Matyo 25 - Əka yi FîəAtséebə́nə́múʼ Ńté Pɔ́ Pə́ Pəngyě Pɛ́n Nəghə́mə 1 Á láʼ pə́ alě yə wɨ́ lə́ Anuə Nəfoonə Nəpóolə á chî lə́ ándó pɔ́ pə́ pəngyě pɛ́n nəghə́m pó nə ńdɔg nə́ pəlám pɔ́b ə́fɛ́d ńgɛnə̂ á mə́ téekə nə́ tǎdndzɔʼə́. 2 Pó pɛ́n tâ ə́ nə ńgəənə̂ pɛ́n pə́ tâ pə́ yáŋə. 3 Pi páʼ pə́ ghəənə̂ nə́ lə́ pó nə ńdɔg pəlám pɔ́b ḿbə́ ńkě kɛləshín lɔg pô. 4 Pi páʼ pó nə ńgyáŋ nə lə́, pó nə ńdɔgə̂ kɛləshín á mə́m əboolə́ pó pəlám póobə́. 5 Ndzaŋə ándó tǎdndzɔʼə́ a nə ńtwiʼ nə́ á mə́ yǐ nə́ lə́, pó pətsəm ká ńtíʼ ńgwǔəə á pəlê. 6 “Á yǐ ḿbə́ á ntɨ̌túʼ ngye ə́ fɛ́d ə́sóŋ ńgə́, ‘Tǎdndzɔʼə́ wə̂ a ghɛnə́, fɛ́d nə́ apeŋ ńtéekə yə́!’ 7 Pɔ́ pə́ pəngyě pə̂ pɛ́n nəghə́m pó lǒo á əsê ńtsoŋkə̂ pəlám póobə́. 8 Pipə ghəənə̂ nə́ pə́ pó sóŋə á mbô pi pó jî nə́ ənu lə́ ńgə́, ‘fɛ̂ nə́ áwə́g nə́ mɔ́ kɛləshín ńté ńgə́ pəlám pə́g pə́ tə́ ḿbə́gnə.’ 9 Pó kwěe ńgə́, ‘Ngá,’ təmbɔʼ wə́ələ́ á kě á mbô pɛn pətsəm koʼ pô. Ghɛn nə́ á mbô ngaŋə́finə kɛləshín ńjú əwəənə́. 10 Ndzaŋə ándó pó nə ə́fɛ́d nə́ ńgɛnə̂ á mə́ jú nə́ kɛləshín lə́, tǎdndzɔʼə́ a yǐəə yə́. Pɔ́ pə́ pəngyě páʼ pó nə ńkoʼnə̂, pó kwúnə á ndɛ̂ tûʼnkaŋ pópə tǎdndzɔʼə́, pə́ tíʼ ńkə́bkə ntsǒndɛ̂.” 11 “Ngǎ pɛ̌ pətsə́ pə̂ pó yǐəə, ńtíʼ ə́sóŋ ńgə́, Mmaʼmbî, Mmaʼmbî! Ŋáʼ ntsǒndɛ̂ á mbô pəgə́. 12 A kwěe ághɔ́b ńgə́ maŋ fiʼtə̂ áwɨ́ nə́ ndə̌ŋdəŋ ńgə́ maŋ kě áwɨ́ jí pô.” 13 Lə́ələ́ pə́ ńgə́ lɔg nə́ ndɛd ńté ńgə́ nə kě alě yə wɨ́ kɨ ndɛd jî pô. Atséebə́nə́múʼ ńté Ngaŋə́faʼ zɛ́n Teelə́ ( Luk 19.11-27 ) 14 Ńté ńgə́ a yǒ chî lə́ ándó ŋwunə a nə ńtə́ nə́ ńgɛnə̂ nənyi, ə́fóŋ ngaŋə́faʼ əjí ńnéŋə apeʼə ajíə á mbô pó. 15 Əfɛ̂ nkáb əpa tênə á mbô yitsə̌, əfɛ̂ əpa pɛ̌ á mbô yitsə̌, mbɨ ńkə́ ə́fɛ̂ táʼə á mbô yitsə̌, ńdzoŋ ndzaŋ mətɨ mɔ́b mə́ nɨd nə́. Ńtíʼ ńgɛnə̂ yə́ á nənyinə. 