Matyo 6 - Əka yi FîəMə fɛ̂ nə́ á mbô pəpóŋə 1 “Lɔg nə́ ndɛd ńgə́ kɔ nə́ yǐ ńtə́ ńgɛlə̂ mənu mə́ tɨ́ nə́ ndə̌ŋdəŋə́ á mbi pəənə á pə́ ńgə́ pó zə́ənə, mbɔʼ pɨ ghɛd ə́lɨ́d, pɨ yǐ ńkě ntsɔ́ʼəfaʼə á mbô Tǎ əwəənə́ a nəpó kwá pô.” 2 “Lə́ələ́ pə́ ńgə́, mbɔʼ nə́ fɛ̂ ajúmə á mbô mbóŋ, kɔ nə́ tɔ́ŋ ntaŋ ə́fiʼtə̂ ándó ngaŋmə́fɨg ə́ ghɛd nə́ a mə́m məláʼ mə́ Əsê mə́ Pəjusə pópə əlaŋə́ əsêndúmə. Pó ghɛlə̂ ə́lɨ́d lə́ ńjî ńgə́ pɨ pə́ ŋáŋkə ághóobə́, mäŋ fiʼtə̂ áwɨ́ ńgə́ pó pɛ́dtə ńkwá ntsɔ́ʼəfaʼ əzɔb tsɔʼə ntsəmə. 3 Lə́ təmbɔʼ nə́ tə́ ńkwáalə mbóŋ, kɔ nə́ ghɛd apô azɨ́ yə kwaabə a jîə anu páʼ apô azɨ́ yə təənə á faʼ nə́. 4 Ńjî ńgə́ akwáalə azə́ənə́ á chîə nəlyaŋnə́, Tǎ əwɨ páʼə ä jɨ́ nə́ anuə atsəm páʼ pə́ faʼ nə́ á nəlyaŋnə́ a tíʼ ńtsɔ́ʼə afaʼə azə́ənə́.” Ndzéʼkə ńté Achaʼtə́sê ( Luk 11.2-4 ) 5 Mbɔʼ nə tə́ ńchaʼtə́sê kɔ nə chîə ándó ngaŋmə́fɨgə; ńté ńgə́ po kɔŋə̂ mə́ tɨ́ nə́ chaʼtə́sê á mə́m məláʼ mə́ Əsê mə́ pəjusə pópə nkaŋə́ əlaŋə́ ńjî ńgə́ pɨ pə́ zə́ənə ághóobə́. Mäŋ fiʼtə̂ áwɨ́ nə́ ndə̌ŋdəŋ ńgə́ pó pɛ́dtə ńkwá ntsɔ́ʼəfaʼ əzɔb tsɔʼə ntsəmə. 6 Lə́ mbɔʼ nə tə́ ńchaʼtə́sê, nə kwú ńgɛnə̂ á mə́m ntaŋ ńgwuʼnə̂ ntsǒndɛ̂ ńtíʼ ńchaʼtə́sê á mbô Tǎ əwɨ páʼ pə́ kě nə́ yï zə́ənə pô. Tǎ əwɨ páʼə ä jɨ́ nə́ anuə atsəm páʼ pə́ ghɛd nə́ nəlyaŋnə́ a yǐ tíʼ tsɔ́ʼə afaʼə azə́ənə́. 7 “Pɨ ghɛd ńtə́ ńchaʼtə́sê kɔ nə tíʼə ə́sóŋə mənu tsɔʼə mbǒʼḿbóʼ páʼ mə́ kě nə́ nkǐ wam pô ándó pətəjǐsê, ńté ńgə́ pó kwaŋ ńgə́ pə́ yǐ zóʼə ághɔ́b lə́ nə́ tə́sɛ achaʼtə́sê əghoobə́ 8 Kɔ nə́ chîə ándó pó ńté ńgə́ Tǎ əwəənə́ a pɛ́dtə ńjîə anu pɨ lɔ nə́ záʼ pɨ pɔŋə̂ tə́ pítə yə́. 9 Lɛ̌ ndzaŋ mbɔʼ nə́ tíʼ ńchaʼtə́sê.” Tǎ əwəg páʼə a chî nə́ á nəpó, ghɛd pɨ pə́ tə́ ńgóʼkə əlɛ́n gho, 10 Anuə nəfoonə azô á yǐəə, Pə̈g faʼə̂ pə́ anu páʼ gho lɔ nə́ á ndu ndəsê, tsɔʼə ndzaŋ pɨ páʼ pó chî nə́ á nəpó pó faʼ nə́. 