Lúʼkáasʉ 9 - Kaa ShwîYěso tə̂u ngaŋə-ntə̂u yé ntsap pwô lə̂ ləghə̂m ( Mat 14.13-21 ; Mks 6.30-44 ; Jâŋ 6.1-15 ) 1 Yěso kəitə ngaŋə-jyêʼ-no yé ntsap pwô lə̂ ləghə̂m, ə́ ŋə́ gháp mətəʉ lə̂ ndághʼ ńzǔŋ məzəghʼə tə́poŋ mə́tsəm, ə́ mbǒu ńgʉ́ pəghou shwítə. 2 Ə́ ntə́u gháp ńgó gháp wó ndeʼtə́ no Ləfou Sê, ə́ nkə́u ngʉ́ pəghou shwítə́. 3 Ə́ ndǎʼ lə́ páp ngô: «Koo pei ghi lə̌r lə́ ləŋəi wêi, ə́ mbyê có zə̂u ghí kə́shʉŋ, ghíʼ paa; ghíʼ zə̂u zʉ̌, ghíʼ nkâp, koo cǒ ŋuu wêi ghwô məndǐ maʼá mə́mbwô. 4 Zarə́ zarə́ ndə̂ yi pei kə̌u wó, pə́ pfû wéi shʉʼʉ, pei kə́ ncî pə́ cər wó tə ndáʼ fú lâʼ wêi ńdə́r.» 5 Yʉʼ tsəm yi pye lə̌ʼ gháp lə̂ mpfú wéi wó, pei ghi fú túsoŋ páp lə̌r, ə́ mpfə̌r pəpə́ lâʼ záp məku, ə̂ pə́ tâʼ ləiʼi mbó páp. 6 Ngaŋə-jyêʼ-no lər, ə́ ndéi cər məlâʼ mə́tsəm, ə́ mə́ tsətə́ Nkəʉ Shʉʼʉ mbaa ńgʉ̂ pəghou shwítə. Elôdə fou ntwoʼ 7 Elôdə ngə́mnaa Galilêi zûʼ məno mi ə́ pə́ ndeitə́, ə́ cʉ̂ʼ mbə̂u pə̌u ńté ńgó pəcó pye lə pə́ ndâʼ ngô: «Jâŋ Mbaptísʉ zʉ̌ʉ lə̂ ləwʉ̂.» 8 Pəcó pye pə̂ ndâʼ ngô: «Ə̂ Elyê a kwǎr» Pəcó lâʼ záp pə́ ngô: «Ə̂ cǒ ntsətə nkəʉ Sê yi mpfu tsəmbi a zʉ̌ʉ lə̂ ləwʉ̂.» 9 Lə́ Elôdə lâʼ yé ngô: «Məŋ ndə ghʉ pə́ zâʼ tû Jâŋ. Ŋuu yi m mbou nzúʼ pə́ leʼtə ndwuŋ məno mwo mə́tsəm ńté yé lo gháʼá ḿbə́ wǒ?» Ə́ ncʉ́ʼ mə́ ndôu lə̂ njwó Yěso. Yěso zághʼə pye tóusʉ tâa 10 Ngaŋə-ntə̂u Yěso kwô, ə́ mbyétə́ ńdáʼ yé zə̂u tsəm yi gháp lə kə́u ńgʉ́. A pyê gháp lə̂ záp pəpáp yʉʼ, ə́ ndǎghʼ gháp ńzáp ndə̂u túsoŋ Mbetsayída. 11 Lə́ pye zûʼ, ə́ ntsə́ʉ nzəm zʉ́. Yěso pfû gháp, ə́ ndêʼtə́ gháp no Ləfou Sê, ə́ mbou ngʉ́ pye pi gháp lə pə́ ntsâa lə̂ shwítə́ ə́ shwîtə. 