Mateo 8 - VIKAʼV IYOL QUBʼAAL TIUXH quyolbʼalxhtuʼUvaʼs ibʼant quBʼaal Jesuus bʼaʼn val u vinaq uvaʼ qʼajchil nikich ibʼan vitxhiʼoʼl Kuxh 1.40-45 ; Luk 5.12-16 1 Yaʼne kuʼ vet ul Jesuus viʼ u vitz. Tul mamala xaol txhʼuyich tiʼ Jesuus. 2 Tul aqʼbʼ val u vinaq vatz Jesuus uvaʼ qʼajchil nikich ibʼan vitxhiʼoʼl. Tul joqel ikuʼ t-txʼavaʼ tiʼ ijaqt bʼaʼnil te Jesuus. Tul ech tal te Jesuus s-eche: —InBʼaal, oq axh laʼ saʼon, tul tetxhal laʼ oleʼv axh tiʼ inbʼant bʼaʼn tu yaabʼil, —xeʼt te Jesuus. 3 Yaʼne taqʼeʼl Jesuus iqʼabʼ. Tul ikan Jesuus vitxhiʼoʼl u vinaq. Tul ech tal Jesuus s-te s-eche: —Ee, nik insaʼeʼ. Echetz bʼan vet bʼaʼn, —xeʼt Jesuus. Iletz kuxh u yol nikich tal Jesuus, tul yekich sotzeʼl u qʼajchil txhiʼoʼl tiʼ u vinaq. 4 Tul ech tal Jesuus te u vinaq s-eche: —Abʼi eeleʼ, yeʼxhabʼil invaʼq laʼ aal s-te. Pet quuxh, tul quxh kʼutxh eebʼ s-bʼaxa te u oksan yol vatz Tiuxh, eche uvaʼ nik tal u bʼekʼbʼal. Tul iqʼo u oya tiʼ vabʼant bʼaʼn, eche uvaʼ bʼekʼel ka taʼn Moisees. Echetz laʼ tilte u oksan yol uvaʼ bʼaʼn vet axh, —xeʼt Jesuus.{*} Uvaʼs ibʼant quBʼaal Jesuus bʼaʼn val u taqʼonvil val viqʼesal sol, val u aj Rooma Luk 7.1-10 5 Aqʼbʼetz vet Jesuus tu tenam Kapernauum, tul aqʼbʼ val viqʼesal sol, uvaʼ iqʼesalich tiibʼa oʼkʼalal (100) sol. Tul ijaq bʼaʼnil te Jesuus. 6 Tul ech tal te Jesuus s-eche: —Inqʼesal, bʼan bʼaʼnil s-ve. Il naq val u vaqʼonvil oybʼale. Poro il naq tzanlel kuxh ka viʼ txʼatxh t-votzotz. Pet laʼ koq abʼan bʼaʼnil, tul laʼ abʼan naq bʼaʼn. Tan tira tzeʼuʼx kuxh vet itxhiʼoʼl naq taʼn mam txhoʼm, —xeʼt viqʼesal sol. 7 Yaʼne ech tal Jesuus te viqʼesal sol s-eche: —Maʼt vileʼ. Tul yek toq ibʼan naq bʼaʼn, —xeʼt Jesuus. 8 Tul ech tal viqʼesal sol s-eche: —Yeʼle, inqʼesal. Tan jit in tij imam Israeel. Jit inkʼulel laʼ bʼen axh tu votzotz. Pet aʼl kuxh aal u yol, tul yek toq ibʼan u vaqʼonvil bʼaʼn. 9 Tan echat kuxh vatine. Tan atat inqʼesal. Atz atat insol uvaʼ nik inbʼekʼeʼ. Tan taʼn kuxh nik inbʼekʼeʼ, tul nik ibʼan kam uvaʼ nik valeʼ. Atz kʼuxh nik val s-te: «Quuxh,» chich in s-te, tul maʼte. Atz kʼuxh ech nik val te invaʼt s-eche: «Avuleʼ,» chich in s-te, tul nik tuleʼ. Atz echat kuxh vaʼq u vaqʼonvile, tan taʼn kuxh nik val s-te: «Bʼan uvaʼe,» chich in s-te, tul nik ibʼaneʼ. Echetz aal