nu pɔ gee mɛ̨i nąąn.» 9 Jesus yɛ diɛ: «Ɓalo mɛ̨nį aa həli bɛlɛ́i ŋɛ̨i ɓa háákələi, mąąhɔlɔɓo, ɉulɔnui ŋɛ̨i yaa kpɛli gaa a Abrahamə lon da. 10 Nuą yiiɠaai di piliɛ kɛ, Nu Lon ə pa di kwɛli mɛ̨nį ɓa, əgɛ, di ɓalo.» Yálá-taa tɔɔlaa mąą hanwon ( Matie 25.14-30 ) 11 Nuą ŋɛ̨i Jesus woo mɛ̨n, ə hanwon ɉɔɔ diɛ yɛ diɛ pələi mąą kpua kɛ la Ɉerusalɛmə taa ɓa, nuą di kɛi di kiliŋąhiɛ diɛ kɛ diɛ: Yálá-taa tɔɔlaa kaa pai kulɔi kpɔlɔ tii ŋąąɓa di gaa. 12 Ɉanwon ə ɉɔɔ diɛ ya ka; yɛ diɛ: «Tɔɔ kwɛlii mun da, ə li lɔi takpɛli hu kwɛala, əgɛ, di tɔɔlaa tɛɛ bɔ, ə pa əgɛ bɔ tai. 13 Gɛɛ hvə li, ə nwɔ tínuą powi təli, ə wəli kwələ waa tɛitɛi tɛɛ di pɔ, yɛ diɛ: ‹Ka yɔw kɛ a ɉɛn gɔwi ŋɛ̨i, ɛlɛɛ ɉu ŋą pənə ŋį́ pa.› 14 Kɛlaa, nwɛli hvo kɛ nwɔ lɔi hu nuą diɛ; di kɛla tɔɔ bulu, diɛ mą: ‹Ku hvo bɔ ɉulɔnui ŋɛ̨i ŋą tɔɔlaa pɔ.› 15 «Ɉulɔnui tii ə tɔɔlaa hɔlɔɓo, ə pənə ə pa nwɔ lɔi hu, nwɔ tínuąi hiɛ ə nwali tɛɛ di pɔ, ə di təli, əgɛ yii di ɉɔlɔɓo, di di kwɛlanmo kɛ. 16 Nu tɔlɔɔ ə pa, yɛ mą: ‹Ŋą mɛ̨nį nąmu, nwalii hiɛ ə́ dɛɛ bɔ́, ŋą́ą́ pow hɔlɔɓo mą.› 17 «Tɔɔmun yɛ mą: ‹Yaa gɛ a nɛlɛɛ, koló kɛmun nɛlɛɛ ɓaa yɛ yii yaa tələnmolaa kɛ mɛ̨nį logolo hu, gáá pa ə́ heei taa pow nwun na.› 18 «Nu veelɛ nąą ə pa yɛ mą: ‹Ŋą mɛ̨nį nąmu, nwalii ə́ dɛɛ bɔ́, ŋą́ą́ nɔɔli hɔlɔɓo ŋą́ą́ bɛlɛ mą.› 19 «Tɔɔmun yɛ mą: ‹Ə́ wɛi gáá ə́ taa lɔɔli nwun na.› 20 «Da kpɛli ə pa yɛ mą: ‹Ŋą́ mɛ̨nį nąmu, yɛ́ waa tɔ̨nɔ̨i ə́ dɛɛ bɔ́, ŋą mąą kpinįn gɛ, ŋį́ naaikɛ. 21 Ŋą́ kɛi ɲɔw yá, mąąhɔlɔɓo, ə́ kaa a nui nwɔ mɛ̨nį walawala. Hɛn hvo ɉeei kɛ li ya ɓə ya ɉəɠə, ɓɛi hvo tíi kɛ li laa, nąą ɓə ya mɔ̨nun dee la.› 22 «Tɔɔmun yɛ mą: ‹Kóló kɛmun ɲɔ̨nwɔ̨ɔ̨ ɓaa yɛ; ə́ woo tii ə́ mo ya lɔ ɓə gáá ə́ kiti teei mɛ̨i. Ə́ gɔlɔn gbɔ kɛ yɛ́, gáá a nui nwɔ mɛ̨nį walawala, ɓɛi və́ hɛn nąą li laa, nąą ɓə ŋą ɉəɠə laa; ɓɛi və́ tíi kɛ li laa nąą ɓə ŋą mɔ̨nun dee laa. 23 Akɛti, lə mɛ̨nį ɓa hvo kɛ nwɔ́ walii tii tɛɛ li yɔw kɛ nuą pɔ di hvo tɔ̨nɔ̨ kwɛli mą; ŋą pənə ŋą pa tɔ̨nɔ̨ hɔlɔɓo ɉu?› 24 Yili pulu, nuą tii kɛ laa tɔɔmun yɛ diɛ: ‹Ka nwali tɔ̨nɔ̨ tii kulɔ ɲəi, ka dɛɛ nui nwaa bow kaa ɲəi, bɔ!› 25 «Nuą diɛ mą: ‹Ku wɔ mɛ̨nį nąmu, bow ə ɓo nwɔ̨nɔ̨ ɲəi!› 26 «Yɛ diɛ: ‹A tɛ̨ą gáá moi kaa, nui hɛn gaa ɲəi, da da pɛlɛ mą. Kɛlaa nui hɛn və ɲəi, yii woloi ɲəi, da gulɔ ɲəi. 27 Yii ɓaa nuą tii kɛ diɛ, di hvo nwɔ́ tɔɔlaa pɔi, ka pa a diɛ ɓɛ, ka di paa ɲɛ̨́i ɓa.