Nsaŋ 1 - BII BILASɔɛi siŋnun vanacieo 1 O kandɔɔ Sɔɛi va, Sɔɛi va Hala ikɛi, Sɔɛi Hala i co ni. 2 Sɔɛi ken va Hala ikɛi o kandɔɔ. 3 A ndi ɲɛ-ɲɛ cɔwnun ni, ɲɛ-ɲɛ cownun ndi kɔɔli le. 4 O ndi nin yoomoo co ni, yoomu kon co ɲɛ-tengaa le vanndacieea ni. 5 Nduyɛ, ɲɛ-tengaa co tengaa o ɲumndan nin, kɛ ɲumndan ma cɛl ndu le. 6 Mí Hala viam vanndo pum, vana kon diolan Nsaŋ. 7 Maa sei o hin ni, le seilen timbio a ɲɛ-tengaa kon o kɔɔ, haliko mi vannda kpow a laalan ndu. 8 O co ndu le va ɲɛ-tengaa kon te, kɛ mó hun le seilen timbio a ɲɛ-tengaa o kɔɔ. 9 Ɲɛ-tengaa kpeekpeiyo o va ni, le vanndacieea kpow teengiaa o hin o ceendo coo ni. 10 O va o ceendo coo. A ndu ceendo toosian ni, kɛ ceendo sina ndu le. 11 Mó hun o vanaa ndɔa lo, kɛ vanaa ndɔa cɛl ndu le. 12 Kɛ nduyɛ, vanaa cɛl ndu-a kpow, a laalan o diola ndɔlan-nda, mó ke nda dio le siŋnɔnndo cuavaa Hala-a. 13 A vilun o Hala nin mɛɛ vanacieo vialun yɛ le, te kon te mɛɛ hɛnan vanacieo co yɛ, kɛ Hala ke nda yoomu sɛnɛiyo ni. 14 Mí Sɔɛi siŋnun falon, mí i va naa tɛɛn. I co i piaa a kɛndɛi a á toɲaa. Mí n mɛɛndan biilu ndɔɔ, biilu ndɔ kon co maa o Po pilɔɔ sɔla fulaa Fuɲa ndɔ o ba-o. 15 Mí Nsaŋ timbi seilen a ndu o kɔɔ, mó yonda aa: «O ya dimi sɔɛi ndɔɛi-yo aa: ‹Vana co hunɔɔ o ya kɔɔli-o, ndu hiow ya laci ni, kani lɔ́ɔ́ pá mi vialun, ndu va nin.› » 16 Mí naa kpow n sɔla duaa o kɛndɛi ndɔɛi nin, duaa o duaa coo, 17 kani tɔŋndo yɔngun naa fulaa Moise o ba, mí kɛndɛi a toɲaa yɔngun naa fulaa Yeesu Krista o ba. 18 Vana-vana ci vɔ Hala le, Hala Po pilɔɔ, o co o Fuɲaa nin-ndo, ndu cɔm vana ndu ni. Seile Nsaŋ Vana-yinaa len ( Matie 3.1-12 , Marke 1.1-8 , Luke 3.1-18 ) 19 Seile Nsaŋ-nden le co len ni, telen Yuifia lo Yerusalɛm má viam vanaa-solia-lasálàá a leviia le ndu Nsaŋ kɔlan ɲunaa-o aa: «Nɛ̀ɛ̀ kpeekpei nɔm co yɛ?» 20 Mó sɔlɔlan ndi kpendekele, mó dimi aa: «Ya, i co Krista le.» 21 Má ɲuna ndu aa: «Nɛ̀ɛ́ n co yɛ? Mò va maa Elii n co ni?» Mó dimi aa: «I co Elii le.» Má ɲuna ndu aa: «Mò va maa vana-tɛɛngaa-diom Hala naa n co cumndo-o ni?» Mó muli aa: «Ɛ-ɛ!» 22 O kon má dimul ndu aa: «Nɛ̀ɛ́ n co yɛ niko? Haliko mi n kɔ mulul vanaa vem naa-a, vɛ̀ɛ̀ nɔm pila co yɛ cɔnnɔnndo?» 23 Mó muli aa: «Ya co diom co yondaa o lɛŋnde veselɛilen nin-ndo ni aa: ‹La siɛndi nɛi Mɛlɛka-o,› » maa mɛɛ Esai vana-tɛɛngaa-diom Hala-o dimi yɛ. 24 Faliisia vanaa ndáà vem kan-nda va ni. 25 Má ɲuna ndu aa: «Le yɛɛ n co yɛ niko vannda yinɔɔ, nɔm yɛ a co Krista le, a co Elii le, a co yɛ vana-tɛɛngaa-diom Hala-o le?» Mí Nsaŋ mulul nda aa: 26 «Ya, o mɛnndan nin ya co yinɔɔ ni, kɛ vana pum co niaa tɛɛn, la sina ndu le, ndu hunnin o ya kɔɔli. 