12 Yʉʼ lə pə́ ngwʉ́tə́, ngaŋə-ntə̂u yé ntsap pwô lə̂ ləghə̂m cʉ́ŋə mbáatə́ yé, ə́ ndǎʼ lə́ zʉ́ ngô: «Ghʉ pye pwo pə́ʉ lə̂ məlâʼ mi ə́ páatə́, ə́ ndǒu məyʉʼ ləlê gháp pə zə̂u yi gháp wo zʉ́, ńté ńgó paghʼə wə́ yaʼa gháʼa pə́ koŋə-tyer.» 13 Lə́ Yěso lâʼ lə́ páp ngô: «Tû-mbəʉ zéi, pei ŋə́ zə̂u gháp zʉ́.» Gháp pwôr ngô: «Paghʼ ghwo pə̂ ndaʼ mbələ̂ghʼ ntâʼ ntaa gháp shû ntâʼ pwô. Laa yi o pə̌ nkoŋ ńgó paghʼ wó nzə́u məzʉ̂ ndaghʼ ńtó ńzághʼə́ ndwuŋ lâʼ wo.» 14 Pə́ lə pə́ yʉʼ wó nzáa tə mbiŋə ndaʼ pə̂ nkûʼ pye tóusʉ taa. Yěso lâʼ lə́ ngaŋə-jyêʼ-no yé ngô: «Pei ghʉ́ gháp nyáŋtə́ sê lə̂ məcuʼú pye mə̂m-taa mə̂m-taa.» 15 Gháp kə ngʉ́ pye pə́tsəm nyâŋtə sê ghíʼ a laʼá. 16 Yěso pfû mbələ̂ghʼ wêi ntâʼ ntaa lə̂ shû zêi ntâʼ pwô, ə́ mbəʼə́ tû yé ńnáŋ tʉ́, ə́ ncóghʼ mbwórə mə́u, ə́ mbwóʼtə́ wěi gháp shû zêi ńŋə́ lə́ ngaŋə-jyêʼ-no yé ńgó gháp gháptə́ lə̂ lâʼ. 17 Ŋuu ntsəm pfâr tə njwə́r; pə́ laghʼtə məpfuʼ měi, ə́ lóghʼə pətyép ntsap pwô lə̂ ləghə̂m. Pyêh laʼ ńgó Yěso Nzaʼ-nkʉ ( Mat 16.13-21 ; Mks 8.27-31 ) 18 Ə́ pə̂ có leʼé, Yěso gháp pə ngaŋə-jyêʼ-no yé kwarə mbəʉ záp, ə́ mbə́ lə̂ záp yʉʼ, ə́ mə́ sʉ́ʉtə́ Sê. Yěso túŋu gháp ngô: «Ə lâʼ gháʼa mə́ ndâʼ ńgó məŋ wǒ?» 19 Gháp pwor ngô: «Pəcó pye pə́ ndaʼ ńgó ô Jâŋ Mbaptísʉ, pəcó pə̂ ndâʼ ńgó ô Elyê, ə́ ngwǒ lə́ pəcó, gháp pə̂ ndâʼ ńgó ô cǒ ntsətə-nkəʉ Sê yi mpfu tsəmbi, a zʉ̌ʉ lə̂ ləwʉ̂.» 20 Yěso túŋu gháp ngô: «Kwaʼ pei zéi pə́ ndaʼ ńgó məŋ wǒ?» Pyêh pwôr ngô: «Ô Kəlísto yi a fǔ mbó Sê.» 21 Yěso cwôtə gháp ńgó koo gháp kʉ̂ʉ tə ndáʼ ŋuu, 22 ə́ mbou nkʉ́ʼʉ́ ndǎʼ lə́ páp ngô: «Ə́ pə́ ntúŋu ńgó Môu Ŋuu jwó ngwôʼ gháʼate, pətikáŋ lâʼ gháp pə pətə́-ndə̂ pənuŋú-poʼ-Sê tə mbaa pəŋwaʼá-lə́pə́ʉ Mə̌usə̂i tyé yé, ə́ ngʉ̌ pə́ jwí yé, ə̂ póu mbə́ lə̂ mbâatə leʼé tárə́, a zʉ̂ʉ lə́ ləwʉ̂.» Lətsə̌ʉ nzəm Yěso ( Mat 16.24-28 ; Mks 8.34–9.1 ) 23 Yěso pôu ndáʼ lə́ páp pə́tsəm ngô: «Ŋuu lə̌i mə́ nkôŋ lə̂ ntsə́ʉ nzəm məŋ, a wáʼa tû-mbəʉ yé, ə́ nkhwor yé tʉ̌-mbʉ̂ŋtə leʼé tsəm ńdaghʼ ńŋə̂i nzəm məŋ. 24 Ŋuu lə̌i mə́ ndôu nzôŋ ləcǐ-mbî ye, mə́i a táa cwí wěi; lə́ ŋuu póu cwí ləcǐ-mbî ye