LUKKE ATNAM TATPONA DOOYINGE 22 - DEENA BAIBÉL (BSI)Jisume Míírí Míínyoname ( Mt 26:1-5 ; Mk 14:1-2 ; Jn 11:45-53 ) 1 Supak siiyé líkmanam ettíng dodíe gíbong gíídíe píído, 2 delokke rínekídí elang ukil kídíe Jisume umdomílo emla míídung idola, bulu amikídíem pesoto. Judaske Jisume Mirulo Yadlíkpe Emla Tolíksuname ( Mt 26:14-16 ; Mk 14:10-11 ) 3 Delo Soitane midum íying kolang annyi lokke akon Judas Iskariot kíng angkai. 4 Delokrongem Judas bí ríne ruutum kídílo gíla kape kísa Jisume bulukíng yadlík ladodí dem luposuto. 5 Bulu airupe mííla bím murkong bidope tolíkbosuto. 6 Judas bí dem tolíksula, delokke ami kamangem Jisume bulukíng melíkpe emla pongkok matíto. Gíbong Domanem Dodope Jisuke Iruuname ( Mt 26:17-25 ; Mk 14:12-21 ; Jn 13:21-30 ) 7 Delo siiyé líkmanam roti dodíe mér bénuem palíkpeko gíídíe píídak. 8 Jisu bí Pitor melang Joanme melíkdola pokai, “Gíkala ngoluke Gíbong gíídí dopekuem iruu tolangka.” 9 “No ingkolo ngolum iruu saaru dope míídon?” emla bulu íngkíto. 10 Jisu bí poto, “Nolu taonkolo enayém amiko asi kiiling bomnako nolum ríksuyé. Bíkkíng ekumlo gímín gela, 11 delokke ekum atodem potoka, ‘Poyilna bí íngkído; ingkolodí mibo doopeko ruume, ingkoloi ngo ngokkelo luyilsuna kídíem lekope Gíbong gíídí domanem dobo supekue?’ 12 Bí nolum teyong danlo ruum bottenako atí takame kayin sunako lengkanyé. Delo irung sarung tolangka.” 13 Bulu gíla atí kídíem Jisuke bulum ponam kísa pakpe ito. Dekepe iname bulu Gíbong gíídíem leemoto. Probubuj ( Mt 26:26-30 ; Mk 14:22-26 ; 1 Kor 11:23-25 ) 14 Moodíe piiyédem, Jisulang bíkke tomlíknam kídíe dopéé atelkope dobosuto, 15 Delo bí bulum poto, “Ngokke adír gemang adape nolum sim Gíbong gíídí doman sim dobo sudope míídung. 16 Kapeila ngo nolum podung, Shédíke amongem apíídope kaasumang tetengem, ngo lekoda sim dopang kumayé.” 17 Batidem laala, yidge pala, “sim laalangka delokke noluke aralo orsulangka. 18 Kapeila ngo nolum podung Shédíke amonge píímang tetengem sim onggur alang sim tíípang kumayé.” 19 Delokrongem bí rotiem laala yidge pala pento, delokke dem bulum bidola pokai, “Simin noluke legape binam ngokke amíle; sim ngom míípang sunape igelangka.” 20 Dekepe, dotkéyem dogeyéla bí batidem laadola pokai, “Si bati si nolukíng pílíknam ngokke iyyiloke aní daaponge. 21 “Idakkom ngom míírí míínyona ami alagde ngokke dopéélo duubo sudung. 22 Tanike Ue atla menam kísape iyé, idakkom bím míírí míínyona amide ankí kenoyé.” 23 Buluke aralo agí agísue dekepe ipenade sékodí emla pobosuto. Bottenam Legangem Pobosuname 24 Buluke gooralo sékoi botte yalumnade emnam agom legalo akmín sukai. 25 Jisu bí bulum poto, “Mipak kídílokke roja kídíe bulum yébodung; delokke buluke teyolo ruutumbona kídí emin paanedone. 26 Idakkom noludan dekepe ipemane. Dem megeyéla noluke gooralo botte yalumnade amé yalumnape ipe aido, yébonade yébonam kísape ipe aido, 27 kapeila sékoi botte yalumnade tébullo duunadía ma, igulna bééradía? Idola ngodan noluke gooralo agér géryana béérang kísanako. 28 Nolu ngom darkaado delo dakmín gena kídíe. 29 Delokke ngom ngokke Abue binam kísape, ngo nolum amongko bidung, 30 delo nolu ngokke amolo ngokke dokolo dola tííla palenglo duula, midum íying kolang annyi Israel opínem bisaryé. Pitorke Possu Penamem Jisuke Pokan Biname ( Mt 26:31-35 ; Mk 14:27-31 ; Jn 13:36-38 ) 31 “Simon, Simon, Soitane nolum ainem atímalok langusupe emla, arík ina amie agíem amyalok langu sunam kísape nolum takam ikaa darkaape emla tolík namem paatung. 32 Idakla Simon, ngomin nok míngkenge pííram madope nokke legape kumtone. Delokke edílo no míílat suyékudí, nokke bíro kídíem edíí molangka.” 33 Idola bí poyansuto, “Ruutume ngo umko sudokom delokke petdokom nokkíng gímín gepe míídung.” 34 Jisu bí poyansukai, “Pitore, ngo nom aruem pobidung, siiyoh peroge kokmang adape, no ngom lengumko kéndola kénmang emla possuyé.” Murkong, Nyogon Delokke Yokse 35 Delo Jisu bí bulum íngkíto, “Ngokke nolum paipoisar, nyogon, demangkom leyuk bitak sumape melík dagem nolu pííram neke katonía?” “Atí pííram kamang” emla bulu poyansuto. 