kuxh u yol, tul toq ibʼan bʼaʼn u vaqʼonvil, —xeʼt viqʼesal sol. 10 Tabʼietz vet Jesuus u yol uvaʼ tal viqʼesal sol, tul yekichxh chiibʼ taanima Jesuus tiʼ u kʼuqlebʼal ikʼuul viqʼesal sol. Tul ech tal Jesuus te inqʼa xaol, inqʼa txhʼuyich s-tiʼ, s-eche: —¡Abʼivaq! Toq val sete uvaʼ: Yeʼl invaʼxoʼq tij imam Israeel vila uvaʼ ech kʼuqlebʼal ikʼuul s-viʼ, eche u vinaq uvaʼe. Tul jit tij imam Israeel. 11 Pet toq val sete: Tan aʼetz uvaʼs laʼ ibʼant vet quBʼaal Tiuxh viqʼesalil uvaʼs laʼ titzʼeʼv vet inqʼa kamnaʼq, tul talaq kuxh laʼ motx tzajk tel mamala xaol, kʼuxh jit tij imam Israeel uvaʼ ech kʼuqlebʼal ikʼuul s-viʼ, eche u vinaq uvaʼe. Tan at xaol tal kuxh tenam laʼ tzaj ka. At laʼ tzaj tu tzaebʼ qʼij. Atz at xaol laʼ motx tzaj tu bʼenabʼ qʼij. Tul vaʼl vet laʼ motx atink tuchʼ Avraʼaam, tuchʼ Isaak, atz tuchʼ Jakoov tal uvaʼ nik ibʼanvat quBʼaal Tiuxh iqʼesalil. 12 Petetz koq inqʼa tij imam Israeel, inqʼa aʼ kʼaqel s-tiʼ ibʼant quBʼaal Tiuxh iqʼesalil s-xoʼl, poro yeʼ nik motx isaʼeʼ. Aʼetz inqʼae tira laʼ motx palul eluʼl, tul laʼ motx aqʼax bʼen tu mam tokto. Tul tzitzi laʼ motx oqʼk taʼn kʼaxbʼichil. Atz tzitzi laʼ motx ikʼuxivat tibʼ tej viʼ txhoʼm, —xeʼt Jesuus xoʼl inqʼa xaol. 13 Yaʼne ech tal Jesuus te viqʼesal sol s-eche: —Quxh vet tavotzotz. Tiʼ uvaʼ qat akʼuqbʼa akʼuul s-viʼ, tul toq ibʼaneʼ kam uvaʼ qat aabʼi s-ve, —xeʼt Jesuus. Tul yekich ibʼan vet bʼaʼn u taqʼonvil viqʼesal sol tuulbʼal kuxh uvaʼs talt Jesuus u yol. Uvaʼs ibʼant quBʼaal Jesuus bʼaʼn vijiʼ Luʼ Kuxh 1.29-34 ; Luk 4.38-41 14 Yaʼne aqʼbʼ vet Jesuus tu totzotz Luʼ. Tul til Jesuus uvaʼ xoklich qʼes u ixoq vijiʼ Luʼ viʼ txʼatxh taʼn xamal yaabʼil. 15 Tul ilaj Jesuus iqʼabʼ vijiʼ Luʼ. Tul yekich yaʼ vet u xamal s-tiʼ. Atz lakp veteʼ. Tul xeʼt vet tiʼ ikʼuulal Jesuus, atz tiʼ ikʼuulal inqʼa nikich itxhus tibʼ kʼatz Jesuus. Uvaʼs ibʼant quBʼaal Jesuus bʼaʼn mamala xaol 16 Kuʼnalichetz vet qʼij, uvaʼs itzʼeq vet vioorail u xeem qʼij, tul mamala xaol, inqʼa atich ok demoonio t-taanima iqʼol vet tzaan vatz Jesuus. Tul taʼn kuxhte nikich tal Jesuus yol te inqʼa demoonio tiʼ itukil el, tul yek nikich teleʼl inqʼa demoonio t-taanima inqʼa xaol. Tul ibʼan Jesuus bʼaʼn inqʼa xaol t-inqʼa mamala yaabʼil. 