›» Jesus ə tɛ Ɉerusalɛmə ( Matie 21.1-11 ; Markə 11.1-11 ; Ɉaan 12.12-19 ) 28 Yii kɛa ə kpɛɛ a nwooɠaai tii ɓoɔ, ə tɛɛ di tɔwɔ yɛ tɛ Ɉerusalɛmə pələ. 29 Nɛɠɛɛ kɛa Bɛtfaze da Bɛtani taa diɛ; diɛ ŋɛ̨i di kaa Olivə yee koo mu, ə nwɔ kalan nɛai veelɛ tɔɔ tɔwɔ. 30 Yɛ diɛ: «Daa ŋɛ̨i gu ɲɛ̨i tɔwɔ, ka li laa. Ka lii, ka káá lii hoohvaalən non da kaai gbulon ŋąą, yii nu ta hvo ni hee li mɛ̨i; 'ka volóon ka paa la ɓɛ. 31 Nu a kɛ kaa: ‹Lə mɛ̨nį ɓa, ka káá volón ɉi?›, ka kɛ mą: ‹Ku Ną́mu yɛ ə gbaan dee la.›» 32 Nuą ŋɛ̨i Jesus ə di tɔɔ, di li kpɔlɔ di gaa yɛ pələi tii ə mo la diɛ. 33 Di kɛɛ ɉoohvaalən non volóon nąmįną diɛ diɛ: «'Ka káá volóon ɉi lə mɛ̨nį ɓa?» 34 Di di woo pulu pənə diɛ mą: «Ku Ną́mu yɛ ə gbaan dee la.» 35 Di paa la Jesus pɔ, di di mąąhəɠəɠaa pɛlɛ bulu, di Jesus tɛ di ɉee mɛ̨i. 36 Gɛɛ kɛa lii, nuą diɛ di mąąhəɠə kulɔ di kwaną diɛ bɛlɛ bələ mɛ̨i. 37 Di kɛɛ kɛa olivə yɛɛi, nwɔ kalan nɛai kəlee kwəinɛ̨ɛ̨i kɛ, diɛ Yálá hɛɠɛɛɓo a di woo kɛnɛ̨ɛ̨, gbalo mɛ̨nįɠaai di gaa mąą mɛ̨nį ɓa. 38 Diɛ kɛ mą: «Dɔɔmun pai gu Ną́mu Yálá laa hu, lúwɔ́ kaa mą! Liilaa ə kɛ yələkɔlɔn ɉu, mąąwiɛ ə kɛ Yálá ɓa!» 39 Farisiɛ̨ taɠaa di kɛ nu kpului tii lɔwai, di mo Jesus ɓa, diɛ mą: «Mąąkwɛli kɛmun, mo ə́ nwɔ́ kalan nɛai diɛ, di di laapilɛ.» 40 Jesus yɛ diɛ: «Gáá moi kaa, da di laapilɛ, kwɛniɠaa ɓə pai hvaai.» Jesus ə Ɉerusalɛmə taa mąą wɔlɔ ɓo 41 Jesus ə lɛɠɛɛ kɛa Ɉerusalɛmə taa ɓa, ə ɲɛ̨i hee daa ɓa, ə wɔlɔ, yɛ mą: 42 Ee Ɉerusalɛmə! Yɛ́ kpɛlimąn, əli kɛ mɛ̨nįi a liilaa tɛɛ ə́ pɔ, ə́ gɔlɔn gɛ háákələi! Kɛlaa nooŋąąi ə́ ɲɛ̨i mu. 43 A tɛ̨ą, gaa pai kɛi a yələ ta, ə́ yowoɠaa di ə́ mąątínɛ̨n a kɔlaɠa, di ə́ hvaną bələ kəlee. 44 Di kaa pai ə laɠan ɉii nɔi ɓa, yɛ́ ka ə́ kwəi lonnii, di hvo kpɛli pai kwɛni lɛɛi ɓɛ kwɛni mɛ̨i. Mąąhɔlɔɓo, hvó ə́ ɓalo yələ kɔ́lɔn ni. Jesus ə lɔ Yálá hee pɛlɛ́ mu ( Matie 21.12-17 ; Markə 11.15-19 ; Ɉaan 2.13-22 ) 45 Yili pulu, Jesus ə lɔ Yálá hee pɛlɛ́ mu yɛ nuą kpɛ, 46 yɛ kɛ diɛ: «Yálá ə mo nąąwoo hɛɓɛ́ hu yɛ diɛ: ‹Ŋą́ pɛlɛ́i kaa pai kɛi a: Yálá hvɛli pɛlɛ́.› Kɛlaa ka wɛi, kaa gɛ a nwuɔ̨ nuą hee pɛlɛ́.» 47 Jesus ə kɛi nuą kalan hvóló kəlee Yálá hee pɛlɛ́ mu. Ɉaláá laa həli nuą kpɛa-kpɛaɠaa, tɔ́n galamɔ̨ɔ̨ɠaa da nɔi kalanɉonŋaa di kɛi baa pələ kwɛli. 48 Kɛlaa, pələi kɛ di tɛɛ la, di hvo kɛ bələ kɔ́lɔn, mąąhɔlɔɓo, nɔi nuą kəlee wəli tɔɔ kɛ nwoo ɓa kpaan. |