Biblia Todo Logo
Online Bible

- Reklamy -




Genesis 21:16 - Český studijní překlad

16 Odešla a posadila se naproti opodál na dostřel luku, neboť si řekla: Nebudu se dívat na smrt toho dítěte. Tak seděla naproti, pozvedla hlas a plakala.

Viz kapitola kopírovat

Bible 21

16 a šla si sednout naproti, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: „Nemohu se dívat, jak dítě umírá.“ Usedla naproti a dala se do pláče.

Viz kapitola kopírovat

Bible Kralická 1613

16 A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.

Viz kapitola kopírovat




Genesis 21:16
16 Křížové odkazy  

Cožpak může žena zapomenout na své miminko a nesmilovat se nad synem svého lůna? I když ony mohou zapomenout, já však na tebe nezapomenu.


Vždyť jak budu moci snést zlo, které postihne můj národ, a pohlédnout na ně? Jak budu moci snést zánik svého příbuzenstva a pohlédnout na něj?


Avšak žena, které patřilo to živé dítě, promluvila ke králi, protože se v ní probudil soucit s jejím synem. Řekla: Dovol, můj pane, dejte jí to živé dítě, jenom ho neusmrcujte! Ale ta druhá řekla: Nebude ani moje, ani tvoje, rozsekněte ho.


I vstal a přišel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a byl hluboce pohnut; i běžel, padl mu kolem krku a zlíbal ho.


Vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a úpěnlivých proseb. Pohledí na mě, toho, kterého probodli, a budou ho oplakávat jako se kvílí nad jedináčkem, budou nad ním hořce naříkat, jako se naříká nad prvorozeným.


David a lid, který byl s ním, pozvedl svůj hlas a plakali, až už neměli sílu plakat.


Ať je Hospodin soudcem a soudí mezi mnou a tebou! Ať pohlédne a vede můj spor a zjedná mi právo vůči tobě!


Hospodin vám dá, abyste nalezly odpočinutí každá v domě svého muže. A políbila je. Ony pozvedly svůj hlas a rozplakaly se.


I stalo se, když Hospodinův anděl mluvil tato slova ke všem synům Izraele, že lid pozvedl hlas a rozplakal se.


Vždyť jak bych mohl přijít ke svému otci, když by chlapec nebyl se mnou? Ať nehledím na zlo, které by postihlo mého otce!


Nato Jákob Ráchel políbil, pozvedl hlas a rozplakal se.


Ezau řekl svému otci: Cožpak máš jen to jedno požehnání, otče? Požehnej mně, také mně, otče! A Ezau pozvedl hlas a rozplakal se.


Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedno křoví.


Řekla: Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, nemám ani koláček, jenom hrst mouky ve džbánu a trochu oleje ve džbánku. Podívej, sbírám pár kousků dříví, abych to šla udělat pro sebe a svého syna, sníme to a zemřeme.


Dcero mého lidu, přepásej se pytlovinou, válej se v popelu; konej smuteční obřady jako nad jedináčkem, hořké kvílení, neboť náhle na nás přijde ničitel.


Změním vaše svátky v smuteční obřad, všechny vaše písně v žalozpěv; dám na každé bedro pytlovinu a na každou hlavu lysinu; proměním zemi ve smuteční obřad nad jedináčkem a její konec bude jako hořký den.


Následuj nás:

Reklamy


Reklamy