Lúkasɛ 1 - Hɛtɔnyɛ́ Hiɔ́sɔ

Ɛfɛka yɛ́ mutilə

¹ Á ifəyí á Tiofíli, bɛndɔ bəəŋí bá ka ɛŋana tiləkə yɛ́ bɛkɔa ɔbɛ́á bɛ́ ná tɔ́mbáká ɔ uwəsú ətíə́. Bá ná bɛɛ́ta túmbə́lə́kə́níə́.

² Ɔwɔŋgɔkɔnɔ yatɛ́ ɔyɛ́á bəmbóŋímboŋi bá taká ɔ nɛbalɛ́ná bá ná bəsú lákɛ́na, bá ná híáná bəyəmbələniə bá Ɛtambá yɛ́ Huɛlɛ́.

³ Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, mɛaŋɔ́á tɔ́na mɛ ka tíbə́kiniə muɛsɛ muɛsɛ bɛkɔa bikimə ɔbɛ́á bɛ́ ná tɔ́mbáká ɔ bibotólíníə́; isíŋáka mɛ ná bɛtɛ́nɛ́mɛ́ná ɛ́tá ɔ ɔwáwɔ ɔŋana wɔ́ bátaká utilinə,

⁴ ɔkɛaka ɔ sɛ́á ɔ́ manyá ɔwá ɔ ka bilə́líə́ bɛ́ ɔ́nɔ́kɛ́nátɔ́ kusənə.

Áŋgɛlɛ a ndɔ nibíbíə́nə nɛ́ Yɔhánɛsɛ Mɔsɔabɛndɔ mənyəsiə

⁵ Ɔ mɔɔsɛ́ ɔmá Əlóto a ná bámɛ́nɛ́ná munəni ɔ bɔnɔŋɔ bɔ́ Bɛyútɛnɛ, mutitiəmahánɛna ɔmɔtɛ́ a ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, nɛ́áyɛ́á niínyə á Sakalɛ́á, a ka báá wa ilúkunə yɛ́ bətitiəmahánɛna yɛ Ábia, wayɛ́á muəndú, nɛ́áyɛ́á niínyə á Ilísabɛtɛ, a ka báá wa hikúlə hɛ́ Álɔnɔ.

⁶ Ɔ busíə́ bɔ́ Huɛlɛ́, Sakalɛ́á na muənyí bá ka báá bátaká bá wɛɛ́ya ɔ́kɔ́kɛnɛna. Bá kɛndakɛna tɔ́na ɔ imbə́ndə́ yɛ Isə́lúkú.

⁷ Mba, bá sa bá na mɔná bɔkɔasɛ́á, Ilísabɛtɛ a ka bá ɛlɛla, bəə́bu bəkimə tɔ́na lunə́tɔ́.

⁸ Buɔsɛ́ bɔ́mɔtɛ́, Sakalɛ́á a ka báá ɔ ɔwayɛ́ bɔsɔ́ma ɔ ɛbɔ́ka yɛnaŋanaŋa bɔkɔasɛ́á, yáyɛ́á ilúkunə yɛ́ ná báá na bɔsɔ́ma ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí.

⁹ Ɛ́sɛ́á ɛnɛ́ma yɛ́ bətitiəmahánɛna, bá ka bá bá ndɔ mɔndɔ tɛ́fa ufíə́kinə ɔ bɔlɔ utitiə ɔ ɛbɔ́ka yɛnaŋanaŋa yɛ́ Isə́lúkú. Ɔ bɔ́táyɛ́ buɔsɛ́, ɔ ɔwayɛ́ bá ná tɛ́fá ɔ bɔlɔ utitiə.

¹⁰ Ikúílí ɔyɛ́á a ná báá ɔ bɔlɔ utitiə, ilúkunə yikimə yɛ́ bɛndɔ bá ka báá ɔ mabɛ́kálɛ́na ɔ niə́lətíə́.