16 Ŋwu wə́ páʼ a pěʼ nə́ ńkwá nkáb zə̂ əpa tâ lə́ a tɔ́g ńgɛn ńchúʼə á mə́ táŋ nə́ zə́ələ́, ḿbɨ́ ńkə́ ńjîə ape nə́ əpa tênə. 17 Yə a pěʼ nə́ ńkwá əpa pɛ̌ lə́ a kə́ ńjîə ape nə́ əpa pɛ̌. 18 Lə́ ŋwu páʼ a nə ńkwá nə́ táʼə apeemə nkáb lə́ a pə ńgɛn ńtóŋə apɛ́lə á ndəsê ńdɔʼkə̂ nkáb tǎ afaʼ əyǐ zə̂ ə́wə́. 19 “Tə́sɛ ndɛd yitsə̌ á nə ńdaŋ, tǎpə ngaŋə́faʼ zə̂ a pəənə̂, ə́fóŋə ághɔ́b ńgə́ pó po náanə ndəsê ńnáŋə anu ńté nkáb zə̂. 20 Ŋwu wə̂ páʼ a nə ńkwá nə́ nkáb əpa tâ lə́, a yǐ nə́ yitsə́ zə̂ zɛ́n tâ ə́sóŋ ńgə́, Tǎ, gho nə fɛ̂ nkáb nə́ maŋ lə́ əpa tênə, zə́ənə, maŋ pɨ ńjîə ape nə́ yitsə̌ əpa tênə. 21 Tǎ afaʼ əyǐə a kwěe ńgə́, gho faʼ əshîʼnə, gho lə́ ngaŋəfaʼ yi əshîʼnə ä faʼ nə́ nə́ ntɨ́ yí ətsəmə! Ndzaŋ gho faʼ nə́ pɔ́ pə́ kə́nyaŋ pə́ mənu nə́ ntɨ́ gho ətsəm lə́, maŋ yǐ ghɛd gho tə́ ńnáŋə pətə́kɔʼ pə́ mənuə. Yǐ pɔ̌ kɔŋtə̂!” 22 “Ŋwu wə̂ páʼ a nə ńkwá nə́ nkáb əpa pɛ̌ lə́, a kə́ ńgyǐ ə́sóŋ ńgə́, Tǎ, gho nə fɛ̂ lə́ nkáb əpa pɛ̌ nə́ maŋə. Zə́ənə, maŋ pɨ ńkə́ ńjîə ape nə́ əpa pɛ̌. 23 Tǎ afaʼ əyǐə a kwěe ńgə́, ‘gho faʼ əshîʼnə, gho lə́ ngaŋəfaʼ yi əshîʼnə ä faʼ nə́ nə́ ntɨ́ yí ətsəmə!’ Ndzaŋ gho faʼ nə́ pɔ́ pə́ kə́nyaŋ pə́ mənu nə́ ntɨ́ gho ətsəm lə́, maŋ yǐ ghɛd gho tə́ ńnáŋə pətə́kɔʼ pə́ mənuə. Yǐ pɔ̌ kɔŋtə̂!” 24 Ŋwu wə̂ páʼ a nə ńkwá nə́ táʼə apeemə nkáb lə̂ a tíʼ ńgyǐ ə́sóŋ ńgə́, Tǎ, maŋ nə ńjî ńgə́ gho lə́ ŋwu ńtě, ə́foʼə̂ aliʼ páʼ gho nə ńkě nə́ ə́wɨ́ pǐ pô, ńkə̈ ńkyɛ̂ əpúmə aliʼ páʼ gho nə ńkě nə́ ə́wɨ́ maʼ pô 25 Lə́ nə́ ńgɛd ə́lɨ́d maŋ tə́ ḿbɔ́gə, ńtíʼ ńgɛn ńtóŋə apɛ́lə á ndəsê ńdɔʼkə̂ nkáb əzo ə́wə́. Zə́ənə, lɛ̌ ajúmə azô yəwə́, ko zə́ələ́. 