Mǎ̤riko 14 - Kawyaw New Testament

kòyò sǎyṳ ma̤sihǔ Yeshǔ

¹ Bǎ ta̤cû̌bò̌tûlû̌pwè kû̌ pwèǎmû̌ shôdô ta̤bû tokhlǒ pwè bǎ khôtô̤̌ ginǐ̤ni̤ akhanu, pwa̤shû̌gǎ ikǒlǒkòdû̌ tokhlǒ kû̌ pwa̤sû̌ǐ ta̤sû̌ta̤tòwò asara tokhlǒ kè̌pǒ̤ǐ klè̌klò dǒ a gǔ pṳ̂̌ ma̤sihǔkè Yeshǔ.

² Ma̤titèhî̌dě asî hî̌ kû̌, “Bǎ pa ma̤pwè akhanu pa tô pṳ̂̌ yǎ tô̤̌, hî̌pě kòyò saprṳ̂saphǎ tokhlǒ sǎphlǒdû̌ pě dě a ma̤shû̌shushû̌shǎ bò̌bòhè̌.”

Pwa̤mǒ̤ tôpwa̤ plṳ̌ Yeshǔ ikǒ kû̌ shinumû̌

³ Bǎ Běcǎ Yeshǔ ô̌ dǒ do Betanǐ dě Khûshǐmṳ̂ dǒ ta̤shakrôǎ bǎ yǎ dǒ bělô̤ nutôpwa̤ ahǐnu dě a hǎnòò̌ ǎshǎ dǒ dîjowǎ̤ akòshî̌ akhanu, pwa̤mǒ̤ tôpwa̤ phî̌hènǐ̤ pò̤̌ dǒ kòyò ma̤ a kû̌ lǒ̤bû dǒ a ô̌be kû̌ na̤dǔ shinumû̌ lě̤dû̌pwî̤htû cè̌cè̌ nu tôpò̤̌. A hèdemô pò̤̌ akhû̌lǎ dě a lò̌lò̤ dǒ Běcǎ Yeshǔ ikǒlô̤.

⁴ Dě dǒ asîkla tokhlǒkhlǒnu a sǎphlǒdû̌ dě a hî̌bǎ kè̌khî lû̌û kû̌, “A cû̌ ma̤kèma̤wṳ̂̌ bòtônô̤ shinumû̌ pô̤̌numî̌ ma̤titè?

⁵ Shinumû̌ tôpò̤̌nu apwî̤ ô̌ ruyî̌ Denari sujwè̌lǒ dě, shaǎkè a dě cû̌ǐ kû̌ kòyò hǎwǐ̤shèwè̤phû̌ numî̌ awô̌khlo,” asî hî̌hto pô̤̌nu dě asî pè̤̌wǎ̤ lô̌khô pwa̤mǒ̤ nutôpwa̤ a ta̤sǔ.

⁶ Dě Yeshǔ hî̌ asî kû̌, “Ma̤dǐdò tǎ̤ a tǎ̤mǎ̤. Sî cû̌ ma̤dǐdòtě̤tṳ a ma̤titè? A ma̤tûû̌ kǎlè. A ma̤wî̤ma̤wô̌ ta̤ dǒ heya hǒ.

⁷ Kòyò hǎwǐ̤shèwè̤phû̌ tokhlǒ ô̌plǒ kû̌ sî pṳ̂̌꤮ taplǎ pě. Sî kè̌ sǎyṳ ma̤jè̌ asî bǎkhò̌tè numî̌ anǐ̤ pwǎ, bǎbǎkǎlè henu he ô̌ sǎla̤la̤ gû̌ nô̌ sî tô̤̌.

⁸ Pwa̤mǒ̤ hǒtôpwa̤nu bǎ a ma̤bò̌ nu dě a ma̤ hto bǎ he hǒ. A hè plṳ̌ henǎ̤ kû̌ shinumû̌ numî̌ bǎ kòyò lǔlò̤ he khôtô̤̌ dě tîwî̌tòwò nǎ wǐ hto ta̤ dǒ heya hǒ.

