Magə 12 - Əka yi FîəAtséebə́nə́múʼ ńté Ngaŋə́shíʼnə Nkáʼ Mətǐ mə́ Məloʼə ( Mat 21.33-46 ; Luk 20.9-19 ) 1 Yeso a tíʼ ńchúʼə á mə́ tsáb nə́ nə́ pó nə́ ətsábnə́múʼ ə́sóŋ ńgə́, “Ŋwu tsə̌ a nə ńtúgə nkáʼ yí ńtíʼ ńtsoŋkə̂ nkáʼ yi wə̂, ḿbǐ mətǐ mə́ məloʼ páʼ mə́ fɛ̂ nə́ mənta pə̈ fóŋə nə́ glebə. Ńtíʼ ńkwúd nkáʼ ńdíblə áwə́ələ́, ńtóŋə apɛ́lə atsoŋkəmə́loʼə, ḿbóomə tə́sɛ ndɛ̂ á atǐ páʼ pə́ pyáb nə́ pəzə̌ ə́wɨ́, ńtíʼ ńnéŋ pɨ ə́wɨ́ ńgə́ pó tə́ ə́faʼə̂ á mbô yə́, ńtíʼ ńgɛnə̂ yə́ á atú yi ndaʼə. 2 Əghâ ándó ndɛlə akyɛmə̂nta mə́ atǐ mə̂ ə́ nə ńkoʼ nə́, a túmə táʼ ngaŋəfaʼ əyǐ ńgə́ a ghɛn ńkwá əyǐ gleb páʼ pə́ kyɛ̂ nə́ á nkáʼ yí wə̂. 3 Lə́ pó pə́ ńdzǎ yí, ə́shúmə yí, ńkəmə̂ yí mbô kətaŋə. 4 A pɨ ńkə́ ńtíʼ ńtúmə yitsə̌ ngaŋəfaʼə á mbô pó; pó póʼə atûə ŋwu wɨ́d ghɛn, ńgɛd nə́ yí tə mələ́ŋ mə́ chî ə́wə́. 5 A pɨ ńkə́ ḿbɛ́d ńtúmə yitsə̌, po jwítə áwɨ́d wə̂; A pɨ ńkə́ ńtúmə pətsə́ tə pə́ nə́ənə, pó póʼə pətsə́, ńjwítə pətsə́. 6 Ndaʼ ŋwu páʼ a nə ḿbɛ́d nə́ təmbɔʼ a tú lə́ nə ḿbə́ mɔ́ əyǐ páʼə a nə ḿbyádnə nə́ ńkɔŋə̂. A yǐ ńdwegtə̂ ńtúmə yí ə́sóŋ ńgə́, Pó yǐ ghóʼkə móonə mə. 7 Lə́, ngaŋə́ləŋə́tɔʼ zə̂ ə́ pə́ ə́sóŋə á tətɨ pó ńgə́, Lɛ̌ njîndɛ̂ əyǐə, yǐ nə́ pɛn jwítə yí ńdɔgə̂ apeʼə ajíə. 8 Pó tíʼ ńdɔgə̂ yí ńjwítə yí ḿmaʼə̂ akwûə ajíə á ndzəm nkáʼə.” 9 Nə kwaŋ ńgə́ ngaŋnkáʼə a yǐ tíʼ ghɛd ə́lɛ́? A yǐ jwítə ngaŋə́shíʼnə nkáʼ zə̂ ə́ tíʼ ə́fɛ̂ nkáʼ gleb əyə́ á mbô pɨ pə́ ndaʼə. 10 Nə kě aliʼə́ aŋwaʼlə Əsê jɨ kə̈ fóŋə ńgə́, “Ngɔʼ páʼ ngaŋə́póomə məláʼ ə́ ḿmyaʼ nə́ ńgə́ ə́ kě pɔŋ pô, ə́ nə ńtíʼ ḿbə́ pə́ ngɔʼ nəlwî nə́ ndɛ̂ ə́ wam nə́ ndɛ̂ ńtsɛ məngɔʼ mətsəmə. 11 Mmaʼmbîə a ghɛd nə́; lɛ̌ pə́ anu yə yɛ́d nə́ á əmə́g pɛnə̂!” 