Online Bible

- Reklamy -

Makụ 3 - BAYỊBURU Ẹzaa


Jisọsu l'eme t'onye iwhe lọnwuru ẹka lanụ mehu
( Mát. 12:9-14 ; Luk. 6:6-11 )

1 Tọ dụ iya bụ, Jisọsu bya atụgbua bahụ ọdo l'ụlo-ndzuko ndu Ju. O nweruwho nwoke lanụ ọbu iwhe lọnwuru ẹka lanụ, nọ l'ẹka ono.

2 Ndu nọ l'ẹka ono gelahaa Jisọsu ngge tẹ whẹ maadarụ, l'oo-me t'ẹka nwoke ono teta gẹ mbọku ono je agba lẹ mbọku ọtuta-ume ndu Ju, nke ọwhu whẹ l'a-sụ l'o noo ọwhu o meru.

3 Ọ sụ nwoke ono iwhe lọnwuru ẹka lanụ ono: “Gbeshi bya akfụru l'ẹka-a?”

4 Jisọsu bya ajị whẹ sụ: “Iwu mbọku ọtuta-ume, ?ọ sụru t'e mejee iwhe-ọma, tọo t'e mejee ejo iwhe? Ọ sụru ?t'a dzọjee ndzụ, tọo t'e gbujee madzụ lẹ mbọku ọtuta-ume?” Whẹ dagelewho shịikfuu.

5 O gude ẹhu-eghughu lewhee whẹ ẹnya mgburumgburu, áwhụ jikwa iya who obu lẹ whẹ bụ ndu obu nmarụ mkpigbi. Ọ sụ nwoke ono: “Machịa ẹka ghu amachị.” Ọ machịa ẹka. Ẹka ono bya eteta iya.

6 Ndu Fárisii ono wụfuta, tụgbulekwaruwho nteke ono jekfushia ndu nke onye eze, bụ Heródu tẹ whẹ lẹ whẹ chịa idzu gẹ whẹ l'e-shi gbua Jisọsu.


Igweligwe, madzụ nọ l'agụga mini

7 Jisọsu yẹle ndu l'etso ụzo iya tụgburu jeshia l'eze-ẹnyimu Gálili. Igwe madzụ shi lẹ Gálili wụru tsoru whẹ, mẹ-gewaro ndu ọwhu shi lẹ Judíya,

8 mẹe Jerúsalẹmu, mẹe Idumiya, mẹe ndu shi l'azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu, mẹe ndu shi l'obutobu Taya yẹle Sáyịdonu byakfutageeru iya nteke whẹ nụkota-geeru ẹgube iwhe l'oomekaa.

9 Ọ sụ ndu l'etso ụzo iya tẹ whẹ kpụtaru iya nwụgbo tẹ ya bahụ nọdu, t'igweligwe ndu ono ba azugbu iya.

10 Iwhe meru whẹ l'awụ abyakfuta iya bụkwanuru l'o mewaru igweligwe madzụ ndu ẹhu l'eme, whẹ mehukota, ọ bụru iya meru ndu iwhe l'emekaa l'akpa hụbahuba tẹ whẹ me iya ẹka.

11 L'ọobujelewho nteke ndu ọgvu bu l'ẹhu whụru iya, whẹ ada gbii l'iwhu iya ryangịrihu sụ: “Ọo ghu bụ Nwa Chileke.”

12 L'ookfujeru whẹ iya kfushiaru whẹ iya ike sụ whẹ: tẹ whẹ ba akọjeshi onye ya bụ l'edzudzu-ọha.


Jisọsu l'ahọta ndụ-ishi-ozhi iri l'ẹbo
( Mát. 10:1-4 ; Luk. 6:12-16 )

13 E megee Jisọsu tụgbua je enyikota ugvu, je ekua ndu dụ iya ree whẹ byakfuta iya.

14 Ọ bya ahọta whẹ ụmadzu iri l'ẹbo mee whẹ tẹ whẹ bụru ndụ-ishi-ozhi iya. Ọ họtaru whẹ tẹ whẹ l'iya nọduje, nke ọwhu l'oozhije whẹ tẹ whẹ je ezhia ozhi-ọma Chileke.

15 Ya emekwaawho tẹ whẹ dụje ike chịfu ọgvu, bu madzụ l'ẹhu.

16 Ẹwha ndu ono bụ: Sáyịmonu, onye ọ gụberu Pyita,

17 Jémusu nwa Zébedi mẹe nwune iya Jọnu nwa Zébedi. Whẹbedua b'ọ gụberu Ụnwu-Ebemu-Igwe.

18 Ndu ọdo bụ Ánduru, Fílipu, Batólomiyu, Mátiyu, Tọ́mosu, Jémusu nwa Álufiyọsu, Tádiyọsu mẹfua Sáyịmonu onye tso l'ọgbo l'adzọ t'alị ndu Ju dụru ndu Ju,

19 mẹe Júdasu Isukáriyọtu, bụ iya megeeru nọdu lẹ mgbazhi t'e gude Jisọsu.


