Lukə 18 - Yálá laawoo hɛɓɛ (dc)Kiti teemun ɲɔ̨nwɔ̨ɔ̨ 1 Jesus ə ɉanwon ŋɛ̨i hɔɔ diɛ, əgɛ, ə nɛ diɛ, yɛ diɛ: ka hvo kpəla Yálá hvɛliɛ ɓa. 2 Ə mo diɛ, yɛ diɛ: «Kiti tee mun da ə kɛ taa ta hu, hvo kɛi ɲɔw Yálá ɓa, dɛɠɛɓoɔ nu kəlee hu. 3 Kalanin da ə kɛ daai tii hu, hvóló kəlee ə kɛi li gití tee mun tii pɔ, yɛ kɛ mą: ‹Mɛ̨nii ŋɛ̨i gaa kwa ɲówo ku lɔwai, ɉutɔɔ.› 4 Hvóló kəlee, nɛ̨ɛ̨nui ə kɛi lɔ li gití tee mun tii pɔɔli. Kɛlaa, hvo kɛi nɛ̨ɛ̨nui tii nwɔ mɛ̨nįi ta ɓo. Gití tee mun tii ə mo gbɔwɔ ɓa, yɛ mą: ‹A tɛ̨ą, vá ɲɔw Yálá ɓa, ə lɛɛ, vá nu ta mąąwiɛ. 5 Kɛlaa, hvo kɛli ŋą nɛ̨ɛ̨nui ŋɛ̨i nwɔ mɛ̨nįi ŋɛ̨i ta ɓo, əgɛ, ŋą ɉəɠə búlú, ŋą gbɔ́ɔ́ ɓa hee ɓo, hvo pa kɛ lɔ pai yɛ vįikpɛɛ.›» 6 Nąmu Jesus a kɛ diɛ: «Nwoo tii gití tee mun vuluɔ tii ə mo ka mɛ̨n? 7 A kɛ tii, Yálá hvo moɔ pai niiɓa nuą mąą hutɔɔi, a diɛi tii di kilitɔɔi mą; diɛ tómą bɔ pələ a hvóló da kpinį? 8 Gáá moi kaa, a di mąą mɛ̨nį ta ɓo kpɔlɔɔ tii ɉa. Kɛlaa, Nu Lon a pənə a pa lɔi mɛ̨i, gaa pai laa na laa kaai nuą yəi?» Farisiɛ̨ da nįįhɔ̨nwɔ̨ kulɔ mun 9 Nu taɠaa di kɛ laa, diɛ di nwun dɛ, diɛ di kpɔɔ kaa a tələnmo nuą, diɛ nu takpɛliɠaa hviiɓo, Jesus ə ɉanwon ŋɛ̨i hɔɔ, di mąą mɛ̨nį ɓa. 10 Ə mo diɛ, yɛ diɛ: «Nu hveelɛ də li Yálá hvɛli mɛ̨nį ɓa. Dɔ̨nɔ̨ ə kɛ a Farisiɛ̨ dɔ̨nɔ̨ yɛ ɓo a nįįhɔ̨nwɔ̨ kulɔ mun. 11 Farisiɛ̨ tii ə tɔɔ a dee, yɛ Yálá hvɛli, yɛ kɛ diɛ: ‹Oo Yálá! Gáá ə́ mąmąɓoi, mąąhɔlɔɓo, və́ yɛ nu takpɛliɠaa; diɛi di kaa a nwuɔ̨ nuą, mɛ̨nį ɲɔ̨n gɛ nuą, da wɛli hon nuą. Gáá ə́ mąmąɓoi, mąąhɔlɔɓo, və́ kpɛli yɛ nįįhɔ̨nwɔ̨ kulɔ mun ŋɛ̨i. 12 Ŋą́ hin nɔ gee mɛ̨i hveelɛ lɔwɔ tɔ̨nɔ̨ yee mu, gɛ́ nwɔ́ hɔlɔɓo hɛnŋąa kəlee bow nąą tɛɛ ə́ pɔ.› 13 «Nįįhɔ̨nwɔ̨ kulɔ mun tii nwɛi, ə kɛ tɔɔni kwɛaa la, hvo kpɛli kɛ bɔ hvo ɲɛ̨i hee ɲələi. Kɛlaa, ə kɛi gəŋəi kɛlɛ, yɛ nwoo laa, yɛ kɛ diɛ: ‹Éé Yálá! Ɲɛ̨́i mąą wɛli kaa, gáá a nɛ̨ŋɛ̨n ɉəɠə mun.