Jọnu 10 - BAYỊBURU ẸzaaOnye l'eche atụru 1 Jisọsu sụ whẹ: “Iwhe mu l'akarụ unu bụ lẹ: onye l'ete eshia l'ọnuzo bahụ lẹ mkpu atụru, onye ono shia ẹka ọdo nyiba iya, onye ono bụkwa iwhuru, bụru onye l'ana nfụ. 2 Ọo onye shiru ọnuzo bahụ lẹ mkpu atụru bẹ bụ onye l'eche atụru. 3 Ọo onye ono bẹ onye l'eche mkpu atụru ono l'agụhajeru ụzo, ọ bụru onye l'eche atụru bẹ atụru ono l'anụje olu iya, ya abya ekugbaru ọwhu bụ atụru nkiya l'ẹwha l'ẹwha chịta whẹ, eduzhi whẹ ụzo. 4 Nteke ọ chịfuta-geleruwho atụru nkiya, ya evuta ụzo, atụru iya lile ono awụ etso iya etso nkele whẹ mawarụ olu iya. 5 Whẹ te ekwetakwa etso onye ọdo. Ọ kwa ọso bẹ whẹ l'agbẹe agbarụ onye ọbu, o noo lẹ whẹ ta amadụ olu ndu shi uswe.” 6 O noo ẹtu, Jisọsu nmarụ whẹ, ọle iwhe l'ookfuru whẹ te edodu whẹ ẹnya. Jisọsu bụ onye obu-ọma, l'eche atụru 7 Ọo ya bụ, Jisọsu bya asụ-whu whẹ azụ ọdo: “Iwhe mu l'eme t'o doo unu ẹnya bụ l'ọo mbẹdua bụ ọnuzo mkpu atụru. 8 Iwhe bụ ndu vu mu ụzo bya bụkota ndu iwhuru, bụru ndu l'ana nfụ. Ọle atụru ono te eyedu ọnu yeru whẹ. 9 Ọo mbẹdua bụ ọnuzo ono. Onye shiru mu nụ bahụ bẹ l'aa-dzọfutakwa onye ono. Onye ono l'a-nọ abata abata, alụfu alụfu, onye ono awhụjee ẹka l'ọo-tabata nri. 10 Iwhe onye iwhuru l'abyajẹ-zhiawho ememe kpụ bụ tẹ ya zhita oshi mẹe tẹ ya gbua mẹe tẹ ya mee t'iwhe lile laa l'iyi. Ọle iwhe mbẹdua l'onwomu kwoberu bya bụ nggẹ atụru ono enweru ndzụ, tẹ whẹ nweru ndzụ nweru etsutsu iya. 11 “Ọo mbẹdua bụ onye obu-ọma ọbu, l'eche atụru. Onye obu-ọma, l'eche atụru l'ekwobeje iswi atụru iya tụa ishi ndzụ iya. 12 Onye ọwhu e buru ebu l'a-parụ atụru ono haa, gbalaa nteke ọ whụru agụ-nwoghu gẹ l'ọobya ọta-gbushi atụru ono, iwhe meru l'oomeje iya nno bụ nke l'ọ tọ bụdu iya l'eche iya, tọ bụ iya nwe iya. Ọo ya bụ agụ-nwoghu ono abyakfuta atụru ono bya achịkashia whẹ. 13 Onye ono, e butaru ebuta ono l'agbalajẹ nkele ọo ebuta b'e butaru iya. Ọ tọ dụdu iwhe o kuru atụru ono. 14 Ọo mụbe Jisọsu bụ onye obu-ọma ọbu, l'eche atụru. Mu marụ ndu ọwhu bụ nkemu, ndu ọwhu bụ nkemu marụ mu. 15 O nokwawho gẹ Nna mu marụ mu. Mu l'ekwobeje iswi atụru mu tụa ishi mu. 16 Mu nwekwaruwho atụru ọdo l'ete etsoo ndu ọwa. Mu jefutajekwawho je achịtafua whẹ. Whẹ atụko anụ olu mu. Ọo ya bụ, whẹ atụko nmagba bụru igwe atụru lanụ, nweru onye lanụ, l'eche whẹ nụ. 17 “Iwhe kpatarụ iwhe Nna mu yeru mu obu bụ nkele mu tụru ishi ndzụ mu nke ọwhu mu l'a-natawhu iya azụ. 18 O to nwekwa onye bụ iya natarụ mu ndzụ mu ono. Ọ kwa mbẹdua tụru obu mu ama tụa ishi ndzụ mu ọbu. Ọo mbẹdua b'ọ dụ l'ẹka. Mu -sụ lẹ mu l'a-tụ ndzụ mu, mu atụa ya, mu -sụ lẹ mu l'a-natawhu iya azụ, mu anatawhu iya azụ. O noo iwhe Nna mu zhiru mu.” 19 Ndu Ju kwobekwawho okfu ono, Jisọsu kfuru bọkahu onwowhe ẹbo ọdo. 20 Whẹ dụ l'igwe sụ: “Ọ kwa ọgvu dụ nwoke-e l'ẹhu, tẹmenu ọgvu l'emekwa iya who. ?Unu kwoberu gụnu je angabẹ nchị l'iwhe ono, l'ookfu?” 