Mateo 26 - VIKAʼV IYOL QUBʼAAL TIUXH quyolbʼalxhtuʼUvaʼs itxhokox txumbʼal tiʼ itxeyp quBʼaal Jesuus Kuxh 14.1-2 ; Luk 22.1-2 ; Xhun 11.45-53 1 Yaʼetz kuxh vet Jesuus tiʼ talax inqʼa yol inqʼae, tul ech tal Jesuus te inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza s-eche: 2 —Etootzaqle uvaʼ kaʼvaʼt kuxh qʼij s-txheel laʼ xeʼt vet u nimla qʼij Ipal Aanxel. Tuulbʼaletz inqʼa qʼij inqʼae, tul toq txeypoq in, in, u Kʼaola uvaʼ bʼen s-alam aanima. Atz toq aqʼaxoq jaʼ in vatz kurus, —xeʼt Jesuus. 3 Yaʼne motx aqʼbʼ vet inqʼa iqʼesal oksan yol vatz Tiuxh tuchʼ inqʼa nikich txhusun ibʼekʼbʼal inqʼa tij imam Israeel, atz tuchʼ jolt inqʼa iqʼesal u tenam. Tul motx ikʼul vet tibʼ vatz viqʼanalil u tatibʼal Kaifaas, u mam iqʼesal oksan yol vatz Tiuxh. 4 Tul motx inukʼ vet iyol tiʼ itzʼeqex tzij tiʼ itxeyp Jesuus, atz tiʼ iyatzʼax el Jesuus. 5 Tul ech motx tal vet inqʼa iqʼesal s-eche: —Poro yeʼ laʼ utxh qutxeyt naq tuulbʼal u nimla qʼij, tan toq kuxh ivavu tibʼe inqʼa xaol tu tenam, —xeʼtaq iyoltaʼ.{*} Uvaʼs ipeqʼt jaʼ val u ixoq txʼumbʼisabʼal tiviʼ quBʼaal Jesuus Kuxh 14.3-9 ; Xhun 12.1-8 6 Tul atich vet Jesuus tu tenam Vetaania tu totzotz Simoon, uvaʼ tira oksal vet s-qʼajnaʼq txhiʼoʼl. 7 Kʼuqlichetz ok Jesuus viʼ meexha, tul aqʼbʼ val u ixoq kʼatz Jesuus uvaʼ iqʼomich val u bʼaʼnla lemeeta taʼn uvaʼ atich kuʼ txʼumbʼisabʼal s-tuul uvaʼ sibʼichxh ijaʼmil. Tul ipeqʼ jaʼ u ixoq u txʼumbʼisabʼal tiviʼ Jesuus. 8 Tiletz vet inqʼa nikich itxhus tibʼ kʼatz Jesuus kam uvaʼ ibʼan u ixoq, tul yekichxh motx ulaq vet iviʼ s-tiʼ. Tul ech motx tal s-eche: —Yeʼ koq nik ibʼutxh ixoq u txʼumbʼisabʼal. 9 Pet aʼl koq qat kʼayil u txʼumbʼisabʼal, tan sibʼxh ijaʼmil. Tul laʼ lotxhox inqʼa meebʼaʼ tuchʼ vijaʼmil, —xeʼtaqe. 10 Tabʼietz vet Jesuus kam uvaʼ motx tal inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza, tul ech tal Jesuus s-eche: —Yeʼ kuxh kam etal tiʼ u ixoq. Tan bʼaʼnile uvaʼ nibʼan ixoq s-ve. 11 Tan ech kuxh toq tatin inqʼa meebʼaʼe sexoʼl. Pet in, tan ech koq kuxh saʼ vatine sexoʼl. 12 Echetze u txʼumbʼisabʼal, uvaʼ qat ipeqʼ jaʼ ixoq tinviʼ, tan aʼ talax uvaʼ qat ibʼanl vet ixoq tutxh vintxhiʼoʼl uvaʼs toq inmuquxeʼ. 