Ẹka ike Jisọsu shi
( Mát. 12:22-32 ; Luk. 11:14-23 ; 12:10 )

20 E megee Jisọsu yẹle ndu ono lịru bahụ l'uwhu. Igweligwe madzụ wụru wukfuta iya ọdo, nke ọwhu ọ kpọshi-geeru kpọshia whẹ oori nri.

21 Ndibe Jisọsu whẹ nụa ya, whẹ tụgbua jeshia tẹ whẹ kpụta iya nkele ndu ono l'ekfu sụ l'iwhu swehuakwaru iya.

22 Ndu o-zhi-iwu, shi Jerúsalẹmu bya bẹ sụru: “Ọ kwa ishi ọgvu Biyélezebọbu bu iya l'ẹhu.” Whẹ sụkwawho: “Iwhe o gude achị ọgvu bụ ike Biyélezebọbu ono, bụ onye ishi l'iwhe bụkota ọgvu swịikpamu.”

23 Ọ bya ekua whẹ, whẹ byakfuta iya. Ọ bya anmashịaru whẹ ẹtu dụ l'iche l'iche sụ whẹ: “?Ndẹe gẹ unu rịru lẹ Sétanu l'e-me achịfu Sétanu?

24 Iwhe ọdo bụru l'alị-eze kewaa onwiya ẹbo selahaa okfu, alị-eze ọbu l'a-dakpọhukwa.

25 Nteke bụ l'ọo ndu uwhu lanụ bẹ keru onwowhe ẹbo selahaa okfu, uwhu ọbu echihu.

26 Ọo ya bụ, ọ bụru lẹ Sétanu gude ose okfu kee onwiya ẹbo, ọ tọ dụdu gẹ l'ọono-be, ike agvụ iya.

27 Ọ tọ dụdu onye fụru bahụ l'ụlo mkparawa, akwara dụ l'ẹhu, je egwoo iwhe iya nke ọkpu-ẹhu m'ọ bụa l'onye ọbu vuada ụzo kee ya ẹgbu tọgbo, tẹhenu ya egwowaro iwhe l'ụlo onye ono.

28 Sụa, iwhe mu l'emelewho tẹ mu kfuru unu bụ l'iwhe lile bụ iwhe-dụ-ẹji ụnwu-eliwhe l'emegbabe bẹ Chileke l'a-gụkotaru whẹ iya nvụ, ya agụkwaru whẹ whọ nvụ l'ekfubyishi whẹ l'ekfubyishi Chileke.

29 Ọle ọbu, onye kfubyishiru Ume-Dụ-Nsọ bẹ Chileke l'ẹte agụkwaru nvụ iya. Iwhe-dụ-ẹji onye ono meru bẹ l'e-swizhiaru iya who jeyewaro lẹ tututu-mịmimi.”

30 O noo nkele whẹ sụru l'ọo ọgvu bu iya l'ẹhu.


Ne Jisọsu mẹe unwune iya
( Mát. 12:46-50 ; Luk. 8:19-21 )

31 Ọo ya bu lẹ ne Jisọsu mẹe unwune iya eshi rwua, whẹ bya akfụru l'etezhi zhia ozhi t'e kuaru whẹ iya tẹ whẹ l'iya whụ.

32 Nteke ono bẹ igwe madzụ dọ-wheru iya mgburumgburu. Whẹ sụ iya: “Gebekwawho, lẹ ne ghu mẹe unwune ghu bẹ kfụkwaru l'etezhi eme tẹ gụ lẹ whẹ whụ.”

33 Ọ sụ whẹ: “?Ọo ndu ole bụ ne mu yẹle unwune mu ọbu?”

34 Ọ ghaa ẹnya lee ndu ono dọ-wheru iya mgburumgburu ono sụ whẹ: “Lee ndu bụ whẹ bụ ne mu bụru unwune mu.

35 Ọo onye ono l'eme iwhe dụ Chileke ree bẹ bụ nwune mu nwoke bụru nwune mu nwanyị; bụkwaruwho ne mu.”

© 2014, Wycliffe Bible Translators, Inc. in cooperation with Abakaliki Literacy and Translation Trust 

Wycliffe Bible Translators, Inc.
Následuj nás:



Reklamy