Məfaʼə 9 - Əka yi FîəNdzaŋ Yeso kə Ghɛd nə́ Sɔlə a Kwúblə Ńtɨ́ yə́ ( Məf 22.6-16 ; 26.12-18 ) 1 Əghâ yi wɨ́ lə́ Sɔlə a pɛ́lə ńkéelə ńkag ngaŋə́zoŋə́ndzəm Mmaʼmbîə á mə́ jwítə nə́ ághóobə́. Ńgɛnə̂ á mbô Mbêsê yi Ngweŋ 2 ḿbítə aŋwaʼlə á mbô yí páʼ a yǐ nə́ fɛ̂ mətɨ nə́ yí ńgə́ á ghɛnə̂ á mə́m məláʼ mə́ Əsê mə́ Pəjus á Damaskɔs, ńjî ńgə́ mbɔʼ á zə́ənə ŋwu ntsəm páʼ a tə́ nə́ ńdzoŋ Ndú Mmaʼmbî, kəənə á pə́ yi mbyâŋnə kɨ pəngyě, a waamə̂ ághóobə́ ándó ngaŋə́tsáŋ ńgɛn nə́ pó á Jɛlusalɛmə. 3 Sɔlə a tíʼ ńkwá əŋwaʼlə pə́ ńtə́ ńgɛnə̂ Damaskɔs, ndzaŋ a nə ńtə́ nə́ ḿbáatə lə́, nkyaʼ yitsə̌ ə́ ghabkə̂ ə́fɛ́lə á nəpó ŋ́ŋwaŋkə̂ ńdíblə yə́. 4 A wǔəə á ndəsê ńdzóʼ ngye yitsə̌ ə́ sóŋ nə́ yí ńgə́, “Sɔl, Sɔl! gho tsaŋkə̂ mə lə́ ńgə́ akə̂?” 5 Sɔlə a pítə ńgə́, “Gho lə́ əwə Mmaʼmbî?” Ngye zə́ ə́ kwěe ńgə́, “Maŋ lə́ Yeso páʼ ghö tsaŋkə̂ nə́ lə̂.” 6 Lə́ əghâ nə́, lǒo əsê ńkwúnə á mə́mə aláʼə Damaskɔs pə́ fiʼtə̂ gho nə́ anu gho ghɛlə̂. 7 Pɨ pó po nə ńtə́ nə́ ńnyinə̂ pó tə́əmə aliʼ yi wɨ́ məntso mɔ́b mə́ naʼnə̂; pó zóʼ ngye zə̂ ḿbə́ ńkě ŋwu páʼ ä tsáb nə́ lə́ jɨ́ pô. 8 Sɔlə a lǒo ndəsê ŋ́ŋáʼ əmə́g mí, ḿbə́ ńkě chî təmbɔʼ a jɨ́ əliʼ pô. Pə́ tíʼ ńgwaamə̂ apô ají ńdɔgə̂ yí ńkwúnə á Damaskɔs. 9 A lɔg əlě teelə́ ńkě chî təmbɔʼ a jɨ́ əliʼ pô ńkě ajûtsə́ kə́ ńjî kɨ ńnô pô. 10 Ndzoŋdzəm Yeso yitsə̌ a nə ńchîə á Damaskɔs pə́ fóŋ əlɛ́n yí nə́ Ananyasə. Mmaʼmbîə a sóŋə á mbô yə́ á mə́m ndzəəmə atəəmə́tɨ́ ńgə́, “Ananyas!” A kwěe ńgə́, “Maŋ ghɛnə́ Mmaʼmbî.” 11 Mmaʼmbîə a sóŋə á mbô yí ńgə́, “Lǒo əsê ńgɛnə̂ á ndɛ̂ Judas á alaŋə́ páʼ pə́ fóŋ nə́ ńgə́ tɨ́ ndə̌ŋdəŋ lə́ ḿbítə ŋwu tsə̌ páʼ pə́ fóŋ nə́ nə́ Sɔl páʼ a fɛ́d nə́ Tasus. A chî ə́wɨ́ əghâ nə́ ńtə́ ńchaʼtə́sê. 12 A pə̂ ńchîə á mə́m njɨ páʼ a kě nə́ tə́ ńdê pô ńdzə́ənə a ŋwu tsə̌ páʼ pə̈ fóŋ nə́ ńgə́ Ananyas, a yǐ ńnoŋkə̂ mbô míə a atû yí ńjî ńgə́ təmbɔʼ a pɨ ńjɨ́ əliʼ ngǎ yitsə̌.” 