36 Bí bulum pokai, “Idakkom supak noluke murkonge kadumílo dem bomtola, delokke noluke yoksa kamílote agí egem kogeyéla ako retola. 37 Sim sikepe atbitung: ‘Bíme imemna kídílo santak suto; delokke ngo nolum podung de ngokkíng berokpe arolíkyé; E, ngokke legangem atbomnam atíe arope ipí dakbong.’ ” 38 Luyilsuna kídíde pokai, “Ruutum, sina yoksa annyiko.” “De alummang”, emla bí poyansuto. Olib Díítelo Jisuke Kumname ( Mt 26:36-46 ; Mk 14:32-42 ) 39 Jisu bí iyang iyape Olib Díítelo gílento, delo bíkkelo luyilsuna kídíete mamín geto. 40 Amodelo pííla bí bulum poto, “Nolu darkaalo omadope kumlangka.” 41 Bí dabu kékonlo gubdola lebíng koníla kumto, 42 “Yayie, no míísa dumílo sim bati sim ngokke lokke laabín toika; depe idokom ngokke míínammang, nokke míínampe idak langka.” 43 Teyong kotokiko teyotelok aala bím ralnamem bito. 44 Delo duuk adíre idola, bí aabanpe kumto kukéng, delo bíkke ílnam doodíe amolo oletne iyyi doodí kísa ibomsukai. 45 Bí kumko lokke gerep langkula luyilsuna kídílo aala kaaname, bulum ipla, bengale idope kaapato. 46 “Nolu kapeila ipdune?” emla bí bulum luto. “Gereplangkula nolu ikaa darkaalo olík madope kumto langku” emto. Jisume Umname ( Mt 26:47-56 ; Mk 14:43-50 ; Jn 18:3-11 ) 47 Bí agomem podung adape, miti milinge pííla, delokke Judas emnam, Midum íying kolang annyi lokke akonde bulum gíbodo. Bí Jisume mumpuppe emla aanínto, 48 idokom Jisu bí bím tatkíto, “Judas, no Tanike Uem mumpup dolangía mirulo yadlíkdune?” 49 Jisukíng gímín gena kídíe depe inamem kaala, pokai, “Ruutume, ngolu ngoluke yoksalok patopeya?” 50 Delo buluke akone ríne ruutum béérang konem nyorungem papakto. 51 Idakkom Jisu bí pobikai, “Sikepe iyimapeka!” Delo bí ami delokke nyorungem ukkídola bím ipítoku. 52 Delokrongem Jisu bí rínekídí emlang kumkeng ekum kaabomna migom kídí emlang delokke miro aana kídíem poto, “Ngo ebín bona ruutum kolanga, nolu gíníng yoksa bomla aabomdune? 53 Lolope ngo nolukíng kumkeng ekumlo yébosuto, delo nolu ngom ummang. Idakkom edílo kaamue idudí delomin noluke umdíe.” Pitorke Jisume Possuname ( Mt 26:57-58 , 69-75 ; Mk 14:53-54 , 66-72 ; Jn 18:12-18 , 25-27 ) 54 Delokrongem bím umla, bulu gíbola ríne ruutum ekumdelo aabosutoku. Pitor bí méélamope gímín geto. 55 Idola bulu guradelo eme parla duudum suduem, Pitorte bulukíng duumín geto. 56 Mime béérangko bím eme angun delo duudope kaato. Bí Pitorme kangí seríla kangge yéla pokai, “Si amisi Jisukíng yémín gene.” 57 Idakkom bí dem togemang, “Mime, ngo bím kénmang” emto. 58 Anyongko doorongem amikonko bím kaala pokai, “Nokom buluke akonpe idung.” “Ngomang” emla Pitor bí poyansuto. 59 Gontako doorongem amikonko bím sutgap bomkai, “Berokrupe si ami sikom bíkkíng yétuai, kapeila bí Galil lokkeko.” 60 Pitor bí poyansuto, “No amino kape mandunai, no ingkuem podudí ngo tatkénmang!” Bíkke pongo dungadape peroge kokkai. 61 Ruutum bí ngéélat sulangkula Pitorme jonnampe kaasuto. Delopak Ruutumke bím potonam agomem míípang sutoku: “Peroge kokmang adape siiyoh, no ngom lengum kokai possuyé.” 62 Delokrongem bí luyulo gílenlangkula agí kapgísutoku. Jisume Ipusilééname ( Mt 26:67-68 ; Mk 14:65 ) 63 Jisume kaabomna amikídíe dííla mola iyéé silééla bím ibomkai. 64 Bulu amigem yéngkap geyéla “Sékoi nom kíttone” pokíto emla luto. 65 Delokrongem kom bulu deddí kokai luyéé luléénam agom kídíemte luto. Jisume Kebalo Bomaname ( Mt 26:59-66 ; Mk 14:55-64 ; Jn 18:19-24 ) 66 Píange iyédem kebang ami kídíe, rínekídí elang delokke ukil kídíe dumsula, delo Jisume buluke keralo langaato. 67 “No Kristomílo, ngolum potola,” emla bulu mankai. Jisu bí poyansukai, “Ngo nolum podokom, nolu ngom arope míímayé, 68 delokke ngo nolum agomko íngkídokom nolu ngom pobimayé. 69 Idakkom supak kelokke ila Tanike Ue tolna Shédíke lakbíklo duuyéku.” 70 Bulu takam íngkíto, “No demílo Shédíke ua?” Bí poyansukai, “Nolu ngom depe emnamde aropage.” 71 Delokrongem bulu pokai, “Ingkona hakii yangko ngolu míídun? Ngolu bíkke nappalok tatyinsuto.” |
Adi (Re-edited) Bible - Deena Baibél
Copyright © Bible Society of India, 2012.
Used by permission. All rights reserved worldwide.
Bible Society of India