Lukasə 4 - Əka yi FîəNdzaŋ Satanə a nə Ńkwaʼlə̂ nə́ Yeso ( Mat 4.1-11 ; Mag 1.12 , 13 ) 1 Yeso a fɛ́lə á ntsǒnkǐ Jodanə Ajwǐəsê a lwɛ́nkə yə́, ńdɔgə̂ yí ńgɛnə̂ á kɔŋ məŋkwâʼlə̌, 2 A chî ə́wɨ́ nə́ əlěmbî məghə́m nəkwa Dɛbəələ a kwaʼlə̂ yə́. Nə́ əlě pɨd pə̂, a kě ajûtsə́ jî pô, əlě pə wɨ́ ə́ měe nji ə́ záŋə yə́. 3 Dɛbəələ a sóŋə á mbô yí ńgə́, “Təmbɔʼ gho pə́ mɔ́ Əsê, ghɛd məngɔʼ mɨ mə́ sɛlə̂ apéenə məkálə́.” 4 Yeso a kwěe yí ńgə́, “Aŋwaʼlə Əsê á sóŋ ńgə́ ŋwunə a kě á mbî chî ńté lə́ tsɔʼə apá pô.” 5 Tsɔʼə əghâ yi wɨ́, Dɛbəələ a tíʼ ńdɔgə̂ yí ńkɔ́ʼ ńgɛnə̂ á ndu nkwəənə ńnəələ̂ yí nə́ məfɔ mə́ ndu mbî tsɔʼə mətsəmə. 6 Ńtíʼ ə́sóŋ nə́ yí ńgə́, “Maŋ yǐ fɛ̂ mətɨ mɨ mətsəm nə́ gho pópə afoʼ zəənə́. Pə́ nə ḿbɛ́dtə ə́fɛ̂ pə́ələ́ á mbô maŋə, mbɔʼ maŋ kə́ ə́fɛ̂ á mbô ŋwu ntsəm páʼ maŋ kɔŋ nə́. 7 Maŋ yǐ fɛ̂ pɨ́d ətsəmə á mbô gho, mbɔʼ gho ghóʼkə mə.” 8 Yeso a kwěe yí ńgə́, “Aŋwaʼlə Əsê á sóŋ ńgə́, ‘Ghóʼkə tsɔʼə Mmaʼmbî páʼə a pə nə́ Əsê əzo, ńkə̈ faʼə̂ tsɔʼə á mbô yə́.’ ” 9 Dɛbəələ a lɔgə̂ yí ńgɛnə̂ á Jɛlusalɛmə, ńkɔ́ʼkə yə́ á ndu nəloŋ nə́ Tə́kɔʼndɛ̂sê, ə́sóŋ nə́ yí ńgə́, “Mbɔʼ gho pə́ mɔ́ Əsê,” lǒo atǐə á aliʼə́ nə́ ńgwǔəə á əsê? 10 Ńté ńgə́ aŋwaʼlə Əsê á sóŋ ńgə́, “A yǐ tú pətseŋpə́ndɛ̂ pí pó pyáabə gho, 11 Ńkə́ ə́sóŋ ńgə́ pó yǐ ŋáŋkə gho á atǐ nə́ mbô mɔ́b ńjî ńgə́ kɔ gho tô akoolə azô nə́ ngɔʼə.” 12 Yeso a kwěe yí ńgə́, “Aŋwaʼlə Əsê á kə́ ə́sóŋ ńgə́, ‘Kɔ gho kwaʼlə̂ Mmaʼmbî páʼ a pə́ nə́ Əsê əzo.’ ” 13 Əghâ ándó Dɛbəələ a kə məgtə̂ nə́ á mə́ kwaʼlə̂ nə́ Yeso nə́ ndu ntsəm lə́, ḿmɛdtə̂ yí ńtə́ ḿbyáb ndɛd yi ndaʼə. Pə́ Kǐəə Yeso á Nazalɛlə ( Mat 4.12-17 ; Mag 1.14 , 15 ) 14 Yeso a pəənə̂ á Galili nə́ mətɨ mə́ Ajwǐəsê. Atséebə á nə ńnyi ńté yə́ á mə́mə aláʼə atsəmə. 15 A zéʼkə á mə́m məndɛ̂ mə́ Əsê mə́ pəjusə, ŋwu ntsəmə a ghóʼkə yə́. 