13 Ananyasə a kwěe ńgə́, “Mmaʼmbî, maŋ pɛ́d tə ńdzóʼ mənu mimə nɨ́ nə́ ńté ŋwu yi wə́ ḿbɨ ńkə́ ḿbə́ nə́ ndɛn mənu mə́ təpɔŋ páʼ a ghɛd nə́ nə́ pɨ pô a Jɛlusalɛmə. 14 A pɛn ńtíʼ ńgyǐ ə́fênə̌, ḿbə́ ńgyǐ lə́ nə́ mətɨ páʼ a kwá nə́ á mbô Mbêsê yi Ngweŋə́ á mə́ wamtə̂ nə́ a ŋwu ntsəm páʼ a fóŋ nə́ əlɛ́n əghô.” 15 Lə́ Mmaʼmbîə a pə́ ə́sóŋə á mbô Ananyasə ńgə́, “Ghɛnə̂! Maŋ tsɔ́ʼə yí ńgə́ á pə́ ngaŋəfaʼə mə ńjî ńgə́ a lɔg əlɛ́nə mə ńgɛn nə́ wə́ələ́ á mbô Pətəjǐsê pópə pəfo póobə́, ńkə́ ńgɛn nə́ wə́ələ́ á mbô pɨ pə́ Izlɛlə. 16 Maŋ yǐ nəələ̂ yí ndzaŋ mbɔʼ a jɨ́ ngə́ʼ ńté əlɛ́nə mə.” 17 Ananyasə a tíʼ ńgɛnə̂ a ndɛ̂ yi wɨ́ ńkwú ə́wɨ́ ńnoŋkə̂ mbô míə á ndu Sɔl ə́sóŋ ńgə́, “Ndimə́ mə Sɔl, Mmaʼmbî Yeso páʼ a nə ńjáʼ nə́ á mbi gho á alaŋə́ páʼ gho nə ńtə́ nə́ ńgyǐəə ə́fɛ̂ lə́, a túmə mə ńjî ńgə́ mbɔʼ gho pɨ ńjɨ́ əliʼ ngǎ yitsə̌ ńkə́ ńdwɛ́nkə nə́ Ajwǐəsê.” 18 Tsɔʼə əghâ yi wɨ́, əpú pətsə́ ándó əpú páʼ ə́ fɛ́d nə́ á mbɨ əshû lə́ ə́ fɛ́dkə á əmə́g yí ńgwukə̂, a pɨ ńchwáakə á mə́ jɨ́ nə́ əliʼə́. Ńtíʼ ńdǒ á ndəsê ńkwá nkǐə, 19 ńjî məjî apɛ̂ ajíə á pəənə̂. A chî pɔ́ pə́ əlě pópə ngaŋə́zoŋə́ndzəm Yeso á Damaskɔsə. Sɔlə a Chúʼə á mə́ Sóŋ nə́ Anǔəsê á Damaskɔs 20 Ńtɔ́g ńgɛn ńchúʼə á mə́ fiʼtə̂ nə́ pəənə á Ndɛ̂sê Pəjus ńgə́, “Yeso lə́ Mɔ́ Əsê.” 21 A nə ńkɨʼnə̂ ŋwu ntsəm páʼ a nə ńdzóʼ nə́ atséebə ají tə pó tíʼə ḿbítə ńgə́, “Lɛ̌ kě ŋwu páʼ a nə̈ nyi nə́ ńtsaŋkə̂ pɨ páʼ pó nə̈ ńgóʼkə nə́ əlɛ́n Yeso ghɛnə́ á Jɛlusalɛm lə́ pô? A pɛn ńkə́ ńgyǐ ə́fɛ̂ lə́ tsɔʼə nə́ anu yəwə́ á mə́ wam nə́ ághɔ́b ə́ ghɛn nə́ pó á mbô Pətə́kɔʼ pə́ ngaŋə́pêsê á Jɛlusalɛmə.” 22 Lə́, Əsê a pə́ ńgɛd Sɔlə a megnə̂ ńtyantə̂ tyantə̂ nə́, ńtíʼə ńnáŋkə nkɨ Əsê nə́ mətəənə. A jwaʼlə̂ Pəjusə a Damaskɔs lɛ̌ ńté ńgə́ a nə nəələ̂ á mbô pó ńgə́ Yeso lə́ Yi Ńtsəʼ nə́ wə́. 