¹¹ Sakalɛ́á a ná yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí áŋgɛlɛ yɛ Isə́lúkú yámá tɛ́nɛ́mátɔ́ ɔ ɛsalɛ yɛ́ bɛnɔ́mɛ yɛ́ niɔlɔ nɛ́ mahánɛna má bɔlɔ utitiə.

¹² Ɛnaka á wɛɛ́ya ɛ́ná, a ná sakɛ́mɛ́la, bɔkɔ́lɔ́ma bɔ́ ná wɛɛ́ya itíə́.

¹³ Mba, áŋgɛlɛ a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Á Sakalɛ́a, ɔ lɛ kɔ́lɔ́má bɔ́ányɛ bɔkɔasɛ́á, Huɛlɛ́ a ná máwɔ́á mabɛ́kálɛ́na ɔkɔ, wawɔ́á muəndú á Ilísabɛtɛ a ŋɔ aŋɔ́á mɔná mɛlɛ́mɛndɔ́ bíə́ninə ɔwá ɔ ŋɔ lɔaka á Yɔhánɛsɛ.

¹⁴ Ɔ ŋɔ bá úndúə́tɔ́ na nɛhɔnɔ, bɛndɔ bəəŋí bá ŋɔ bílə́nə́kə ɛlɔ́áyɛ́ nɛ́áyɛ́á nibíbíə́nə.

¹⁵ Ɔ taká a ŋɔ báá mɔŋɛ́ŋa ɔ busíə́ bɔ́ Isə́lúkú. A sa ndá məluku nyɛna, ata mɔ́mɔtɛ́ məluku má uhíólosoniə. Ubusíə́ ɔbɔ́á a bíbíə́nə́, a ŋɔ báá úndúə́tɔ́ na Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa.

¹⁶ A ŋɔ bɛndɔ bəəŋí bá Ísilahɛ́lɛ húlə́kənə ɔ busíə́ bɔ́ Isə́lúkú ɔ yəbúə́ Huɛlɛ́.

¹⁷ A ŋɔ ndasá ɛ́sɛ́á mɔsɔ́másɔma wa Huɛlɛ́ na Umbúínyi na injiŋə yɛ mɔhɛ́nátɔtányɛ́ á Ɛlíásɛ. Wawɔ́á mɔná a ŋɔ bumbə́nú hákɛna ətíə́ yɛ bisə́ na bə́búə́ baná. A ŋɔ mɔlɛ́má wɔ́ bááyɛ́ kɔ́ŋɔ́na ɔbá bá lɛ ndɔ Huɛlɛ́ ɔ́kɛ́na ɔ ɛmanya yɛ bɛndɔ bátaká, a ŋɔ ilúkunə tábɔ́naka ɔyɛ́á yɛ́ ŋɔ bá ɔ bɛtáta ɛlɔ́áyɛ́ Isə́lúkú.»

¹⁸ Sakalɛ́á a sɛ́á: «Yatɛ́ hɛŋgɛtɛ́nɛ́á hɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á ínə́niə ɔwá nɔ́yɛ́ lɛa taká əə́? Ɔ́ mɛaŋɔ́á wɔ́ɔwɔ lunə́tɔ, wamɛ́á muəndú tɔ́na yɔ́kɔ́bɔ́nɔ́tɔ.»

¹⁹ Áŋgɛlɛ a sɛ́á: «Mɛaŋɔ́á Kábɛlɛ́á, mɛ lɛa bikúílí bikimə á Huɛlɛ́ busíə́ ɔwayɛ́ ɔ ɔnyɛna; a ná mɛaŋɔ́á lɔ́má a sɛ́á mɛ́ ndá aŋɔ́á hɔ́kɛ́na, mɛ́ aŋɔ́á yɛ́táná Imbə́nú Yɛɛsɛ húlə́nínə.