16 Yeso a pəənə̂ á Nazalɛlə páʼə a kə kwéŋ nə́ ə́wə́, Alěláʼə́sê á koʼ a ghɛnə̂ á ndɛ̂sê Pəjusə ándó a ghə́ pěʼ nə́ ńgɛnə̂, ńdǒo á əsê á mə́ fóŋ nə́ aŋwaʼlə Əsê. 17 Pə́ fɛ̂ aŋwaʼlə ntûsê Izaya á mbô yə́, a ŋáʼə aliʼ pə́ ŋwaʼlə̂ nə́ ə́wɨ́ ńgə́, 18 “Ajwiə Mmaʼmbîə a chîə á mbɨ maŋə ńté ńgə́ a tsɔʼə mə ńgə́ maŋ yǐ ńnáŋkə nkɨ yi əshîʼnə á mbô pəpóŋə, ə́fóg ngaŋə́tsáŋ ḿbɨ ńgɛd pəfəg pə́ jɨ́ əliʼə́, ńkə́ ńgɛd pə́ mɛdtə̂ pɨ pə̈ wágə ághóobə́ 19 ńkə́ ə́fiʼtə̂ ńgə́ ndɛd ə́ koʼ páʼ Mmaʼmbîə a yǐ nə́ kwá pɨ píə.” 20 A sóŋ ə́lɨ́d lə́ ńtíʼ ḿbáatə aŋwaʼlə yə wɨ́, ə́fɛ̂ á mbô ŋwunə a faʼ nə́ á ndɛ̂sê yi wə́, ńtíʼ ńnáanə yə́ á əsê. Əmə́g mətsəmə á mə́m Ndɛ̂sê Pəjusə mə́ nə ńtə́əmə á mbɨ yə́. 21 A tíʼ ńchúʼə á mə́ sóŋ nə́ á mbô pó ńgə́, “Ndzaŋ nə́ zóʼ nə́ lə́, anuə atsəm pə́ nə ŋ́ŋwaʼlə̂ nə́ á mə́mə aliʼə́ aŋwaʼlə jɨ á lɔgə̂ aliʼ ə́sɛ̂nə̌.” 22 Á nə ńkɨʼnə̂ ŋwu ntsəm nə́ ətsáb pə əshîʼnə ə́ fɛ́d nə́ á ntso yə́, ŋwu ntsəmə a tíʼə ńtsáb əshîʼnə ńté yə́, ḿbítə ńgə́, “Lɛ̌ kě mɔ́ Jɔsɛf pô?” 23 Yeso a sóŋə á mbô pó ńgə́, “Maŋ jî ńgə́ pɨ yǐ tséebə atséebə́nə́múʼ zəənə́ á mbô maŋ ńgə́, ‘Ntsóʼ pɨ tsóʼ əzo mbəəmə. Faʼə̂ á mə́mə aláʼ pɨ ndzaŋ pəg kə zóʼ nə́ ńgə́ gho faʼə̂ á mə́m Kapanawum lə̂.’ ” 24 Yeso a peg ńgə́, mäŋ fiʼtə̂ áwɨ́ lɛ̌ nə́ ndə̌ŋdəŋ ńgə́ ntûsê yitsə̌ a kě ə́wɨ́ chî páʼ pə́ pí nə́ yə́ á mə́mə aláʼ pó pô. 25 Jwə́ʼtə nə́, mäŋ fiʼtə̂ áwɨ́ nə́ ndə̌ŋdəŋ ńgə́ pəkog pə́ pəngyě pə́ kə nə́ənə á mə́mə aláʼə Islɛl nə́ ndɛd Elayija, əghâ ándó mbəŋ nə ńkě nə́ lô pô nə́ ngoʼ zə̂ zɛ́n teelə́ nə́ akəm lə́, nji kə chaanə̂ á mə́mə aláʼə atsəmə. 26 Lə́ pə́ pə̂ ńkě Elayija á mbô ŋwu əghɔb yitsə̌ tú pô, tə ńdéʼtə nkog məngyě yitsə̌ páʼ a kə chî nə́ Zelefat, á əlá aláʼ Sidɔnə. 27 Ngǎŋnkaʼ ə́ nə ńnə́ənə Islɛl nə́ ndɛd páʼ Elisha a nə ḿbə́ nə́ ntûsê, lə́ pə́ pə̂ ńkě yitsə̌ tsóʼ pô tə ńdéʼtə Neeman páʼə a nə́ ə́fɛ́d nə́ á Sylya. 28 Ŋwu ntsəm páʼə a kə chî nə́ á ndɛ̂sê Pəjus ńdzóʼə anu yəwə́ a nə ńdzáŋ ndě. 29 Pó lǒo á əsê ə́soŋə̂ yí ə́fógə á mə́mə aláʼ, ńdɔgə̂ yí ńgɛnə̂ á nkaŋ nkəŋə́ á nkwəənə pə́ nə ḿbɔ́ nə́ aláʼə azɔ́b ə́wə́ á mə́ kabkə̂ nə́ yə́ á mbéenə. 30 Lə́ a pə ńdaŋə̂ á məsa pó ńgɛnə̂ yə́. Ndzaŋə Ándó Yeso a nə Fɨ́dkə nə́ Ajwiə Təpɔŋə á Mə́m Ŋwunə ( Mag 1.21-28 ) 31 Yeso a tsó ńgɛnə̂ Kapanawum páʼə á nə́ ḿbə́ nə tə́kɔʼə aláʼ yitsə̌ á mə́m Galili lə̂, Alěláʼə́sê á koʼə̂, a chúʼə á mə́ zéʼkə nə́ pəənə. 