⁹ He hî̌cǒcǒ꤮ sî, htû̌ kòyò cû̌lè shôbǐǐlṳ̌ ta̤sǎlě̤we̤kènu dǒ hǎkhû̌ hǒtôbě bǎtè tûkû pě bǎbǎ, kòyò gǔ gènè̤htò̌nṳ̌ a pě dě kòyò gǔ dǔlè̌lṳ̌htò̌ ta̤ dǒ a ma̤hto nupě.”

Khûyǔda sǎphlǒtôbǎ dǒ a glè̌ shaǎkè Yeshǔ

¹⁰ Dǒ Běcǎ Yeshǔ akhôphijǎ shǐsò̌ginǐ̤ akla ami̤ kû̌ Khûyǔda Isakariyû tôpwa̤nu, pô̤̌khô a gǔ shaǎlò̤kè Yeshǔ nu dě a hǎhtò̌cû̌ dǒ pwa̤shû̌gǎ ikǒlǒkòdû̌ tokhlǒ a ô̌.

¹¹ Bǎ pwa̤shû̌gǎ ikǒlǒkòdû̌ tokhlǒ ganǎ̤de ta̤we̤ta̤kè hǒo akhanu, asî sǎlě̤sǎlò̤ olò̤ shěshu Khûyǔda kû̌ asî glè̌ ǐ lû̌û ru pě. Hǒtaplǎdě Khûyǔda kè̌lǎ klè̌klò dǒ a gǔ shaǎlò̤kè Yeshǔ.

Yeshǔ kû̌ akhôphijǎ tokhlǒ ǎ lô̌khô ta̤cû̌bò̌tûlû̌pwè ta̤shǎǎ

¹² Bǎ pwè ǎ mû̌ shôdô ta̤bû awǐlǒ tôni̤ nu kòyò ma̤si sû̌phû̌ dě kòyò shû̌gǎhtò̌ akha, Yeshǔ akhôphijǎ tokhlǒ gwè̌ lû̌û kû̌, “Ta̤cû̌bò̌tûlû̌pwè ta̤shǎǎplò̌shǐ lṳmṳhǎta̤ǎ nu, na sǎyṳ nocû̌ tîwî̌tòwò pa bǎtè tûkûya?”

¹³ Pô̤̌nudě Yeshǔ no akhôphijǎ sò̌ginǐ̤ dě a hî̌ asî kû̌, “Cû̌nṳ̌ dǒ wî̤̌kûnu dě sî gǔ kèshî̌ kû̌ kòyòpha hèdò̌ jogeshi kû̌ shigopo̤hǎ tôpwa̤ pě. Dě gû̌gekû̌ akò nu nî̌.

¹⁴ Dě gû̌ genṳ̌ gû̌ a dǒ a genṳ̌ hǐ nutômè akû dě gwè̌ hǐběcǎnu kû̌, ‘sara hî̌ kû̌, shǐtè̤mè̤ hǐdǒkû dǒ he kû̌ he khôphijǎ tokhlǒ gǔ ǎô ta̤cû̌bò̌tûlû̌pwè lǎ̤ǎ ayanu a ô̌ bǎtè?’ gwè̌ yǎ pô̤̌nu.

¹⁵ Htopědě a glè̌ nè̌lṳ̌ sî hǐdǒkû gûlǎ̤lè̤̌ dǒ akhû̌nutôtô̤̌ dǒ a ô̌lǒô̌be kû̌ ta̤kî̌ta̤krû̌ dǒ pa lǎ̤lṳ̂bǎ nutokhlǒ pě. Dě ô̌kè lô̌khô bǎnu dě tîwî̌tòwò pû lô̌khô pa shǎǎshǎô bǎnu nî̌꤮.”

¹⁶ A khôphijǎ nusò̌ginǐ̤ hǎhtò̌cû̌ dě a cû̌nṳ̌ dǒ wî̤̌kû dě asî cû̌kè̌shǐ mè̤mè̤̌ pô̤̌ Yeshǔ hî̌nǎ asî nu. Dě asî cû̌ tîwî̌tòwònǎ lô̌khô ta̤cû̌bò̌tûlû̌pwè ta̤shǎǎplò̌shǐ lṳmṳ̌hǎta̤ǎ aya bǎnu.

