Lukasɛ 22 - Melɛ̌ Mékɔ̄ɔ̄lēBékíí kun âwúu Yesuɛ ( Mat 26.1-5 ; Mak 14.1-2 ; Jɔn 11.45-53 ) 1 Bɔɔb-pɔɔ́, Ngande e Ewɛle-é-Ngɛ̂n emmad abɛ́ bɛnbɛn. Enɛ́n ngande ebédɛ́ɛ dǐn bán Nnyíme-ámīn. 2 Beprisɛ bémbáá ne bemeléede bé mbéndé béhɛ́déʼáá nzii echě béwúɛʼɛ́ Yesuɛ á mesɔɔm-tê. Bébááʼáá pɛn bán bad bɛ́sōŋtɛ̄n. Judasɛ akwɛntɛ́né âsóm Yesuɛ ( Mat 26.14-16 ; Mak 14.10-11 ) 3 Satanɛ ansɔ́l mbapɛɛ awe Yesuɛ nhɔ́g áte, awě béchəgɛɛ́ bán Judasɛ. Dǐn démpēe démbɛ̄ mɔ́ bán Iskariɔdɛ. Ambɛ́ nhɔ́g átîntê bembapɛɛ dyôm ne bébɛ. 4 Hɛ́ɛ ásyə́ŋgé boŋ, ákɛ atán beprisɛ bémbáá bɔ́ɔbɛ bekamlɛn bé Ndáb-e-Dyǒb, âbɛl ntíi âsóm Yesuɛ áwāb. 5 Nɛ́n dénwōgēd bɔ́ menyiŋge bwâmbwam. Bɔ́bɔ̄ɔ bémpɛ̌ á nchemtɛn. Bénlāā mɔ́ bán bɛ́sābē mɔ́ mɔné. 6 Mɔ́-ʼɛ ankwɛntɛ́n. Dɔ́ɔ ábóótédé nzii ahɛd âsóm Yesuɛ áwāb ésebán bad bébíí. Yesuɛ aboŋsan Ngande e Nnyíme-ámīn ( Mat 26.17-25 ; Mak 14.12-21 ; Jɔn 13.21-30 ) 7 Bɔɔb-pɔɔ́, epun é ngande e Ewɛle-é-Ngɛ̂n áde béwúɛʼɛ́ ńdyɔŋ ḿ mbód mé Nnyíme-ámīn êmpɛ̌ áte. 8 Dɔ́ɔ Yesuɛ álómɛɛ́ Petro bɔ́ Jɔn aá, < 9 Bênsɛdéd mɔ́ bánken, < 10 Dɔ́ɔ ákwɛntanné aá, < 11 Nyéláa nwóó-ndáb bán, 12 Bɛ́lūmēd nyé toŋ echě ekəlé áte eche bénábpé áte. Ene toŋ edé ámīn á ndáb-te. Nyébɛle syánē mboŋsɛ́n ń ndyééd áhed.>> 13 Dɔ́ɔ békíí, bétán-nɛ mekan melemlem ngáne ánlēbɛ̄ɛ̄ bɔ́, bêmboŋsɛ́n-nɛ ndyééd e Ngande e Nnyíme-ámīn. Ndyééd e Sáŋgú ( Mat 26.26-30 ; Mak 14.22-26 ; 1 Kɔr 11.23-25) 14 Áde póndé e ndyééd épédé áte, Yesuɛ andyɛɛ́ á tébelɛ ne bembapɛɛ bé nlómag. 15 Hɛ́ɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, < 16 Á mbále nlâŋge nyé mɛɛ́ méedyáá chɔ́ ámpē kə́ə́ŋ ne á póndé echě Dyǒb dɛ́lōnēdtē chɔ́ mbon á póndé echě ḿmē nkamlɛn mɛ́pɛɛ́ áte.>> 17 Dɔ́ɔ átédé mbwendé, boŋ ábagé Dyǒb mekɛnag, álāŋgē-ʼɛ bɔ́ aá, < 18 Á mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́ bootya bɔɔb âkɛ áʼsō, méemwáá ḿmɛ́n mǐm ámpē kə́ə́ŋ né nkamlɛn ń Dyǒb ḿpédé áte.>> 19 Antéd kə́ŋne ewɛle, ábɛ Dyǒb mekɛnag, ákabtéd chɔ́ áte, ábɛ̄-ʼɛ bɔ́ chɔ́ aá, < 20 Áde bémáá ndyééd adyɛ́ ambɛ̌l melemlem ne mbwendé ḿ mǐm. Anhɔ́b aá, < 21 Boŋ nyénɔneʼ, mod awě akií mɛ ntúrɛ́, adyâg ndyééd ne mɛ hɛ́n.>> 22 Mwǎn-a-Moonyoŋ ǎwɛ̄ ngáne éténlédé, boŋ medim ne ane mod awě ǎsōm mɔ́. 