ńté ghâa, mə́i a táa ghwǒ wěi. 25 Ə́ lə̌i mbə́ yi ŋuu wo nǎa zə̂u tsəm ndə̂u nzʉ̂ ghwǒ, lə́ ə́ pǒu cwí mə́jʉ̂ŋtə ye, a zʉ́ pə́i hó mə́u? 26 Ŋuu lə̌i nkó sə̂ʉ lə̂ mbə́ ghâa ŋuu mbaa lə̂ ndáʼ no zâa, mə́i Môu Ŋuu táa kə́ kó yé sə̂ʉ lə́wó lə̂ ndághʼ yé ńgʉ́ yé ŋuu ə́ mpfu yi a táa tó cər ləghûʼ ye yi ə pə̌ yi Sê gháp pə yi pəcwôʼ pé. 27 Məŋ ndâʼ wéi kwaʼ lə́nə́ʉ, pəcó pye pə́ təsoŋ pei yaʼa gháʼá pi gháp ghʉ̌ kwʉ̂tə gháp tə́ ghó gháp jwô Ləfou Sê po.» Yěso nyarə́ ləghûʼ ye mbó có ngaŋə-ku yé ( Mat 17.1-8 ; Mks 9.2-8 ) 28 Yěso lâʼ məno mêi, ə́ lêi leʼé ləfǎa, a tsôʼ Pyêh, ə́ ngʉ́ Jâŋ gháp Jâghʼ, gháp pə pǎp kôʼ ndəu có ləkôr lə̂ sʉ̂ʉtə Sê. 29 A lə kə́u wó mə́ sʉ̂ʉtə Sê, kwâŋ sʉ̂ ye kə̂p mbə̂u, məndǐ mé fû fóghʼ tə ŋwâŋtə́. 30 Pə́ ghi jwó, pye pə́pwô kwar ńtə́ʉ, gháp pə Yěso pə̂ tsâr: Ə́ lə pə́ Mə̌usə̂i gháp Elyê, 31 mə́i gháp lə tó pə́ cər tə́koʼ ləghûʼ, gháp pə Yěso tə̂ʉ mə́ ntsár ńté ləŋəi ye yi a ghǐ lyəghʼtə́, ə́ kwʉ́ Yelúsalêm. 32 Ə́ ghi pə́, Pyêh gháp pə pfuʼ pye pə̂ ndê gháʼate, gháp jyê lə̂ ləlê, ə́ njwó tə́koʼ nkeʼ mbaa pye pêi pə́pwô ghíʼ gháp pə Yěso tə́ʉ. 33 Pye pêi gháp pə Yěso lə cʉ̂ʼ mə́ ngwo pə́ sěi wó, Pyêh lâʼ lə́ Yěso ngô: «Ə́ nde, ə́ poŋ ńgó paghʼə cʉ́ʼ cî wághʼə pə́ yaʼa gháʼa. Paghʼ wo jə̌ghʼ məjûŋ mə́ntárə́, tâʼ pə̂ zô, ə có pə̂ yi Mə̌usə̂i, cǒ tâʼ cʉ́ʼ mbə́ yi Elyê.» Ə́ mbə̌i ndâʼ laʼá gháʼá, káa pə́ jî yé zə̂u yi a lâʼ zěi. 34 Ə́ mbyér mə́ ndâʼ laʼá, məlâm shíʼ ńkə́ptə́ gháp. Ngaŋə-jyêʼ-no jwô ghíʼ məlâm pə́ kə́ptə gháp, ə́ njǐ lə̂ mbóghʼ. 35 Cǒ njî fû cər məlâm mêi ńdáʼ ngô: «Yo môu ghâa yi n ntsǒʼ yé, pei zûʼ ntsʉ yé!» 36 Njî zêi tsâr tə nâʼ, ngaŋə-jyêʼ-no jwô Yěso cʉ̂ʼ ntə̂ʉ yʉʼ wó pə́ zə́ghʼə́-zʉ́. Gháp jwô yə́rə́, ə́ ndwǒ tə káa kʉ́ʉ gháp mpfu wêi lǎʼ cǒ ŋuu zə̂u yi gháp kə jwó. Yěso zuŋ zəghʼə tə́poŋ lə́ cǒ môu ( Mat 17.14-18 ; Mks 9.14-27 ) 