¹⁷ Bǎ lṳmṳ̌khǐpô̤lô̤̌ akhanu, Běcǎ kû̌ akhôphijǎ shǐsò̌ginǐ̤ hètǒ̤ bǎnu.

¹⁸ Bǎ asî hǎnòò̌ ǎshǎ akhanu, Yeshǔ hî̌ kû̌, “He hî̌cǒcǒ sî, khònò̤̌ a ǎcuôplǒ kû̌ he dǒ sî kla tôpwa̤pwa̤nu a glè̌ shaǎlò̤kè he pě.”

¹⁹ Sahtò̌ bǎnu dě asî sǎphlǒmô̤ petô̤̌, dě asî gwè̌ Yeshǔ tôpwa̤ hto tôpwa̤ kû̌, “Na hî̌ hǒtôpwa̤ numî̌ he mè̤̌tô̤̌ yahî̌?” pô̤̌nu.

²⁰ Yeshǔ hî̌shěshu asî kû̌, “Kòyò hǒtôpwa̤ numî̌ dǒ sî shǐsò̌ginǐ̤ aklanu pwǎ. A mî̌ a bǒnṳ̌ǎ plǒ mû̌ kû̌ he dǒ balěkû nutôpwa̤ hǒ.

²¹ Pô̤̌ lî̤plò̌shǐkû hî̌nǎ kû̌ Kòyòphû̌khû mî̌ he a bǎ si pě bǎbǎkǎlè kòyò dǒ a gǔ shaǎlò̤kè Kòyòphû̌khû nutôpwa̤ nî̌, Cǒmara gǔ cî̌htò̌ yǎ pě. A kè̌ ô̌phijǎlò̤ tô̤̌ numî̌ awô̌khlo bǎ lû̌ya.”

Běcǎ ta̤shǎǎplò̌shǐ dǒ lṳmṳhǎta̤ǎ

²² Bǎ asî ǎshǎ akhanu, Yeshǔ phî̌ mû̌ dě hî̌bwǐhî̌sîrîhtò̌ Cǒmara htodě a běphò̌ mû̌ dě a yṳ̂̌lò̤ pè̤̌ akhôphijǎ tokhlǒ dě a hî̌ kû̌, “Phî̌ dě ǎ lô̌khô, hǒomî̌ he nǎ̤glǒ.”

²³ Htodě a phî̌ sîpî̌shiba dě a hî̌bwǐhî̌sîrî htû̌sò̌ Cǒmara htodě a yṳ̂̌lò̤ pè̤̌ asî dě asî ô lô̌khô sîpî̌shi pṳ̂̌꤮ tôpwa̤.

²⁴ Dě Yeshǔ hî̌ asî kû̌, “Hǒomî̌ hesǐ dǒ a gǔ sǐlò̤ bǎ kòyò saprṳ̂ aya pě. Hǒomî̌ ta̤ma̤dòǐ tocǒ dǒ a ma̤měma̤gle bǎ ta̤wṳ̂̌dò asa aya hǒ.

²⁵ He hî̌cǒcǒ sî, sahtò̌ khònò̤̌ hènè he ô bǎ pe sîpî̌shihǒo tô̤̌. He gǔ geô sô̌ sîpî̌shi asa dǒ Cǒmara ashiagǎkû pě.”

²⁶ Htodě asî sǎwǐ htû̌sò̌htò̌ Cǒmara alî̤ sǎwǐ tôtô̤̌ dě a hǎhtò̌cû̌kè dǒ òlǐba khôlôkhû̌.

Yeshǔ shôbǐǐlṳ̌ nǎ wǐ Khûpetarǔ gǔ htè̌bǐ lû̌û

²⁷ Yeshǔ hî̌ asî kû̌, “Cǒmara hî̌nǎ dǒwǐkha kû̌, ‘he glè̌ po̤si pwa̤kè̌pǒ̤sû̌phû̌ pě, dě sû̌phû̌ tokhlǒ gǔ khlè̌cû̌peshe pòwò̤̌ bòkè pě,’ Lî̤plò̌shǐkû hî̌ pô̤̌nu. Lǒ̤bò sî hǒtokhlǒ numî̌ asô̌sô̌kû̌ sû̌phû̌ tokhlǒ nuhǒ. Sî glè̌ hǎhtò̌khlè̌ cû̌khô̌bòkè helǎ̤ pě.