12 Mətû mə́ Pəjusə mə́ tíʼə ńdɔ ndúmə á mə́ wam nə́ Yeso ńté ńgə́ pó nə ńjî ńgə́ a nə̈ ńtséebə atséebə́nə́múʼ zə̂ ə́fɛ̂ lə́ nə́ pó. Lə́ pó nə ńtə́ ḿbɔ́gə ŋwu məsɔŋ ńtíʼ ḿmɛdtə̂ yí ńgɛnə̂ ághóobə́. Apítə Ńté mə́ Tû nə́ Nchubə Aláʼə ( Mat 22.15-22 ; Luk 20.20-26 ) 13 Pə́ nə ńtú Pəfalasi pətsə́ pópə ngǎŋndzəm Ɛlɔd ńgə́ pó ghɛn ńgwaamə̂ Yeso nə́ ətsáb píə. 14 Pó yǐəə á mbô yí ńtíʼ ḿbítə yí ńgə́, “Ndzéʼkə, pəg jî ńgə́ gho lə́ ŋwu ńtsáb ndə̌ŋdəŋ ńkě gho ndɛd túg nə́ mənu pɨ pə̈ kwaŋ nə́ pô. Gho kě gho aliʼə́ ngaŋəlɔʼ nə́ anu yətsə́ lɔgə̂ pô, ḿbə́ ńdzéʼkə ndə̌ŋdəŋ ńté ndú páʼ Əsê ä lɔ nə́ ńgə́ ŋwu ntsəmə a zoŋə̂. Fiʼtə̂ áwə́g ńgə́ á koʼnə̂ á mə́ tû nə́ nchubə aláʼə á mbô Kasa kɨ ngá? 15 Mbɔʼ pəg tû kɨ mbɔʼ pəg kě tû pô?” Lə́ Yeso a pə́ ńjî ngɔ́b pó tə́m nə́ ńtíʼ ḿbítə ághɔ́b ńgə́, “Nə́ loonə̂ á mə́ tá nə ətəənə́ mə ńgə́ akə̂? Yǐ nə́ nə́ nkéebə atəənə́ maŋ zə́ənə.” 16 Pó yǐ nə́ nkéebə atəənə́ yi wɨ́ a tíʼ ḿbítə ághɔ́b ńgə́, “Lɛ̌ əshî ə́wə́ pó əlɛ́n ə́wə́ ə́ ghɛnə́?” Pó kwěe yí ńgə́, “Lə́ yí Kasa.” 17 Yeso a tíʼ ə́sóŋə á mbô pó ńgə́, “Fɛ̂ nə́ ajúmə Kasa á mbô Kasa ə́fɛ̂ yə Əsê á mbô Əsê.” Pó náŋə Yeso a tíʼ ńkɨʼnə̂ ághóobə́. Apítə ńté Mə júmnə nə́ á Nəwûə ( Mat 22.23-33 ; Luk 20.27-40 ) 18 Pəsadusi pətsə́ páʼ pö sóŋ nə́ ńgə́ pɨ pə́ yǒ kě nəwû júmnə pô, pó yǐəə á mbô Yeso nə́ apítə atsáb ńgə́, 19 “Ndzéʼkə, Mosisə a nə ŋwaʼlə̂ á mbô pəg ńgə́ mbɔʼ mɔ́mɛ́ ŋwunə a kwû tə atû ḿmyaʼə̂ ngwě əyǐ, ŋwu wɨ́d wə̂ a shib ńdɔgə̂ nkog mɔ́mɛ́ əyǐ wə̂ ḿbî pɔ́ ə́wə́ á mbô yə́. 20 Pɔ́pə́mɛ́ pətsə́ ə́ nə ḿbɛn ńdáʼ ńchî ə́wɨ́ pɛ́n asaambɛ̂. Ntsɛɛmbiə a zɔ́ʼ ńkwûə yí tə atûə. 21 Azoŋə ajíə a zɔ́ʼə nkog əyǐə, lə́ ḿbə́ ńkwûə ají tə atûə. Á nə ńkə́ ḿbə́ tsɔʼə ə́lɨ́d nə́ azoŋə́zoŋə ajíə. 22 Tsɔʼə ə́lɨ́d tə ḿməgə̂ ághɔ́b pətsəmə: Pó pətsəm pɛ́n asaambɛ̂ zɔ́ʼə məngyě yi wɨ́ ńkə́ ńkwúkə ághɔ́b tə pîə. Məngyě wə̂ a lwigtə̂ ńkə́ ńkwûə ajíə. 23 Əghâ nə́, a yǒ pə́ alě pəkwû pə́ júmnə nə́ á nəwû lə́ məngyě yi wə́ a tíʼ ḿbə́ ngwě əwə á mə́m pó pɛ́n asaambɛ̂ ndzaŋ pó pətsəm nə ńdzɔ́ʼ nə́ yí lə̂?” 