26 Tǎ afaʼ əyǐə á kwěe ńgə́, Gho lə́ ngaŋəfaʼ ntɨ́ təpɔŋə, ńkə́ ḿbə́ ndɔŋə́! Lə́ələ́ pə́ ńgə́ gho nə ńjî ńgə́ mäŋ foʼə̂ aliʼ maŋ nə ńkě nə́ ə́wɨ́ pǐ pô, ńkə̈ ńkyɛ̂ aliʼ maŋ nə ńkě nə ə́wɨ́ maʼ pô? 27 Gho nə ḿběʼ pə́ ghɛn lɔʼkə̂ nkéebə mə aliʼə́ lɔʼkə̂ nkáb ńjî ńgə́ mbɔʼ maŋ ghɛd ńkwə̂ maŋ kwáalə ájɨ́d pópə ape ajíə. 28 Kwá nə́ táʼə apeemə nkáb yəwə́ á mbô yí ə́fɛ̂ nə́ ŋwunə a túg nə́ əpa nəghə́m lə̂ 29 Ńté ńgə́ ŋwu ntsəm páʼ a túg nə́, pə́ yǐ pegə̂ á mbô yí a túg tə á chaanə̂; ŋwu páʼ a kě nə́ ajûtsə́ túg pô, mɔ́ aliʼ páʼ a túg nə́, pə́ yǐ kwáalə á mbô yə́. 30 Maʼ nə́ ngaŋəfaʼ wə̂ páʼ a kě nə́ nə́ anu yətsə́ chî pô lə́ apeŋə́, á mə́m ndzəmə́, á aliʼ páʼ pə́ yǐ nə̈ kyéŋə ə́wɨ́ tə́ kɔ́lə məsɔŋə́. Ndwegtə Əsáʼə 31 Əghâ ándó Mɔ́ Ŋwunə a yǒ nə́ yǐəə mə́m nəgháʼ əyǐə ándó Əfo pópə pətseŋpə́ndɛ́pə́sê pətsəm, a yǒ náanə á ndumə aləŋə nəfoonə ajíə á mə́m nəgháʼə. 32 Ətú ətsəm ə́ yǒ kyeetə̂ a mbi yə́ a tíʼ ngab pɨ táʼ táʼə ándó ntseŋnə ä ghab nə́ məmbéŋ mə́ ndzɛd ə́fógə á mə́m mimə́ ndɔ́ŋə. 33 A ghɛd tə́gtə pɨ pə́ tɨ́ nə́ ndə̌ŋdəŋə́ á apô yí yə təənə, ə́ tə́gtə pi pə́ pɛ́d nə́ á apô yí yə kwaabə. 34 Əfo wə̂ a tíʼ ə́sóŋə á mbô pɨ pə̂ apô yí yə tɨ lə́ ńgə́, Yǐ nə́, lə́ pɨ páʼ Tǎ mə a néŋ nə́ mbwɔ́dnə a mbɨ pəənə́. Yǐ nə ńkwáalə Anuə Nəfɔ páʼ pə́ nə ńtsoŋkə̂ nə́ ńdɔʼkə̂ á mbô pɨ ə́fɛ́lə ándó pə́ nə ńtsoŋkə̂ nə́ mbîə. 35 Ńté ńgə́ nji ə́ nə ńtə́ ndzaŋə mə nə́ fɛ̂ məjî maŋ jîə, nji nkǐ ə́ nə ńtə́ ńdzáŋə mə nə́ fɛ̂ nkǐ maŋ nô; Maŋ nə ḿbə́ ngəənə, nə wúnə mə á ndɛ̂ pəənə́. 