²⁰ Mba, ɔ sá bɛ́ámɛ́á bɛtambá lumininə ɔbɛ́á Huɛlɛ́ a ŋɔ úndúsiniə ɔ ɔwayɛ́ ikúílí. Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ ɛkasɛ ɔ híáná imúkú, ɔ sɔ́ ŋɔ hɔ́ɔ tɔ́na ɔkafámáká ɔ hinó ɔhɛ́á Huɛlɛ́ a ŋɔ bɛ́táyɛ́ bɛkɔa úndúsiniə.»

²¹ Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí yikimə, ilúkunə yɛ́ bɛndɔ yɛ́ ka bá yɛ́ ndɔ Sakalɛ́á táta, bá ka ə́lə́mənə ɛ́sɛ́á a ná túə́nə́ ikúílí yɛtatánɛ ɔ nuúmə́ yɛ́ ɛbɔ́ka yɛnaŋanaŋa.

²² Mba ikúílí a ná fámá, a sa óso ɔ uwəbú ɔhɛ́na, ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, bɛndɔ bá ná manyá ɔwá, a ná bɔkɔa bɔ́ isə́mə́tə́ síə́kínə ɔ ɛbɔ́ka yɛnaŋanaŋa, a ka bá a ndɔ bəə́bu hɛ́na na makátá, a ka tuənə tɔ́na imúkú.

²³ Əlimə yɛ tunó tɔ́ nitifə́ tɔ́ bɔ́áyɛ́á bɔsɔ́ma uwundúsiniə, Sakalɛ́á a ná úlúə́ ɔ ɔwayɛ́ ɔmbɛ́la.

²⁴ Ɛnaka bɛ́táyɛ́ bɛkɔa bɛ́ tɔ́mbáká, Ilísabɛtɛ ɔ wayɛ́á muəndú, a ná nifumə ɛta. A ná bítímə́ ɔ məə́sə má bɛndɔ miilí ɛ́lánɔ, a sɛ́á:

²⁵ «Siəkínə́nu yatɛ́ ɔyɛ́á Isə́lúkú a ná kɛ́áka ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ, a ná hikə́kíə́ ɔ ɔwámɛ ɔsɔ́ŋɔ́na, isíŋáka a ná mɛaŋɔ́á ɛsɛ́má húlə́kíə́ ɔ busíə́ bɔ́ bɛndɔ, ɔwámɛ ɔwá mɛ ná bámɛ́nɛ́ná ɛlɛla yɛ́ muəndú.»

Nɛnɔŋɔna nɛ́ nibíbíə́nə nɛ́ Yə́susu

²⁶ Əlimə yɛ miilí ɛ́lɛ́ndálɔ yɛ́ nifumə nɛ́ Ilísabɛtɛ, Huɛlɛ́ a ná Áŋgɛlɛ Kábɛlɛ́á lɔ́má ɔ bətínə́ yɛ Násalɛtɛ ɔ misí yɛ́ Kalɛ́lɛa.

²⁷ A ná wɛɛ́ya lɔ́má ɔ busíə́ bɔ́ ɔmɔ́la muəndú ɔmɔtɛ́ nɛ́áyɛ́á niínyə á Malɛ́á, a ka báá ɛkɔŋɛna yɛ́ Yɔ́sɛbɛ. Ɔwá a ná báá wa hikúlə hɛ́ munəni á Ndə́witi.

²⁸ Áŋgɛlɛ a ná káfámá ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á Malɛ́á a ná báá tuənə́tɔ́, a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Bílə́nə́kə, ɔ lɛa úndúə́tɔ́ na nyɔnɔ, Isə́lúkú a lɛa na aŋɔ́á.»

²⁹ Əlimə yɛ bɛ́táyɛ́ bɛtambá, Malɛ́á a ná sakɛ́mála, a ná botólíə́ ɔ ɔbɛ́bata a sɛ́á: «Yatɛ́ ɛnya yɛ məbíhóloniə máama əə́?»

³⁰ Áŋgɛlɛ a sɛ́á: «Á Malɛ́á, ɔ lɛ kɔ́lɔ́má ata bɔkɔa bɔkɔasɛ́á, Huɛlɛ́ a ka aŋɔ́á bɔ́áyɛ́á buɛsɛ ínə́niə.