37 Nzʉ̂ fóghʼ, gháp ghi fú ləkôr shíʼ, lâʼ tô lə̂ mbə̂utə́ yé. 38 Cǒ ŋuu fû nou lâʼ nkóʼó njî ye ə́ ndǎʼ lə̂ təʉ ngô: «Cícye, m mə̌ sʉ̂ʉtə ghô ńgó ô máʼ nyôghʼ mô lə̂ môu ghâa yi mbiŋə wo, â ndâʼ tâʼ môu n ngwǒ. 39 Có zəghʼə tə́poŋ nyâŋ tə ngôu yé, a ghêʼtə lə̂ təʉ, ə́ mpfûŋ kəpfuʼ. Zəghʼə zêi ŋə̂ yé ngwôʼ tə ngí nyér yé, ə́ njǐ ntâŋ. 40 N sʉ́ʉtə́ mə́ ngaŋə-jyêʼ-no zô ńgó gháp zúŋ Zəghʼə zêi, lə́ káa gháp kûʼ gháp mə́u.» 41 Yěso pwôr ngô: «Ngər pətəpə̌i tsâr Sê, pəghʉ̌-mə́no tə́poŋ, n ngwo láʼ nyáŋ təcər pei ŋǎghʼ məno méi tə nkə́u pə́ shʉ́ŋə́? Lǎghʼ môu gho wêi ńtó lə́ yaʼa gháʼá!» 42 Tə́ môu pə̂ ndâghʼ yé ńcʉ́ŋə́ mbâatə Yěso, zəghʼə tə́poŋ zêi kə̂ ncí ncwóʼ yé ntə́m sê, ə́ ncʉʼ yé gháʼate. Yěso sâʼ Zəghʼə zêi, ə́ tyaghʼ môu ńnyér, a shwítə; Yěso paghʼə yé ńŋə́ lə́ tə́ ye. 43 Lâʼ yi ə́ lə pə́ yʉʼ wó jwô yə́rə́, ə́ kəʼə gháp, gháp cʉ̂ʼ mə́ ndyár mbə̂u yi mətəʉ Sê lǎghʼ ntə̌i. Məno mi Yěso lə ghʉ̌ mêi lə pyér mə́ nkə́ʼə pye kəʼə́, a lâʼ lə̂ ngaŋə-jyêʼ-no yé ngô: Yěso laʼ mbə̂u ləwʉ̂ yi a ghʉ̌ kwʉ́ wěi ( Mat 17.22-23 ; Mks 9.30-33 ) 44 «Pei tsúŋu nzúʼ no yi n ngwo ndǎʼ pêi lo: Pə́ wo féi Môu Ŋuu ńŋə́ lə̂ pye-mə́soŋ.» 45 Lə́ ngaŋə-jyêʼ-no yé kâa zúʼ gháp no yi pǎp tsâr zêi laghʼ ńdáʼ, ńté ńgó sʉ̂ wěi lə lwo, gháp pou mə́ mbóghʼ lə̂ ntúŋú Yěso no yi ə́ laghʼ ńdáʼ. Ŋuu njwǐ wǒ ŋuu? ( Mat 18.1-5 ; Mks 9.33-37 ) 46 Ngaŋə-jyêʼ-no Yěso nyâŋ tə njí lə̂ nzóŋə́ təcər páp, ə́ mə́ ndôu lə̂ njí ŋuu yi a pə̌ ŋuu njwǐ təcər páp. 47 Yěso jî kwaŋtə yi ə́ pə́ məntə̂ʉ páp, ə́ fúŋ mə́ceʼé môu ńtághʼ mbəʉ zʉ́, 48 ə́ ndǎʼ lə́ páp ngô: «Ŋuu lə̌i ḿpfú môu wo lə́ ləjôghʼ zâa, mə́i ngaŋ pfû gháʼá pə̂ tû-mbəʉ zâa. Ŋuu pou ḿpfú ghâa, mə́i a pfû gháʼá pə́ ŋuu yi a lə tə̂u ghâa. Ńté ńgó ŋuu yi a pə̌ təcər pei ə́ nkhwóghʼ ńdéi ŋuu tsəm, zʉ́ lə́ pə́ ŋuu njwǐ.» Ŋuu lə̌i ndə́iʼ pə́ pâa wéi po, mə́i pei pə pǎp pə̂ ( Mks 9.38-40 ) 49 Jâŋ pfû tsâr ndâʼ lə́ Yěso ngô: «Ə́ Nde, paghʼ tə̌i njwó cǒ ŋuu pə̂ ndâghʼ ləjôghʼ zô ńzûŋ məzəghʼə tə́poŋ lə́ pye, paghʼ pə̂ ndôu ńtôʼ yé, ńté ńgó káa a pə̂ yé ngaŋə-ku waghʼə.» 