Tɔɔɓɛlaa dɔlɔɔ 13 - Yálá laawoo hɛɓɛ (dc)Yálá ə nu ta tɔɔ Betɛlə 1 Yálá nwɔ nu ta ə həɠə Ɉuda, ə pa Betɛlə, Yai-Laa ɓə dɔɔ, ɓɛlɔwai Ɉeroboamə ə kɛi ɉaláá hɛnŋąą kələn na ɉaláá kulɔi. 2 Ə tomą ɉaláá kulɔi mɛ̨i, yɛ diɛ: «Haláá kulɔi yɛ́ ɓə! Mɛ̨nįi Yai-Laa kaa moi ə́ laa mɛ̨i, ya ka, yɛ diɛ: Lon ɉulɔnu ta kaa pai hɔlɔɓoi Davidə yəi bɛlɛ́n, diɛ kɛ mą: Ɉosiasə. Gaa pai ɉaláá laa həli nuą ŋɛ̨i ɉaliɠaa lííla, di kulɔi a haláá ɓɛ ɉaláá kulɔi. Diɛi tii kɛi lansan kələn ə́ mɛ̨i, di kaa pai nu kɔ́wɠaa kələn ɉii ə́ mɛ̨i.» 3 Mąą yələ, Yálá nwɔ nui ə mɛ̨nįi tii kɔ́lɔn ɉɛn nɛ, yɛ diɛ: Mɛ̨nįi pai nɛ yɛ kɛ Yai-Laa ɓə mo, ya ka: Ɉaláá kulɔi kaa pai ɓɛlai, nuwui tii mɛ̨i ə pu. 4 Mɛ̨nįɠaa tii Yálá nwɔ nu ə mo a nwoo kɛnɛ̨, yɛ hvilɛn na Betɛlə ɉaláá kulɔi ɓa, tɔɔmun Ɉeroboamə ə mɛ̨n nɔ, ɲee tii kɛ ɉaláá kulɔ taɓali ɓa, ə ɉaŋą, yɛ diɛ: «Ka ɉon!» Ɲee ə lɛɛ a ɉaŋąą tii, ə kpala mą, hvo kɛa pɛli nɛɠɛi mą. 5 Nąąlɔwai, ɉaláá kulɔ taɓali ə ɓɛla, nuwu ə kulɔ daɓali mɛ̨i ə pu kpɔlɔi yɛ bələi di mo la, ɛlɛɛ, Yálá nwɔ nui ə nɛ a mɛ̨nį tii gɔlɔn ɉɛn. 6 Tɔɔmun yɛ Yálá nwɔ nui ɓa: «Yai-Laa ə́ wɔɔ Yálái liilaa mą, nɛ̨ɛ̨ yɛ́! Mą́ą́ nɛ̨ɛ̨mąą hvə mą, ə gɛ, ɲéé ə pɛli lɛɠɛi mą́ą́.» Yálá nwɔ nui ə Yai-Laa hvɛli, tɔɔmun ɲee ə pənə ə lɛɠɛ mą; ə kɛ lɔ yɛ bələi ə kɛ la a bɔlɔ. 7 Tɔɔmun yɛ Yálá nwɔ nui ɓa: «Pa gwə li bɔ́ɔ́li, ə́ kɔ̨nɔ̨n mįi, yili pulu, ŋą́ hɛn da tɛɛ ə́ pɔ.» 8 Yálá nwɔ nui yɛ tɔɔmun ma: «Ə mą kɛ yáá ə́ wɔ pɛ́lɛ́i ŋąąkwɛlɛ ɉu hveelɛ, yáá bələ tɔ̨nɔ̨ tɛɛ bɔ́, vá lɔ ə́ yəi bɛlɛ́n, vá ə́ yəi kɔ̨nɔ̨n mįi, vá kpɛli yá kpələ ɓɛ. 9 Mɛ̨nįi di mo mą́ą́, ya ka: Yai-Laa ɓə mo, yɛ mą́ą́: 'Hvó kɔ̨nɔ̨n mįi laa, hvó ə́ kpələ laa; yá kɛi ə́ pulu pənə, hvó tɛɛ a bələ tɔ̨nɔ̨i tii ə́ həɠə la yɛ́ pa.» 10 