23 Hɛ́ɛ bembapɛɛ běn ne běn bébóótédé nhɔ́g ne aníníí asɛ́ded, âbíi bɔ́ mod awě ǎbɛ̌l enɛ́n ndín e dyam. Bembapɛɛ béswaŋtan tə̂ŋgɛne mod awe adé ambáá 24 Bembapɛɛ běn ne běn bêmbootéd asɛlɛn, béhɛdé âbíi bɔ́ mod awě adé mod ambáá áwab tîntê. 25 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, < 26 Boŋ éetə̂ŋgɛnɛɛ́ abɛ́ nɛ̂ átîntê echɛ̂n. Êmboŋ bán ane awě adé mod ambáá átîntê echɛ̂n, átim nɛ́ɛ ane awě atómtɛ́né mpín abɛ́. Ane awě mɔ́-ʼɛ alyə́gteʼ, átim nɛ́ɛ mbəledɛ. 27 Nzé bad bédé bébɛ, nhɔ́g adyɛɛ́ á tébelɛ, aníníí-ʼɛ abɛnle mɔ́, ahéé atóme waáb eʼdel áte? Saá ane awě adyɛɛ́ á tébelɛ-yɛ? Boŋ mɛ, ndé áwɛn tîntê nɛ́ɛ ane awě abɛnle nyé. 28 Nyɛ́ɛ̄ nyêdé bad ábe béwɛ́sɛ́né mɛ á póndé eche ńkúdé metuné. 29 Ngáne Titɛ́ɛ ábágé mɛ kunze âkamlɛn, né-ʼaá mɛ́mpē mɛ́bɛɛ́ nyé. 30 Nɛ́n dɛ́bɛ̌l nyêdyɛ́ ndyééd, nyêmwɛ́-ʼɛ mǐm hǒm ahɔ́g ne mɛ áwem nkamlɛn-tê. Nyé mod tɛ́ ǎdyɛɛ́-ʼɛ á atii dé nkamlɛn, nyékāādtē metúmbé mé Israɛl dyôm ne mébɛ. Yesuɛ ahɔ́bé áʼsō éʼ póndé aá, Petro ǎbāŋ mɔ́ áyə̄l ( Mat 26.31-35 ; Mak 14.27-31 ; Jɔn 13.36-38 ) 31 < 32 Boŋ nkánnédé wɛ mɛɛ́ adúbe áde éwóó déesudéʼ. Á póndé echě wɛ́timɛ́nné mɛ ámpē, éwêd baányoŋ áte.>> 33 Petro anhɔ́b aá, < 34 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, < Póndé e metake ekwogé apɛ 35 Dɔ́ɔ Yesuɛ ásɛdtɛɛ́ ábē bembapɛɛ aá, <> Bembapɛɛ bênkwɛntɛ́n bán, < 36 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ bɔ́ aá, < 37 Nlâŋge nyé mɛɛ́ kálag e Dyǒb ehɔ́bé aá, 38 Bembapɛɛ bénlāā mɔ́ bán, < Yesuɛ akií akáne á ekone é Menzab ( Mat 26.36-46 ; Mak 14.32-42 ) 39 Hɛ̂ dɔ́ɔ ábídé á ebwɔ́g, áhīdē á dyad-tê, ákɛ̄ á ekone é Menzab ngáne âmmɛntɛ́nné abɛl. Bembapɛɛ bɔ́-ʼɛ bénhīd mɔ́ ámbīd. 40 Áde bépédé áwed anláá bɔ́ aá, < 41 Ansyəə́ bɔ́ á nkəg, asídé mwǎ nchabnede, akɔ́g mebóbóŋ, ákānnē nɛ́n aá, 42 < 43 Áde Yesuɛ ákânnɛɛ́ nɛ̂, ángɛl embíd ádyōb, éhyɛ ewéd mɔ́ áte. 44 Anwéd mekáne áte ngáne ámbɛ̄ɛ̄ á ndutul-tê. Ebábé éche ébídé mɔ́ á yə̌l émbɛ̄ ngáne metɔ́té mé mekií, étɛ̄nēʼ á ndɔɔb taáb, taáb. 45 Áde ámáá akáne, antyéém ámīn, ákɛ wɛ́ɛ bembapɛɛ bébédé. Antán nɛ́ɛ békúnɛɛ́ áyə̄le ndutul e ngíne. 