2 Iwhe e meru l'oge ndu eze 36 - BAYỊBURU ẸzaaNteke Jehowahazu bụ eze ndu Juda ( 2 Eze. 23:30-35 ) 1 Ndu Juda bya ewofuta Jehowahazu, bụ nwa nwoke Josáya mee ya eze lẹ Jerúsalẹmu l'ọzori nna iya. 2 Jehowahazu bẹ gbarụ ụkporo awha l'awha ẹto nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ọnwa ẹto lẹ Jerúsalẹmu. 3 Eze ndu Íjiputu kwatsua ya l'ọchichi lẹ Jerúsalẹmu, bya agbaarụ ndu Juda ụtu mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ugbo ise, ọwaa mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ talẹntu lanụ. 4 Eze ndu Íjiputu bya emee Elíyakimu, bụ nwune Jehowahazu nke nwoke, ọ bụru eze ndu Juda yẹle Jerúsalẹmu. Ọ gunwee ya ẹwha, ọ zalahaa Jehoyakimu. Ọle Neko bẹ kpụtaru nwune Elíyakimu ono, bụ Jehowahazu lashia Íjiputu. Nteke Jehoyakimu bụ eze ndu Juda ( 2 Eze. 23:36—24:7 ) 5 Jehoyakimu bẹ gbarụ ụkporo awha l'awha ise nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri lẹ nnanụ lẹ Jerúsalẹmu. O meru ejo-iwhe l'ẹnya Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya. 6 Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu bya alwụshi iya ọgu, tụa ya ẹgbirigba ope kpụru lashia Bábyilọnu. 7 Nebukadineza bya aharụ arya, dụ l'ụlo Onye-Nwe-Ọha vuta lashia Bábyilọnu je edobe l'ụlo agwa iya lẹ Bábyilọnu l'ẹka ono. 8 Iwhe ọdo, nwụru nụ l'oge nke Jehoyakimu, mẹe akpamara, o megbaberu, mẹe ejo-iwhe, a whụru l'oome; iwhe lile ono b'e dekotaru l'ẹkwo ndu eze ndu Ízurẹlu mẹe nke ndu Juda. Jehoyakinu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze l'ọzori iya. Nteke Jehoyakinu bụ eze ndu Juda ( 2 Eze. 24:8-17 ) 9 Jehoyakinu bẹ gbarụ awha iri l'ẹsato nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ọnwa ẹto l'abalị iri lẹ Jerúsalẹmu. O meru ejo-iwhe l'ẹnya Onye-Nwe-Ọha. 10 Awha kụgbalewho ishi, eze bụ Nebukadineza zhia ozhi t'e je kua ya t'ọ byatashia Bábyilọnu; ọ byadẹkwa t'ọ chịru arya, l'erekaa ire, shi l'ụlo Onye-Nwe-Ọha bya. Ọ bya eworu nwune nna Jehoyakinu ono, bụ Zedekaya mee eze ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu. Nteke Zedekaya bụ eze ndu Juda ( 2 Eze. 24:18-20 ; Jer. 52:1-3a ) 11 Zedekaya bẹ gbarụ ụkporo awha l'awha lanụ nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri lẹ nnanụ lẹ Jerúsalẹmu. 12 O meru ejo-iwhe l'ẹnya Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya. O too wozetadu onwiya alị l'iwhu Jeremáya, bụ onye nkfuchiru, l'ekfu iwhe shi l'ọnu Onye-Nwe-Ọha fụta. 13 O nokwawho gẹ Zedekaya kwefuru eze Nebukadineza ike, mbụ onye ono meru, o gude ẹwha Chileke ribua nte. Zedekaya bụ kpọkponyi, tẹhenu o mechia obu iya lẹ ya ta aghachiduru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu iwhu. 14 Ọdo bụru lẹ ndu bụ ishi lẹ ndu l'agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Juda l'owhu bẹ ghẹle-ghẹle-ghẹle nkewhe