³¹ Siəlínə ɛkasɛ ɔ ɛ́mɛla, ɔ ŋɔ mɔná mɛlɛ́mɛndɔ́ bíə́nə ɔwá ɔ ŋɔ niínyə lɔaka á Yə́susu.

³² A ŋɔ bá mɔndɔ mɔŋɛ́ŋa, bá ŋɔ wɛɛ́ya ɛ́lɛakɛnɛna Mɔná wa Huɛlɛ́ yɛ nɔɔ́mɛná. Isə́lúkú á Huɛlɛ́ a ŋɔ wɛɛ́ya hikómo hɛ́ yayɛ́á isə́kínə́ á Ndə́witi índiə.

³³ A ŋɔ miímə yɛ Yákɔbɔ manakɛna ɔ tɔɛya na tɔɛya, nɛ́áyɛ́á nɛmanɛna nɛ́ sa ndáhɔa.»

³⁴ Malɛ́á a ná áŋgɛlɛ batá a sɛ́á: «Nəníə́ nɔ́yɛ́ yɛ́ ŋɔ bɛ́kɛaka əə́? Ɔ taká, mɛ lɛ ndɔ balɛ́mɛndɔ́ manya.»

³⁵ Áŋgɛlɛ a sɛ́á: «Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa wɔ́ ŋɔ ndasá na aŋɔ́á, injiŋə yɛ Huɛlɛ́ yɛ nɔɔ́mɛná yɛ́ ŋɔ aŋɔ́á húə́ na yayɛ́á ihúə́húə́; ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ bíbíə́nə, a ŋɔ báá mɔnaŋanaŋa, bá ŋɔ wɛɛ́ya ɛ́lɛakɛnɛna Mɔná wa Huɛlɛ́.

³⁶ Ɔ́kɔ́kɛ́na, nɛ́áwɔ́á nikúlə á Ilísabɛtɛ wɛɛ́ya tɔ́na a lɛa ɛ́mɛ́látɔ́ ɔ ɔwayɛ́ bulunú. Ɔwayɛ́ ɔwá bá ná bá bá ndɔ ɛ́lɛnɛna bá sɛ́á ɛlɛla yɛ́ muəndú, a lɛa na nifumə nɛ́ miilí ɛ́lɛ́ndálɔ,

³⁷ ɔ taká, ata bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́ bɔ́ lɛ ndɔ Huɛlɛ́ yáyɛ́na.»

³⁸ Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Malɛ́á a sɛ́á: «Mɛ lɛa mɔnyɛna wa Isə́lúkú, Huɛlɛ́ á kɛ́áká bikimə ɛ́sɛ́á ɔ ná laa.» Áŋgɛlɛ a ná ákána, a ná wɛɛ́ya tikə.

Malɛ́á a nɔ́ ákáná á Ilísabɛtɛ ɔmbɛ́la

³⁹ Ɔ tunó ɔtɔ́á tɔ́ ná ɔ́ŋgɔ́nɔ, Malɛ́á a ná mɔkɛnda ɛtá tɔfá ɔ bálaka ɔ ɛmáá ɔ yɛmɔtɛ́ bətínə́ ɔ misí yɛ Yútɛa.

⁴⁰ Ɛnaka a fínə á Sakalɛ́á miímə, a ná Ilísabɛtɛ bíhólíə́.

⁴¹ Ikúílí ɔyɛ́á a ná məbíhóloniə má Malɛ́á ɔ́kɔ́, mɔná a ná sakɛ́mála ɔ ɔwayɛ́ tɔna. Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa wɔ́ ná fínə́ ɔ ɔwayɛ́ mɛɛ́lɔ.

⁴² A ná yə́mə́ na nióni nɛŋɛ́ŋa a sɛ́á: «Huɛlɛ́ aŋɔ́á lɛa sanátɔ́ yáyɛ́ná bəəndú bəkimə, hɛtámátámá tɔ́na ɔhɛ́á hɛ́ lɛ́á ɔ ɔwáwɔ tɔna hɛ́ lɛa sanátɔ.