²⁸ Bǎbǎkǎlè htû̌꤮ he si ihtǒhtûpwa̤sô̌ htopěnu, he gǔ cû̌ ô̌nǎwǐ sî dǒ Galilè̤̌gǎ kûnu pě.”

²⁹ Khûpetarǔ hî̌shěshu lû̌û kû̌, “Kòyò dǒ ashǔshawa̤ tokhlǒ glè̌꤮ hǎhtò̌khlè̌cû̌ khô̌bòkè kû̌ na bǎbǎkǎlè he glè̌ hǎhtò̌khlè̌cû̌khô̌ nô̌ na tô̤̌.”

³⁰ Dě Yeshǔ hî̌shěshu lû̌û kû̌, “He hî̌ mè̤̌mî̌ca na, hǒtôsa pě bǎ shîpha û̌ htò̌ ginǐ̤plǎ khôtô̤̌ nu, na sî̌ganǎ̤bǎnô̌ he tô̤̌nu na gǔ la̤lò̤kè suplǎ pě.”

³¹ Khûpetarǔ hî̌shěshǔ Yeshǔ kû̌, “He tôbǎ si kû̌ na bǎbǎ he sî̌ganǎ̤bǎnô̌ na tô̤̌nu he hî̌ nô̌ tôkhò̌ tô̤̌,” a hî̌shěshu měgle ayô̤̌ kû̌ Yeshǔ, dě akhôphijǎ dǒ ashǔshawa̤ tokhlǒnu, gû̌hî̌ sô̌sô̌lû̌û pô̤̌nu pṳ̂̌tôpwa̤.

Yeshǔ cû̌ kwicaba dǒ Ketashema̤na̤

³² Asî cû̌ dǒ gûlǎ̤ tûkû dǒ kòyò kaǎ kû̌ Ketashema̤na̤ dě a hî̌ akhôphijǎ tokhlǒ kû̌, “Bǎ he cû̌ kwicaba akhanu, hǎnòò̌ ô̌kè lô̌khô bǒo nî̌.”

³³ Dě a kaǎnṳ̌ Khûpetarǔ, Khûya̤kû kû̌ Khûyṳ̂ha dǒ a gǔ cû̌ gû̌ kû̌ lû̌û. Dě Yeshǔ sahtò̌ sǎplǎ̤ bǎgû̌bǎgè̌ jî̌꤮ kè.

³⁴ Dě a hî̌ akhôphijǎ nu sò̌su kû̌, “A jî̌ mè̤mè̤̌꤮ he sǎphlǒ hǒ a tǒ̤dǒ he glè̌ si tè̤tè̤̌nu hǒ, ô̌kè lô̌khô bǒo dě ô̌sòklò lô̌khô nî̌꤮.”

^35-36 A cû̌ pô̤̌ dǒ alô̤mô̤̌ tîkî̌phû̌ dě a û̌tṳglulò̤ dǒ hǎkhû̌ dě a kwicaba dě a hî̌ kû̌, “Ta̤jî̌ta̤jû̌ dǒ he bǎ khòbǎ khònò̤̌ nu, na kè̌ nocû̌ tûlû̌ kèbò anǐ̤ kè̌hî̌dě nocû̌tûlû̌ kè pû bǎ he,” a hî̌ pô̤̌nu. Dě a kwicaba kû̌, “Abǎ, pha, na ma̤jò ta̤lǒ̤bò, phî̌ tephekè bǎ he ta̤jî̌ta̤jû̌ aba hǒtôba. Bǎbǎkǎlè he sǎyṳ ma̤ jû̌꤮ tûû̌ he sǎphlǒ tô̤̌, jû̌꤮ tûû̌pwǎ na sǎphlǒ nî̌꤮.”