13 Nuqxh toq val sete uvaʼ: Talxh laʼ bʼen paxsalik inqʼa bʼaʼnla txhaq yol s-viʼ tuulbʼal inqʼa tenam, tul laʼ alaxi kam uvaʼ qat ibʼan u ixoq s-ve. Echetz yeʼ laʼ isotz talaxe u bʼaʼnil uvaʼ qat ibʼan u ixoq, —xeʼt Jesuus. Uvaʼs toksal quBʼaal Jesuus tiqʼabʼ inqʼa iqʼesal u tenam taʼn Juudas Kuxh 14.10-11 ; Luk 22.3-6 14 Bʼenetz vet Juudas, u aj tenam Karioote, uvaʼ atich ok s-tatxhul kabʼlaval inqʼa nikich itxhus Jesuus, tul yekich vet Juudas vatz inqʼa iqʼesal oksan yol vatz Tiuxh. 15 Tul ech tal Juudas s-eche: —¿Kam invaʼq laʼ etaqʼ s-ve?, tul toq intxhok txumbʼal tiʼ toksal Jesuus teqʼabʼ, —xeʼt Juudas. Yaʼne ikʼulaq vet tibʼ iyol inqʼa iqʼesal. Tul taqʼaq vet vinaq laval puaq, uvaʼ plaataxhtuʼ, te Juudas. 16 Echetz ixeʼt vet Juudase tiʼ itxhokox txumbʼal tiʼ toksal Jesuus tiqʼabʼ inqʼa iqʼesal. Uvaʼs inimat quBʼaal Jesuus u nimla qʼij Ipal Aanxel tuchʼ vijeqbʼat u akʼla iyol Kuxh 14.12-25 ; Luk 22.7-23 ; Xhun 13.21-30 ; 1 Koriintios 11.23-26 17 Aʼetzxh ibʼant u bʼaxa qʼij tetz u nimla qʼij uvaʼ nikich itxʼaʼp inqʼa paan, uvaʼ yeʼl aqʼbʼal jaʼ tuul atoʼk, tul ech tal inqʼa nikich itxhus tibʼ kʼatz Jesuus s-te s-eche: —¿Tal bʼen qubʼanvat tutxh u txʼix tiʼ inimal u nimla qʼij Ipal Aanxel? Tul laʼ txʼaʼon axh s-quxoʼl, —xeʼtaq te Jesuus. 18 Yaʼne ech tal Jesuus s-eche: —Bʼenoq ex tu tenam Jerusaleen. Tul yekl ex t-totzotz naq val u vinaq. Tul ech laʼ etal te naq s-eche: «Ech nik tal naq u Txhusul qetz s-eche: –Aʼ toq qunimavat u nimla qʼij tavotzotz tuchʼ txhaqnaq inqʼa nik itxhus tibʼ sinkʼatza. Tan naqbʼixiy vet vinkamebʼal, –chich naq u Txhusul qetz,» chaq ex te naq, —xeʼt Jesuus. 19 Tul antxh ex ibʼan inqʼa nikich itxhus tibʼ kʼatz Jesuus kam uvaʼ alax s-te. Tul motx ibʼan vet tutxh inqʼa etxhbʼubʼal uvaʼ bʼanbʼel tiʼ u nimla qʼij. Uvaʼs talt quBʼaal Jesuus te inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza uvaʼ laʼ oksal quBʼaal Jesuus tiqʼabʼ inqʼa qʼesal uqʼeʼybʼal tiʼ ikʼaxbʼisaleʼ 20 Aʼetzxh iqʼeqx veteʼ, tul ok vet Jesuus viʼ meexha tuchʼ kabʼlaval inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza. 21 Tuulbʼaletz uvaʼs nikich itxʼaʼon Jesuus tuchʼ inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza, tul ech tal Jesuus s-eche: —Nuqxh toq val sete uvaʼ: At invaʼl ex toq oksan in tiqʼabʼ inqʼa iqʼesal, —xeʼt Jesuus. 22 Tul mam txumuʼm ibʼan vet inqʼa nikich itxhus tibʼ kʼatz Jesuus. Atz ech motx tal vet junun te Jesuus s-eche: —InBʼaal, ¿maq in? —chichichaq veteʼ. 