27 I bɛnda bɛɛ le yoei ndɔɛi lasamtai timbio le.» 28 Betani Yurdɛn peo leeloo dɛnɛ kon tosan ni, nɛɛ Nsaŋ va vannda yinɔɔ-a. Yeesu, Saa cua Hala-o 29 Diimandɔɔ, mó ca Yeesu hunɔɔ ndu o ibuŋ, mó dimi aa: «La tofa vɔ, Saa cua Hala co haki ceendo faŋa-o. 30 A ndu o kɔɔ ya va sɔɛi ni, telen ya dimi maa o ya kɔɔli vanndo pum co hunɔɔ, o hiow ya laci-o pɛɛn, kani lɔ́ɔ́ pá mi va, ndu va nin. 31 Ya yɛ, yáà sina ndu le, kɛ haliko mo cɔmnun Israɛl ya hin yinɔɔ o mɛnndan nin ni.» 32 Mí Nsaŋ timbi seile len aa: «I ce Kɔl Hala-o fulaa o halataala, mó toal, mó cal ndu coo maa kangbo. 33 Yáà sina ndu le, kɛ vana vem ya yinɔɔ o mɛnndan nin-ndo dimul-la ni aa: ‹Vana n canin Kɔl Hala-o tolɔɔ coo mò cal-lo, ndu yinnin a Kɔl-Diandaa ni.› 34 Ya yɛ, i ce mi timbi seilen maa ndu co Po Hala-o ni.» Kaandeŋaa tasea Yeesu-a 35 Diimandɔɔ, Nsaŋ va vɔ lon a kaandeŋaa ndɔa nda ŋiɔn, 36 mó ca Yeesu hiovɔɔ, mó dimi aa: «Má cè Saa téndé Hala-o!» 37 Kaandeŋaa ndɔa ŋiɔnda tueyɔɔ ndu diom kon dimio, má del Yeesu kɔɔli. 38 Yeesu mulinndo, mó cannun nda hunɔɔ ndu kɔɔli, mó dimul nda aa: «Yɛɛ niaa co yɛ nuwviaa?» Má dimul ndu aa: «Kɔɔfa naa n co nuwviaa ni, kuɛɛ nɛ n co yɛ o yiya?» 39 Mó dimul nda aa: «La hun mì la ce.» Má kɔa, má kɔ ca nɛɛ o va o yiya-a, má lo lon nda ndaa ɲinkon. Lɛɛlɛ hiɔɔlundɔɔ va kon ni telen paale yɔnganndo. 40 Andree, puapilɛ Simɔn Piɛr-o va vana pilɛ o vanaa ŋiɔŋaa tuei kan Nsaŋ sɔɛi ken dimio, má kɔa Yeesu kɔɔli-a. 41 Vana tase o komal-lo va Simɔn Piɛr puapilɛ ndɔ ni. Mó dimul ndu aa: «N saalun Vana Hala vem-ndo, Krista pɛɛn!» 42 Mó kɔa a ndu o Yeesu lo. Mí Yeesu tofa ndu, mó dimi aa: «Simɔn n co ni, po Yonas-o. A veelunin nɔm aa Sefas», kon co dimio ni aa «Powvo». Filipe nda Natanaɛl 43 Diimandɔɔ, mí Yeesu kialu le kɔlan Kalile, mó komal Filipe. Mí Yeesu dimul ndu aa: «Del-la kɔɔli.» 44 Nduyɛ Bɛtsaida Filipe ndóò fula ni, kobi Andree nda Piɛr fula nin-ndo. 45 Mí Filipe komal Natanaɛl, mó dimul ndu aa: «N saalun vana sɔɛi ndɔɛi dimin o tɔŋ Moise-o nin a o sɛbɛla vanaa-tɛɛngaa-diom Hala-a nin-ndo, Yeesu Nasarɛt, po Yosɛf-o.» 46 Mí Natanaɛl ɲuna ndu aa: «Ɲɛ kɛndɔɔ nɔla pá fulaa Nasarɛt?» Mí Filipe mulul ndu aa: «Hun mà ce.» 47 Yeesu cɔu Natanaɛl hunɔɔ ndu o ibuŋ, mó dimi aa: «Israɛlnɔɔ kpeekpei co hoo ni, o nɔ lacòòva o kɔl too.» 48 Mí Natanaɛl dimul ndu aa: «Kuɛɛ n sina yɛ ya?» Mí Yeesu mulul ndu aa: «Lɔ́ɔ́ pá mi Filipe veelu nɔm nɛɛ n va o voosu tumndo bɛngu-a, yáà ce nin nɔm.» 49 O kon mí Natanaɛl dimi aa: «Kɔɔfa, nɔm, Po Hala-o n co ni, nɔm co masaa Israɛl ni.» 50 Mí Yeesu mulul ndu aa: «Le tùú ya dimul nɔm maa i ce nɔm o voosu tumndo bɛngu-o n laalan ni. A canin bɛɛ dɛnnda bɛndula hiow kon-ndan.» 51 I co niaa toɲaa dimul válán, la canin halataalaa o kumbia, mì la ce mɛlɛkaa Hala-a helɔɔ a tolɔɔ Po vanacieo coo. |
© Alliance Biblique en Guinée
Bible Society in Guinea-Conakry