24 Yeso a kwěe ághɔ́b ńgə́, “Nə́ fankə̂! Lə́ pə́ ńgɛlə̂ akə̂? Lə́ ńté ńgə́ nə́ kě atséebə Əsê kɨ mətɨ mí jî pô. 25 Ńté ńgə́ pəkwû pə́ yǒ júmnə lə́ ə́ kě zɔ́ʼ pô, pə́ kě ághóobə́ á ndzɔʼə́ kə́ ə́fɛ̂ pô. Ńté ńgə́ pó yǒ chîə ándó pətseŋpə́ndɛ́pə́sê á nəpóolə. 26 Əghâ nə́, nə́ anu ńté pəkwû pə́ yǒ nə́ ə́ júmnə á nəwû: Nə́ kě kə́ fóŋə aliʼə́ aŋwaʼlə Mosisə páʼə ä sóŋ nə́ anu ńté akoobə́ ä kɛ́d nə́? Ndzaŋ Əsê a nə́ sóŋ nə́ nə́ yí ńgə́, ‘Maŋ lə́ Əsê Ablaamə, ḿbə́ Əsê Azig, ńkə́ ḿbə́ Əsê Jekɔbə.’ 27 Lə́ələ́ pə́ ńgə́ lə́ Əsê pɨ pə́ chî nə́ á mbîə. Lə́ kě Əsê pəkwû pô. Nə́ pyádnə fankə̂!” Chigə Tə́kɔʼ Ntəgə́ ( Mat 22.34-40 ; Luk 10.25-28 ) 28 Táʼ ndzéʼkə pənoŋkə yitsə̌ a kə́ yǐ ńdzóʼə atséebə azóobə́. Ndzaŋə ándó a kə́ jɨ́ nə́ ńgə́ Yeso a kə fɛ̂ akwe yə əshîʼnə á mbô pó lə́, ńtíʼ ḿbítə yí ńgə́, “Á mə́m məntəgə́ tsɔʼə mətsəm, chigə yi ngweŋ lə́ zə́ənə́?” 29 Yeso a kwěe yí ńgə́, “Chigə yi ngweŋə́ á mə́m wɨ́ lə́ ńgə́, ‘Jwə́ʼtə nə́, pɔ́ pə́ Islɛl, Mmaʼmbî páʼə a pə́ nə́ Əsê əzɛn lə́ ndaʼ yí təjiʼə. 30 Kɔŋə̂ Mmaʼmbî páʼə a pə́ nə́ Əsê əzo nə́ ntɨ́ əghô ətsəmə, nə́ ajwiə azô atsəmə, nə́ akwaŋə anuə azô atsəm ḿbɨ́ ḿbə́ nə́ mətɨ mô mətsəmə.’ 31 Yi páʼ á zoŋkə̂ nə́ lə́ ńgə́, ‘Kɔŋə̂ ngaŋnəpad əgho ándó mbɨ əzo.’ Ntəgə́ yitsə̌ ə́ kě ə́wɨ́ pɨ ńchî páʼ ə́ tsɛ nə́ mɨ́d mɨ mə́ mbɛ̌ pô.” 32 Ŋwu wə̂ a kwěe ńgə́, “Gho koʼnə̂ ḿbə́ Ndzéʼkə. Gho koʼnə̂ á mə́ sóŋ nə́ ńgə́ Əsê lə́ táʼ tə yi ndaʼ ə́ kě ə́wɨ́ pɨ ńchî tə ńdéʼtə yí pô. 33 Mə kɔŋ nə́ yí nə́ ntɨ́ əghô ətsəm, ḿbɨ ḿbə́ nə́ akwaŋə anuə azô atsəm, nə́ mətɨ mô mətsəm, ḿbɨ́ ḿbə́ nə́ mə kɔŋ nə́ ngaŋnəpad əgho ándó mbɨ əzo mə́ pɔŋ ńtsɛ na páʼ gho tɔ nə́ ńgóʼkə Əsê ə́wɨ́ kəənə ajúmə atsəm páʼ ghö lɔg nə́ ə́fyaʼə́nu ə́wə́.” 