⁴³ Mɛaŋɔ́á ɛ́yánɛ́ ɔkɛaka ɔwá, inyə́ yɛ yamɛ́á Isə́lúkú a ndásá ɔ ɔwámɛ ɔmbɛ́la əə́?

⁴⁴ Siəlínə, ikúílí mɛ ná bɛ́áwɔ́á bɛtambá bɛ́ məbíhóloniə ɔ́kɔ́, mɔná ɔwá a lɛ́á ɔ ɔwámɛ tɔna, a ná sakɛ́málá na nɛhɔnɔ.

⁴⁵ Ɔ lɛa na nyɔnɔ; ɛ́ɛ! Ɔ ka lumininə ɔ bɛkɔa bikimə ɔbɛ́á á Isə́lúkú a ná aŋɔ́á lákɛ́na, bɛ́ ŋɔ bíúndúsiniə.»

Bɔŋana bɔ́ Malɛ́á

⁴⁶ Malɛ́á a ná yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí láá a sɛ́á: «Híə́míə́ hɛtányɛ́ hɛ́ ndɔ bɔŋɛ́ŋa bɔ́ Isə́lúkú nyama.

⁴⁷ Wə́míə́ mɔlɛ́má wɔ́ lɛa úndúə́tɔ́ na nɛhɔnɔ ɛlɔ́áyɛ́ Huɛlɛ́ ɔ wamɛ́á Munuəniə,

⁴⁸ bɔkɔasɛ́á a ka mɛaŋɔ́á bɛ́kɔ́lɔmɔna, ɔwámɛ ɔwá mɛ lɛ́á wayɛ́á mɔnyɛna mɔtɛ́tɛ́á. Ɛ́ɛ! Ɔ botolokiə isíŋáka, bɛndɔ bá tɔɛya tukimə bá ŋɔ mɛaŋɔ́á ɛ́lɛakɛnɛna wa bɛnyɔnɔ,

⁴⁹ bɔkɔasɛ́á Huɛlɛ́ yɛ injiŋə yikimə, a ka bɛkɔa bɛ́ yələ́mənə kɛaka ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ, nɛ́áyɛ́á niínyə nɛ́ lɛa nɛnaŋanaŋa.

⁵⁰ A lɛa na iwə́mɛɛ́lɔ ɔ tɔɛya na tɔɛya ɛlɔ́áyɛ́ bááyɛ́ ɔbá bá ndɔ wɛɛ́ya kɔ́lɔ́ma.

⁵¹ A ka bɛkɔa bɛŋɛ́ŋa kɛaka na iŋgínə́ yɛ́ wə́yíə́ mɔkátá, a ná bɛndɔ bá mɔlɛ́má wɔ́ nɛfama yosíə́.

⁵² A ka bənəni kuəsəkiə ɔ uwəbú tukómo, mba, a ná bá mɛlɛ́má tɔmbɔ́kɔ́tɔ́ húə́líníə́.

⁵³ A ka bá mɛtaná íyə́səkiə na bɛɛ́la bɛɛsɛ, a ná bambiaŋɛ bulə́kə́ makátá ndəmə.

⁵⁴ A ka ndasá ɔ ilúkunə yɛ́ Ísilahɛ́lɛ ɔwɔ́lɔ ɔ wayɛ́á mɔnyɛna, á sa fəliə ɔ wə́yíə́ mɔlɛ́má muɛsɛ uwinə́niə.

⁵⁵ Ɛlɔ́áyɛ́ Ábɛlaháma na yayɛ́á ɛndɛkɛ, ɛ́sɛ́á a ná bílíhə́níə́ ɔ bíə́súə́ bisə́kínə́ ɔ bikúílí bikimə.»

⁵⁶ Malɛ́á a ka tuənəkinə na Ilísabɛtɛ hoóyi na miilí ɛ́lálɔ́, əlimə yɛ nɔ́yɛ́, a ná tilə́ ɔ ɔwayɛ́ ɔmbɛ́la.