³⁷ A caba htodě a getîkhî sô̌ dě a gekè̌shǐ kû̌ akhôphijǎnu sò̌su hǎmôô̌ shôpě̤ bò dě a gwè̌ Khûpetarǔ kû̌, “Khûshǐmṳ̂ na hǎmôô̌ shôpě̤ hǒ ya, na sòklò pwǎ tôna̤rî gûlǎ̤ pwǎnu apè̤̌ pe tô̤̌ ya.”

³⁸ A hî̌ lô̌khô asî kû̌, “Pô̤̌khô sî gǔ cû̌nṳ̌ gû̌ tǎ̤ dǒ ta̤tili̤tôlô̌ akû tǎ̤mǎ̤nu, sòklò dě kwicaba lô̌khô nî̌꤮. Sî sǎphlǒshû̌sho mî̌ca ta̤ dǒ atô bǎbǎkǎlè sî nǎ̤glǒnu a khû̌shiǎjǎ jî̌lî.”

³⁹ Yeshǔ cû̌tîkhîsô̌ taplǎ dě a kwicaba sô̌ Cǒmara sô̌sô̌kû̌ a caba wǐnu pwǎ.

⁴⁰ Htodě a ge sô̌ dǒ akhôphijǎ nusò̌su a ô̌ dě a gekè̌shǐ kû̌ asî hǎmôô̌ shôpe̤ lǒ̤bò. Asî sǎhǎmôô̌ jî̌ tûlû̌shû̌lě dě a kè̌htò̌bò̌ pe tô̤̌. A tô hî̌bǎshěshu lô̌khô Yeshǔ hî̌tènu a sî̌ganǎ̤ pe lô̌khô tô̤̌.

⁴¹ Bǎ a ge kè̌ asî behtò̌ suplǎtaplǎ akhanu, a hî̌ asî kû̌, “Sî hǎmôô̌ sadape lô̌khô ya, sî ô̌kǔ sadadape lô̌khô ya? Pwǐnumî̌ apô̌ hǒ. Ganǎ̤de kè̌mò̌ lô̌khô, shěkhǎ dǒ kòyò gǔ shaǎlò̤kè Kòyòphû̌khûnu dǒ pwa̤ma̤sǔphû̌ tokhlǒ a cǔdekûnu, a hètǒ̤hǒ.

⁴² Ihtǒ mò̌! pa bǎ cû̌hǒ! kè̌mò̌dǒnu, kòyò dǒ a shaǎ he nutôpwa̤ hètǒ̤hǒ.”

Kòyò pṳ̂̌ Yeshǔ

⁴³ Bǎ Běcǎ Yeshǔ hî̌bǎ pepwǎ akhanu, akhôphijǎ shǐsò̌ginǐ̤ akla Khûyǔda hètǒ̤ bǎnu. Dě kòyò gû̌ hèprṳ̂ kû̌ akò. Kòyò nutokhlǒ nî̌ a phî̌hènǐ̤ lô̌khô nò̌she tokhlǒ, nò̌po̤tokhlǒ. Asî tokhlǒ numî̌ amè̤̌pwǎ pwa̤shû̌gǎ ikǒlǒkòdû̌ nutokhlǒ kû̌ pwa̤sû̌ǐ ta̤sû̌ta̤tòwò asara nutokhlǒ kû̌ Yǔdaphû̌ ikǒlǒkòdû̌ nutokhlǒ nohè lû̌û nutokhlǒ pwǎ.

⁴⁴ Pwa̤shaǎlò̤kè Běcǎ nutôpwa̤ nî̌ a dǐsî̌ya nǎ wǐ hto asî kû̌, “Kòyò dǒ he gômô̤ a tôpwa̤ numî̌ Yeshǔ dǒ sî sǎyṳpṳ̂̌ a nutôpwa̤ hǒ dě hèpṳ̂̌ lô̌khô yǎ dě pṳ̂̌mě wô̌ tûû̌pû a nî̌꤮.”