23 Yaʼne ech tal Jesuus s-eche: —Jaʼl naq uvaʼ eela toq ikuʼ inqʼabʼ tu puraato s-tuchʼ, tul aʼetz naqe uvaʼ toq oksan in tiqʼabʼ inqʼa iqʼesal. 24 Tan tetxhalxh toq paloq in tuulbʼal inqʼa tzʼibʼamal ka s-viʼ, in, u Kʼaola uvaʼ qat bʼen s-alam aanima. Pet txumlebʼalxh ivatz naq u vinaq uvaʼ toq oksan in tiqʼabʼ inqʼa iqʼesal. Bʼaʼn uvaʼ tira koq yeʼl naqe alali, —xeʼt Jesuus. 25 Tul ech tal Juudas uvaʼ nikich txhokon txumbʼal tiʼ toksal Jesuus tiqʼabʼ inqʼa iqʼesal s-eche: —Txhusul qetz, ¿maq in? —xeʼt Juudas. Tul ech tal Jesuus s-eche: —Ant kuxh axh natxhon, —xeʼt Jesuus. Uvaʼs inimat quBʼaal Jesuus u yaʼtebʼal txʼix sedeer tuchʼ inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza 26 Tuulbʼaletz uvaʼs nikich itxʼaʼon Jesuus tuchʼ inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza, tul tiqʼo tzaan Jesuus vaʼl u paan. Yaʼne taqʼ Jesuus taʼntiuxh te quBʼaal Tiuxh s-tiʼ. Tul ijatx Jesuus u paan s-tuul. Tul taqʼ Jesuus te inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza. Atz ech tal Jesuus s-eche: —Kʼulvaq u paan. Tul txʼaʼvaq, tan aʼ vintxhiʼoʼle uvaʼa, —xeʼt Jesuus. 27 Yaʼne tiqʼo tzaan Jesuus u koopa. Tul taqʼ Jesuus taʼntiuxh te quBʼaal Tiuxh s-tiʼ. Atz taqʼ Jesuus te inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza. Tul ech tal Jesuus s-eche: —Ukʼavaq u aʼ, uvaʼ tu koopa, sekaqaayil. 28 Tan aʼ vinkaqale uvaʼa, uvaʼ toq jeqbʼan ka [u akʼla inyol] sexoʼl, vinkaqal uvaʼ toq eloq tiʼ ikuy sotzsal el vipaʼv inqʼa xaol s-kaqaayil. 29 Poro toq val sete uvaʼ: Yeʼl inpaqt laʼ vukʼa u taʼl uuva setuchʼ. Pet laʼ nal opoon u qʼij uvaʼs laʼ qukʼult qibʼ tal uvaʼ nibʼanvat vinBʼaal iqʼesalil. Yaʼne laʼ vukʼa setuchʼ inpaqte, —xeʼt Jesuus.{*} 30 Ibʼitzleetz kuxh vet Jesuus val u bʼitz tuchʼ inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza, tul bʼenaq vet tu vitz Inqʼa Oliivo. Uvaʼs ibʼaxabʼsat quBʼaal Jesuus talaxeʼ uvaʼ toq naʼqich itzʼeq vet Luʼ tzij Kuxh 14.27-31 ; Luk 22.31-34 ; Xhun 13.36-38 31 Yaʼne ech tal Jesuus te inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza s-eche: —Tuulbʼal u aqʼbʼal s-txheelaʼ, jankʼalxh ex toq aqʼon ka in sinjunal t-xoʼval. Tan ech nik tal val u yol uvaʼ tzʼibʼamal ka tuul viyolbʼal quBʼaal Tiuxh s-eche: «Laʼ yatzʼax el u xeen karneʼl, tul talaq kuxh laʼ ikʼaq vet inqʼa karneʼl,» chich u yol.