Chɔ̄ɔ̍sūāā 2:4 - Yāu̍ Mɛ̄lɛ̄ka̍a̍4-6 Kɛ̍ lɔ̍ɔ̍pa̍ mi̍ pūa̍a̍ māsā bɛ̍ndōo̍ ō vēm ha̍ā wa̍ ā fūūlūū o̍ chīɛ̍i̍ Lu̍e̍ha̍bī wo̍, Lu̍e̍ha̍bī ndu̍ o̍o̍ chi̍i̍ ni᷅ŋ pūa̍a̍ ŋi̍ɔ̍ɔ̍ŋnda̍ ha̍ā vīōŋɔ̄ɔ̄. Ndu̍ o̍o̍ nɔ̍ tɔ̄lɔ̄ɔ̄ pūm o̍ chīɛ̄ī ndɔ̄ɔ̍ chōo̍ mā vēēlū ndu̍ āā fi̍la̍ki̍ŋsīŋ, ō yīūwāā a̍ kpɔ̄ŋnda̍ŋ. Mbo̍ hēēlū pūa̍a̍ ŋi̍ɔ̍ɔ̍ŋnda̍ ha̍ā o̍ chīɛ̄īyo̍ chōo̍, mbo̍ kɔ̍ vi̍ōŋ nda̍ o̍ tɔ̄lɔ̄ɔ̄ kōŋ bɛ̄ŋgu̍. O̍ ko̍ŋ, mɛ̄ɛ̍ pūa̍a̍ māsā bɛ̍ndōo̍ ō vēm ka̍ŋ nda̍ ā kɔ̍ nyu̍nā ndu̍, mbo̍ dīmūl nda̍ āā, “Ī chō tōnya̍ māā mi̍ pūa̍a̍ pūm ā hūŋ na̍nu᷄ŋ, kɛ̍ I̍ si̍nā ba᷅ nda̍ a̍a̍ fu̍la̍ le̍. Ā lāŋga̍ kɔ᷅ su̍ŋ su̍ŋ a̍ pāa̍le̍ de̍lāā le̍ŋ. Kɔ̄lā ndāla̍ŋ ō bēndu̍ bɛ̍ɛ̍ ti᷅ŋ te̍ mi̍ wāŋnda̍ kīndā dīō sāāsa̍ chi̍o̍o̍. Kɛ̍ ndu̍yɛ̍, I̍ si̍nā ba̍ nda̍ kūɛ̄ le̍. Tē lā tōl nda̍ kɔ̄ɔ̄lī su̍ŋ su̍ŋ pɛ̍ lā chō nda̍ bīyɔ̄ɔ̄.” See the chapter |