ka njọ. Whẹ yekotaru ẹka l'akpamara lile ono, ndu mba gẹ mba ha l'emegbabe; whẹ merwushia ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ ẹka ono, o doberu nsọ lẹ Jerúsalẹmu. Adada Jerúsalẹmu ( 2 Eze. 25:1-21 ; Jer. 52:3b-11 ) 15 Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ bya eshi l'ọnu ndu ozhi iya kfulahaa yeru whẹ; o -kfua, ya ekfukwase ọdo, nkele o nweru obu-imiko l'ẹka ndibe iya nọ, nweru obu-imiko l'ẹka o bu ebubu. 16 Ọle whẹ l'anọje aja ndu ozhi Chileke ono ewenu, tọ dụ iwhe whẹ gụberu okfu Chileke ono, ọ bụru ọchi bẹ whẹ l'anọje achị ndu nkfuchiru iya. Whẹ gude iya nno jeye nteke oke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha gbanwuhuru ọku l'ẹka ndibe iya nọ, ọ bụru emeta emeta. 17 Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha duta eze ndu Bábyilọnu dobe t'ọ lwụshi whẹ ọgu. O gude ogu-ịgba gbugbushia unwokorọbya whẹ l'ụlo-nsọ. Ọ tọ dụdu onye ọ whụru imiko l'unwokorọbya whẹ, mẹe l'ụnwumgboko whẹ, mẹe l'unwoke whẹ, bụwaa ọgurenya mẹe ndu kahụwaru akahụ. Chileke tụko whẹ gẹ whẹ ha yekota l'ẹka Nebukadineza. 18 O vutakota arya, dụ l'ụlo Chileke lashia Bábyilọnu, mbụ ọwhu ha shii mẹe ọwhu ha nwanshị. O vutakwawho ẹku lile, dụ l'ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe ẹku onye eze, mẹe nke ndu o meru ishi. 19 Whẹ nwụru ọku ye l'ụlo Chileke, ọ dzụa ya, bya enwutsushia mgbodo, e gude tụ-wheta Jerúsalẹmu mgburumgburu. Whẹ nwụru ọku ye l'ụlo eze dụkota iya nụ, ọ dzụkota iya. Whẹ mebyishikota iwhe l'ere ire, dụ iya nụ. 20 Ọ chịta nwa ndu ọwhu wafụru nụ lashia Bábyilọnu, mbụ ndu wafụru t'e gbu whẹ l'ogu-ịgba; whẹ jelahaaru iya ozhi, jelahaaru ụnwu iya ozhi jeye nteke ndu Peshiya bya abụru eze chịlahaa. 21 Alị ono bya atụta ume. Nteke ono, ọ tọgboru iwhoro ono b'ọ tụtaru ume ụkporo awha ẹto l'awha iri. O shi nno vụa, mbụ okfu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l'ọnu Jeremáya kfua. Sayirọsu l'eme tẹ ndu a kpụru lẹ ndzụ lwawhu azụ ( Ẹzu. 1:1-4 ) 22 O be l'awha mbụ, Sayirọsu watarụ ọbu eze ndu Peshiya, ọ bụru gẹ l'ee-shi t'okfu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l'ọnu Jeremáya kfua vụa, bẹ Onye-Nwe-Ọha kpaliru obu Sayirọsu, ọ ryaa ya aryarya l'alị-eze iya l'owhu, bya edee ya edede sụ: 23 “Ọ waa iwhe Sayirọsu, bụ eze ndu Peshiya l'ekfu ndọwa: “Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke imigwe bẹ mewaru t'iwhe, bụ alị-eze lile, dụkota lẹ mgboko lwakọta mu l'ẹka; ọ tụwaa mu ẹka tẹ mu tụaru iya ụlo lẹ Jerúsalẹmu, dụ l'alị Juda. T'iwhe, bụ onye nke Onye-Nwe-Ọha, nọ l'ime unu tụgbukwaa jeshia ẹka ono, tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya swikwaru iya eswiru.” |
© 2014, Wycliffe Bible Translators, Inc. in cooperation with Abakaliki Literacy and Translation Trust
Wycliffe Bible Translators, Inc.