23 Əlě mbî pətsə́ ə́ laŋ, Pəjusə pə́ tyáŋə mənaŋ á mə́ jwítə nə́ yə́. 24 Pə́ kə ghɛd Sɔlə á jîə anu pó kə lɔ́btə nə́. A nənumnə pópə nətúʼ pó pyáabə a ntsǒnkáʼə á mə́ wam nə́ yí ə́jwítə. 25 Ńdaŋ ə́lɨ́d, ngaŋə́zoŋə́ndzəm Sɔl lɔgə̂ yə́ á nətúʼ ńnéŋə yə́ á mə́m mɛ́ nka ńdaŋkə̂ yə́ á mə́m ngɔ́d yitsə̌ á mbɨ nkáʼ páʼ wɨ́d ə́ nə ńdíblə nə́ aláʼ ńtsóokə yə́ a ndzəm yitsə̌ á kəələ̂. Sɔlə a Chúʼə á mə́ Sóŋ nə́ Anǔəsê á Jɛlusalɛmə 26 Sɔlə a yǐ ńkwúnə á Jɛlusalɛm ńtə́ ńdoonə̂ á mə́ kwú nə́ á ndzɔʼ ngaŋə́zoŋə́ndzəm Yeso, pó pətsəm pə́ ńtə́ ḿbɔ́gə yə́. Pó nə ńkě pí ńgə́ lə́ chígə́ ndzoŋdzəm Yeso pô. 27 Lə́ ŋwu tsə̌ pə́ nə̈ fóŋ nə́ yí nə́ Banabasə a pə́ ńdɔgə̂ yí pó yí ghɛn ńtég məntú mə́ Yeso ńtíʼ ə́fiʼtə̂ ághɔ́b ndzaŋ páʼ Sɔlə a nə ńjɨ́ nə́ Mmaʼmbîə á alaŋə́ ndú Damaskɔs, ńkə́ fiʼtə̂ ághɔ́b nə́ anu páʼ Mmaʼmbîə a nə sóŋ nə́ á mbô Sɔlə, ńkə́ fiʼtə̂ ághɔ́b ndzaŋ páʼ Sɔlə a nə sóŋ nə́ anǔəsê nə́ əlɛ́n Yeso nə́ mətəənə á Damaskɔs tsɔʼə tə apɔ́gə. 28 Sɔlə a tíʼ ńchîə á mə́m pó á Jɛlusalɛm ńgéelə ńyinə̂ ə́sóŋə anǔəsê nə́ əlɛ́n Mmaʼmbî tsɔʼə tə apɔ́gə. 29 A nə ńtsáb ńkə́ ńkwúblə atsáb pópə Pəjus pətsə́ páʼ pó nə̈ ńtsáb nə́ atséebə Glikə, pó tíʼə ńnáŋ ndúmə á mə́ jwítə nə́ yə́. 30 Əghâ ándó yitsə̌ ngaŋə́zoŋə́ndzəm Yeso ə́ nə ńdzóʼ nə́ anu yə wɨ́ lə́, ńdɔgə̂ yí ńtsó ńgɛnə̂ á Kasalya ńtíʼ ńgɛlə̂ a ghɛnə̂ á Tasusə. 31 Mənkyeetə mə́ pɔ́ pə́ Əsê mətsəm páʼ mə́ nə́ ńchî nə́ á Judya pópə Galili nə́ Samalya mə́ nə ńchî nə́ mbwɔ́dnə. Ndzaŋə Ajwǐəsê á kə kwá nə́ ághɔ́b, pö kwéŋə ndɛn əghɔ́b kə́ ḿbegə̂ ndzoŋ ndzaŋ nchîmbî əzɔb ə̈ fɛ̂ nə́ nəgháʼə á mbô Mmaʼmbîə. Pita a Tsóʼə Anas Ḿbɨ Ńjúmkə Dokasə 32 Pita a nə ńtə́ nə́ ńkéelə ńnyinə̂ á mə́mə aláʼ ńgɛnə̂ á mə́ ghá nə́ pɨ pə́ Əsê á Lida. 33 Ńgɛn ə́wɨ́ lə́ ńdzə́ənə nkweglə yitsə̌ pə́ fóŋə nə́ Anas páʼ a nə ńkə́ nə́ ńnoŋnə̂ tsɔʼə a əkwu nə́ ngoʼ nəfeemə́. 