›» 14 Jesus yɛ diɛ: «Gáá moi kaa, nįįhɔ̨nwɔ̨ kulɔ mun tii, ɓɛlɔwai ə kɛi li la bɛlɛ́ laaləi, da Yálá di lɔwai pɛliɛ kɛa kɛ. Kɛlaa, Farisiɛ̨ tii nwɛi hvo kɛ tii, mąąhɔlɔɓo, nui lɔpee a nwun dɛ, da nwun ɲɛ̨ɛ̨, nui a gbɔwɔ mąą yɛɛ, da mąą tɛ.» Jesus ə lúwɔ́ too lɛapɛlɛɛɠaa diɛ ( Matie 19.13-15 ; Markə 10.13-16 ) 15 Nuą di kɛi pa a lɛapɛlɛɛ Jesus pɔ, əgɛ, ə ɲee túnwɔ̨n diɛ. Galan nɛa di nuą tii kaa lɔ, diɛ haŋą diɛ. 16 Kɛlaa, Jesus ə nɛapɛlɛɛɠaa tii lɛɠɛ mą, yɛ diɛ: «Ka lɛapɛlɛɛ lɛɛ laa di pa bɔ́, ka hvo kpɛ̨ąn di tɔwɔ. Mąąhɔlɔɓo, nuą di kaa yɛ nɛapɛlɛɛ ŋɛ̨i, diɛ ɓə Yálá-taa tɔɔlaa kaa a di wɔɔ. 17 A tɛ̨ą kpɔ-kpɔ gáá moi kaa, nui a wala ɲee hee Yálá-taa tɔɔlaa mu yɛ lokolo, hva pɛli lɔi ɉu.» Hɛn gɔw nąmu ( Matie 18.16-30 ; Markə 10.17-31 ) 18 Ɉuifə kalanɉon da ə Jesus mąąni kɛ, yɛ mą: «Mąąkwɛli kɛmun nɛlɛɛ, lə ɓə mąąnɛ̨ɛ̨ ŋą gɛ, əgɛ, ŋą yɛnɛ̨ɛ̨ kpɛɛ hvo mą hɔlɔɓo?» 19 Jesus yɛ mą: «Lə mɛ̨nį ɓa ə́ kaa kɛi mą́ą́: nu lɛlɛɛ? Nu ta hvo lɛlɛɛ li hvo kɛ li Yálá yaa tɔ̨nɔ̨. 20 Dɔnŋąąi Yálá ə dɔɔ, ə́ gɔlɔn? Diɛ ɓaa: hvo wɛli hon, hvo nu paa, hvo nwuɔ̨ kɛ, hvo lɛɛ pɛlɛ a ə́ ɓɛlan gaa lon naa. Ə́ nąn da ə́ lee di woo mɛ̨n.» 21 Ɉulɔnui tii ə nwoo pulu pənə yɛ mą: «Ə həɠə nókolo yələ ɓa, ə lɛɛ la ɉu yiihu ɓa, ŋą́ą́ dɔ́nŋąąi tii kəlee pɔ mɛ̨nį kɛ.» 22 Yii kɛa Jesus ə nwoo tii mɛ̨n, ə mo mą, yɛ mą: «Mɛ̨nį tɔ̨nɔ̨ kaa laa yii mąąnɛ̨ɛ̨ ə́ gɛ, ya ɓaa: Li, ə́ ə́ yəi hɛnŋąa kəlee lɔwɔ́tɔɔ, ə́ nwali ŋąąkwɛlɛ yeehvowolo nuą diɛ. A kɛ tii, ya kɛ a hɛn gɔw nąmu Yálá-taa. Yili pulu, pa ə́ hvilɛn búlú.» 23 Kɛlaa, nwooɠaa tii mɛ̨n ɉulɔnui tii ə mo, vii ə kpɛɛ, mąąhɔlɔɓo, ə kɛ a hɛn gɔw nąmu kɛnɛ̨. 24 Yii kɛa Jesus ə gaa yɛ mɛ̨nįi tii aa nui tii hviikpɛɛ, ə mo kɛa yɛ diɛ: «Ee! Hɛn gɔw nąamənąą lɔ laa walaai Yálá-taa tɔɔlaa hu! 25 Hɛn gɔw nąmu lɔ laa walaai Yálá-taa tɔɔlaa hu, ə tɛɛ ɲɔ̨nwɔ̨mɛ̨ɛ̨ lɔi haliɛn nwolo hu ɓa.» 26 Nuąi kɛi nwoo mɛ̨n, diɛ mą: «Akɛti, gbɛɛ ɓə pai ɓaloi?» 