Nibíbíə́nə nɛ́ Yɔhánɛsɛ Mɔsɔabɛndɔ

⁵⁷ Ɛnaka ikúílí yɛ́ ndáfámá ɔyɛ́á Ilísabɛtɛ a ná hɔ́ánána ubíə́nə, a ná mɔná mɛlɛ́mɛndɔ́ biənə.

⁵⁸ Bɛndɔ bá mamɛ́ŋɛ́ na bɛláŋa bɛ́ nɛ́áyɛ́á nikúlə, bá ná ɔ́kɔ́ bá sɛ́á, Isə́lúkú a ná wɛɛ́ya hɛŋgɛtɛ́nɛ́á hɛ́ bɔ́áyɛ́á buɛsɛ ínə́níə́, bá ná botólíə́ ɔ ubílə́nə na wɛɛ́ya.

⁵⁹ Ikúílí tunó tɔ́námanɛ́ tɔ́ ná ndáfámá, bɛndɔ bá ná ndásákɔ́na ɔ nɛbíánda nɛ́ mɔná, bá ka siəkə ɔ ɔwayɛ́ uwíndiə á niínyə nɛ́ yayɛ́á isə́ á Sakalɛ́á.

⁶⁰ Mba, yayɛ́á inyə́ a sɛ́á: «Bá ŋɔ wɛɛ́ya ɛ́lɛakɛnɛna á Yɔhánɛsɛ.»

⁶¹ Bá ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ bá sɛ́á: «Ata mɔndɔ ɔmɔtɛ́ ɔ ɔwáwɔ nikúlə a lɛ bá na nɛ́táyɛ́ niínyə.»

⁶² Bá ná isə́ batá na makátá bá sɛ́á yatɛ́ niínyə a ndɔ siə ɔwá a wayɛ́á mɔná lɔ́áka.

⁶³ Sakalɛ́á a ná batá a sɛ́á bá wɛɛ́ya nɛbámbɔ́ índíə́. Umə́ a ná tilə́kə a sɛ́á: «Nɛ́áyɛ́á niínyə á Yɔhánɛsɛ.» Bɛndɔ bəkimə bá ná ə́lə́mə́nə.

⁶⁴ Ɔ umisíúmə́, Sakalɛ́á a ná munuə úbúnə́, nɛ́áyɛ́á nɛbɔ́mbɛ nɛ́ ná sandɔ́nɔ́á, a ná botólíə́ ɔ ɔhɔ́ɔ́, a Huɛlɛ́ nyamaka.

⁶⁵ Bɔkɔ́lɔ́ma bɔ́ ná yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí bɛndɔ bá mamɛ́ŋɛ́ itíə́, ɔ ɛmáá yɛ́ Yútɛa yikimə ɔ́maná ɔ bɔ́táyɛ́ bɔkɔa bá na bá bá ndɔ hɛ́na.

⁶⁶ Bɛndɔ bəkimə ɔbá bá ná ɔ́kɔ́kɛ́na, bá ka bɛ́táyɛ́ bɛkɔa tə́tə́niə ɔ uwəbú mɔlɛ́má, bá sɛ́á: «Nəníə́ mɔ́tána mɔná a ŋɔ bámɛnɛna əə́?» Ɔ taká, Isə́lúkú a ka báá na wɛɛ́ya.

Bɔŋana bɔ́ Sakalɛ́á

⁶⁷ Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa wɔ́ ná fínə́ á Sakalɛ́á mɔlɛ́má, ɔ yayɛ́á isə́. A ná lúmə́ ɔ ɔhɔ́ɔ́ ɛ́sɛ́á mɔhɛ́nátɔtányɛ́ a sɛ́á:

⁶⁸ «Mɛ ndɔ Isə́lúkú á Huɛlɛ́ yɛ Ísilahɛ́lɛ lúbúnə, bɔkɔasɛ́á a nɔ́ ndasá ɔ yáyɛ́á ilúkunə ɔháŋɔ́na.