{*} 32 Pet laʼetz itzʼeʼv vet in inpaqte, tul laʼ bʼaxabʼ bʼen in sevatz tuulbʼal Galileea, —xeʼt Jesuus. 33 Yaʼne ech tal Luʼ s-eche: —Kʼuxh laʼ motx taqʼ ka axh txhaqnaq sajunal t-xoʼval, pet in, tan yeʼl paqul laʼ vaqʼ ka axh, —xeʼt Luʼ. 34 Tul ech tal Jesuus te Luʼ s-eche: —Nuqxh toq val see uvaʼ: Tuulbʼal u aqʼbʼal s-txheelaʼ, tul maʼt aalt oxpaqul uvaʼ: «Yeʼ vootzaql Jesuus,» toq aal s-viʼ, yaʼne laʼ oqʼ val u mam kaxhan, —xeʼt Jesuus. 35 Yaʼne ech tal Luʼ s-eche: —Kʼuxh tzum laʼ inkam savuchʼ, tul ech kam in. Poro ¡yeʼl paqul laʼ intzʼeq tzij seʼe! —xeʼt Luʼ. Tul echat kuxh tal jolt inqʼae nikich itxhus tibʼ kʼatz Jesuus. Uvaʼs inatxht quBʼaal Jesuus Tiuxh tu xhoraal Jetzemanii Kuxh 14.32-42 ; Luk 22.39-46 36 Opoonetz vet Jesuus tuchʼ inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza tu xhoraal u Jetzemanii, tul ech tal Jesuus s-xoʼl s-eche: —Kʼuqeʼvoq ka ex tzitza, ayaʼl s-tuul maʼt innatxh Tiuxh tzitzi, —xeʼt Jesuus. 37 Yaʼne tiqʼo Jesuus Luʼ s-tiʼ tuchʼ kaʼvaʼl inqʼa ikʼaol Sevedeeo; aʼe Jakoovo tuchʼ Xhun. Tul xeʼt Jesuus txumun. Atz mam kʼayunchil nikich bʼanon vet Jesuus. 38 Tul ech tal Jesuus s-te s-eche: —Valxh u mam txumuʼm at t-vaanima. Tul tetxhal vet vopoon vatz u kamchil s-tuchʼ. Pet atoq ka ex tzitza. Tul natxhvaq Tiuxh. Tul itzʼloqvaq ex, —xeʼt Jesuus. 39 Bʼiiletz kuxh ijetxh bʼen tibʼ Jesuus, tul ijoqbʼa vet kuʼ tibʼ vatz txʼavaʼ tiʼ inatxhax Tiuxh. Tul ech tal Jesuus s-eche: —InBʼaal Tiuxh, yeʼl koq in laʼ pal in tu mam kʼaxkʼo nik valeʼ. Poro jit aʼ laʼ abʼan kam uvaʼ nik valeʼ. Pet aʼ abʼan kam uvaʼ nik eetzʼa s-viʼ, —xeʼt Jesuus.{*} 40 Yaʼne qʼaʼv Jesuus kʼatz oxvaʼl inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza. Tul vatyaqiche s-tul Jesuus. Tul ech tal Jesuus te Luʼ, te Jakoovo, atz te Xhun s-eche: —¡Mij qat etxʼol vaʼq oora uvaʼ itzʼlel koq ex sinkʼatza! 41 Pet ¡itzʼloqvaq ex! Tul natxhvaq Tiuxh, echetz yeʼ laʼ ekuʼe t-paʼv. Tan nuqxhtuʼ uvaʼ ayaʼlxh ikʼuul vetaanxelal tiʼ inatxhax Tiuxh, pet vetxhiʼoʼl, tan yeʼ nik itxʼoleʼ, —xeʼt Jesuus. 42 Yaʼne bʼen vet Jesuus tikaʼpaq tiʼ inatxhax Tiuxh. Tul ech tal Jesuus s-eche: —InBʼaal, yeʼl koq in laʼ pal in tu mam kʼaxkʼo nik valeʼ. Poro jit aʼ laʼ abʼan kam uvaʼ nik valeʼ. Pet aʼ abʼan kam uvaʼ nik eetzʼa s-viʼ, —xeʼt Jesuus. 