Lukasə 8 - Əka yi FîəPəngyě pə́ nə Ńdzoŋ nə́ á Ndzəm Yeso 1 Ndɛd yitsə̌ ə́ laŋ, Yeso pópə ngaŋə́zoŋə́ndzəm əjí zə̂ ntsɔb pɛ̌ ə́ fɛ́lə á mə́m táʼə aláʼ ńkwú nə́ yətsə́, ńnyinə̂ ə́fɛ̂ nkɨ yi əshîʼnə ńté anuə nəfoonə Əsê. 2 Lə́ nə ńkə́ ḿbə́ pópə pəngyě pətsə́ páʼə a kə kəm nə́ əjwi təpɔŋə á mə́m pó ńkə́ ńtsóʼ məghɔ móobə́: Mɛɛlə, (pə́ nə ńkə́ nə̈ ə́fóŋə yi nə́ Magdalɛn lə̂), páʼ pɛ̌sê pɛn asaambɛ̂ ə́ nə ə́fɛ́d nə́ á mbɨ yi lə̂. 3 Jwana, ngwě Chuza páʼə a nə̈ ńnáŋ nə́ apeʼə á ndɛ̂ Ɛlɔdə, Susana pópə pəngyě pətsə́ tə ńnɨ́ páʼ pó nə ńdɔg nə́ ndə̌ əpú əpɔ́b ńkwáalə Yeso ə́wə́. Atséebə́nə́múʼ Ńté Ŋwu Tsə́ Páʼə ä Pǐ nə́ Əpúmə ( Mat 13.1-9 ; Mag 4.1-9 ) 4 Ndzaŋə ándó ŋwu məsɔŋ páʼə a kə fɛ́d nə́ aliʼə́ aliʼ ńkɔ́ʼ ńtsɛntə̂ á mbi yí tə ńtíʼ mɛ́ ənɔ pɨ lə́, a tséebə atséebə́nə́múʼ zəənə́ á mbô pó: 5 “Ŋwu tsə̌ a kə láʼ ńgɛnə̂ apǐəpúmə, Ndzaŋə ä kə pǐ nə́ lə́, yitsə̌ mbi ə́ wukə̂ á alaŋə́ pə́ nəŋtə̂, pəsə́ŋ pə́ tíʼ ńgyǐ ḿbyántə ńkɔ́lə ághóobə́. 6 Yitsə̌ ə́ wukə̂ á ndu ngwúb ə́sáʼ mbɨ ńjúmə zɨ́d ńté ńgə́ nkǐ ə́ kě á ndəsê chî pô. 7 Yitsə̌ ə́ wukə̂ á mə́m məsɔbsoobə, məsɔbsɔb mə́ kɔ́ʼ ńkwúlə zə́ələ́. 8 Yitsə̌ ə́ wǔəə á ndu ndəsê yi əshîʼnə ńkɔ́ʼ ńdzə́m nga nkɛlə́.” Ndzaŋ a kə məgtə̂ nə́ atsáb zɨ lə́ ə́sóŋə á mbô pó ńgə́, “Jwə́ʼtə nə́, ŋwu páʼə a túg nə́ mətôglə á mə́ zóʼ nə́ a zóʼə.” Anuə á Ghɛd nə́ Yeso a Tséebə Atséebə́nə́múʼə́ ( Mat 13.10-17 ; Mag 4.10-12 ) 9 Ngaŋə́zoŋə́ndzəm əjí pó pítə yí nə́ anu páʼ atséebə́nə́múʼ zəənə́ á sóŋ nə́. 10 A kwěe ńgə́, Pə́ fɛ̂ ajíənu nə́ pɨ mbɔʼ nə́ jî mənu mə́ nəlyaŋnə́ mətsəm ńté anuə nəfoonə Əsê, lə́ ńgɛn nə́ pɨ pə́ ndaʼ á chî lə́ nə́ atséebə́nə́múʼ ńjî ńgə́ mbɔʼ pó náŋə, ḿbə́ ńkě jɨ́ pô, ńjwə́ʼtə, ḿbə́ ńkě zóʼ pô. 11 “Lɛ̌ anu páʼə atséebə́nə́múʼ yəwə́ ä sóŋ nə́: mbǐpú yi wɨ́ lə́ atséebə Əsê. 12 Yi ə́ wukə̂ nə́ alaŋə́ lə́ pəənə ándó pó zóʼ nə́, Satanə a pə́ ńgyǐ ə́fógə atsáb yəwə́ á ntɨ́ pó ńjî ńgə́ kɔ pó pímə zɨ́d ńchwáalə. 