Moje zloba a můj hněv se rozlily a vzplály v judských městech a v jeruzalémských ulicích. Staly se troskami a zcela opuštěnými místy, jak je tomu dnes.
Vylil jsem tedy na ně své rozhořčení, skoncoval jsem s nimi ohněm své zuřivosti, uvalil jsem jejich cestu na jejich hlavu, je výrok Panovníka Hospodina.
Potom všem, co na nás přišlo pro naše zlé skutky a pro naše velké provinění -- třebaže ty, náš Bože, jsi nás ušetřil, trestal jsi nás méně, nežli naše viny zasloužily a dal jsi nám ty, kteří takto vyvázli --
Avšak Hospodin se neodvrátil od svého velkého planoucího hněvu, kterým vzplál proti Judovi za všechny provokace, kterými ho provokoval ke hněvu Menaše.
Protože tvé srdce změklo a pokořil ses před Hospodinem, když jsi slyšel, co jsem promluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům -- že se stane hroznou pustinou a kletbou -- roztrhl jsi své roucho a plakal jsi přede mnou, také já jsem slyšel, je Hospodinův výrok.
Přišli a vlastnili ji, ale tebe neposlouchali a podle tvého zákona nežili. Nečinili nic, co jsi jim přikázal, aby činili, a tak jsi způsobil, aby na ně přišlo všechno toto zlo.
Svá srdce proměnili v křemen, aby neslyšeli zákon a slova, která poslal Hospodin zástupů svým Duchem prostřednictvím dřívějších proroků, a tak na ně od Hospodina zástupů dopadlo velké rozhořčení.
Neboť toto praví Hospodin zástupů: Jako jsem měl v úmyslu naložit s vámi zle, když mě vaši otcové podněcovali ke hněvu, praví Hospodin zástupů, a neslitoval jsem se,