2Samiɛl 15 - BII BILAAbsalɔm tɔɔndan le masalen hiɔlɔɔ David fuɲa ndɔ o ba 1 O sɔɔn mún kɔɔli, mí Absalɔm sɔla ɲɛ ɲaanan soa nan-ndo o pilɛ a soa, a kunda vanaa cɔwva n'van beleŋuɛɛnu, á va ɲaanɔnndo o ɲɛ ndɔ ɲaananndo laci-a. 2 Idii púŋ, ndóò kɔ cal o nɛi dio luɛyaa kobio ikɛi. Telen oo telen ndóò ce pɛ vana sɛɛngian nda vana celen-ndo hiovɔɔ le kɔlan o masaa lo le nda yamɛi kiolɔɔ tɛɛn, Absalɔm ndóò veelu vana kon, ndóò ɲuna ndu aa: «O kobi kuɛɛ nin n fula yɛ?» Te vana kon ndóò mulul ndu pɛ aa: «O polale vaa nuaa nin ya fula o Israɛl tɛɛn ni», 3 Absalɔm ndóò dimul ndu aa: «Kela nɔmndo sandu, nɔm kpeekpei nɔ dí o sɔɛi he nin ni, o co macoaa vana yeŋnin nɔm lani o masaa lo le.» 4 Mì ndóò hiow vɛlɛ laci a dimio aa «Àá, te yáà siŋnun pɛ vana kialaa n'yamaa o lɛŋnden nden nin! O ya lo vannda ndáà hunnin ni, mì yáà kelu yamɛi sandɛi nda tɛɛn.» 5 Nduyɛ te vanndo ndóò sɔɔnguu pɛ Absalɔm ikɛi le vulan baŋɔɔ ndu o labɛngunin, ndóò bii vana kon baa, ndóò kɔman ndu. 6 Nuaa Absalɔm lo tosaa a vanaa va hunɔɔ o masaa lo le yaman kiolɔɔ nda tɛɛn o lɛŋnde Israɛl-ten nin-nda ni háá mí Israɛlla kpow a muli kɔltan o ndu lo. 7 Vɔsilan tan hiɔɔlu o kon kɔɔli, mí Absalɔm dimul masaa aa: «Cɛl-la mì kɔɛ Hebrɔn le kpema ya yii o Mɛlɛka lo-o peeloo. 8 Kani telen ya va Kesur, o lɛŋnde Aram-nden nin-ndo, mí yii kpemaa o Mɛlɛka lo, maa te o mingi ya pɛ Yerusalɛm lekɛ́ndɛi, i solulnin ndu sálàlan Hebrɔn.» 9 Mi masaa dimul ndu aa: «Kɔ a kɔlɲuloo!» O kon mó bii nɛiyo, mó kɔa Hebrɔn. 10 Absalɔm tiiyaa lon, mó kɔ viam suansuaanda o kobila yɛ́-yɛ́la Israɛlla nin kpow le vannda dimullo aa: «La tuei dɔ́ɔ́ pɛ buloo diom, la dimi aa: ‹Absalɔm siŋnun masaa Hebrɔn!›» 11 Mí Absalɔm cua vannda kɛmɛ lediin Yerusalɛm, mó kɔa a nda lon. Kɛ mí vanaa liila ndu kan-nda kɔannun lende, a bii ɲɛ-ɲɛ bila o dɛnɛ kon nin te. 12 Tuma Absalɔm va sálàlan solio-o, mó viam kiilaa Kilo le Ahitofɛl, vana silaa David-o veeloo. Mɛɛ vannda va hiovɔɔ laci a handɔɔ o kunda Absalɔm-ndo coo yɛ, lende koni dúmbóó va kɔlan a yiinɔnndo ni. David ɲaanun mó faŋan Yerusalɛm 13 O kon mí vanndo kɔ dimul David aa: «Israɛlla hiownun Absalɔm kɔɔli.» 14 Fɔ́ɔ́fɔ̀, mí David dimul vanaa ndɔa baalaa va Yerusalɛm-nda kpow aa: «N ɲaanun, yɔŋii Absalɔm diw naa. N keleŋan, yɔŋii o hun del naa coo a cɔwvo, mò diw vannda o kobio ho nin kpow, mò tuisi kpundɛ bɛndoo naa coo.» 15 Mí vanaa baalaa kan mulul masaa aa: «Mɛ̀ɛ́-mɛ̀ɛ́ n dimi pɛ, n co nɔm kɔɔli.» 16 O kon mí masaa can le kɔlan a yungu ndɔɔ kpow. Kɛ mó mɛi sámáá ndɔa tɔ́ le cɛi lemasaa mandaa. 17 Mɛɛ masaa cɛn kɔlan, mí vannda kpow bii kɔlan ndu kɔɔli, má kɔ sim o cɛi va o kobio mɛɛlulanndo ikɛi. 18 Mí vanaa baalaa ndɔa kpow a kei ndu o hɔl: Keretiia kpow, Peletiia, a n'van kɛmɛ leŋɔmpumaa fula Kat má hun ndu kɔɔli-a kpow hiaw, má va kɔlan ndu masaa laci. 19 Kɛ mí masaa ɲuna Itai va simlacinɔ vanaa cɔwva Kat-o aa: «Le yɛɛ nɛ n co yɛ hunɔɔ naa kɔɔli? Muungu mà kɔɛ Absalɔm masa sɛnɛiyo ikɛi. Kani miallo n co ni, ɲaanɔnndo n ɲaanun lɛŋnde nɔmnden ni. 20 Cɛi koni n tiiyaa nanu ni. Vɛ̀ɛ̀ mì kɔɛ vɛlɛ hau seemiaa a nɔm? Ya pila sina vɔ bɛɛ nɛɛ ya sɔndan te. La muungu ciee nia vanaa co nɔm kɔɔli-a. Màá Mɛlɛka tuinun niaa iɲíí, mò tosal niaa dɛnɛ kɛndɔɔ!» 