13 Yi ə́ wǔ nə́ á ndu ngwúb lə́ pɨ pó zóʼ nə́ atsáb yə wɨ́ ńkə́ ḿbímə zɨ́d nə́ akɔŋtə ḿbə́ ḿbóŋ məŋaŋə́. Pó pí nə́ mɔ́ akəmə ndɛlə́, lə́, akwaʼlə á yǐ pó wǔ ḿbɨ nə́ ndzəmə 14 Yi páʼ ə́ pěʼ nə́ ńgwǔəə á mə́m məsɔbsɔb, lə́ pɨ páʼ pó zóʼ nə́, lə́ nətáŋ mbîə, afoʼə, pópə əpú mbî ə́ kwúlə ághɔ́b pó zə́mə mənta mə́ kě nə̈ təənə̂ pô. 15 Yi páʼ ə́ pěʼ nə́ ńgwǔəə á ndu ndəsê yi əshîʼnə, lə́ pəənə ándó pó zóʼ nə́ atsáb yə wɨ́ ḿbímə zɨ́d nə́ ntɨ́ əghɔ́b ətsəm, ńkə́ ńgwam ntɨ́ nə́ zɨ́d ńtíʼ ńdzə́m mənteemə́.” Lámə a tɨ́ nə́ á ntɛ́n əkwunə́ ( Mag 4.21-25 ) 16 “Mbɔʼ ŋwunə a kě lám chúʼ ńdɔgə̂ atsɛ̂ akáŋ ńkə́bkə ə́wɨ́ kɨ ńtə́gə wə́ələ́ á ntɛ́n əkwu pô. A tə́gə wə́ələ́ á ndu nəchwɛ́d ńjî ńgə́ ŋwu ntsəm páʼə a tə́ nə́ ńkwúnə á ndɛ̂ a jɨ́ əliʼə́. 17 Ńté ńgə́ ajûtsə́ á kě ə́wɨ́ chî páʼə á lyáŋ nə́ páʼə á láʼ nə́ kě kyaʼnə̂ pô, kɨ anu yətsə́ páʼ pə́ lɔʼkə̂ nə́ páʼə á láʼ nə́ kě á əshîsaŋ ə́fɛ́d pô. 18 Maŋ pɛn ńtíʼə ə́sóŋə á mbô pɨ ńgə́ nə́ lɔg ndɛd ndzaŋ páʼ nə́ jwə́ʼtə nə́, ńté ńgə́ ŋwu páʼə a túg nə́ á nə́ənə, pə yǐ pegə̂ á mbô yə́; ŋwu páʼə a kě nə́ ajûtsə́ túg pô, mɔ́ aliʼ páʼə a kwaŋ nə́ ńgə́ a túg, pə́ yǐ ə́ kwáalə á mbô yə́.” Mǎpə Yeso Pópə Pɔ́pə́mɛ́ Píə ( Mat 12.46-50 ; Mag 3.31-35 ) 19 Əghâ yi wɨ́, Mǎpə Yeso pópə pəlim pí ə́ kə yǐəə á mə́ jɨ́ nə́ yə́, ḿbə́ ńkě chî mbɔʼ pó yǐ ḿbáatə yí pô ńté ŋwuməsɔŋə́ a nə ńchî nə́ ə́wə́. 20 Ŋwu tsə̌ a sóŋ nə́ yí ńgə́, “Mǎ gho pópə pəlim pô pó tə́əmə apeŋ ńtə́ ńnáŋə gho.” 21 Lə́ a kwěe ághɔ́b ńgə́, “Mǎ mə pópə pəlimə́ mə lə́ pəənə ándó pö zóʼ nə́ atséebə Əsê ńkə̈ ə́faʼə̂ anu páʼ zə́ələ́ á sóŋ nə́.” Yeso a Pwɔ́dkə Kəfəələ á Mə́m Nkǐə ( Mat 8.23-27 ; Mag 4.35-41 ) 22 A nə ńdáʼ ḿbə́ alě tsə́ Yeso a sóŋ nə́ ngaŋə́zoŋə́ndzəm əjí ńgə́ pó po túmə əfooghɨ ńgɛnə̂ á ndzɛnə́. Pó po tíʼ ńkwúnə á aŋkənúʼə́ ńchúʼə á mə́ tú nə́. 23 Ndzaŋ po kə tə́ nə́ ńtúmə lə́, Yeso á wǔəə pəlê, atyǎntə kəfəələ á chúʼə á mə́ kɔ́ʼ nə́ á mə́m əfooghɨ wə̂, nkǐ ə́ tíʼə ńkwúnə á mə́m aŋkənúʼə́ azóobə́, pó nə ńchîə á mə́m ngə́ʼə. 24 Ngaŋə́zoŋə́ndzəm əjí ə́ ghɛn ńjimkə̂ yí ńtíʼə ə́sóŋə ńgə́, “Tǎ, Tǎ, pɛn yǐ kwúkə!” A lǒo á əsê ńkwantə̂ kəfɨd wə̂ pópə nkǐ wə̂ ə́ kə kɔ́ʼ nə́ lə̂, kəfɨd wə̂ a lə́gnə, əliʼ ə́ kə mbwɔ́dnə. 25 A pítə ngǎŋndzəm əjí ńgə́, “Mbimə́ əjɨ ə́ ə́fó?” Lə́ nə ḿbə́ nkɨʼnənuə, pó tíʼə ḿbɔ́gə ḿbítə məmbɨ mɔ́b ńgə́, “Lɛ̌ əwə ŋwunə a ghɛn, ńtséebə tə nkǐ pópə kəfɨd zóʼnə yə́?” Yeso a Tsóʼə Ŋwu Pɛ̌sê a Chî nə́ á Mbɨ yə́ ( Mat 8.28-34 ; Mag 5.1-20 ) 26 Pó kə ghɛn tə ńkwúnə á əlá ndu Gelasinə, páʼə a chî nə́ á ndzɛnə́ nkǐə á ndú ə́ lǒo nə́ á Galili lə́. 27 Ndzaŋ Yeso a kə fɛ́d nə́ á nkǎŋkǐ lə́, ŋwu tsə̌ á mə́mə aláʼ yə wɨ́ páʼ pɛ̌sê á kə chî nə́ á mbɨ yə́ á zə́ənə yə́. Ndi ə́ chî wɨ́ ŋwu nə́ a kě nə́ atsəʼ wê pô, ńkě ndɛ̂ kə́ ńdê pô, ńdê yə́ pə́ á mə́m məse. 28 A kə zə́ənə Yeso lə́ ńkyéŋ ngye əjǐ ə́ kɔ́ʼə atǐə, a wǔəə á məko yí ńtíʼə ńkyéŋə ə́sóŋə ńgə́, “Yeso Mɔ́ Əsê, páʼə a tsɛ nə́ ajúmə atsəm, ghö kwáalə lə́ akə̂ á mbô maŋə? Maŋ póʼ mbô, kɔ gho ghɛd maŋ jɨ ngə́ʼə!” 29 A kə sóŋ ə́lɨ́d lə́ ńté ńgə́ Yeso a kə sóŋ nə́ əjwi təpɔŋ pə́ ńgə́ ə́ laŋ ə́fɛ́lə á mbɨ ŋwu wə̂. Əghâ pi nɨ́ nə́, əjwi təpɔŋ pə̂ ə́ tsɔ́ʼə yí ḿmáʼə̂ á ndəsê. Pə́ tíʼə ńtseŋnə̂ yí, ńkwúd mbô mí nə́ məŋkɛd mə́ atəənə́, mbɨ ńtô akəʼlə́ ńnéŋə á məko yə́. Lə́, a pə́ ńdzá ńdə́gtə pɨ́d, əjwi təpɔŋ pi wɨ́ ə́ tíʼə ńdɔgə̂ yí ńgɛnə̂ nə́ yə́ á kɔŋ yi njǔbtə. 30 Yeso a pítə yí ńgə́, “əlɛ́n əgho lə́ əwə?” A kwěe yí ńgə́, “Apoŋə azóobə́,” ńté ńgə́ pɛ̌sê pi nɨ́ nə́ pə́ kə kwúnə á mbɨ yə́. 31 Pó póʼ mbô á mbô yí tə ḿbégnə ńgə́ kɔ á kəmə̂ ághɔ́b ńnéŋə á mə́m atéemə́təndwegtə zə̂. 