Nąąlɔwai Yálá nwɔ nui ə bulu pənə yɛ li, ə ɉon a pələ takpɛli, yɛ li. Yálá nwɔ nui ə kulɔ nwoo mu 11 Yálá kwəi mɛ̨nį hukulɔ mun bɔlɔ ta ə kɛ Betɛlə a hulɔgolo, lonnii di li, mɛ̨nįɠaa tii Yálá nwɔ nui ə gɛ Betɛlə, di ɉukulɔ mą. Nwooɠaai ə mo tɔɔmun ma, di gəlee ɓo di nąn ma. 12 Di nąn yɛ diɛ: «Ə ɉon a pələ lə kɛɛ?» Bələi Yálá nwɔ nui ə ɉon na, nonnii di mąą kɛɛ mąąnin kɛ. 13 Ɉulɔgoloi yɛ noonnii diɛ: «'Ka ɉoohvaalən ɉąą yili.» Di ɉoohvaalən ɉąą yili, ə tɛ mɛ̨i. 14 Ə hvilɛn Yálá nwɔ nui pulu, ə li ə həli mą. Yili ə kɛ hee ni wulu kɛnɛ̨ ta mu; gaai ə mo yɛ yili ɓa: «Yálá nwɔ nui həɠə Ɉuda, ya ɓaa yɛ́?» Yili yɛ mą: «Ɲą́ą́ ɓə.» 15 Yɛ yili ɓa: «Gwəli ɲə́i bɛlɛ́n, ə́ kɔ̨nɔ̨n mįi.» 16 Yálá nwɔ nui yɛ mą: «Vá pɛli yalii búlú, və́ kɔ̨nɔ̨n mįi, və́ ya kpələ. 17 Nwooi Yai-Laa ə mo mą́ą́, ya ka, ə kɛ mą́: ‹'Hvó kɔ̨nɔ̨n mįi laa, hvó yá kpɛli kpələ gɛɛnąąi tii ɓa, hvó pənə hvó tɛɛ a bələi ə́ li la.›» 18 Yálá kwəi mɛ̨nį hukulɔ hulɔgoloi yɛ mą: «Ɲą́ą́ gbɛli, ŋą́ Yálá kwəi mɛ̨nį hukulɔ lɔ yɛ bələi ə́ kaa la. Yálá nwɔ malaka ta ə kɛ mą́ą́, 'li ə́ ɲali bulu yɛ́ mą: Yai-Laa yɛ ə́ ɲali ə́ bulu ə́ li ɲə́i bɛlɛ́n laaləi, ə́ kɔ̨nɔ̨n mįi, ə́ yá kpələ.» Ə kɛi yili ɓo tii a lɛɛ. 19 Yálá nwɔ nui ə yali bulu, da yaa di li, ə kɔ̨nɔ̨n mįi, ə ya kpələ. Yálá nwɔ nui ə haa 20 Ɓɛlɔwai di kɛi di kɔ̨nɔ̨n mįi la, Yálá ə mɛ̨nį ɓo gwəi mɛ̨nį hukulɔ hulɔgoloi tii mɛlan ɲali bulu mą. 21-22 Ɛlɛɛ, Yálá kwəi mɛ̨nį hukulɔ hulɔgoloi ə tomą, Yálá nwɔ nui mɛ̨i, yai həɠə Ɉuda, yɛ mą: «Yai-Laa woo ka, yɛ diɛ: Yáá kulɔ Yai-Laa woo mu, di ɓoi Yai-Laa ə́ wɔ Yálái ə naa ə́ nwuɔ̨, hvó gɛ li. Yáá yali ə́ pulu, yáá kɔ̨nɔ̨n mįi, yáá ə kpələ gɛɛnąąi ŋɛ̨i ɓa; ɛlɛɛ yaan, Yai-Laa ə kɛ yɛ́, 'Hvó kɔ̨nɔ̨n mįi, hvó ya kpələ laa, yili mąą mɛ̨nį ɓa, ə́ powa hvo pai laai ə́ nąnni kámą hu.» 23 Yálá nwɔ nui ə kpɛɛ a naa mįɛ ə gbələ, Yálá kwəi mɛ̨nį hukulɔ mun tii mɛlan ɲali bulu, ə Yálá nwɔ nui nwɔ hoohvaalən hąą yili. 24 Yili ə tɛɛ yɛli. Da yala di kwiɛn bələi, ɲala ə baa. Bowa ə kɛ too ni bələ mɛ̨i, ɲala da ɉoohvaalən di tɔɔ gwɛlɛ. 25 Nuą di kɛi tɛɛ, di bowa kaa tooni bələi, ɲala ə ɓo bowa kwɛlɛ; di pa di ɉukulɔ daai, Yálá kwəi mɛ̨nį hukulɔ hulɔgoloi ɓa. 26 Yálá kwəi mɛ̨nį hukulɔ hulɔgoloi mɛlan ɲali bulu, ə bələ mɛ̨n, yɛ diɛ: «Yálá nwɔ nui li, yai kulɔ nwoo mu, ya ka tii, Yai-Laa aa dɛɛ yala pɔ, yili aa gɔwɠaa yali, aa baa, yɛ bələi Yai-Laa ə mo la mą.» 27 Yɛ nonnii diɛ: «Ka ɉoohvaalən ɉąą yili.» 28 Ə li, ə bowa kaa tooni bələi, ɉoohvaalən da ɲala di ɓo tɔɔni bowa kwɛlɛ. Ɲala hvo bowa mįi, hvo ɉoohvaalən naa ta kɛ mą. 29 Yálá kwəi mɛ̨nį hukulɔ mun ə Yálá nwɔ nui powa həɠə, ə naa ɉoohvaalən mɛ̨i, ə pənə ə paa la. Yálá kwəi mɛ̨nį hukulɔ mun ɉulogoloi tii ə pənə ə li bɔ taai, ə mɛlan ɉaa wɔlɔ ɓo, ə now. 30 Ə bowa laa gbɔwɔ kámą hu, yɛ yili haa wɔlɔ ɓo; yɛ kɛ diɛ: «Eekə ną́n non!» 31 Gbɛɛ a noɔ, yɛ nonnii diɛ: «Ŋą́ pa haai, ka nóó ɓɛi gu Yálá nwɔ nui loo laa, ka gɔ́wɠaa laa gɔwɠaa kwɛlɛ. 32 Mąąhɔlɔɓo, mɛ̨nįi tii ə mo a nwoo kɛnɛ̨, yɛ hvilɛn na Betɛlə ɉaláá kulɔi ɓa, da ɉaláá kulɔ pɛlɛ́ɠaa kpɔ Samari diɛ, Yai-Laa woo li kɛ; mɛ̨nįi tii pɔ mɛ̨nį kaa pai kɛi.» 33 Ə mą kɛ tii, Ɉeroboamə hvo ɲee kulɔ nwɔ túwɔ́ pələ ɲɔ̨n ɉu; ə kɛi lɔ ni nuą həɠə lɔ tii nɔi lonnii lɔwai, yɛ di kɛ a haláá laa həli nuą; di wɔ haláá kulɔiɠaai ɓa. Nui lɔpee a kɛ bɔ, di kɛi ɉee a ɉaláá laa həli mun da. 34 Yili ɓə kɛ a nɛ̨ŋɛ̨n Ɉeroboamə nwɔ pɛ́lɛ́i ə ɉəɠə yaa li. Yili mąą mɛ̨nį ɓə gɛ, ɉuwu yɛ kpɛɛ lɔi mɛ̨i. |