11 Fɛ̂ məjî mə́ koʼ nə́ á mbô pəg ə́sɛ̂nə̌. 12 Ləgnə̂ pəfankə pə́g, ndzaŋ pəg kə́ nə́ ńdəgnə̂ pi pə́ pɨ páʼ pó fankə̂ nə́ á mbô pəgə́. 13 Kɔ gho ghɛd pəg kwúnə á mə́mə akwaʼlə, lə́ ghɛd pəg lə́ʼə Ŋwu Təpɔŋə. 14 Ńté ńgə́ mbɔʼ pɨ ləgnə̂ pətəpɔŋ páʼ pɨ pə́ ghɛd nə́ á mbô pɨ, Tǎ əwəənə́ á nəpóolə a yǐ ńkə́ ńdəgnə̂ pəpə́ənə́. 15 Lə́ təmbɔʼ nə́ chîə təpɔŋ pɨ pətsə́ ləgnə̂ pô, Tǎ əwəənə́ á nəpóolə a yǐ ńkě əwɨ kə́ ńdəgnə̂ pô. Ndzeʼkə́ ńté Achaʼtə́sênjiə 16 Mbɔʼ nə́ chîə á mə́mə achaʼtə́sênji, kɔ nə́ ghɛd əshî ə́wɨ́ ə́ túgə asɔbnə ándó ngaŋmə́fɨg ghɛd nə́ lə̂. Pó ghɛlə̂ məshî mɔ́b mə́ pə́gə ńjî ńgə́ ŋwu ntsəmə a jî ńgə́ pó tə́ ńgɛlə̂ achaʼtə́sênjiə. Mäŋ fiʼtə̂ áwɨ́ nə́ ndə̌ŋdəŋ ńgə́ pó pɛ́dtə ńkwá ntsɔ́ʼəfaʼ əzoobə́. 17 Mbɔʼ nə́ tə́ ńgɛlə̂ achaʼtə́sênji, nə́ sog əshî əwɨ́, ńdzɔ́ʼ nə́ məghɔ́d ńtíʼ ə́shaabə̂ atûə ajɨ́, 18 ńjî ńgə́ kɔ pɨ pə́ jî ńgə́ pɨ tə́ ńgɛlə̂ achaʼtə́sênji tə ńdéʼtə Tǎ əwɨ páʼ pə́ kě nə́ yí tə́ ńdzə́ənə pô lə̂. Tǎ əwɨ páʼə ä zɨ́ nə́ mənu páʼ mə́ chî nə́ á nəlyaŋnə́ a yǐ tsɔ́ʼə afaʼə azə́ənə́. Afoʼə á Nəpóolə ( Luk 12.33-34 ) 19 Kɔ nə lɔʼkə̂ apeʼə azə́ənə́ á ndu ndəsê páʼ əsəʼ pópə ate yǐ nə́ tə́mə́sɛ́ ə́wə́, pəzə̌ pə́ kə́ ḿbə́ʼ ńkwú ńdzəələ̂. 20 Lə́, lɔʼkə̂ nə́ apeʼə azə́ənə́ pə́ á nəpóolə páʼ təmbɔʼ əsəʼ pópə ate kě sɛ́ ə́wɨ́ tə́m pô, pəzə̌ pə́ kě ə́wɨ́ kə́ ńkwú ńdzə pô. 21 Ńté ńgə́ aliʼ páʼ afoʼə azə́ənə́ á chî nə́ ə́wɨ́, lə aliʼ páʼ ńtɨ́ əwɨ́ ə́ yǐ nə́ kə́ chî ə́wə́. Nkyaʼ Mbɨ Əzo ( Luk 11.34-36 ) 22 Nələ́g lə́ nkyaʼ mbɨ ŋwunə. Lə́ələ́ pə́ ńgə́ mbɔʼ nələ́g zô nə́ chî əshîʼnə mbɨ əzo ntsəm lwɛ́nkə nə́ nkyaʼə. 