34 Pita a sóŋə á mbô yí ńgə́, “Anas, Yeso a tə́ ńtsóʼə gho əghâ nə́. Lǒ əsê ńkéelə mə́ta gho.” Tsɔʼə əghâ yi wɨ́ Anasə a sad mbɨ əjǐ ńdǒo əsê. 35 Əghâ ándó ŋwu ntsəm páʼ a nə ńchî nə́ á mə́mə aláʼə Lida pó Shalɔn a nə ńjɨ́ nə́ ndzaŋ pə́ tsóʼ nə́ Anas lə́, ńnéŋ ntɨ́ əghɔ́b nə́ Mmaʼmbî Yeso. 36 Məngyě yitsə̌ páʼ a nə ḿbí nə́ nə́ Yeso a nə ńchîə á Joppa pə̈ fóŋə yí nə́ Tabita (əlɛ́n yi wɨ́ ńgə́ Tabita ə́ chî nə́ atséebə Glik lə́ ńgə́ Dokas páʼ wɨ́d pə́ nə́ lə́ ńgə́ “ngéebə.”) A nə̈ ńgɛlə̂ mənu mimə əshîʼnə ńkə́ ńkwáalə pəpóŋə. 37 Nə́ əlě pɨ́d pə̂, a wǔəə aghɔ ńtíʼ ńkwûə. Pə́ sogə̂ akwûə ají ńnoŋkə̂ nə́ atɔ́gə ndɛ̂ á atǐə. 38 Lida a nə ḿbáatə Joppa, ngaŋə́zoŋə́ndzəm Yeso páʼ pó nə ńjî nə́ ńgə́ Pita a chîə Lida lə́, pó tú pɨ pɛ́n pɛ̌ ńgə́ pó ghɛn ḿbóʼmbô nə́ yí ə́sóŋ ńgə́ “Pəg póʼmbô, yǐəə Joppa tsɔʼə əghâ nə́.” 39 Pita a tíʼ ńdǒo əsê ńgɛn pó po, əghâ ándó pó nə ńkoʼ nə́ Joppa lə́, ńdɔgə̂ Pita ńkɔ́ʼ ńgɛnə̂ á mə́mə atɔ́gə ndɛ̂ zə̂ á atǐə. Pəkog tsɔʼə pətsəm pə́ tɨ́ ńdíblə Pita ńtíʼə ńkyéŋə ńnəələ̂ yí nə́ ətsəʼ páʼ Dokasə a nə ńtsoŋkə̂ nə́ əghâ páʼ a nə ḿbɛ́d nə́ á mbîə. 40 Pita a ghɛd pó pətsəm fɛ́lə a apeŋə́; a tíʼ ńkwə́ʼtə á ndəsê ńchaʼtə́sê, ńtíʼ ə́sɛdnə̂ ńtə́ ńnáŋə akwûə məngyě wə̂ ńgə́, “Tabita, lǒo əsê.” Tabita a ŋáʼ əmə́g mí ńdzə́ənə Pita ńtíʼ ńdǒo əsê ńnáanə. 41 Pita a waamə̂ apô ají ńtíʼ ńkwáalə yə́ a lǒo əsê ńtə́əmə. Pita a tíʼ ə́fóŋ ngaŋə́zoŋə́ndzəm Yeso pópə pəkog pə̂ á mə́m ndɛ̂ ńtíʼ ńnəələ̂ yə́ á mbô pó páʼ a chî nə́ á mbîə. 42 Anu zəənə́ a nə nyinə̂ á mə́mə aláʼə Joppa tsɔʼə atsəm pɨ pipə nɨ́ nə́ pə́ tíʼ ḿbí ńdzoŋ ndzəm Mmaʼmbîə. 43 Pita a kə lɔg ndɛd yitsə̌ ńchîə Joppa á ndɛ̂ ŋwu tsə́ páʼ pə́ nə̈ fóŋ nə́ yí nə́ Saamun páʼ a nə̈ ńtsoŋkə̂ nə́ məngwub mə́ neemə. |
2018