43 Yaʼne qʼaʼv Jesuus inpaqte kʼatz oxvaʼl inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza. Tul vatyaqiche s-tul Jesuus, tan kamyaqichxh vet t-vataʼm. 44 Yaʼne eleʼl Jesuus inpaqte titoxpaq kʼatz inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza tiʼ inatxhax Tiuxh. Tul antxh ex tal Jesuus kam uvaʼ maʼtich taltaʼ. 45 Qʼaʼvetz vet Jesuus, tul ech tal Jesuus te inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza s-eche: —¡Echoq vete! ¡Yeʼ vet vat ex! Atz ¡yeʼ ilan vet ex! Tan qat opoony veteʼ uvaʼ txheel toq oksaloq vet in tiqʼabʼ inqʼa aj paʼvom, in, u Kʼaola uvaʼ qat bʼen s-alam aanima. 46 Pet ¡lakpoq ex, tul koʼvaq! Tan ¡il naq uvaʼ toq oksan in tiqʼabʼ inqʼa iqʼesal uqʼeʼybʼal tul veteʼ! —xeʼt Jesuus. Uvaʼs itxeyp vet quBʼaal Jesuus Kuxh 14.43-50 ; Luk 22.47-53 ; Xhun 18.2-11 47 Sebʼ telichetz iyolon Jesuus te inqʼa nikich itxhus tibʼ s-kʼatza, tul aqʼbʼ Juudas, uvaʼ atich ok s-tatxhul kabʼlaval inqʼa nikich itxhus tibʼ kʼatz Jesuus. Tul txhʼuyich vet jolol xaol tiʼ Juudas, inqʼa iqʼomalich iespaada taʼn. Atz at inqʼa iqʼomalich itzeʼ taʼn. Tan txhaqelich inqʼa xaol inqʼae taʼn inqʼa iqʼesal oksan yol vatz Tiuxh, atz taʼn jolt inqʼa iqʼesal u tenam. 48 Tul ech maʼtich talt Juudas, u oksan tetz Jesuus tiqʼabʼ inqʼa iqʼesal, s-eche: —Jaʼl naq uvaʼ laʼ bʼen injele, atz laʼ intzʼubʼ txala itziʼ, tul aʼetz naqe uvaʼ laʼ bʼen etxeye, —xeʼt Juudas. 49 Aqʼbʼetz vet Juudas vatz Jesuus, tul ech tal Juudas te Jesuus s-eche: —Xeni, Txhusul qetz, —xeʼt Juudas. Tul ijele Juudas Jesuus; atz itzʼubʼ Juudas txala itziʼ Jesuus. 50 Tul ech tal Jesuus s-eche: —Txa, bʼana kam uvaʼ qat eetzʼa s-viʼ, —xeʼt Jesuus. Yaʼne ijetxhaq vet ok tibʼ inqʼa xaol, tul txeyp vet Jesuus taʼn. Atz qitzix vet Jesuus taʼn. 51 Taʼnetzxh til vaʼl inqʼa nikich itxhus tibʼ kʼatz Jesuus itxeyp Jesuus, tul ijuj jaʼul viespaada. Tul itzokʼeʼl paqʼil ixichin vaʼl u taqʼonvil u mam iqʼesal oksan yol vatz Tiuxh. 52 Yaʼne ech tal Jesuus s-eche: —Aqʼ bʼen vaespaada t-tatibʼal. Tan jatvaʼlxh u xaol uvaʼ espaada laʼ taqʼ tiʼ imol, tul antxh espaada laʼ tatxhi. 53 Tan oq laʼ isaʼ s-ve uvaʼ laʼ vabʼi te vinBʼaal, tul nal kuxh laʼ itxhaq tzaan vinBʼaal mamala aanxel tiʼ inkolox s-txheel. Pet yeʼ nik ibʼen see. 54 Tan ¡keʼchetz koq laʼ telaʼpun inqʼa yol uvaʼ tzʼibʼamal ka s-viʼ uvaʼ echxh laʼ ibʼane! —xeʼt Jesuus. 