32 A nə ńkɨʼnə̂ a ŋwu ntsəm nə́ ndú páʼ a nə ńdzéʼkə nə́ ə́wɨ́, ńté ńgə́ atséebə yə́ kə túg mətəənə. 33 Ŋwu tsə̌ a kə chîə á mə́m ndɛ̂sê Pəjusə páʼə a kə túg nə́ ajwiə pɛ̌sê yi təpɔŋə á mə́m yə́. A nə ńkyéŋ nə́ mɛ́ ngye ńgə́, 34 “Wə̌ə! Yeso páʼə a fɛ́d nə́ Nazalɛd, gho loonə̂ lə́ akə̂ á mbô pəgə́? Gho yǐ lɛ á mə́ tsəŋkə̂ nə́ áwə́g? Maŋ jîə ŋwu páʼ gho pə́ nə́ wə́ələ́, gho lə́ ŋwu Əsê yí ŋwaʼ nə́.” 35 Yeso a tsáb nə́ mətɨ ńgə́, “Naʼə̂, laŋ ə́fɛ́lə á mbɨ yə́!” Pɛ̌sê wə̂ a tsɔ́ʼə ŋwu wə̂ ńtə́mə á ndəsê á mbi ŋwu ntsəmə, ńtíʼ ə́fɛ́lə á mbɨ yí tsɔʼə tə néŋə alɔʼ yətsɨ́ nə́ yə́. 36 Á nə ńkɨʼnə̂ ŋwu ntsəmə, pó tíʼə ə́sóŋə á mə́m pó ńgə́, “Lɛ̌ zə́ənə́ ndzaŋ ndzeʼkə́? A sáʼ nə́ mətɨ ńgə́ ajwiə təpɔŋə á laŋ ə́fɛ́d, á kə ńdzóʼnə yə́.” 37 Atséebə á kə nyinə̂ á mə́mə aláʼə atsəm ńté anu páʼ Yeso a kə ghɛd nə́. Yeso a Tsóʼ Pɨ Pi Nɨ́ nə́ ( Mat 8.14-17 ; Mag 1.29-34 ) 38 Yeso a fɛ́lə á ndɛ̂sê Pəjusə ńgɛnə̂ á ndɛ̂ Saamunə. Ngəm Saamunə a kə chî nə́ əfə́g yi tyantə̂ nə́. Pó sóŋ nə́ Yeso ńgə́ a kwáalə yə́. 39 A ghɛn ńtɨ́ ḿbáatə əkwu əyí, ə́sóŋ ńgə́ əfə́g yi wɨ́ ə́ fɛ́lə á mbɨ yə́, ə́ kə́ fɛ́lə. A kə́ ńtɔ́g ńdǒo á ndəsê ńchwáakə á mə́ tád nə́ ághóobə́. 40 Ndzaŋ mə́numə á kə tə́ nə́ ḿmɛ́lə lə́, pə́ lɔg pɨ pə̈ ghɔ nə́ ńgyǐ nə́ pə́ələ́ á mbô Yeso, pɨ pə̈ ghɔ nə́ tsɔʼə nə́ ndzaŋə apə́ŋə aghɔ ntsəmə, a noŋkə̂ apô yə á ndu ŋwu ntsəmə a yáŋə. 41 Pɛ̌sê pə́ nə ńkə́ ə́fɛ́dkə á mbɨ pɨ pi nɨ́ nə́, ńtíʼə ńkyéŋə ə́sóŋə ńgə́, “Gho lə́ mɔ́ Əsê.” Yeso a pə́ ńnaʼkə̂ ághɔ́b ńkě pí ńgə́ pó tsáb pô, ńté ńgə́ pó nə ńjî ńgə́ yí lə́ Klisto. 42 Á nkyakə̂ apeŋ, Yeso a fɛ́d ńgɛnə̂ aliʼ ŋwunə a kě nə́ ə́wɨ́ chî pô. Pɨ pə́ chúʼə á mə́ chwa nə́ yí tə ńgyǐ ńdzə́ənə aliʼ páʼə a chî nə́ ə́wɨ́ ńkě pɨ ńkɔŋə̂ á mə́ mɛdtə̂ nə́ yə́ á ghɛn pô. 43 Yeso a sóŋə á mbô pó ńgə́, “Maŋ yǐ shib náŋkə nkɨ yi əshîʼnə ńté anuə nəfoonə Əsê á mbô pətsə́ əláʼə, ńté ńgə́ lə́ anu pə́ nə ńtú nə́ mə ńgə́ maŋ yǐ faʼə̂.” 44 A tíʼ ńgɛn nə́ mbiə á mə́ sóŋ nə́ anǔəsê á mə́m məndɛ̂ mə́ Əsê mə́ Pəjusə á mə́m Judya. |
2018