⁶⁹ A ná bəsú munuəniə wa iŋgínə́ lɔ́mɛ́ná ɔ miímə yɛ Ndə́witi ɔ wayɛ́á mɔnyɛna.

⁷⁰ Nɔ́yɛ́ á ná bílíhə́níə́ ɔ tɔ́mbákɛna na munuə wɔ́ bɔhɛ́nátɔtányɛ́ banaŋanaŋa bá buɔnɔ́.

⁷¹ A ka bílíhə́niə ɔwá, a ŋɔ bəsú nuəkəniə ɔ makátá má bə́súə́ bəbəniə, na iŋgínə́ yɛ bááyɛ́ bəkimə ɔbá bá ndɔ bəsú bánya.

⁷² A ka yáyɛ́á iwə́mɛɛ́lɔ ínə́niə ɔ uwəsú bisə́kínə́, a ka nɛ́áyɛ́á nɛkaka nɛnaŋanaŋa bɛ́kɔ́lɔmɔna.

⁷³ Ɛ́ɛ! A ka yəsúə́ isə́ á Ábɛlaháma nɔ́yɛ́ bíkúminə.

⁷⁴ Na uwəsú ɔwɔ́lɔ ɔ makátá má bə́súə́ bokóyíkoyi, a na kɛ́áká tɔ́na ɔwá tɔ wɛɛ́ya nyɔkɛ́ná ɛŋaná bɔkɔ́lɔ́ma,

⁷⁵ tɔ́ bámɛ́nɛ́ná banaŋanaŋa, bátaká muɛsɛ ɔwayɛ́ busíə́ ɔ uwəsú tunó tukimə tɔ́ buɔmɔ́.

⁷⁶ Ɔwáwɔ ɔ wamɛ́á mɔná, bá ŋɔ aŋɔ́á ɛ́lɛakɛnɛna mɔhɛ́nátɔtányɛ́ wa Huɛlɛ́ yɛ nɔɔ́mɛná bɔkɔasɛ́á, ɔ ŋɔ buəkəkinə ɔ busíə́ bɔ́ Isə́lúkú ɔkɛaka ɔwá ɔ yáyɛ́á ɛnɔ́mɛ tábɔ́náka,

⁷⁷ usiəkə ɔ sɛ́á a yáyɛ́á ilúkunə mənyə́síə́ ɔwá a ŋɔ ndasá ɔ ɔwayɛ́ unuəniə na nɛniasɛna nɛ́ máyɛ́á mabɛ́á.

⁷⁸ Ɛ́ɛ! Yəsúə́ Huɛlɛ́ a lɛa na iwə́mɛɛ́lɔ, na mɔlɛ́má muɛsɛ. A ŋɔ kɛaka isəmú yɛ́ ɔmbáŋá yɛ́ bəsú nɔ́mákɛ́na hɔ́ákátɔ́ ɔ nɛhɔalɛ́nɛ́ná nɛ́ hiɔtɔ́tɔ́.

⁷⁹ Yɛ́táyɛ́ isəmú yɛ́ ka bááyɛ́ nɔmakɛna ɔbá bá lɛ́á tuənə́tɔ́ ɔ ibínə́binə, na bááyɛ́ ɔbá bá lɛ́á húə́tɔ́ ɔ ɛlɔndɔ́ yɛ́ nyɛmbɛ́, ɛlɔ́áyɛ́ mə́súə́ mabaná ɔkɛndana ɔ ɛnɔ́mɛ yɛ́ bumbə́nú.»

⁸⁰ Mɔná a kɔmaka, wə́yíə́ mɔlɛ́má wɔ́ ɔ́nɔ́kɛna, a ka niŋəkə ɔ makɔ́tákɛ ɔkafámáká ɔ buɔsɛ́ ɔbɔ́á a ná bínə́níə́ ɔ busíə́ bɔ́ ilúkunə yɛ́ Ísilahɛ́lɛ.