32 Akwɛlə kwúna yətsə́ á kə chîə á ndu kɔŋ ńtə́ ńjîə məjî, pɛ̌sê pi wɨ́ pó póʼ mbô nə́ Yeso ńgə́ a mɛdtə̂ ághɔ́b pó ghɛn ńkwúnə á mə́m pəkwúna pi wə́, Yeso a pímə. 33 Pɛ̌sê pə wɨ́ pó tíʼ ə́fɛ́lə á mbɨ ŋwu wə́ ńkwúnə á mə́m pəkwúna pə̂, akwɛlə zə̂ atsəmə a tíʼ ńtsó məndə̌ á ḿbá ńkwúnə á əfooghɨ ə́fə́mnə ńkwúkə. 34 Ndzaŋ pɨ pə́ kə̈ tseŋnə̂ nə́ pəkwúna pɨ pó kə zɨ́ nə́ anu páʼə á laŋ nə́ lə́ ńkə ńgɛn ə́fiʼtə̂ á mə́mə aláʼ pópə mbɛnə́ mə́ aláʼə, 35 Pɨ pə́ tíʼ ə́fɛ́d ńgɛnə̂ á mə́ zɨ́ nə́ anu páʼə á laŋ nə́. Ndzaŋ pó kə yí nə́ á mbi Yeso lə́, ńdzə́ənə ŋwu wə̂ páʼ pɛ̌sê pə́ pěʼ nə́ ə́fɛ́lə á mbɨ yí lə́ a náanə á məko yí ńgwê ətsəʼ pí əshîʼnə ńkə́ ńtə́ ńdzóʼ əliʼə́. Pó pɔ́gə. 36 Pɨ páʼ pó nə ńjɨ́ nə́ anu páʼə á laŋ nə́, pó tíʼə ə́fiʼtə̂ pɨ pə́ ndzaŋ pə́ pěʼ nə́ ńdǎa ḿbɔŋə́ tsóʼə ŋwu wə̂ pɛ̌sê pə́ pěʼ nə́ ńchîə mbɨ yí lə̂. 37 Ŋwu ntsəmə á mə́m əláʼ ə́ líblə nə́ Gelasin tíʼ ə́sóŋ ńgə́ Yeso a ghɛnə̂ yí ńté ńgə́ ntɨ́ əghɔ́b ə́ kə lwɛ́nkə nə́ apɔ́gə. A tíʼ ńkwúnə á mə́mə aŋkənúʼə́ ńgɛnə̂ yə́. 38 Ŋwu pɛ̌sê pə́ pěʼ nə́ ə́fɛ́lə mbɨ yí lə́ a póʼ mbô ńgə́ pó Yeso ghɛnə̂, Yeso a pə́ ńkəmə̂ yí ə́sóŋ ńgə́, 39 “Kwə̂ á nchîndɛ̂ gho, ə́fiʼtə̂ ndɛn mənu Əsê a ghɛd nə́ á mbɨ gho.” Ŋwu wə̂ a tíʼ ńkwə̂ ə́fiʼtə̂ aláʼə atsəm nə́ ndɛn mənu Yeso a ghɛd nə́ á mbɨ yə́. Anu Ńté Mɔ́ Jaliɔs yi Məngyě pó məngyě Yitsə̌ Páʼə a nə Ńkwum nə́ Atsəʼə́ Yeso ( Mat 9.18-26 ; Mag 5.21-43 ) 40 Ndzaŋə ándó Yeso a nə ḿbɨ nə ḿbəənə̂ á ndzɛnə́ nkǐ lə́, ənɔ pɨ ə́ kwáalə yí əshîʼnə ńté ńgə́ pó pətsəm nə ńtə́ ḿbyáabə yə́. 41 Tsɔʼə əghâ yi wɨ, ŋwu tsə̌ páʼ pə nə̈ fóŋ nə́ yí nə́ Jaliɔs páʼə a pə́ nə́ nətû nə́ ndɛ̂sê Pəjusə, a yǐ ńgwǔəə á məko Yeso ḿbóʼmbô nə́ yí ńgə́ a yǐəə á ndɛ̂ yə́, 42 Ńté ńgə́ ndaʼ mɔ́ yǐ yi məngyě páʼə a nə ḿbə́ nə́ ándó ngoʼ ntsɔb pɛ̌ a nə ńtə́ ńkwûə. Ndzaŋ Yeso a nə ńtə́ nə́ ńgɛnə̂ lə́, pɨ pə́ jwíʼnə á mbɨ yə́ 43 Məngyě yitsə̌ a nə ńchî ə́wɨ́ páʼə a nə̈ ńgɔ nə́ nə́ mə́sɔ́ nə́ ngoʼ ntsɔb pɛ̌, ńtsəŋə̂ ajúmə