46 Dɔ́ɔ ásɛdtɛɛ́ bɔ́ aáken, < Békóbé Yesuɛ ( Mat 26.47-56 ; Mak 14.43-50 ; Jɔn 18.3-11 ) 47 Yesuɛ eépedɛɛ́ ké amad á nsəl dɔ́ɔ amute á bad ápédé. Mod awě antómɛ́n bɔ́ abédɛ́ɛ Judasɛ, mbapɛɛ nhɔ́g átîntê e bembapɛɛ dyôm ne bébɛ ábe Yesuɛ. Apedé-ʼaá Yesuɛ á nkəg ahɛ́ mɔ́ tə̂l. 48 Boŋ Yesuɛ ansɛdéd mɔ́ aá, < 49 Áde bembapɛɛ ábe bɔ́ɔbɛ Yesuɛ bébédé áhed bényíné dyam áde áhɛde abɛnled, bênsɛdéd mɔ́ bánken, < 50 Hɛ́ɛ mbapɛɛ nhɔ́g átómté nkwáté, ásɛ̄lē ntâŋ awě prisɛ ambáá etúu é ekáá émbáá. 51 Boŋ Yesuɛ anláá bɔ́ aá, < 52 Hɛ́ɛ álâŋgɛɛ́ beprisɛ bémbáá bɔ́ɔbɛ benkamlɛnɛ bé mésɛ́nzɛ mé Ndáb-e-Dyǒb ne belyə́ged bé dyad, bad ábe bênhyɛ mɔ́ akób aá, < 53 Mbwɛ tɛ́ɛ́ syánē debágáá á Ndáb-e-Dyǒb, nyênkêmbánné mɛ ké ekáá á yə̌l. Boŋ echɛn póndé epedé bɔɔb. Ehíntɛ́n chɔ́ɔ édé á nkamlɛn bɔɔb.>> Petro abáá Yesuɛ á yə̌l (Mat 26.57-58, 69-75; Mak 14.53-54, 66-72; Jɔn 18.12-18, 25-27) 54 Hɛ́ɛ békóbé Yesuɛ, boŋ békɛɛné mɔ́, bétīmɛ̄n mɔ́ á ndáb wɛ́ɛ Prisɛ Ambáámbáa. Petro mɔ́-ʼɛ ahídéʼáá bɔ́ ámbīd mwǎ etûn. 55 Bênkonéd muú átîntê e dyad, bad bélādɛ̄n áhed. Petro mɔ́mpē anhyɛ̌ adyɛɛ áhed. 56 Mbəledɛ a mmwaád nhɔ́g annyín nɛ́ɛ Petro ádyɛ́ɛ́ á nkəg ń dǔ. Dɔ́ɔ ánɔ́né mɔ́ chóóŋ, boŋ áhɔ̄bēʼ aá, < 57 Boŋ Petro antáŋ aá, < 58 Éebemɛɛ́ áte, mod ampée anchem mɔ́. Anhɔ́b aá, < 59 Ámbīd e háwa pɔ́g mod ampée ambádnɛ́n aá, < 60 Boŋ Petro anhɔ́b aá, <> Ábwɔ̄g-ábwɔ̄g áde áhɔ́bé nɛ̂, nchóm a kúb antóŋ. 61 Hɛ́ɛ Sáŋgwɛ́ɛ́ ákúnné boŋ mǐd mébomé bɔ́ Petro. Dɔ́ɔ Petro áwémtɛ́né eʼyale ábe Sáŋgwɛ́ɛ́ ánlāāʼɛ́ mɔ́ aá, < 62 Hɛ́ɛ ábídé á ebwɔ́g, abə́lé-ʼɛ awɛ́. Anchií bwâmbwam. Bébɔ́mtédé Yesuɛ, béwɛlé-ʼɛ mɔ́ ( Mat 26.67-68 ; Mak 14.65 ) 63 Bɔɔb-pɔɔ́, bad ábe bénɔ́néʼáá Yesuɛ bêmbootéd mɔ́ awɛl, bébɔmtád mɔ́, 64 békaŋ mɔ́ mǐd, bésɛ̄dtē mɔ́ bán, < 65 Bésyə́ə́ʼáá mɔ́ nzyə́ŋ nyaa ne nyaa. Bépɛ́ɛ́né Yesuɛ wɛ́ɛ belyə́ged bé dyad ( Mat 26.59-66 ; Mak 14.55-64 ; Jɔn 18.19-24 ) 66 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé, bad bémbáá bé Israɛl, beprisɛ bémbáá ne bemeléede bé mbéndé bénkōb mbom, bépɛ̄ɛ̄n Yesuɛ áwab káánsɛl. 67 Hɛ́ɛ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán, < 68 Ké mensɛ́ded-tɛ nyé akan, nyéekwɛntɛ́nné mɛ. 69 Boŋ bootya bɔɔb, Mwǎn-a-Moonyoŋ ǎdyɛɛ́ á ekáá émbáá é Dyǒb á Ngum.>> 70 Bɔ́ moosyəə́l bênsɛdéd bánken, < 71 Dɔ́ɔ béhɔ́bɛɛ́ bán, < |
© 2011, CABTAL