⁴⁵ Khûyǔda hètǒ̤tǒ̤ kû̌ a cû̌ dǒ Yeshǔ ô̌ dě a hî̌ lû̌û kû̌, “Sara꤮” htodě a gômô̤ lû̌û.

⁴⁶ A ma̤pô̤̌nu htodě kòyò tokhlǒ hèpṳ̂̌ coměkè Yeshǔ.

⁴⁷ Bǎnu akha kòyò ihtǒô̌ bǎnu tôpwa̤ akla tôpwa̤nu a běhtò̌ anò̌she dě a pè̤̌tṳ̌kè pwa̤shû̌gǎ ikǒdû̌lǒ ajû̌ tôpwa̤ anò̌ku tôkhô.

⁴⁸ Yeshǔ hî̌ asî kû̌, “Sî cû̌ hèpṳ̂̌ he dě sî cû̌ phî̌hènǐ̤ bò nò̌she, nò̌po̤ asô̌sô̌kû̌ sî cû̌ hèpṳ̂̌ pwa̤ǎhǔhǐ nu ya? He mî̌ kòyòkhu kòyòhe dǒ a cû̌pṳ̂̌sigwǐ ǎ kòyòta nutôpwa̤ ya?

⁴⁹ Pṳ̂̌tini̤ he ô̌plǒ dǒ sîkla dě he sû̌ǐtòwòǐ sî dǒ ta̤lṳhtò̌hôkû dě sî pṳ̂̌ he tô̤̌. Bǎbǎkǎlè sî cû̌hèpṳ̂̌ tǒ̤ he pô̤̌o ma̤titènumî̌ a htûhtò̌ pô̤̌ lî̤plò̌shǐkû hî̌nǎnu.”

⁵⁰ Bǎnukha akhôphijǎ tokhlǒ hǎhtò̌khlè̌ cû̌khô̌kè bò a lǎ̤.

⁵¹ Pwa̤khû phû̌sǎhtò̌sa dǒ agû̌ Yeshǔ akò a ô̌ tôpwa̤ dě a pabǐ tônô̤ anǎ̤ kû̌ hugò̌pwǐ dě a kûsô̌nṳ̌ bǎ tôcǒtô̤̌. Dě kòyò ô̌ bǎnu tokhlǒ pṳ̂̌ yǎ.

⁵² Bǎbǎkǎlè a plû̌tě̤kè a hugò̌pwǐnu dě a hǎhtò̌khlè̌ koyoklǐkè.

kòyògwè̌ Yeshǔ

⁵³ Dě asî kaǎcû̌ Yeshǔ dǒ pwa̤shû̌gǎ ikǒdû̌lǒ tôpwa̤ a ô̌. Dě pwa̤shû̌gǎ ikǒlǒkòdû̌ tokhlǒ kû̌ Yǔdaphû̌ a ikǒlǒkòdû̌ tokhlǒ kû̌ pwa̤sû̌ǐ ta̤sû̌ta̤tòwò asara tokhlǒ lǒ̤꤮ bò hèô̌plǒô̌cu bò lû̌û bǎnu.

⁵⁴ Khûpetarǔ gû̌cû̌ tûcû kû̌ Yeshǔ akò dě a cû̌nṳ̌ tǒ̤ bǎ pwa̤shû̌gǎ ikǒlǒkòdû̌ nutôpwa̤ ahǐ we̤kû dě a cû̌ hǎnòò̌ ushǔ gû̌ kòyò mî̌ bǎ kòyò ô̌pǒ̤ta̤ bǎnu tokhlǒ.

⁵⁵ Pwa̤shû̌gǎ ikǒlǒkòdû̌ tokhlǒ kû̌ lǒ̤bò kòyò dǒ a htûdû̌htûpwǎ̤ tokhlǒ, pô̤̌khô asî gǔ cî̌htò̌ ma̤si Yeshǔ ayanudě, asî kè̌lǎ hî̌lòhô lô̌khô Yeshǔ ata̤sǔ tokhlǒ. Bǎbǎkǎlè asî kè̌shǐ lû̌ta̤sǔ tocǒ tô̤̌.