17 Echetz telaʼpune u yol uvaʼ tzʼibʼamal ka taʼn Isaiias, u qʼexsanich tetz viyol quBʼaal Tiuxh, tiʼ u Mesiias, uvaʼ ech nik tal s-eche: —Antxh naq uvaʼ laʼ uli, laʼ bʼanon oʼ bʼaʼn t-inqʼa quyaabʼil tuchʼ inqʼa qutxhoʼm, —chich u yol. Uvaʼs talt quBʼaal Jesuus kam itzaʼlal laʼ til inqʼa niman tetz Jesuus tiʼ itxhʼuyeʼv s-tiʼ Luk 9.57-62 18 Tiletz vet Jesuus uvaʼ bʼeenoxh nikich ipotxhʼox vet taʼn inqʼa xaol, tul aʼ ibʼan Jesuus uvaʼ iyolbʼe vet inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza. Tul ech tal Jesuus s-eche: —Koʼvaq el tinjalit itziʼ u mam aʼ, —xeʼt Jesuus. 19 Yeʼnaqichetz okoq bʼen Jesuus tu vaarko tiʼ ibʼen tinpaqʼit itziʼ u mam aʼ, tul aqʼbʼ val u vinaq uvaʼ nikich txhusun inqʼa bʼekʼbʼal tetz inqʼa tij imam Israeel. Tul ech tal te Jesuus s-eche: —Txhusul qetz, nik insaʼeʼ laʼ txhʼuyeʼv in seʼe, kʼuxh talxh laʼ bʼenk axh, —xeʼte. 20 Yaʼne ech tal Jesuus s-te s-eche: —Bʼaʼn kuxhteʼe laʼ txhʼuyeʼv axh s-viʼ. Pet aʼ bʼanon tan, ¿tal koq laʼ vatk axh? Tan yeʼl vatibʼal ati. Pet aʼl bʼaʼn txoo inqʼa yak, tan at ijul txoo. Atz kʼuxh txoo inqʼa tzʼichin, tan atat isok txoo. Pet ech koq ine, in, u Kʼaola uvaʼ bʼen s-alam aanima, tan yeʼl injeqeʼvbʼal t-invaʼq tenam, —xeʼt Jesuus.{*} 21 Tul ech taltxha vaʼt u vinaq, niman tetz Jesuus s-te s-eche: —InBʼaal, kuya uvaʼ bʼaxa toq nal kamoq qʼes inbʼaal, tul laʼ inmuq ka, yaʼnetze laʼ txhʼuyeʼv in seʼe, —xeʼt te Jesuus. 22 Yaʼne ech tal Jesuus s-eche: —Koʼ s-viʼ s-txheel. Tan imuqeʼn tibʼ inqʼa xaol s-vatzaq, inqʼa yeʼl qʼij isaq kʼatz quBʼaal Tiuxh, —xeʼt Jesuus. Uvaʼs iyaʼsat quBʼaal Jesuus u mam kaqiqʼ jabʼal viʼ u mam aʼ Kuxh 4.35-41 ; Luk 8.22-25 23 Tul ok vet bʼen Jesuus tuul u vaarko tuchʼ inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza. 24 Niimetz vet atich okaʼp viʼ u mam aʼ, tul yeʼ kuxh taqla xeʼt vet val u mam kaqiqʼ jabʼal viʼ okaʼp u aʼ. Tul tetxhichxh vet isotz kuʼ u vaarko jaqʼ u aʼ. Tan nikich ipal vet ok aʼ tuul u vaarko taʼn u kaqiqʼ jabʼal. Petetz koq Jesuus, tan vatyich Jesuus tuul u vaarko. 25 Yaʼne ex bʼeyexoq vet Jesuus taʼn inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza. Tul echaq tal te Jesuus s-eche: —¡QuBʼaal, kol oʼ! Tan ¡il vet oʼ toq kamoq oʼ taʼn u aʼ! —xeʼtaqe. 