21 Kɛ mí Itai mulul masaa, mó dimi aa: «Te Mɛlɛka co yoomu, te nɔm masa, nɔm vana ni bɛndoo bɛɛ co yoomu, nɛɛ-nɛɛ n kɔɛ pɛ, i co nɔm kɔɔli! Taa vi pɛ, n vi latulu, taa cinda yɛ pɛ, mɛɛ n cinda latulu naa ŋiɔn.» 22 O kon mí David cɛl Itai diom, mó dimul ndu aa: «Ava, mɛɛ hiow n kɔnnun.» Mí Itai hiaw laci nda vanaa ndɔa cɔwva a yungula ndalan kpede. 23 Tuma sɛ́lɔ́ɔ́ va hiovɔɔ David laci-o, mí vannda kpow va caŋndo fúkpàà-fùkpàà. Mí masaa pila taŋ pee pɔmbɔɔ Sedrɔn, mó bii nɛi kɔɛ a kpengii lɛŋnde veselɛilen-ndo a vanaa va ndu kɔɔli-a kpow. 24 Sadɔk vana-solia-lasálàá, a leviia kpow va nda tɛɛn, a va kɔlan a kesu kpema Hala-o o lebol. Vannda cuu fula lende o kobi kon nin, Abiatar va sálàlan solio tuŋ. 25 Mí masaa dimul Sadɔk aa: «Mingi kesu kpema Hala-o ciee. Te Mɛlɛka ce vɔ pɛ ya ɲia, o co ya mingi, mì kɔ cɔ vɛlɛ kesu kpemaa a Cɛi-Diandaa o co nin-ndo. 26 Kɛ, te o ci lɛ ya ɲia le, mɛɛ o tosal-la mɛɛ o yiyannin yɛ.» 27 Mí masaa dimul vɛlɛ Sadɔk, vana-solia-lasálàá aa: «Muungun ciee a kɔlɲuloo niaa Ahimaas po nɔm, Yonatan po Abiatar-o. La kɔ a poaa niaa ŋiɔnda o ba. 28 Ya yɛ, i vanin cumndo o dɛngbɛla co o lɛŋnde veselɛilen nin-ndan nin háá telen ya sɔlanin yoongula niaalan-ndo.» 29 O kon kɔɔli, mí Sadɔk nda Abiatar a mingi kesu kpema Hala-o Yerusalɛm, má kɔ lo lon. David vem Husai le Absalɔm tɔɔndanndo 30 David va Pembii oliviei helɔɔ pelun fondo a caŋndo, kolaa va o kumbuaa ndu o lebol. Vanaa va kɔlan ndu kɔɔli-a bɛɛ a va kɔlan a kolalan lakumbuan o lebol, a va kɔlan a caŋndo. 31 Mí vannda dimul David aa: «Ahitofɛl co vana pilɛ o vanaa yii dúmbóó nda Absalɔm-aa latulu-a tɛɛn.» O kon mí David piɛi aa: «Éé Mɛlɛka! Tɛɛmbuu silala Ahitofɛl-tan yandi.» 32 Tuma David va tiiyaa o pembei tullo nɛɛ vannda ndáà dema paandu Hala piɛiyo-a-o, mó ca Husai Arkiinɔ hunɔɔ ndu laci. Domaa va ndu o sɛɛsiɛiyo lekɔɔ a loolio o suinanndo o lebol. 33 Mí David dimul ndu aa: «Taa hin pɛ ya kɔɔli, a siŋnun volɔɔlan le ya. 34 Lelan, muungu ciee mà kɔ dimul Absalɔm aa: ‹Masaa, i yeema mì va buɛi nɔmndo. Buɛi fuɲa nɔm-ndo ya va paandu ni. Kɛ nihau, i yeema mi siŋnun buɛi nɔmndo.› A tosa pɛ kon, mɛɛ a mala ya le silala Ahitofɛl-tan laasiaa. 35 Handɔɔ o kon coo, Sadɔk nda Abiatar, vanaa-solia-lasálàá vanin nɔm ikɛi lon. Sɔɛi-sɔɛi n kɔ tuei pɛ o cɛi lemasaa nin, a dimul nda. 36 Ahimaas, po Sadɔk-o nda Yonatan po Abiatar-o co nda ikɛi lon nda ŋiɔn kpow. Nda niaa vanin vomɔɔ o ya lo le sɔɔn niaa tuɛinin-ndon ya tɛɛngullo ni.» 37 O kon mí Husai caaŋoo David muungu Yerusalɛm ciee, mó bendal kpafii Absalɔm va tiiyaa lon. |
© Alliance Biblique en Guinée
Bible Society in Guinea-Conakry