⁵⁶ Asî kòyò saprṳ̂saphǎ hèbè̌ phô̌phô̌ lô̌khô Yeshǔ ta̤sǔ bǎbǎkǎlè kòyò dǒ a hè kè̌lǎ lô̌khô Yeshǔ ata̤sǔ tokhlǒ a ta̤hî̌bǎ sînu a sô̌sô̌lû̌û tôpwǎ̤ tô̤̌.

⁵⁷ Kòyò tokhlǒkhlǒ ihtǒ dě nè̌phô̌phô̌ bò lû̌ta̤sǔ dě a hî̌ lô̌khô kû̌,

⁵⁸ “Pa ganǎ̤de a hî̌ kû̌, ‘he ma̤ lò̤tě̤pro̤kè ta̤lṳhtò̌hô dǒ kòyòhǎkhû̌phû̌ ma̤htò̌ nutômè dě suni̤ akûnu he gǔ bô̌htò̌ khô̌ dǒ ashǔshawa̤ tômè, dǒ kòyòhǎkhû̌phû̌ bô̌htò̌ kû̌ acǔde tô̤̌nu tômè pě,’ a hî̌ pô̤̌nu.”

⁵⁹ Bǎbǎkǎlè asî bè̌ lû̌ta̤sǔ tokhlǒnu a sô̌sô̌lû̌û tômû̌ tô̤̌.

⁶⁰ Pwa̤shû̌gǎ ikǒdû̌lǒ nutôpwa̤ ihtǒ dǒ kòyò lǒ̤bò a lô̤mô̤̌ dě a gwè̌ Yeshǔ kû̌, “Na hî̌ geshěshu kòyò hèbè̌ na ta̤sǔ nutokhlǒ tômû̌꤮ tô̤̌ ma̤titè? Kòyò hè nè̌le̤nè̌ge na ta̤sǔ numî̌ na ganǎ̤de tô̤̌ ya?”

⁶¹ Bǎbǎkǎlè Yeshǔ bè̌dò̌tûklû̌ bǎ yǎ pwǎ, a hî̌bǎ geshěshu lû̌û tômû̌꤮ tô̤̌. Dě pwa̤shû̌gǎ ikǒdû̌lǒ nutôpwa̤ gwè̌ pô̤̌ sô̌ yǎ kû̌, “Na mî̌ Cǒmara dǒ kòyò htû̌sò̌htò̌ yǎ tôpwa̤ aphû̌pwa̤khû Khrǐ dǒ a ma̤hǎplǎge kòyò nu tôpwa̤ ya?”

⁶² Dě Yeshǔ hî̌shěshu lû̌û kû̌, “O, he mè̤̌kǎ. Dě sî gǔ kè̌shǐ Kòyòphû̌khû mî̌ he gǔ hǎnòò̌ bǎ Cǒmara dǒ a ô̌ kû̌ a ta̤pô̤ta̤phǎ nutôpwa̤ a cǔtômû nutôkhô pě, dě sî gǔ kè̌shǐ he glè̌ dò̌hè mǒkhû̌ a poǒlṳ̌ pě.”

⁶³ Pwa̤shû̌gǎ ikǒdû̌lǒ nutôpwa̤ cî̌hǎyè̌ aje Dě a hî̌ kû̌, “pa lǎ̤lṳ̂pe kòyò dǒ a gǔ khòlṳ̌ lû̌ta̤sǔ tôpwǎ̤꤮ tô̤̌.

⁶⁴ A hî̌bǎ gunò̤ anǎ̤ pô̤̌ Cǒmara tôpwa̤ numî̌ sî ganǎ̤de bòhǒ dě mî̌ sî gènè̤ lô̌khô hětè?” A hî̌hto pô̤̌nu dě asî pṳ̂̌tôpwa̤ hî̌shěshu lû̌û kû̌ ata̤sǔ ô̌ dě tôbǎ ma̤sikè pwǎ yǎ.