50 Yěso pwôr lə́ zʉ́ ngô: «Koo pei tôʼ wéi yé, ńté ńgó ŋuu lə̌i ndə́iʼ pə́ paa yé wéi po, ə̂ pə̂ ńgó a pə̌ nkoŋ wéi.» Pye Samalə̂i ləʼ gháp Yěso lâʼ páp 51 Mpfu yi Yěso wo fú cər ngoŋ pə̌ʉ lə̂ tʉ̌-lə́pû lə pə́ nkûʼ, a tʉ̂ŋ lə̂ ngwó Yelúsalêm tə́koŋ kôŋ. 52 Ə́ ntə̂u có ngaŋə-ku yé, gháp tsəmbi ńdə́r lə̂ ngwó Samalə̂i tsúŋtə́ yʉʼ a poŋə́ tó. 53 Lə́ Pye lâʼ pêi lə̂ʼ gháp lə̂ mpfú yé lâʼ páp ńté ńgó a lə lêi ndə̂r pə́ lə́ Yelúsalêm. 54 Có ngaŋə-jyêʼ-no yé Jâghʼ gháp Jâŋ jwô yə́rə́, ə́ ndǎʼ ngô: «Ə́ Nde, o pə̌ nkoŋ ńgó paghʼ ghʉ́ mǒghʼ fú tʉ̌-lə́pû ńshíʼ ḿbə́ghʼ gháp?» 55 Yěso shərə náŋ gháp, ə́ sáʼ gháp [ə́ ndáʼ ngô: Káa pei pə́ njî wéi Zəghʼə yi ə́ cʉ́ŋə wéi. 56 Ńté ńgó káa Môu Ŋuu lə tô yé pə́ lə̂ mbə́ghʼ pye mə́soŋ, a lə tô pə́ lə̂ ngʉ́ gháp cwôr.] Ə́ ndǎʼ yə́rə́, gháp pə pǎp cʉ̂ʼ ńdə́r lə̂ có lâʼ ndeʼe. Mboʼ ŋuu ghʉ gháʼá mboŋə́ tsə́ʉ nzəm Yěso? ( Mat 8.19-22 ) 57 Gháp kə pə́ laŋə́-ndə̂u mə́ ndə́r, cǒ ŋuu lâʼ lə́ Yěso ngô: «N ngwo tsə́ʉ nzəm gho, ə́ wo zâa yʉʼ tsəm yi o pə̌ ngwo wó.» 58 Yěso pwôr lə́ zʉ́ ngô: «Pəmə́lʉŋ ghwo məngwʉ̂ máp, pəshʉ̌ŋ pou ngwô mənkaa máp, lə́ káa Môu Ŋuu ghwô yé yʉʼ yi mboʼ a nuŋ wó ńzə́tə́.» 59 Yěso kə̂ ncí ndâʼ lə̂ cǒ ŋuu ngô: «Tsə́ʉ nzəm məŋ.» Lə́ ngaŋ pwôr ngô: «Cícye zʉ́ʼtə́ n ntsə̌mbi ngwó ntʉ́ŋ tə́ ghâa.» 60 Lə́ Yěso pwôr lə́ zʉ́ ngô: «Nyér pəpfû tʉ́ŋ pəpfû páp; ə́ ngwo lə́ gho, wo ndeʼtə́ no Ləfou Sê!» 61 Cǒ ŋuu kə̂ ncí ndâʼ ngô: «N ngwo tsə́ʉ nzəm gho Nde, lə́ cʉ́ʼ n ntsə̌mbi ngwó ndaʼá ncʉŋə-ndə̂ zâa mboŋə́ tó.» 62 Yěso lâʼ lə́ zʉ́ ngô: «Ŋuu lə̌i mə́ ndə̂r mbi-mbi, ə́ mbóu mə́ nâŋ nzəm, mə́i mboʼ ngaŋ kə̂u yé cər Ləfou Sê po.» |
2019