34 Yeso a jɨ́ ńgə́ ŋwu wə̂ a kwěe nə́ ajíənuə ńtíʼ ə́sóŋə á mbô yí ńgə́, “Anuə Nəfoonə Əsê a kě chî ndi sagə̂ á mbô gho pô,” ə́fɛ́d ə́lɨ́d ŋwu tsə̌ a kě pɨ fiʼə̂ á mə́ pítə nə́ yí nə́ apítə atsáb yətsə́ pô. Apítə ńté Yi Páʼ Əsê a Tsəʼ nə́ ( Mat 22.41-46 ; Luk 20.41-44 ) 35 Ndzaŋə ándó Yeso a nə ńtə́ nə́ ńdzéʼkə á mə́m Tə́kɔʼndɛ̂sê lə́, ḿbítə apítə atsáb jɨ ńgə́, “Lə́ ghɛlə̂ akə̂ ngaŋə́zéʼkə pənoŋkə ə̈ sóŋə ńgə́ Yi páʼ Əsê a tsəʼ nə́ lə́ mɔ́ Debilə? 36 Ajwǐəsê a nə ńgɛd Debid nə́ nkɔ̌ʼmbɨ yə́ a sóŋ ńgə́: Mmaʼmbîə a sóŋə á mbô Mmaʼmbîə mə ńgə́, Náanə á əlá apô maŋ yə təənə Tə ńkoʼ nə́ ndɛd maŋ yǒ nə́ néŋ ngaŋkə́pa əzô á nətɛ́n nə́ məko gho. 37 Təmbɔʼ Debid nə́ nkɔ̌ʼmbɨ yə́ a tíʼ ə́fóŋə yí ńgə́ ‘Mmaʼmbî,’ a pɨ ńtíʼ ḿbə́ mɔ́ əyǐ lə́ ə́lɛ́?” Mboŋ ŋwu məsɔŋ zə̂ ə́ jwə́ʼtə á mbô Yeso nə́ akɔŋtə. Yeso a Kwantə̂ Ngaŋə́zoŋə́ndzəm Əjí Ńté Ngaŋə́zéʼkə Pənoŋkə ( Mat 23.1-36 ; Luk 20.45-47 ) 38 Ndzaŋə a nə ńdzéʼkə nə́ ághɔ́b lə́ ə́sóŋ ńgə́, “Lɔg nə́ ndɛd nə́ ngaŋə́zéʼkə pənoŋkə. Pó kɔŋə̂ á mə́ maʼ nə́ pətə́sɛ pə́ ətsəʼ ə́ kéelə nyinə̂ pə chaʼtə̂ ághóobə́ á ndu məteenə́, 39 ńkə́ ńkɔŋə̂ á mə́ náanə nə́ nə́ əkɔʼ chigə pəənə á ndɛ̂sê Pəjusə, pópə əliʼ pi weŋə́ aliʼə́ akɔŋtə 40 Pó jîə ape nə́ pəkog ńkwáalə məngyaʼə́ mɔ́b ńtíʼə ńdɔgə̂ tə́sɛ achaʼtə́sê ḿbóŋkə ə́wə́. Əzɔb ngə́ʼ ə́ yǒ chaanə̂!” Akáŋə́sê Nkog Məngyě yitsə̌ ( Luk 21.1-4 ) 41 Ndzaŋə ándó Yeso a nə náanə nə́ ḿbáatə aliʼə́ maʼə̂ akáŋə́sê lə́, ńnáŋ ndzaŋ pɨ pə́ maʼ nə́ nkáb əzoobə́. Ngǎŋnkáb yi nɨ́ nə́ ə́ maʼ pətə́kɔʼ pə́ nkéebə. 42 Lə́ nkog məngyě yitsə̌ páʼə a nə ḿbə́ nə́ mbóŋ á pə́ ńgyǐəə ají ńnéŋ pɔ́ pə́ nkáb pə́ atəənə́ pətsə́ pɛ́n pə́ pɛ̌ páʼ pə́ nə ńkoʼ nə́ tsɔʼə ándó ndɔ́la pɛ̌. 43 A tíʼ ə́fóŋ ngaŋə́zoŋə́ndzəm əjí ə́sóŋ nə́ pó ńgə́, “Mäŋ fiʼtə̂ áwɨ́ nə́ ndə̌ŋdəŋ ńgə́ nkog məngyě nə́ páʼə a pə́ nə́ mbóŋ lə́, a maʼə̂ akáŋə́sê ńtsɛɛlə̂ ŋwu ntsəmə. 44 Ŋwu ntsəmə ä ŋɔʼtə̂ lə́ á mɔ́ ajúmə á mə́mə afoʼə ají ə́fɛ̂, lə́ nkog məngyě nə́ a pǎtə ḿbə́ mbóŋ lə́, ḿbə́ ńkɔdtə̂ lə́ əpa əpí ə́fɛ̂ tə ajûtsə́ á kě pɨ ḿbɛ́d təmbɔʼ a pɨ ńjî pô.” |
2018