atsəm páʼə a nə ńtúg nə́ á mbô ngaŋə́ghɛlə məfǔə, lə́ ŋwu tsə̌ a pə́ ńkě ə́wɨ́ chî təmbɔʼ a tsóʼə yí pô. 44 A kɔ́ʼə á mə́m mboŋ pəənə á ndzəm Yeso ńtíʼ nkwum nəlwî nə́ atsəʼ jí, tsɔʼə əghâ yí wɨ́, mə́sɔ́ əyǐ wə̂ á lə́gnə. 45 Yeso a pítə ńgə́, “Əwə a kwum nə́ mə?” Ŋwu ntsəmə a kǐəə yə́. Pita a sóŋ ńgə́, “Tǎ, ŋwu məsɔŋə́ a ghɛn ńjíʼnə á mbɨ gho!” 46 Lə́, Yeso a pə́ ə́sóŋ ńgə́, “Ŋwu tsə̌ a kwumə̂ mə. Maŋ jî lə́ ńté ńgə́ mətɨ mə́ fɛ́lə á mbɨ maŋə.” 47 Məngyě wə̂ a tíʼ ńjɨ́ ńgə́ ndú yitsə̌ ə́ kě ə́wɨ́ chî təmbɔʼ a lyáŋ pô, ńtíʼ ə́fɛ̈d ńnyinə̂ ḿbɛ́nkə nə́ apɔ́g ńgyǐ ńgwǔəə məko Yeso, ə́fiʼtə̂ anu páʼ á ghɛd nə́ a kwumə̂ yə́ á mbi ŋwu ntsəmə. Ḿbɨ ḿbə́ nə́ ndzaŋ páʼə a yáŋ nə́ tsɔʼə əghâ yi wə́. 48 Yeso a tíʼ ə́sóŋə á mbô yí ńgə́, “Móonə mə, mbimə́ əzo ə́ tsóʼə gho. Ghɛn nə́ mbwɔ́dnə.” 49 Ndzaŋ Yeso a nə ńtə́ nə́ ḿbɛ́lə ńtséebə lə́, ŋwu tsə̌ a lǒo á ndɛ̂ Jaliɔs páʼə a nə ḿbə́ nə́ nətû nə́ ndɛ̂sê Pəjus lə̂ ńgyǐ ə́sóŋ ńgə́, “Mɔ́ gho a kwûə yə́, kɔ gho pɨ ńjwaʼə̂ a Ndzéʼkə.” 50 Ndzaŋə ándó Yeso a nə ńdzóʼ nə́ anu jɨ lə́, ńtíʼ ə́sóŋə á mbô Jaliɔsə ńgə́, “Kɔ gho pɔ́gə, pí tsɔʼə pí nə́, mɔ́ gho a yǐ yáŋə.” 51 Əghâ ándó Yeso a nə ńgyǐ nə́ ńkwúnə á ndɛ̂ Jaliɔsə lə́, ńkě pí ńgə́ ŋwu tsə̌ a zoŋə̂ yí ńkwúnə á mə́m ndɛ̂ pô tə ńdéʼtə Pita pó Jɔn nə́ Jɛmsə ḿbɨ ḿbə́ nə́ tǎpə mɔ́ yi wɨ pó mǎ əyǐ. 52 Ŋwu ntsəmə a nə ńchî nə́ aliʼ yi wɨ́ a nə ńtə́ ńkyéŋə ə́fɨnə̂ ńté mɔ́ yi wə́. Yeso a sóŋ ńgə́, “Naʼ nə́ nəkyéŋə, mɔ́ yi wə́ a kě kwú pô, a lê yi lə́ lê nə́.” 53 Pó pətsəm weŋə̂ yi ńté ńgə́ pó nə ńjî ńgə́ mɔ́ yi wə́ a kwûə. 54 Lə́ Yeso a pə́ ńgwaamə̂ apô ají ńtíʼ ə́sóŋ ńgə́, “Móonə mə, lǒo á əsê!” 55 Nchîmbî əji ə́ pəənə̂, a tɔ́g ńdǒo á əsê. Yeso a tíʼ ə́sóŋ nə́ pó ńgə́, “Fɛ̂ nə́ ajúmə a jîə.” 56 Anu yəwə́ á nə ńkɨʼnə̂ tǎ əyǐ pó mǎ əyǐə. Lə́ Yeso a pə́ ə́sóŋ ńgə́ kɔ pó fiʼtə̂ ŋwu tsə̌ nə́ anu páʼə á laŋ nə́. |
2018