23 Lə́ mbɔʼ nələ́g zô nə́ chî əshîʼnə chî pô, mbɨ əzo ntsəm yǐ ńdwɛ́nkə nə ndzəmə́. Təmbɔʼ nkyaʼ wɨ́d chî nə á mə́m gho ə́ pə́ ndzəmə́, ndzəmə́ yi wɨ́ ə́ chígə́ ńgáʼə á pə́ ə́lɛ́? Əsê pó Əpûmbîə ( Luk 16.3 ; 12.22-31 ) 24 Mbɔʼ ŋwunə a kě á mbô pətǎ pɛ́n pɛ̌ faʼ pô. A yǐ peenə̂ táʼ, kɔŋə̂ táʼə, kɨ zóʼnə táʼ wágə táʼə. Mbɔʼ gho kě á mbô Əsê pó nkáb nɔd ə́faʼ pô. 25 “Ńdaŋ ə́lɨ́d maŋ fiʼtə̂ áwɨ́ ńgə́, kɔ nə́ jwaʼ mbɨ əzɨ ńté nchîmbî əzəənə́, nə́ ajú páʼ nə yǐ nə́ jî kɨ nô kɨ ńté mbɨ əzəənə́, nə́ ajú páʼ nə yǐ nə́ wê. Nchîmbî əzɨ ə́ kě pɔŋ ńtsɛ məjî? Mbɨ əzɨ ə́ kě pɔŋ ńtsɛ ətsəʼ? 26 Náŋ nə pəsə́ŋ pə́ zagnə̂ nə́ atǐə, pó kě əpü pǐə pô, ńkě kə́ ə́foʼə̂ ńnéŋə á mə́m mənkye pô. Lə́ Tǎ əwɨ páʼə a chî nə́ á nəpóolə a pə́ ḿbɛ́lə ńdzə́gə ághóobə́. Nə kě chígə́ ə́səglə̂ ńtsɛɛlə̂ ághɔ́b? 27 Əwə a chîə á ndzɔʼ pɨ mbɔʼ a jwaʼ mbɨ əjǐ tə ḿbegə̂ mɔ́ ndɛlə́ á mə́m nchîmbî əjǐə.” 28 Lə ghɛlə̂ akə̂ nə́ jwaʼ mbɨ jɨ ńté ətsəʼə́? Náŋ nə́ ndzaŋ páʼ flǎwa ndu kɔŋə á kɔ́ʼ nə́, pó kě faʼə̂ kɨ ńtɛ̂ ətsəʼ əpɔ́b pô. 29 Lə́ maŋ pə́ fiʼtə̂ áwɨ́ ńgə́ a lǒo Solomun nə́ afoʼə ají tsɔʼə atsəm, a kě kə́ wê atsəʼə́ a pɔŋ nə́ ándó táʼ flǎwa ghɛn yitsə̌ pô. 30 Mbɔʼ lɛ̌ pə́ ndzaŋ páʼ Əsê a wê nə́ ətsəʼ nə́ nəyeŋ páʼ a chî nə́ kɔŋ ə́sɛ̂n, á lǒo ḿbə́ a ngwɛʼə́ pə́ maʼə̂ á mə́m móg, a yǐ kě əpô pyádnə chígə́ wê. Wə̌ə, mbimə́ əjɨ chígə́ ńkə́g lɛ ə́lɛ́? 31 Lə́ələ́ pə́ ńgə́ kɔ nə tə́ ńjwaʼ mbɨ əjɨ ńgə́ pəg yǐ jî lə́ akə̂? Kɨ pəg yǐ nô lə́ akə̂ kɨ ńgə́ pəg yǐ wê lə́ akə̂? 32 Ńté ńgə́ pətəjǐsê pə́ néŋ nə́ ńtɨ́ əghɔ́b nə́ ndɛn əpú wɨ́d ghɛnə́. Lə́ Tǎ əwəənə́ á nəpóolə a pə́ ńjî ńgə́ nə́ chîə mə́ túg nə́ ndɛn əpú wɨ́d ghɛn tsɔʼə ətsəmə. 33 Lə́ peg nə́ ńchwaalə̂ pə́ anuə nəfoonə ají ḿbɨ ḿbə́ nə́ mə tɨ́ nə́ ndə̌ŋdəŋə́, a yǐ tíʼ ə́fɛ̂ əpú pɨ ətsəmə á mbô pəənə́. 34 Lə́ələ́ pə́ ńgə́, kɔ nə́ jwaʼ mbɨ əjɨ ńté mənu mə́ ngwɛʼə́, ńté ńgə́ ngwɛʼə́ ə́ yǒ túg məmí mənuə. Tíʼə alěmbîə atsəmə á túg əjǐ ngə́ʼ páʼ ə́ koʼnə̂ nə́ yə́. |
2018