⁶⁵ Kòyò dǒ ashǔshawa̤ tokhlǒ sahtò̌ htǔplî̌ yǎ, htodě cobǐ lû̌ mi̤sǎ dě hto lû̌û. Asî hî̌ lô̌khô Yeshǔ kû̌, “Taya hî̌kè̌kè̌, mò̌pè tôpwa̤ hto na ya?” Htodě kliphû̌ dǒ a ô̌pǒ̤ta̤ tokhlǒ pṳ̂̌cû̌ yǎ dě plǎ̤ pô̤̌ lû̌û.

Khûpetarǔ htè̌bǐ Yeshǔ

⁶⁶ Bǎ Khûpetarǔ ô̌pepwǎ dǒ hǐ nô̌kò we̤kû akhanu, pwa̤shû̌gǎ ikǒdû̌lǒ nutôpwa̤ a pwa̤ma̤ta̤phû̌ pwa̤mǒ̤phû̌ tôpwa̤ ô̌ bǎnu, dě a hètô dǒ lû̌û ô̌.

⁶⁷ Bǎ a kè̌shǐ Khûpetarǔ ushǔmî̌ akhanu, a kè̌te̤te̤mè̤̌mè̤̌ lû̌û dě a hî̌ lû̌û kû̌, “Na mî̌ Na̤sôrè̤̌phû̌ Yeshǔ nutôprṳ̂ akla tôpwa̤ pwǎ yahî̌.”

⁶⁸ Dě Khûpetarǔ htè̌bǐkè dě a hî̌ kû̌, “Na hî̌ titènu he sî̌ganǎ̤ bǎyǎ tô̤̌tô̤̌, sî̌yaphlô nata tô̤̌tô̤̌,” a hî̌htodě a hǎhtò̌cû̌ ô̌tephekè dǒ we̤takha kòshî̌ dě bǎnuakha shîpha tôbǎ û̌ htò̌.

⁶⁹ Pwa̤ma̤ta̤phû̌ pwa̤mǒ̤phû̌ mǐpônô̤̌ nutôpwa̤ kè̌shǐ sô̌ Khûpetarǔ cû̌ô̌ bǎnu dě a cû̌pwe̤ǐ bǎ kòyò ihtǒô̌ te̤we̤ phǔbò bǎnu tokhlǒ kû̌, “Kòyòpha hǒtôpwa̤ mî̌ pwa̤gû̌ Yeshǔ akò akla nutôpwa̤ pwǎ nî̌꤮.”

⁷⁰ Bǎbǎkǎlè Khûpetarǔ htè̌geshǔ sô̌. Ô̌pô̤̌ tòshò̌phû̌ dě kòyò ihtǒô̌ te̤we̤phǔ bǎnu tokhlǒ hî̌ sô̌ Khûpetarǔ kû̌, “Na ô̌pa kû̌ kòyò nutôprṳ̂ akla mè̤̌mî̌ca hò̌ ma̤titè̌hî̌dě na mî̌ Galilè̤̌phû̌ pwǎ.”

⁷¹ Bǎbǎkǎlè Khûpetarǔ sahtò̌ wṳ̂̌dòglò̤tṳ̌ anǎ̤ dǒ Cǒmara lô̤mô̤̌ dě a hî̌ kû̌, “Kòyò dǒ sî hî̌ awe̤akè khònò̤̌ tôpwa̤nu he sî̌ganǎ̤ yǎ tô̤̌,” a wṳ̂̌dòglò̤tṳ̌ ayô̤̌ pô̤̌nu.

⁷² A wṳ̂̌dòglòtṳ̌ htohto kû̌ shîpha û̌ htò̌ pô̤̌sô̌ ginǐ̤plǎtaplǎ. Bǎnukha Khûpetarǔ gènè̤htò̌ nǐ̤bǎ Běcǎ Yeshǔ hî̌nǎ lû̌û ayô̤̌ kû̌, “Bǎ shîpha û̌ htò̌ ginǐ̤plǎtaplǎ khôtô̤̌nu, na glè̌ htè̌bǐ he suplǎ pě” a hî̌ lû̌û pô̤̌nu akhû̌akhî, cî̌꤮ ashahtò̌ lû̌sǎphlǒ dě a sahtò̌ hǎlǒ̤sû̌lǒ̤sò̌kè.