55 Tul ech tal Jesuus te inqʼa xaol s-eche: —Poro eche in vaʼq elqʼom sevatz. Tan at ex iqʼomal e-espaada. Atz at ex iqʼomal etzeʼ tiʼ intxeypeʼ. Tul jun qʼij nikich motx etilt intxhusun sexoʼl tuulbʼal u tostiuxh. Tul yeʼl in nikich etxey in. 56 Poro echxh laʼ ibʼane tiʼ telaʼpun jankʼal inqʼa tzʼibʼamal ka taʼn inqʼa qʼexsanich tetz viyol quBʼaal Tiuxh, —xeʼt Jesuus. Tul motx itzʼeq vet tibʼ inqʼa nikich itxhus tibʼ kʼatz Jesuus. Tul kaj vet Jesuus s-junal. Uvaʼs tiqʼol vet quBʼaal Jesuus vatz inqʼa aqʼolaq kuʼ yol tinuqul Kuxh 14.53-65 ; Luk 22.54 , 63-71 ; Xhun 18.12-14 , 19-24 57 Yaʼne iqʼol vet Jesuus vatz Kaifaas taʼn inqʼa itxhaq Kaifaas, u mam iqʼesal oksan yol vatz Tiuxh, tal uvaʼ molich vet tibʼ inqʼa txhusul tetz ibʼekʼbʼal inqʼa tij imam Israeel tuchʼ jolt inqʼa iqʼesal u tenam. 58 Tul niim kuxh txhʼuyich tzaan Luʼ tiʼ Jesuus, tetxhal taqʼbʼ Luʼ tuul okaʼp viqʼanalil u totzotz u mam iqʼesal. Tul yekich ok Luʼ kʼuqloq kʼatz inqʼa pol tiʼ tilixeʼ kam laʼich yaʼk Jesuus. 59 Yaʼne motx xeʼt vet inqʼa iqʼesal oksan yol vatz Tiuxh tuchʼ inqʼa aqʼol kuʼ yol tinuqul, atz tuchʼ jolt inqʼa iqʼesal u tenam tiʼ itxhokox txumbʼal, atz tiʼ itzʼeqex tzij tiʼ ikameʼl Jesuus. 60 Tul yeʼxh txhej ixeʼ u yol, kʼuxh nimalen xaol aqʼbʼ tiʼ itzʼeqex tzij tiʼ Jesuus. Pet xamtichetz aqʼbʼ kaʼvaʼt xaol tiʼ itzʼeqex tzij tiʼ Jesuus, 61 tul ech tal s-eche: —Ech val u yol qabʼi talt naq u vinaq s-eche: «Toq intilu el u nimla atibʼal tuulbʼal u tostiuxh. Tul oxvaʼl kuxh qʼij laʼ oleʼvk in tiʼ taqʼax jaʼ inpaqte,» xeʼt naq, —xeʼt inqʼa tzʼeqol tzij tiʼ Jesuus. 62 Yaʼne txakp Kaifaas, u mam iqʼesal oksan yol vatz Tiuxh. Tul ech tal Kaifaas te Jesuus s-eche: —¿Yeʼetz laʼ tzaqʼbʼ axh tiʼ inqʼa yol? Atz ¿yeʼxhkametz kol toq aal tiʼ inqʼa yol uvaʼ nik tal txhaqnaq seʼe? —xeʼt Kaifaas. 63 Tul yeʼl Jesuus tzaqʼbʼi. Yaʼne ech tal Kaifaas s-eche: —Ech ivatz u itzʼlichla quBʼaal Tiuxh, tul al s-qe oq aʼ axhe u Kriisto, viKʼaol quBʼaal Tiuxh, —xeʼt Kaifaas. 64 Tul ech tal Jesuus s-eche: —Ee, antxhte uvaʼ nik aaleʼ. Pet toq val sete uvaʼ: Tetxhal kuxh toq etil inkʼuqeʼv tisebʼal vinBʼaal Tiuxh uvaʼ kʼuqlel tu nimla tatineʼ tiʼ taqʼax kuʼ yol tinuqul. Atz toqat etil vul inpaqte xoʼl suʼtzʼ, in, u Kʼaola uvaʼ qat bʼen s-alam aanima, —xeʼt Jesuus. 65 Yaʼne iqʼixeʼl Kaifaas u toksaʼm s-tiʼ t-kʼaʼnal tiʼ u yol uvaʼ tal Jesuus.