Masalimo 144 - Bible 21

¹ Žalm Davidův. Požehnán buď Hospodin, skála má! On učí mé ruce bojovat, mé prsty chystá na zápas.

² On je má láska, můj pevný hrad, mé útočiště, má záchrana. On je můj štít, na něj spoléhám, i národy mi poddává.

³ Co je, Hospodine, člověk, že o něm víš, co je lidský tvor, že o něm přemýšlíš?

⁴ Člověk je páře podobný, jeho dny míjejí jako stín.

⁵ Sestup, Hospodine, své nebe rozetni, dotkni se hor, ať dýmají!

⁶ Zasáhni bleskem, nepřátele rozptyl, vyšli své šípy, abys je rozdrtil!

⁷ Vztáhni svou ruku z výšiny, z mohutných vod mě vyprosti, z ruky cizáků mě vytrhni!

⁸ Ti mají ústa plná lži, křivě přísahají svou pravicí!

⁹ Novou píseň ti pak, Bože, zazpívám, na desetistrunné loutně zahraju ti žalm.

¹⁰ Ty umíš vítězství králům darovat, vyprostíš svého služebníka Davida! Od krutého meče

¹¹ mě vyprosti, z ruky cizáků mě vytrhni! Ti mají ústa plná lži, křivě přísahají svou pravicí!

¹² Naši synové ať jsou ve svém mládí jak sazenice zdárně rostoucí; naše dcery ať jsou jako sloupy stavbu paláce zdobící.

¹³ Naše spižírny ať plné jsou, ať oplývají veškerou potravou; naše ovce ať rodí tisíce mladých, desítky tisíc na naše pastviny.

¹⁴ Náš dobytek ať je obtěžkaný, ať nejsou vpády ani vyhnanství, ať není nářek v našich ulicích.

¹⁵ Blaze lidu, jenž toto zakouší, blaze lidu, jehož Bůh je Hospodin!