27 Jesus ə di woo pulu pənə yɛ diɛ: «Yii gɛ laa walaa nu kanŋaa yəi, gɛ laa hvo wala li Yálá yəi.» 28 Piɛrə yɛ mą: «Akɛti, kuɔi ŋɛ̨i kwaa ku yəi hɛnŋąą kəlee lɛɛ laa, kwaa hvilɛn ə́ pulu.» 29 Jesus yɛ diɛ: «A tɛ̨ą kpɔ-kpɔ gáá moi kaa, akɛ nu a nwɔ pɛlɛ́ lɛɛ laa, da nɛ̨ą, da gaayɔɠaa, da gaa-nuą, ɛlɛɛ, nonnii Yálá-taa tɔɔlaa mąą mɛ̨nį ɓa; 30 a bɔɔi hɔlɔɓɔ a gbulu kɛnɛ̨ɛ̨ tinąą Yálá yəi.» Jesus ə ɉaa mɛ̨nį da nwun mɛ̨nį ɓo nwɔ̨nɔ̨ a nįnɛ̨ ( Matie 20.17-19 ; Markə 10.32-34 ) 31 Jesus ə nwɔ nu pow kɔ́w hveelɛ təli, ə di lɛɠɛ mą di tɔ̨nɔ̨ kɛɛnąą, yɛ diɛ: «Ka ka wəli tɔɔ, gu tɛ hiɛ ka ŋɛ̨i Ɉerusalɛmə, ɛlɛɛ, mɛ̨nįi Yálá kwəi mɛ̨nį hukulɔ nuą di mo yɛ hvilɛn na Nu Lon ma, gəlee kaa pai kɛi. 32 Nuąi di hvo laa li Yálá la di kaa pai dɛɛi di pɔ, di yɛlɛ kulɔ ɉu, di mɛlɛkpɛɛmą, diɛ di laayá pu mą. 33 Di kaa pai gɛlɛi a hvaɠa, ɛlɛɛ, di baa. Voló haaɓa yələ, a pənə ə nwun.» 34 Kɛlaa galan nɛa di hvo kpɔ nwoo tii ŋąą kaa. Nwooɠaai tii hu kpinįɛi kɛ a diɛ. Yii Jesus ə kɛi mo diɛ di hvo kɛi gbaɠala kaa. Jesus ə ɲɛ̨ipumun da ɲɛ̨i hvólóon ( Matie 20.29-34 ; Markə 10.46-52 ) 35 Jesus kɛɛ kɛa lɛɠɛi Ɉeriko daai, ɲɛ̨ipumun da ə kɛ hee ni bələ kwɛlɛ yɛ nuą hvɛli. 36 Nu kpului tii kɛi tɛɛ ə di woo mɛ̨n, yɛ diɛ: lə́ ɓə kɛ! 37 Diɛ mą: Jesus Nazarɛtə mun ga tii tɛɛi. 38 Nąąlɔwai ə tómą kpɔ a nwoo kɛnɛ̨ yɛ diɛ: «Davidə lon! Jesus! Ɲɛ̨́i mąąwɛli kaa!» 39 Nuąi tii kɛi tɛɛ nííla, di kɛi haŋą ma diɛ kɛ mą: «'Ə́ laa pilɛ tai!» Kɛlaa ə kɛi lɔ nwoo kulɔ kɛnɛ̨, yɛ kɛ mą: «Davidə Lon! Ɲɛ̨́i mąąwɛli kaa!» 40 Jesus ə kpəla ə tɔɔ yɛ diɛ: «Ka ɲee hon ka paa la.» Di lɛɠɛɛ kɛa la Jesus ɓa, Jesus yɛ mą: 41 «Lə ɓə ə́ kaa bɔ ŋį́ gɛ yɛ́?» Ɲɛ̨ipu mun tii ə nwoo pulu pənə yɛ mą: «Ną́mu! Gɛ́ ŋą kɛɛ kaa!» 42 Jesus yɛ mą: «'Kɛɛ kaa! Ə́ wɔɔ laa na laa aa ə́ ɓalo.» 43 Ŋąąɓa, ɲɛ̨i ə kɛɛ kaa. Ə hvilɛn Jesus pulu, yɛ Yálá hɛɠɛɛɓo. Nu kpului tii kɛ laa, gəlee di mɛ̨nį tii kaa; diɛ kpɛli diɛ Yálá hɛɠɛɛɓo. |