2 SAMUEL 15 - DEENA BAIBÉL (BSI)Absalom ke Mirupe Rulenname 1 Dekepe irongem, Absalom agí legape guré-gaari kolang guré eke, delokke midum íying pilngoko bíkke keralo duggepenaem mesuto. 2 Delokke Absalom rokomrupe gerepla, luyab delok bedang anín delo dagdungai. Delo edílo amie roja keradelo ebínko kala kebang lubidope gíanako kaayém, Absalom bí bím gogla, bí íngko lokkedín dem íngkídungai. Delo ami delokke agí opín-erangem pobisurongem, 3 Absalom, “Kaatoka nok kebang lubidope konamsi airudungai, idola rojalok nokkepe tatbidope lulíknam ami kamang.” 4 Delo bí potemdola, “E, ngo among sokke kebang ruutumkope iduamílo, delo ebín kala kebang ina kídare ngokkíng aayai, delo bulum ngo aro kebangem lubiyai.” 5 Edílo amie bík keralo bím kumsupe gubaadudín, delo bí alaglok amidem gagrepla bím mumpupdungai. 6 Dekepe Absalom bí, rojalo ebín kala, pénsam kebangem baabikosupe gína Israel miyongem ito; dekepeila, Absalom Israel lok ami kídarke aapí-aangem laato. 7 Dítak appiko irongem Absalom bí rojadem poto, “Hibronlo ngom tokmola, ngok Ruutum kíng pésunamko apíngpe iladope ngom gímoika. 8 Kapeila Siria lok Geshurlo duuduem, nok béérang si pésunamko pésula Ruutum bí arorupe ngom Jirusalemlo bomalatyé kumílo, ngo Ruutum kíng Hibronlo kumsunam agérem ilíkyéku emto.” 9 Rojade bím poto, “Aapíe eetetdola gílangka.” Dekepeila, bí gerepla Hibronpe gíto. 10 Idola Absalom Israel takamlo kotoki melíkdola, “Nolu bikul-tapung mutnamem tatyépagem; ‘Absalom bí Hibron lok rojape ikai emlangka,’” emla políkto. 11 Jirusalem lok Absalom kíng bíkke tomkolok midum língko annyiko gímín geto. Bulu Absalom ke rukup séguem atí kénmín gemape sidum dengepe gímín geto. 12 Delokke bík ipak ilíkduem, Gilo luune lok Absalom bí roja Dabid me akonpe poyilna Ahithopel me tommoto. Dekepe Dabid rojame mirupe rulennamde edíng yayala, Absalom ke méélamlo gímínne bojéyayato. Dabid ke Jirusalemlok Duknyokgename 13 Delo kotoki ko aala Dabid me poto, “Israel ami kídarlok aapí-aange Absalom kepe iyindung.” 14 Dekepe ila Dabid bíkkelo lekope Jirusalemlo duuna béérang kídíem poto, “Ngolu Absalom kelok mopít supemílo, ngolu takam menape gínyokpe aiyé! Menape itola, demamílo bí menape so aala, ngolum ikumtola doolung luune araso duuna takamem mokayinyé.” 15 Delo roja delok béérang kídíe poyansuto, “E, ngolu ngoluk rojalok ponam pakpe iyé.” 16 Dekepeila rojade gígela, bík takam ekum-erang béérang kídíe gílento. Delokke rojade bíkke éésiri íyingko ekumdem kaabomdope mekutsuto. 17 Roja delokke lang bík ami takamde luune delok gílenpe iduem, bulu méélam yalumke ekum delo dakpoto. 18 Bík takam amie bím gípooto, delokke takam Kereth amie, Peleth ami, delokke Gath lok bíkking gímín gena Git ami midum língko akké deteng roja dem gípooto. 19 Delo rojade Git ami Ittai me poto, “No ngolukíng kapeda gímín gedune? Gílat sulangkula, roja Absalom kíng duumín getola. Kapeila, no agí dungko ekum amonglok monlennam luyu amiko. 20 No melo mino so aatone, delo silo ngo íngko lodín gídakne demte kénsumape idola nom kape ngolukíng gímín gemoyéne? Gílat sulangkula, delokke nok yébonam doolung ami kídar emteng gíbo langkuka. Delokke Ruutum ke ayang elang aroe nom gagbom daklangka.” 21 Idola Ittai poyansuto, “Ngo turna Ruutum ke amín loklang ngok roja amínlok pésudung: ingkolo ngok roje gíyédín; turdokom sidokom, nok béérang ngoteng delo gímín geyé.” 22 Delo Dabid Ittai me poto, “Demílo aido, gígeto.” Dekepeila, Git ami Ittai delo takam ami elang bíkking duumín gena erang takame gílento. 23 Ami kídí delok gídagem, delo among delo duuna takame yagorupe kapyinto. Delo rojade Kidron roojik em koola, takam amie lekope yépol mooruk danpe gílento. 24 Abiathar delo aala miri Jadok teng bíkkelo abíd Lebi kídíe deena Daapong Sondugem joobomla aamín geto. Bulu dem jooyisula, ami kídíde doolung delok gílen yinmang tetelope joorep kumato. 25 Delo rojade Jadokme poto, “Daapong Sonduk dem luune elo bomlat sulangkuka. Ruutum bí ngok teyolo mííbayémílo, longeko ngome aalat sumolangkula, simlang sok dungko tabungem kaamoyéku. 26 Idokom bí ngom mííba mayémílo aiyé. Ngok teyolo bík míngkorpe ilíkdaklangka.” 27 Delo bí poyondola Jadok me poto, “Kaatola, no aiyope nok oo Ahimaaj melang Abiathar ke oo Jonathan me gíbola, doolungpe gíkalangku. 28 Kaalangka, ngo yépol mooruk duurí elo nolukelok kobor pangkumang tetelope toyayé.” 29 Dekepeila, Jadok lang Abiathar Daapong Sonduk dem Jirusalempe bomlat sulangkula, delo duutoku. 30 Idola Dabid olib dííte delo leraape, delokke dumpongem polumsula kapla-rííla resato. Delo bíkkelo yémín gena mipil-miyong deteng buluke dumpongem polumsula, kapla-rííla resato. 31 Edílo Dabid me Ahithopelteng, Absalomke mirulpe rulkolo yémín gedung emla popatodín, delo bí kumto, “E Ruutum, Ahithopel ke luyil-poyilem bíírík-hamgo momadaklangka.” 32 Edílo Dabid kumko moolop kako dííte attíng delo píítodín, delo bíkke míídíngnam angong Arkit ami Husai bí, bétna ege gela tukkulo kédéng nyolíksula bím kaaríksupe aato. 33 Dabid bím poto, “No ngokkíng gímín gemílo atí agér kamayé. 34 Idola no ngom igulpe míídumílo luunepe gílat sulangkula, Absalom me bík abuem kape kísape agér gérbítodín, dekepe gérbiyé emtoka. Delokke edítko pakla yédín Ahithopel ke luyil-poyilem akpé sulangka. 35 Miri Jadok lang Abiathar bínyite elo kayé. Bínyime, nok roja ekumlo tatnam takamem pobilangka. 36 Bínyi, bínyike oo annyi Ahimaaj melang Jonathan me duubodung. Bínyim no nok paadumsunam koborem ngom pobidope so melíktoka.” 37 Dekepeila Dabid ke angong Husai, Absalom ke luune delo píílík pakduem aalat sutoku. |
Adi (Re-edited) Bible - Deena Baibél
Copyright © Bible Society of India, 2012.
Used by permission. All rights reserved worldwide.
Bible Society of India