21 Ndu ọdo sụ: “Okfu ọwa, l'ookfushi ta abụkwa okfu onye, ọgvu dụ l'ẹhu. ?Unu whụjeru ẹka ọgvu dụ ike mee onye l'atsọ ishi, ọ whụde ụzo?” Ndu l'ajịka Jisọsu 22 O rwua nteke ono, l'eeri oge lẹ Jerúsalẹmu bụ iya bụ oge ono, l'eerije gude nyata nteke ono, a tụ-geeru eze-ụlo Chileke, woru iya ye iya l'ẹka; nteke ono bẹ bụ nteke oyi l'anọje atsụshi ike. 23 Jisọsu l'ejewhe l'ime eze-ụlo Chileke, l'ibẹka eze-ụlo ono, ibiya ọwhu bụ Ọnuzo Sólomọnu. 24 Ọo ya bụ, ndu Ju bya adowhe iya mgburumgburu sụ iya: “?Ndẹe nteke bụ anọ-be iya tẹ gụ emee t'anyi kabẹ zhia ume? Ọ -bụru l'ọo ghu bụ Kuráyisutu ọbu, salẹwho ọnu kfuru iya anyi.” 25 Jisọsu sụ whẹ: “Mu dụhaakwa mbụ kfuru iya unu, unu jịka ekweta. Iwhe bụkota ozhi ono, mu l'eje ono, bụ ozhi Nna mu zhiru tẹ mu jee, bụkota iwhe l'agbarụ mu ẹka-ebe. 26 Ọle unu te ekwekwawho nkele unu ta alịdu lẹ ndu ọwhu bụ atụru nke mụbe Jisọsu. 27 Atụru nkemu l'anụkaa olu mu, mu marụ whẹ, whẹ l'anọje awụ etso mu. 28 Iwhe mu l'anụje whẹ bụ ndzụ tututu-mịmimi. Whẹ ta afụkwa laa l'iyi, tọ dụ onye bya l'anafụ whẹ l'ẹka mu. 29 Ọo Nna mu ono, bụ iya yeru whẹ l'ẹka mu, bẹ bụ onye kakọta shii, tọ dụ onye l'a-dụ ike anafụ whẹ l'ẹka Nna mu ono. 30 Mbẹdua mu lẹ Nna mu bụ onye lanụ.” 31 O noo ya, ndu Ju ono bya akwakọo ẹwhuru nke ugbo labọ tẹ whẹ tụa ya. 32 Jisọsu sụ whẹ: “Mu goshiakwaru unu igweligwe ẹguru ozhi, shi Nna mu l'ẹka ?O zhia ole l'iwhe ono, mu meshiru ono bẹ unu kwoberu atụ mu ẹwhuru?” 33 Ndu Ju ono sụ iya: “Ọ tọ kwa nke ẹguru ozhi, l'iije bẹ anyi kwoberu eme t'anyi tụ ghu ẹwhuru. Iwhe anyi kwoberu eme t'anyi tụ ghu ẹwhuru kwa l'iikfurwushi ẹwha Chileke. O noo nkele ọo gụbe madzụ mmaanụ wotaru onwoghu mebe Chileke.” 34 Jisọsu jị whẹ: “?T'e dedu iya ede l'ẹkwo iwu unu sụ: ‘Mu sụru l'unu bụkota chi l'ẹhu l'ẹhu.’ 35 Anyi makwarụ-a l'iwhe e deru l'ẹkwo Okfu Chileke te enwedu echikpo, ọ -bụru lẹ Chileke kuru ndu ono, o yeru okfu iya l'ẹka chi l'ẹhu l'ẹhu, 36 ?ndẹe iwhe meru unu sụ l'ọo ekfurwushi bẹ mu l'ekfurwushi ẹwha Chileke nkele ọo lẹ mu sụru: ‘Ọo mbẹdua bụ Nwa Chileke’? Mbụ m'ọ kwa Chileke ọbu họtaru mu zhi mu tẹ mu bya lẹ mgboko. 37 Ọ bụru l'iwhe mu l'emekaa te eshidu l'ẹka Nna mu, t'unu be ejekwaro okweta nkemu. 38 Nteke ọ bụa l'ọo iwhe shi Nna mu l'ẹka bẹ mu l'emekaa, unu kwetanu l'iwhe lile ono, mu l'eme ono shi Nna ono l'ẹka, e beruro unu te ekwetanu m'ọo nke mụbe Jisọsu. Unu -kweta, ọo ya bụkwanu ya edoo unu ẹnya, unu amakwarụwho lẹ Nna nọ mu l'ime, mbẹdua nọdu Nna l'ime.” 39 Whẹ wulihu ọdo tẹ whẹ gude iya, ọ nyịkufu whẹ l'ẹka. 40 Ọ tụgbua ọdo, je adaa Jọ́danu lụfu azụ iya ọwhu, rwua ẹka ono, Jọnu shi anọje eme baputizimu lẹ mbụ je anọdu l'ẹka ono. 41 A dụ l'igweligwe wukfu iya. Whẹ l'ekfukaa sụ: “Ọ tọ dụkwa iwhe-awhụrulenya, Jọnu meru, ọle iwhe bụ iwhe Jọnu kfuru l'okfu ẹhu nwoke-e bụkotakwa ọkpobe-okfu.” 42 Igweligwe madzụ kweta nkiya l'ẹka ono. |
© 2014, Wycliffe Bible Translators, Inc. in cooperation with Abakaliki Literacy and Translation Trust
Wycliffe Bible Translators, Inc.