36 Maŋ kə póŋ ətsəʼə́ nə́ wê ətsəʼə́ á mbɨ maŋə, maŋ nə ńtə́ ńgoonə̂ nə́ yǐ ńtsaʼə̂ mə, ńchîə atsáŋə nə́ yǐ náŋə mə. 37 Pɨ pə́ tɨ́ nə́ ndə̌ŋdəŋ lə́ pó tíʼ ńkwěe yí ńgə́, Mmaʼmbîə, pəg nə ńdzə́ənə gho lə́ əlě akə̂ nji ə́ tə́ ńdzáŋə gho pəg zə́gə gho, kɨ nji nkǐ ə́ tə́ ńdzáŋə gho pəg fɛ̂ nkǐ gho nô? 38 Pəg nə ńdzə́ənə gho lə́ əlě akə̂ gho pə́ ngɨ pəg wúnə gho á ndɛ̂ pəgə́ kɨ ntə̌blə pəg wê ətsəʼə́ á mbɨ gho? 39 Pəg nə ńdzə́ənə gho lə́ əlě akə̂ gho tə́ ńgoonə̂ kɨ ńchîə atsáŋ pəg ghɛn ńnáŋə gho? 40 Əfo wə̂ a tíʼ ńkwěe ńgə́, Mäŋ fiʼtə̂ áwɨ́ ndə̌ŋdəŋ ńgə́ anuə atsəm páʼ pɨ nə ńgɛd nə́ nə́ táʼ chigə mɔ́ kə́nyaŋ mɔ́mɛ́ mə ghɛn yitsə̌, nə́ kə ghɛd lə́ á mbô maŋə! 41 A ghɛd tíʼ ə́sóŋə á mbô pɨ pə́ chî nə́ á əlá apô yí yə kwab lə́ ńgə́, “lǒo nə́ áwə́ənə́ á nəpɛnə́ maŋə, pɨ páʼ Əsê a néŋ nə́ ndoonə atû pəənə́! Ghɛn nə́ ńkwúnə á mə́m móg páʼ ə́ mɛdnə̂ nə́ ngǎ mɔʼə́ páʼ pə́ nə ńtsoŋkə̂ nə́ á mbô Satan pópə pətseŋpə́ndɛ̂ píə”. 42 Ńté ńgə́ nji ə́ nə ńtə́ ńdzáŋə mə nə́ kě ajú fɛ̂ ńgə́ maŋ jî pô, nji nkǐ ə́ tə́ ńdzáŋə mə nə́ kě fɛ̂ nkǐ ńgə́ maŋ nô pô, 43 maŋ nə ḿbə́ ngəənə nə́ kě mə á ndɛ̂ pɨ wú pô, ńchî ntə̌blə nə́ kě atsəʼə́ á mbɨ maŋ wê pô, maŋ nə ńtə́ ńgoonə̂ ńkə́ ńchîə atsáŋ nə́ kě mə pyádnə pô. 44 Pó kə́ ńkwěe ńgə́, “Mmaʼmbî, pəg nə ńdzə́ənə gho lə́ alě akə̂ nji ə́ tə́ ńdzáŋə gho kɨ nji nkǐ ə́ tə́ ńdzáŋə gho kɨ ńdzə́ənə gho, gho pə́ ngɨ kɨ ntɨ́ ntə̌blə kɨ ńtə́ ńgoonə̂ kɨ ńchîə atsáŋ pəg kě gho kwáalə?” 45 Əfo yi wə́ a kwěe ághɔ́b ńgə́, Mäŋ fiʼtə̂ áwɨ́ ndə̌ŋdəŋ ńgə́ anuə atsəm páʼ pɨ nə ńkě nə́ ghɛd nə́ chigə táʼ mɔ́ kə́nyaŋ ŋwu ghɛn yitsə̌ pô, pɨ nə ńkě lə́ nə́ maŋ ghɛd pô. 46 Pə́ tíʼ ńtsɛɛkə̂ ághóobə́ á mə́m ngə́ʼ páʼ ə́ mɛdnə̂ nə́ ngǎ mɔʼə́, lə́ pɨ pó tɨ́ nə́ ndə̌ŋdəŋ pə́ pə̂ ńtúmə ághóobə́ á mə́m nchîntɨ páʼ ə́ mɛdnə̂ nə́ ngǎ mɔʼə́. |
2018