26 Tul ech tal Jesuus s-eche: —¡Keʼch nik exoʼveʼ! ¡Yeʼxetz kolxh kʼuqlebʼal ekʼuul s-viʼ tiʼ inkolt ex! —xeʼt Jesuus. Tul txakp vet Jesuus. Tul ibʼekʼ vet Jesuus iyaʼ u aʼ tuchʼ u kaqiqʼ. Tul yekich yaʼ teyut tibʼ u mam aʼ. Atz yekich tzʼinun vet u kaqiqʼ. 27 Tul tira motx kaj taanima inqʼa nikich itxhus tibʼ kʼatz Jesuus uvaʼs tilt iyaʼ u mam kaqiqʼ jabʼal. Tul ech motx tal vet s-vatzaq s-eche: —¿Kam talax naq u vinaq uvaʼe? Tan ¡tetxhal qat qeex naq taʼn u kaqiqʼ jabʼal, atz taʼn u mam aʼ! —xeʼtaq veteʼ. Uvaʼs itukit el quBʼaal Jesuus demoonio t-taanima kaʼvaʼl inqʼa aj Gadaara Kuxh 5.1-20 ; Luk 8.26-39 28 Opoonetz vet Jesuus tuchʼ inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza tinjalit el itziʼ u mam aʼ t-vitxʼavaʼ inqʼa aj tenam Gadaara tu tzaebʼ qʼij, tul aqʼbʼ kaʼvaʼl inqʼa vinaq vatz Jesuus; kaʼvaʼl uvaʼ atich ok demoonio t-taanima. Tul een tzajnaʼqich inqʼa vinaq tal uvaʼ nukʼelich ijulil inqʼa kamnaʼq. Tul sibʼichaqxh ikʼaʼnal. Echetz yeʼxhabʼil invaʼq nikich txʼakon ipal paʼl tiʼ u bʼey tal uvaʼ atichaqe. 29 Yaʼne nal kuxh ixeʼtaq sichʼin. Tul ech motx tal s-eche: —¡Kam asaʼ s-qe, Jesuus, axh viKʼaol Tiuxh! ¿Aʼetz kol ulk axh tiʼ teesal quqʼij? Tul yeʼx opoonnaʼql viqʼiil teesal quqʼij taʼn Tiuxh, —xeʼtaqe. 30 Mamalaetz kutxh nikich ikʼoatxhin s-jetxhel el. 31 Yaʼne ijaq inqʼa demoonio kuybʼal te Jesuus. Tul echaq motx tal s-eche: —Bʼan bʼaʼnil s-qe. Oq laʼ atuki el oʼ t-taanima inqʼa vinaq, tul aʼ atxhaqvat bʼen oʼ kʼatz inqʼa kutxh, —xeʼtaqe. 32 Tul ech tal Jesuus s-eche: —Bʼenoq ex, —xeʼt Jesuus. Tul el vet el inqʼa demoonio t-taanima inqʼa vinaq. Tul yekich vet ok inqʼa demoonio kʼatz inqʼa kutxh. Tul yeʼxh taqla motx ok vet inqʼa kutxh t-ojqeʼl vatz val u vitz. Tul motx tʼebʼelaq ikoʼp vet xeʼ u mam aʼ. Tul yekich motx jiqʼbʼaq veteʼ. 33 Taʼnetzxh til inqʼa xeen kutxh kam uvaʼ utxhi, tul yekich motx itzʼeqaq vet tibʼ. Tul bʼenaq vet ok tu tenam. Tul exaq tal vet kam uvaʼ utxhi. Atz tal vet kam uvaʼ ibʼan Jesuus te inqʼa atich ok demoonio t-taanima. 34 Jankʼaletz inqʼa xaol uvaʼ abʼin u yol, motx bʼen vet tiʼ ikʼulux Jesuus. Ajtetz ilix vet Jesuus taʼn inqʼa xaol, tul echaq motx tal te Jesuus s-eche: —Bʼan bʼaʼnil s-qe. Tul quuxh. Yeʼ qusaʼ laʼ atin axh tzitza, —xeʼtaq te Jesuus. |
© 2016, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.
Wycliffe Bible Translators, Inc.