{*} Tul ech tal Kaifaas xoʼl inqʼa aqʼol kuʼ yol tinuqul s-eche: —¡Qat teesal vet naq u vinaq iqʼij quBʼaal Tiuxh tuchʼ u yol uvaʼ nik taleʼ! ¡Kam teletz koq vet qusaʼ tiʼ tabʼil inuqul u yol tiʼ naq! Tan ¡ile qat qabʼil vet setuchʼ s-txheel kam uvaʼ qat tal naq tiʼ teesal iqʼij quBʼaal Tiuxh! 66 ¿Kametz vet eyol tiʼ naq? —xeʼt Kaifaas. Tul ech tal jolt inqʼa iqʼesal s-eche: —¡Taʼn kuxh inuqul, kamoq el naq! —xeʼtaqe. 67 Tul xeʼtaq tiʼ itzubʼal ivatz Jesuus. Atz at inqʼa uʼtxhimich iqʼabʼ tiʼ iqʼosox Jesuus. Atz ataq inqʼa motx poqon ivatz Jesuus s-qʼabʼ. 68 Tul ech nikich motx tal s-eche: —Oqetz axh qʼexsan tetz viyol quBʼaal Tiuxh, tul aletz s-qe jaʼletz oʼe uvaʼ qat qʼoson axh. Tan aʼ nik aaleʼ uvaʼ, aʼ axhe u Kriisto, —chichichaq kuxh te Jesuus. Tul maʼtaqich motx ibʼatxht ivatz Jesuus. Uvaʼs itzʼeqt vet Luʼ tzij tiʼ quBʼaal Jesuus Kuxh 14.66-72 ; Luk 22.55-62 ; Xhun 18.15-18 , 25-27 69 Kʼuqlichetz Luʼ vatz viqʼanalil u totzotz u mam iqʼesal oksan yol vatz Tiuxh, tul aqʼbʼ vaʼl u ixoq kʼatz Luʼ uvaʼ taqʼonvilich u mam iqʼesal. Tul ech tal te Luʼ s-eche: —Ant axh imol Jesuus, u aj Galileea, abʼa, —xeʼt u ixoq te Luʼ. 70 Tul itzʼeq Luʼ tzij vatz inqʼa xaol. Tul ech tal Luʼ s-eche: —Yeʼ vootzaqle kam uvaʼ nik aaleʼ, —xeʼt Luʼ. 71 Eletz kuxh ul Luʼ tziʼ u jubʼal, tul ilix Luʼ taʼn vaʼt u ixoq. Tul ech tal u ixoq te inqʼa xaol uvaʼ atich s-kʼatza s-eche: —Ante u vinaq uvaʼe imol Jesuus, u aj Nasareet, —xeʼt u ixoq. 72 Yaʼne itzʼeq Luʼ tzij inpaqte. Tul ech tal Luʼ s-eche: —¡Vatz quBʼaal Tiuxh nik valvat uvaʼ yeʼ vootzaql naq uvaʼ nik aaleʼ! —xeʼt Luʼ. 73 Bʼiiletz vet s-tuul, tul aqʼbʼ jolol inqʼa xaol kʼatz Luʼ, inqʼa atich kuxh tzitzi. Tul ech motx tal te Luʼ s-eche: —Nuqxhtuʼ uvaʼ ant axh imol inqʼae, tan aʼ vayolon nik kʼutxhun axh, —xeʼt inqʼa xaol. 74 Tul ech tal Luʼ s-eche: —¡Uloqn u yeʼbʼaʼn s-viibʼa, oq nik kuxh intzʼeq tzij! Tan ¡vatz quBʼaal Tiuxh nik valvat uvaʼ yeʼ vootzaql naq u Vinaq uvaʼ nik etaleʼ! —xeʼt Luʼ. Tul oqʼ vet u mam kaxhan. 75 Yaʼne ul vet inqʼa iyol Jesuus s-kʼuul Luʼ uvaʼ ech tal Jesuus s-eche: —Maʼtetz aalt oxpaqul uvaʼ: «Yeʼ vootzaql Jesuus,» toq aal s-viʼ. Yaʼne laʼ oqʼ val u mam kaxhan, —xeʼt tul s-kʼuul Luʼ. Yaʼne el vet ul Luʼ. Tul mam oqʼel ibʼan vet Luʼ t-kʼayunchil. |
© 2016, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.
Wycliffe Bible Translators, Inc.